Přeskočit na obsah

Benjamin Bonzi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Benjamin Bonzi
Benjamin Bonzi na French Open 2019
Benjamin Bonzi na French Open 2019
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození9. června 1996 (28 let)[1]
Místo narozeníNîmes, Francie[1]
BydlištěAnduze, Francie
Výška183 cm[1]
Hmotnost82 kg[1]
Profesionál od2015[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 283 232 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů46–59
Tituly1 ATP, 8 challengerů, 11 ITF
Nejvyšší umístění42. místo (6. února 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2023)
French Open2. kolo (2017, 2020)
Wimbledon2. kolo (2021, 2022)
US Open3. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů21–20
Tituly0 ATP, 2 challengery, 24 ITF
Nejvyšší umístění121. místo (19. září 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2023)
French Open3. kolo (2020)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Openčtvrtfinále (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230831a31. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benjamin Bonzi (* 9. června 1996 Nîmes) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devatenáct titulů ve dvouhře a dvacet šest ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2023 na 42. místě a ve čtyřhře v září 2022 na 121. místě. Trénuje ho Lionel Zimbler.[1]

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval v roce 2022 pauským kvalifikačním kolem proti Ekvádoru, v němž za rozhodnutého stavu vyhrál nad Antoniem Cayetanem Marchem. Francouzi zvítězili 4:0 na zápasy a postoupili do finálového turnaje, v němž prohrál s Němcem Struffem, Australanem de Minaurem i Belgičanem Goffinem. Do září 2023 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 1–4 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V juniorském tenise vyhrál čtyřhru na French Open 2014, v níž startoval s krajanem Quentinem Halysem. Ve finále porazili Rakušana Lucase Miedlera s Australanem Akirou Santillanem.[4]

Na grandslamu debutoval v mužském singlu French Open 2017 po obdržení divoké karty. Ve čtvrté sadě úvodního kola mu, za vedení 2–1 na sety, skrečoval Rus Daniil Medveděv pro svalové křeče.[5] Poté však získal jen čtyři gamy na španělskou světovou dvacítku Alberta Ramose-Viñolase. Tím zároveň odehrál první zápasy v hlavní soutěži okruhu ATP Tour. Premiérové finále na túře ATP si zahrál ve čtyřhře montpellierského Open Sud de France 2019, do níž získal divokou kartu s krajanem Antoinem Hoangem. V závěrečném duelu podlehli nejvýše nasazenému, chorvatsko-francouzskému páru Ivan Dodig a Édouard Roger-Vasselin.[6]

Na challengeru v Mouilleron-le-Captif (2021)

Do první dvouhry mimo grandslam zasáhl na listopadovém Rolex Paris Masters 2020 opět na divokou kartu. Po výhře nad šťastným poraženým z kvalifikace Federicem Coriou, skončil na raketě španělského kvalifikanta Alejandra Davidoviche Fokiny ze sedmé desítky žebříčku. Do čtvrtfinále i semifinále poprvé postoupil na Open 13 Provence 2022 v Marseille, kde dosáhl debutové výhry nad členem z elitní světové dvacítky, patnáctým v pořadí Aslanem Karacevem.[7] Poté nestačil na světovou sedmičku Andreje Rubljova.[8][9]

V challangerové sezóně 2021 vyrovnal historický rekord okruhu, když během kalendářního roku vyhrál šest turnajů ve dvouhře. Stejný výkon se před ním podařil pouze Júnisi Al Ajnávímu (1998), Juanu Ignaciu Chelovi (2001) a Facundu Bagnisovi (2016).[10] Na přelomu srpna a září navíc tři z titulů v Saint-Tropez, Cassis a Rennes vybojoval ve třech po sobě jdoucích týdnech, což naposledy před ním dokázal Michail Južnyj v roce 2016.[10] Bodový zisk jej 20. září 2021 posunul na nové kariérní maximum, 61. příčku. Přes krajana Arthura Rinderkneche a světovou jednadvacítku Lorenza Sonega postoupil do třetího kola BNP Paribas Open 2022 v Indian Wells, v němž nenašel recept na desátého muže klasifikace Jannika Sinnera.[11] Čtvrtfinálovou účast zaznamenal na travnatém BOSS Open 2022 ve Stuttgartu a v prvním kole Terra Wortmann Open 2022 i v semifinále Mallorca Championships 2022, hraných rovněž na travnatém povrchu, podlehl světové šestce Stefanosi Tsitsipasovi.[12]

