Tenis na Letních olympijských hrách 2004

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tenis na Letních olympijských hrách 2004
Datum: 15.–22. srpna 2004
Ročník: 12.
Místo: Athénské olympijské tenisové centrum
Athény, ŘeckoŘecko Řecko
Povrch: tvrdý – DecoTurf / venku[1]
Vítězové zlaté medaile
mužská dvouhra
Chile Nicolás Massú
ženská dvouhra
Belgie Justine Heninová-Hardenneová
mužská čtyřhra
Chile Fernando González / Nicolás Massú
ženská čtyřhra
Čína Sun Tchien-tchien / Li Tching
Tenis na letních olympijských hrách
2000                   2008 >
                  

Tenis na Letních olympijských hrách 2004 v Athénách měl na programu celkem čtyři soutěže, v jehož rámci se představily mužská dvouhra a čtyřhra, stejně jako ženská dvouhra a čtyřhra.

Poražení semifinalisté odehráli zápas o bronzovou medaili.

Olympijský turnaj[editovat | editovat zdroj]

Olympijský turnaj se konal mezi 15.–22. srpna 2004 na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem DecoTurf v řecké metropoli Athénách, které již olympiádu hostily v roce 1896.

Zápas na centrálním dvorci

Dějištěm se stalo Athénské olympijské tenisové centrum, ležící v severovýchodní části města Marousi. Postaveno byl přímo pro olympijskou událost. K jeho otevření došlo v únoru 2004 a obsahovalo šestnáct dvorců. V soutěžích hrálo celkem 172 účastníků. Poprvé v historii byly výsledky z olympijského turnaje započítány v podobě bodů do žebříčků ATP a WTA.

Pořadí národů vyhrálo premiérově Chile, jehož tenisté si odvezli zlaté kovy ze dvou soutěží a jeden bronz. V mužském singlu triumfoval desátý nasazený Nicolás Massú, který se stal prvním chilským olympijským vítězem v historii. Ve finále přehrál amerického olympionika Mardyho Fishe po pětisetovém dramatu. Největším překvapením se stala porážka světové jedničky Rogera Federera, když ve druhém kole nestačil na 74. hráče žebříčku Tomáše Berdycha.

Rogera Federera už ve 2. kole vyřadil Berdych

Ženskou dvouhru ovládla turnajová jednička Justine Heninová-Hardenneová po výhře nad druhou nasazenou Francouzkou Amélií Mauresmovou. Stala se tak prvním belgickým medailistou v tenisu a současně jedinou olympijskou vítězkou belgické výpravy na hrách. Bronzovou medaili si odvezla nenasazená Australanka Alicia Moliková, když porazila světovou trojku Anastasii Myskinovou z Ruska.

Mužskou deblovou soutěž opanovala chilská nenasazená dvojice Nicolás Massú a Fernando González poté, co v pětisetovém boji o zlato porazila německý pár Nicolas Kiefer a Rainer Schüttler. Massú se tak stal prvním mužským dvojnásobným šampionem v tenisu od Olympiády 1924, na níž dvakrát vyhrál Američan Vincent Richards.

V ženské čtyřhře turnajové vítězství vybojovala osmá nasazená dvojice Sun Tchien-tchien a Li Tching, když si ve finále poradila se španělskými reprezentantkami Conchitou Martínezovou a Virginií Ruanovou Pascualovou. Obě Číňanky se tak staly vůbec prvními čínskými medailisty v tenisu.

Premiérovou účast na olympijských hrách si připsala americká tenistka Martina Navrátilová, která vytvořila v ženské čtyřhře třetí nasazenou dvojici s Lisou Raymondovou. Ve čtvrtfinále skončily na raketách japonského páru Šinobu Asagoeová a Ai Sugijamová po setech 4–6, 6–4 a 4–6.

Přehled medailí[editovat | editovat zdroj]

Medailisté[editovat | editovat zdroj]

Soutěž Zlatá olympijská medaileZlato Stříbrná olympijská medaileStříbro Bronzová olympijská medaileBronz
Mužská dvouhra  Nicolás Massú
Chile (CHI)
 Mardy Fish
Spojené státy americké (USA)
 Fernando González
Chile (CHI)
Ženská dvouhra  Justine Henin-Hardenneová
Belgie (BEL)
 Amélie Mauresmová
Francie (FRA)
 Alicia Moliková
Austrálie (AUS)
Mužská čtyřhra Chile Fernando González
 Nicolás Massú
Chile (CHI)
Německo Nicolas Kiefer
 Rainer Schüttler
Německo (GER)
Chorvatsko Mario Ančić
 Ivan Ljubičić
Chorvatsko (CRO)
Ženská čtyřhra Čína Sun Tchien-tchien
 Li Tching
Čína (CHN)
Španělsko Conchita Martínezová
 Virginia Ruano Pascualová
Španělsko (ESP)
Argentina Paola Suárezová
 Patricia Tarabiniová
Argentina (ARG)

Pořadí národů[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Země Zlatá olympijská medaileZlato Stříbrná olympijská medaileStříbro Bronzová olympijská medaileBronz Celkově
1. Chile (CHI) 2 0 1 3
2. Belgie (BEL) 1 0 0 1
Čína (CHN) 1 0 0 1
4. Francie (FRA) 0 1 0 1
Německo (GER) 0 1 0 1
Španělsko (ESP) 0 1 0 1
Spojené státy americké (USA) 0 1 0 1
8. Argentina (ARG) 0 0 1 1
Austrálie (AUS) 0 0 1 1
Chorvatsko (CRO) 0 0 1 1

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tennis at the 2004 Summer Olympics na anglické Wikipedii.

  1. Olympic Tennis Event: Past Venues [online]. Mezinárodní tenisová federace, [cit. 2015-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]