Magdaléna Rybáriková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Magdaléna Rybáriková
Magdaléna Rybáriková ve Wimbledonu 2016
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Datum narození 4. října 1988 (29 let)
Místo narození Piešťany, Československo[1]
Bydliště Bratislava, Slovensko[1]
Výška 180 cm[1]
Váha 65 kg[1]
Profesionál od 2005
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 4 171 442 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 399–271
Tituly 4 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění 17. místo (5. března 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2018)
French Open 3. kolo (2018)
Wimbledon semifinále (2017)
US Open 3. kolo (2008, 2009, 2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů 61–65
Tituly 1 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění 50. místo (6. června 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2011)
French Open 3. kolo (2014)
Wimbledon semifinále (2014)
US Open 3. kolo (2010)
Týmové soutěže
Fed Cup semifinále (2013)
Poslední aktualizace: 2018-03-055. března 2018

Magdaléna Rybáriková (* 4. října 1988 Piešťany) je slovenská profesionální tenistka a první semifinalistka v ženské dvouhře Wimbledonu ze Slovenska. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři singlové a jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2018 na 17. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2011 na 50. místě. Trénuje ji Peter Huber. Fyzickou přípravu má na starosti Kristián Cupák.[1]

V juniorské kategorii odešla jako poražená finalistka z Wimbledonu 2006 po prohře s Dánkou Caroline Wozniackou.

Ve slovenském fedcupovém týmu debutovala v roce 2005 baráží 2. světové skupiny proti Thajsku v kampusu Bangkocké univerzity, v níž prohrála dvouhru s Tamarine Tanasugarnovou a v páru s Cibulkovou také čtyřhru. Thajky zvítězily 4:1 na zápasy. Účastnila se ročníků 2005–2015, sezóny 2016 a 2017 neodehrála. Do roku 2018 v soutěži nastoupila k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 7–7 ve dvouhře a 7–4 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v srpnu 2004, když na turnaji v Temešváru s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve čtvrtfinále podlehla Rusce Jevgeniji Savranské.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v dubnu 2005 na káhirském turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Němku Sarah Raabovou ve dvou setech.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na portorožském Banka Koper Slovenia Open 2005. Ve druhém kole kvalifikace premiérového ročníku turnaje podlehla lucemburské tenistce Claudine Schaulové. Hlavní soutěž si poprvé zahrála na pražském ECM Prague Open 2006, kde obdržela divokou kartu od organizátorů. V úvodním kole porazila druhou nasazenou Lucii Šafářovou. Po vítězství nad Venezuelankou Milagros Sequerovou skončila ve čtvrtfinále na raketě čínské tenistky Pcheng Šuaj. Následně prošla kvalifikací Istanbul Cupu 2006, v níž vyřadila Çağlu Büyükakçayovou, Agnieszku Radwańskou a Saru Erraniovou, aby na úvod hlavní soutěže vypadla s Američankou Mashonou Washingtonovou.[1][2]

Do první světové stovky žebříčku WTA se premiérově posunula 4. srpna 2008, když postoupila ze 102. na 100. místo. Do elitní padesátky pak pronikla 19. ledna 2009 díky posunu z 57. na 50. příčku. Sezónu 2013 zakončila na 38. pozici, ačkoli se během roku potýkala s poraněním zad a odhlášením z několika turnajů.[1]

Na lednovém Moorilla Hobart International 2009 ve čtvrtfinále vyřadila nejvýše nasazenou Flavií Pennettaovou, což znamenalo první výhru nad hráčkou z elitní patnáctky žebříčku WTA. Druhé takové vítězství dosáhla mezi poslední osmičkou tenistek na thajském Pattaya Women's Open 2009, kde zdolala Dánku Caroline Wozniackou. V semifinále ji stopku vystavila Mirzaová.[1][2]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na travnatém AEGON Classic 2009 v Birminghamu, kde startovala jako turnajová třináctka. Po semifinálové výhře nad Indkou Sanií Mirzaovou zvládla i závěrečný duel proti čtvrté nasazené Číńance Li Na a připsala si debutovou trofej na tomto okruhu.[4] Na Australian Open 2013 nevyužila v úvodní fázi grandslamu tři mečboly proti Španělce Garbiñe Muguruzaové a odešla poražena 12–14 z rozhodující sady. Dvakrát ovládla washingtonský Citi Open na amerických betonech v rámci letní US Open Series, když nejdříve ve finále ročníku 2012 zdolala Rusku Anastasiji Pavljučenkovovou a v sezóně 2013 si poradila s Andreou Petkovicovou. Jako poražená finalistka odešla z Connecticut Open 2014 v New Havenu, když nestačila na Petru Kvitovou.[5] Češka jí tak oplatila finálovou porážku z turnaje okruhu ITF s dotací sto tisíc dolarů, Sparta Prague Open 2011.[1][2]