Do prvního finále dvouhry okruhu ATP Tour se probojoval na lednovém Maharashtra Open 2023 v Puné po vítězství nad druhým nasazeným Nizozemcem Boticem van de Zandschulpem ze čtvrté desítky žebříčku. V souboji o titul jej zdolal další zástupce nizozemského tenisu Tallon Griekspoor, ačkoli získal úvodní sadu.[13] Po vylepšení grandslamového maxima třetím kolem na Australian Open 2023, kde jej zastavil Australan Alex de Minaur, dosáhl druhé finálové účasti na únorovém Open 13 Provence 2023. V závěrečném utkání podlehl nejvýše nasazenému Polákovi a jedenáctému hráči světa Hubertu Hurkaczovi, který ve druhém setu odvrátil tři setboly. Bodový zisk posunul Bonziho o patnáct míst výše na 45. příčku, tři pozice za kariérním maximem.[14]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–2 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 3 (1–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. leden 2023 Puné, Indie ATP 250 tvrdý Nizozemsko Tallon Griekspoor 6–4, 5–7, 3–6
Finalista 2. únor 2023 Marseille, Francie ATP 250 tvrdý (h) Polsko Hubert Hurkacz 3–6, 6–7(4–7)
Vítěz 1. listopad 2024 Mety, Francie ATP 250 tvrdý (h) Spojené království Cameron Norrie 7–6(8–6), 6–4

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. únor 2019 Montpellier, Francie tvrdý (h) Francie Antoine Hoang Chorvatsko Ivan Dodig
Francie Édouard Roger-Vasselin
3–6, 3–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (8 D; 2 Č)
ITF (11 D; 24 Č)

Dvouhra (19 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. srpen 2015 Smyrna, Turecko tvrdý Turecko Cem İlkel 7–6(7–2), 7–5
2. říjen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Argentina Mariano Kestelboim 7–6(7–3), 6–2
3. říjen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Španělsko Javier Martí 7–5, 6–3
4. listopad 2016 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Rakousko Dennis Novak 4–6, 6–3, 6–1
5. únor 2017 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Slovensko Patrik Néma 7–5, 7–6(7–4)
6. květen 2017 Hammámet, Tunisko antuka Argentina Juan Ignacio Galarza 6–7(4–7), 6–0, 6–1
7. květen 2017 Nevers, Francie tvrdý Česko Marek Jaloviec 6–2, 3–6, 7–5
8. červen 2019 Toulouse, Francie antuka Francie Hugo Gaston 6–4, 6–4
9. září 2019 Madrid, Španělsko antuka Kolumbie Alejandro González 6–2, 7–6(7–5)
10. únor 2020 Nonthaburi, Thajsko tvrdý Německo Sebastian Fanselow 6–4, 6–1
11. březen 2020 Potchefstroom, Jihoafrická republika tvrdý Německo Tobias Simon 7–6(14–12), 6–4
1. únor 2021 Potchefstroom, Jihoafrická republika tvrdý Spojené království Liam Broady 7–5, 6–4
2. květen 2021 Ostrava, Česko antuka Argentina Renzo Olivo 6–4, 6–4
3. červenec 2021 Segovia, Španělsko tvrdý Nizozemsko Tim van Rijthoven 7–6(12–10), 3–6, 6–4.
4. srpen 2021 Saint-Tropez, Francie tvrdý Austrálie Christopher O'Connell 6–7(10–12), 6–1, 0–0skreč
5. září 2021 Cassis, Francie tvrdý Francie Lucas Pouille 7–6(7–4), 6–4
6. září 2021 Rennes, Francie tvrdý (h) Německo Mats Moraing 7–6(7–3), 7–6(7–3)
7. únor 2022 Cherbourg, Francie tvrdý (h) Francie Constant Lestienne 6–4, 2–6, 6–4
8. červen 2022 Aix-en-Provence, Francie antuka Francie Grégoire Barrère 6–2, 6–4

