Natalja Vichljancevová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Natalja Vichljancevová
Наталья Вихлянцева
Vichljancevová ve Wimbledonu 2017
Stát RuskoRusko Rusko
Datum narození 16. února 1997 (21 let)
Místo narození Volgograd, Rusko[1]
Bydliště Volgograd, Rusko[1]
Výška 185 cm[1]
Váha 70 kg[1]
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 363 000 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 150–98
Tituly 0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění 56. místo (11. září 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2017)
French Open 1. kolo (2017)
Wimbledon 1. kolo (2017)
US Open 1. kolo (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů 18–28
Tituly 0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění 279. místo (1. srpna 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open 1. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 201709088. září 2017

Natalja Vichljancevová, rusky: Наталья Константиновна Вихлянцева, Natalja Konstantinovna Vichljanceva, (* 16. února 1997 Volgograd) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala do srpna 2017 dva tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2017 na 56. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2016 na 279. místě. Trénuje ji Jevgenij Drožin. Připravuje se ve francouzské tenisové akademii Mouratogloua, kouče Sereny Williamsové.[1]

V ruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 čtvrtfinálem 2. světové skupiny proti Tchaj-wanu, v němž vyhrála dvouhru nad Leeovou. Rusky zvítězily 4:1 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–0 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v závěru prosince 2012, když na turnaji v Petrohradu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. V úvodním kole uhrála dva gamy na krajanku Juliji Kalabinovou.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v srpnu 2016 na plzeňském turnaji s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále jí krajanka Anna Kalinská odebrala jen čtyři hry. Druhou trofej přidala o měsíc později na petrohradské události dotované 100 tisíci dolary, kde si ve finále hladce poradila s Chorvatkou Donnou Vekićovou.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na lednovém Shenzhen Open 2015 v Šen-čenu, kde ji pořadatelé udělili divokou kartu. V prvním kole vyřadila Němku Annu-Lenu Friedsamovou po třísetovém průběhu. Následně ji zastavila nejvýše nasazená Rumunka a pozdější vítězka Simona Halepová. V listopadu si zahrála semifinále Open de Limoges 2016, turnaje ze série WTA 125K, v němž nenašla recept na hráčku elitní světové třicítky Caroline Garciaovou.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Australian Open 2017 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci a výhrách nad Hantuchovou, Krajicekovou a Šaripovovou. V úvodním kole dvouhry vyřadila Američanku Vaniu Kingovou, aby ji poté přehrála dvacátá čtvrtá nasazená Anastasija Pavljučenkovová ve dvou setech.[1]

V únoru se objevila na St. Petesburg Ladies Trophy 2017, kde startovala na divokou kartu. Do prvního semifinále na okruhu WTA Tour postoupila přes Kazašku Jaroslavu Švedovovou, turnajovou osmičku Darju Kasatkinovou a po odstoupení nejvýše nasazené Simony Halepové pro zranění. Mezi poslední čtveřicí hráček jí vak zdolala pozdější šampionka Kristina Mladenovicová. Bodový zisk ji v následném vydání žebříčku zajistil průnik do elitní světové stovky, když se 6. února 2017 posunula ze 115. na 89. příčku.

Premiérové finále na okruhu WTA si zahrála na travnatém Ricoh Open 2017, probíhajícím v 's-Hertogenboschi, kam přijížděla se šňůrou šesti prohraných zápasů. Po semifinálové výhře nad chorvatskou turnajovou pětkou Anou Konjuhovou podlehla 21letá Estonce Anett Kontaveitové ve dvousetovém duelu.[4]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
WTA Tour Championships (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. června 2017 s-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Estonsko Anett Kontaveitová 2–6, 3–6

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 5 (2–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 5. října 2014 Hilton Head Island, Spojené státy antuka Česko Marie Bouzková 5–7, 1–6
Finalistka 2. 22. srpna 2015 Petrohrad, Rusko antuka Rusko Polina Lejkinová 4–6, 3–6
Vítězka 1. 7. srpna 2016 Plzeň, Česká republika antuka Rusko Anna Kalinská 6–1, 6–3
Vítězka 2. 24. září 2016 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Chorvatsko Donna Vekićová 6–1, 6–2
Finalistka 3. 17. prosince 2016 Dubaj, SAE tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Su-wej 2–6, 2–6

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 20. září 2015 Saint-Malo, Francie antuka Rusko Maria Marfutinová Slovensko Kristína Kučová
Lotyšsko Anastasija Sevastovová
7–6(7–1), 3–6, [5–10]
Vítězka 1. 23. ledna 2016 Wesley Chapel, USA antuka USA Ingrid Neelová Rusko Natela Dzalamidzeová
Rusko Veronika Kuděrmetovová
4–6, 7–6(7–4), [10–6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Natalia Vikhlyantseva na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g (anglicky) Natalja Vichljancevová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 201709088. září 2017
  2. a b c (anglicky) Natalja Vichljancevová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2017082121. srpna 2017
  3. (anglicky) Natalja Vichljancevová na stránkách Fed Cupu, přístup: 201708077. srpna 2017
  4. ZABLOUDIL, Luboš. Kontaveitová slaví na trávě v Nizozemsku premiérový titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-06-18 [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]