Debut v kvalifikaci nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve Wimbledonu 2007, kde ji přehrála Monica Niculescuová. Do hlavní soutěže se poprvé probojovala po zvládnuté kvalifikaci na French Open 2008. V prvním kole singlové soutěže zdolala Chorvatku Karolinu Špremovou, aby ji poté uhrála jediný game na ruskou hráčku Dinaru Safinovou. Po boku Andrey Petkovicové postoupily do semifinále ženské čtyřhry ve Wimbledonu 2014, kde je zastavila čtrnáctá nasazená dvojice Tímea Babosová a Kristina Mladenovicová.[1][2]

2017: První slovenská semifinalistka ve Wimbledonu[editovat | editovat zdroj]

Ve Wimbledonu 2017 postoupila poprvé do semifinále grandslamové dvouhry

Brány třetího kola grandslamové dvouhry premiérově překročila ve Wimbledonu 2017, když na její raketě postupně dohrály Rumunka Monica Niculescuová, třetí hráčka žebříčku a nastupující světová jednička Karolína Plíšková,[6] Ukrajinka Lesja Curenková i chorvatská kvalifikantka Petra Martićová. Mezi poslední osmičkou hráček zdolala dvacátou čtvrtou nasazenou Američanku Coco Vandewegheovou za 74 minut poté, co bylo utkání přerušeno pro déšť a přemístěno z prvního kurtu na centrální dvorec.[7]

Rybáriková se stala historicky první Slovenkou v semifinále wimbledonské dvouhry, a po Hantuchové a Cibulkové třetí na grandslamu. Jediným Slovákem v této fázi wimbledonské singlové soutěže byl před ní Miloslav Mečíř v sezóně 1988. Do semifinále londýnského majoru postoupila jako nejníže postavená hráčka od roku 2008 a Číňanky Čeng Ťie, respektive v rámci turnajů velké čtyřky od US Open 2011 a tehdy 92. ženy pořadí Angelique Kerberové, když slovenská tenistka figurovala na 87. místě žebříčku WTA. V předchozí části sezóny odehrála jen turnaje nižšího okruhu ITF. Pokles na žebříčku byl způsoben absencí na profesionálním okruhu. V červenci 2016 přerušila kariéru pro operaci levého zápěstí a o měsíc později podstoupila chirurgický výkon na pravém koleni. Na dvorce se vrátila během února 2017 a v březnu jí patřila až 453. příčka světové klasifikace.[7]

Mezi poslední čtveřicí hráček však hladce podlehla španělské finalistce z roku 2015 Garbiñe Muguruzaové, když jí odebrala v každém setu po jednom gamu. V následném vydání žebříčku se posunula z 87. na 33. místo, dvě příčky za kariérní maximum.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1988 v Piešťanech do rodiny zaměstnance v elektrárně Antona a Marie Rybárikových. Má dva sourozence. Tenis začala hrát v osmi letech. Ve věku 15 let začala trénovat v bratislavském Národním tenisovém centru. Za preferované povrchy uvedla trávu a tvrdý, jako silné údery pak podání a forhend.[1]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0–1 D)
International (4–2 D, 1–1 Č)

Dvouhra: 7 (4–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. června 2009 Birmingham, Spojené království tráva Čína Li Na 6–0, 7–6(7–2)
Vítězka 2. 19. února 2011 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Kanada Rebecca Marinová 6–2, ret.
Finalistka 1. 24. září 2011 Kanton, ČLR tvrdý Jihoafrická republika Chanelle Scheepersová 2–6, 2–6
Vítězka 3. 4. srpna 2012 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Rusko Anastasija Pavljučenkovová 6–1, 6–1
Vítězka 4. 4. srpna 2013 Washington, D.C., Spojené státy (2) tvrdý Německo Andrea Petkovicová 6–4, 7–6(7–2)
Finalistka 2. 23. srpna 2014 New Haven, Spojené státy tvrdý Česko Petra Kvitová 4–6, 2–6
Finalistka 3. 15. října 2017 Linec, Rakousko tvrdý (h) Česko Barbora Strýcová 4–6, 1–6

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 25. října 2010 Taškent, Uzbekistán tvrdý Rumunsko Alexandra Dulgheruová Rusko Alexandra Panovová
Bělorusko Taťána Pučeková
3–6, 4–6
Vítězka 1. 5. května 2012 Budapešť, Maďarsko antuka Slovensko Janette Husárová Česko Eva Birnerová
Nizozemsko Michaëlla Krajiceková
6–4, 6–2