Čtyřhra (26 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. říjen 2014 Heráklion, Řecko tvrdý Francie Quentin Halys Mexiko Mauricio Astorga
Mexiko Alberto Rojas-Maldonado
6–2, 6–4
2. červenec 2015 Castelo Branco, Portugalsko antuka Portugalsko Romain Barbosa Francie Antoine Hoang
Francie Grégoire Jacq
7–6(10–8), 6–7(7–9), [10–7]
3. srpen 2015 Sakarya, Turecko tvrdý Francie Grégoire Jacq Izrael Jannai Barkai
Izrael Alon Elia
6–1, 6–2
4. říjen 2015 Marsá al-Qantáwí, Tunisko tvrdý Francie Fabien Reboul Litva Lukas Mugevičius
Španělsko Roberto Ortega Olmedo
4–6, 6–4, [10–8]
5. říjen 2015 Marsá al-Qantáwí, Tunisko tvrdý Francie Fabien Reboul Tunisko Aziz Dougaz
Tunisko Anis Ghorbel
6–2, 6–2
6. říjen 2015 Marsá al-Qantáwí, Tunisko tvrdý Španělsko Roberto Ortega Olmedo Litva Anis Ghorbel
Itálie Franciesco Vilardo
6–0, 6–3
7. březen 2016 Balma, Francie tvrdý (h) Francie Fabien Reboul Slovensko Martin Beran
Francie Maxime Tabatruong
7–5, 6–3
8. duben 2016 Dauhá, Katar tvrdý Švýcarsko Antoine Bellier Spojené království Daniel Cox
Švédsko Milos Sekulic
6–3, 6–2
9. duben 2016 Dauhá, Katar tvrdý Švýcarsko Antoine Bellier Tunisko Anis Ghorbel
Francie Tak Khunn Wang
7–6(7–5), 6–3
10. duben 2016 Dauhá, Katar tvrdý Švýcarsko Antoine Bellier Tunisko Anis Ghorbel
Francie Tak Khunn Wang
6–2, 1–6, [11–9]
11. květen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Tunisko Anis Ghorbel Španělsko Sergio Martos Gornés
Španělsko Oriol Roca Batalla
6–3, 7–6(8–6)
12. červen 2016 Mont-de-Marsan, Francie antuka Francie Grégoire Jacq Monako Romain Arneodo
Monako Benjamin Balleret
7–6(7–4), 7–6(7–1)
13. červenec 2016 Gubbio, Itálie antuka Francie Grégoire Jacq Itálie Alessandro Colella
Itálie Cristian Carli
6–2, 6–1
14. srpen 2016 Rotterdam, Nizozemsko antuka Turecko Altuğ Çelikbilek Nizozemsko Bobbie De Goeijen
Nizozemsko Glenn Smits
6–3, 6–3
15. září 2016 Hammámet, Tunisko antuka Francie Fabien Reboul Itálie Franco Agamenone
Argentina Mariano Kestelboim
2–6, 7–5, [10–4]
16. říjen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Rakousko Bernd Kossler Argentina Eduardo Agustin Torre
Argentina Matias Zukas
6–3, 6–3
17. říjen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Francie Mathias Bourgue Litva Laurynas Grigelis
Španělsko David Pérez Sanz
bez boje
18. březen 2017 Heráklion, Řecko tvrdý Chile Tomas Barrios Vera Rusko Jaraslav Šyla
Rusko Dzmitryj Žyrmont
4–6, 7–6(7–5), [10–7]
19. duben 2017 Heráklion, Řecko tvrdý Francie Rémi Boutillier USA Nick Chappell
USA Robert Galloway
6–3, 6–7(8–10), [10–6]
20. červenec 2017 Montauban, Francie antuka Francie Grégoire Jacq Španělsko Adria Mas Mascolo
Španělsko Pol Toledo Bagué
6–1, 3–6, [10–7]
21. říjen 2017 Nevers, Francie tvrdý (h) Francie Antoine Hoang USA Alex Lawson
USA Nathaniel Lammons
7–6(7–5), 6–4
22. červen 2019 Toulouse, Francie antuka Francie Grégoire Jacq Francie Jonathan Kanar
Francie Laurent Lokoli
2–6, 6–2, [10–4]
23. únor 2020 Nonthaburi, Thajsko tvrdý Francie Corentin Denolly Německo Sebastian Fanselow
Egypt Karim-Mohamed Maamoun
6–2, 6–4
1. únor 2020 Pau, Francie tvrdý (h) Francie Antoine Hoang Itálie Simone Bolelli
Rumunsko Florin Mergea
6–3, 6–2
24. březen 2020 Potchefstroom, Jihoafrická republika tvrdý Francie Matteo Martineau Irsko Simon Carr
Francie Corentin Denolly
6–4, 6–2
2. březen 2021 Lille, Francie tvrdý (h) Francie Antoine Hoang Francie Dan Added
Belgie Michael Geerts
6–3, 6–1

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorů: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
Vítěz 2014 French Open antuka Francie Quentin Halys Rakousko Lucas Miedler
Austrálie Akira Santillan
6–3, 6–3

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benjamin Bonzi na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Benjamin Bonzi na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  2. Benjamin Bonzi na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  3. Benjamin Bonzi na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  4. Santillan falls in boys’ doubles final. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2014-06-08 [cit. 2023-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-16. (anglicky) 
  5. MITCHELL, Kevin. French Open 2017: Dan Evans puts up fight before losing to Tommy Robredo. The Guardian [online]. 2017-05-28 [cit. 2023-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-06. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  6. Dodig/Roger-Vasselin Lift Maiden Team Title In Montpellier [online]. ATP Tour, Inc., 2019-02-10 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Andrey Rublev Into Open 13 Provence Marseille Semi-Finals, Benjamin Bonzi’s Dream Run Continues. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-18 [cit. 2023-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-19. (anglicky) 
  8. Felix Auger-Aliassime Keeps Run Rolling, Sets Andrey Rublev Final Clash In Open 13 Provence in Marseille. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-19 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Benjamin Bonzi | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Bonzi Claims Record-Tying Sixth Challenger Title Of 2021. ATP Tour, Inc. [online]. 2021-09-20 [cit. 2023-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-21. (anglicky) 
  11. Jannik Sinner sets up Round of 16 clash against Nick Kyrgios in Indian Wells. UBI Tennis [online]. 2022-03-15 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Tennis, ATP – Mallorca Open 2022: Tsitsipas defeats Bonzi. Tennis Majors [online]. 2022-06-24 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Griekspoor Bonzi Pune 2023 Final. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-01-07 [cit. 2023-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-07. (anglicky) 
  14. Hubert Hurkacz Beats Benjamin Bonzi For Marseille Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-26 [cit. 2023-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-10. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]