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 15 (9–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 27. března 2005 Ain Alsoukhna, Egypt antuka Rumunsko Monica Niculescuová 3–6, 4–6
Vítězka 1. 9. dubna 2005 Káhira, Egypt antuka Německo Sarah Raabová 6–1, 6–3
Finalistka 2. 14. srpna 2005 Hechingen, Německo antuka Belgie Kirsten Flipkensová 4–6, 3–6
Vítězka 2. 17. září 2005 Mestre, Itálie antuka Maďarsko Kira Nagyová 6–2, 7–5
Finalistka 3. 18. února 2007 Průhonice, Česko koberec (h) Česko Petra Kvitová 5–7, 6–7(2–7)
Finalistka 4. 9. prosince 2007 Přerov, Česko tvrdý (h) Česko Petra Kvitová 5–7, 3–6
Vítězka 3. 22. března 2008 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Rusko Anna Lapuščenkovová 6–4, 6–2
Vítězka 4. 5. dubna 2008 Patras, Řecko tvrdý Spojené království Anne Keothavongová 6–3, 7–5
Finalistka 5. 10. srpna 2008 Monterrey, Mexiko tvrdý Rusko Jaroslava Švedovová 4–6, 1–6
Finalistka 6. 10. října 2010 Ningbo, ČLR tvrdý Itálie Alberta Briantiová 4–6, 4–6
Vítězka 5. 15. května 2011 Praha, Česko antuka Česko Petra Kvitová 6–3, 6–4
Vítězka 6. 7. května 2017 Gifu, Japonsko tvrdý Čína Ču Lin 6–2, 6–3
Vítězka 7. 14. května 2017 Fukuoka, Japonsko koberec Jižní Korea Jang Su-jeong 6–2, 6–3
Vítězka 8. 11. června 2017 Surbiton, Spojené království tráva Spojené království Heather Watsonová 6–4, 7–5
Vítězka 9. 25. června 2017 Ilkley, Spojené království tráva Belgie Alison Van Uytvancková 7–5, 7–6(7–3)

Čtyřhra (1 titul)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. 4. srpna 2008 Monterrey, Mexiko antuka Chorvatsko Jelena Pandžićová Austrálie Monique Adamczaková
Spojené království Melanie Southová
4–6, 6–4, [10–8]

Výhry nad hráčkami Top 10[editovat | editovat zdroj]

Přehled uvádí vyhrané zápasy Rybárikové ve dvouhře nad tenistkami, které v době utkání figurovaly do 10. místa žebříčku WTA.

Přehled sezón[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Celkem
počet výher 0 0 0 0 0 2 1 1 2 2 8

Přehled výher[editovat | editovat zdroj]

č. hráčka Top 10 WTA událost povrch fáze výsledek RYB
Sezóna 2013
1. Německo Angelique Kerberová 9. Citi Open, Washington, D.C., Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 7–6(7–0), 3–6, 6–3 43.
2. Francie Marion Bartoliová 8. Rogers Cup, Toronto, Kanada tvrdý 3. kolo 7–6(7–5), 1–0skreč 42.
Sezóna 2014
3. Rumunsko Simona Halepová 2. New Haven, Spojené státy tvrdý 2. kolo 6–2, 4–6, 6–3 68.
Sezóna 2015
4. Rusko Jekatěrina Makarovová 8. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva 2. kolo 6–2, 7–5 69.
Sezóna 2016
5. Švýcarsko Belinda Bencicová 8. BNP Paribas Open, Indian Wells, Spojené státy tvrdý 2. kolo 6–4, 3–6, 6–3 97.
6. Itálie Roberta Vinciová 10. BNP Paribas Open, Indian Wells, Spojené státy tvrdý 3. kolo 6–2, 2–0skreč 97.
Sezóna 2017
7. Česko Karolína Plíšková 3. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva 2. kolo 3–6, 7–5, 6–2 87.
8. Francie Kristina Mladenovicová 10. WTA Elite Trophy, Ču-chaj, ČLR tvrdý zákl. skupina 7–5, 1–6, 7–6(7–5) 22.

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 924. 302. 330. 279. 58. 45. 104. 72. 62. 38. 51. 77. 156. 20.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 265. 134. 78. 112. 156. 130. 66. 160. 239. 401.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magdaléna Rybáriková na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k (anglicky) Magdaléna Rybáriková na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 2018-03-055. března 2018
  2. a b c d e f g (anglicky) Magdaléna Rybáriková na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2018-03-055. března 2018
  3. (anglicky) Magdaléna Rybáriková na stránkách Fed Cupu, přístup: 2017-10-2525. října 2017
  4. "Rybarikova claims Aegon Classic", BBC Sport, 15-06-2009. Ověřeno k 15-06-2009. 
  5. Skvělý český tenisový den: Rosol a Kvitová slaví turnajové triumf. iDNES.cz [online]. 2014-08-23 [cit. 2014-08-23]. Dostupné online. 
  6. Crooks, Eleanor."Wimbledon 2017: Tournament favourite Karolina Pliskova suffers shock second round defeat to Magdalena Rybarikova", The Independent, 7-7-2017. 
  7. a b Fantastické! Magdaléna Rybáriková postúpila do semifinále Wimbledonu. Web Noviny [online]. 2017-07-11 [cit. 2017-07-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]