Přeskočit na obsah

Christopher O'Connell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Christopher O'Connell
Christopher O'Connell na French Open 2021
Christopher O'Connell na French Open 2021
StátAustrálieAustrálie Austrálie
Datum narození3. června 1994 (30 let)[1]
Místo narozeníSydney, Austrálie
BydlištěSydney, Austrálie
Výška183 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Profesionál od2011[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek2 368 006 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů43–64
Tituly0 ATP, 4 challengery, 9 ITF
Nejvyšší umístění53. místo (11. září 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2022)
French Open1. kolo (2021, 2022, 2023)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open2. kolo (2020, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů3–10
Tituly0 ATP, 1 ITF
Nejvyšší umístění460. místo (21. března 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2023)
US Open1. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240326a26. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christopher O'Connell (* 3. června 1994 Sydney) je australský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2023 na 53. místě a ve čtyřhře v březnu 2022 na 460. místě. Trénuje ho krajan Marinko Matosevic.[1]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

2017–2020: Debut na okruhu ATP Tour a grandslamu, průlom do Top 200

[editovat | editovat zdroj]

Na okruhu ATP Tour debutoval ve 22 letech lednovým Apia International Sydney 2017, když ve svém rodišti obdržel divokou kartu do kvalifikace.[3] Po jejím zvládnutí podlehl na úvod dvouhry portugalskému kvalifikantu Gastãu Eliasovi z deváté desítky žebříčku, přestože získal první set. O týden později – opět na divokou kartu – poprvé zasáhl do grandslamu, singlové soutěže Australian Open 2017.[3] Časnou porážku mu přivodila bulharská světová patnáctka Grigor Dimitrov.[4] Ve zbytku sezóny se účastnil už jen challengerů vyjma jedné akce na okruhu ITF. Mezi únorem a červencem 2018 přerušil kariéru a rozhodl se s bratrem, Benem O'Connellem, mýt lodě v sydneyské zátoce.[5]

Do sezóny 2019 vstoupil bez žebříčkového postavení. Ve vydání z 23. září 2019, po finále na sibiuském challengeru, však poprvé pronikl do dvoustovky, když mu patřila 192. příčka.[6][5] Na Australian Open 2020 nestačil na šestnáctého muže klasifikace, Rusa Andreje Rubljova. První výhru na okruhu i grandslamu si připsal během newyorského US Open 2020. V prvním kole vyřadil srbského osmdesátého prvního hráče žebříčku Lasla Djereho,[7] než jej zastavila světová pětka Daniil Medveděv.[8] Časnou porážku v kvalifikaci navazujícího French Open 2020 mu přivodil Švéd Elias Ymer.[9]

2021–2024: První čtvrtfinále i semifinále ATP, výhra nad členem Top 20, průnik do Top 100

[editovat | editovat zdroj]

První zápas mimo grandslam vyhrál na únorovém Great Ocean Road Open 2021 v Melbourne Parku, dodatečně zařazeném turnaji v důsledku pandemie covidu-19. Poté co na jeho raketě skončil Němec Dominik Koepfer, nestačil na Alexandra Bublika z páté desítky.[10][11]

V sezóně 2021 debutoval v sérii Masters, březnovým Miami Open. V třísetové bitvě s dvěma tiebreaky jej přehrál Portugalec João Sousa. O dva měsíce později nastoupil poprvé do hlavní soutěže French Open, v níž nestačil na světovou dvaapadesátku Tommyho Paula v pětisetovém dramatu. Závěrečné dějství ztratil poměrem gamů 8–10. Za stavu 7–6 byl přitom dva míče od postupu.[12][13] Premiéru ve wimbledonské dvouhře vybojoval v kvalifikaci, v jejímž závěru porazil Tomáše Macháče až v tiebreaku závěrečné sady. I druhé kariérní pětisetové klání nezvládl, když ve wimbledonském duelu podlehl světové sedmnáctce Gaëlu Monfilsovi.[14] Přes Ofnera prošel z kvalifikace do hlavní soutěže Truist Atlanta Open 2021. Ve druhém kole zdolal dvacátého třetího muže klasifikace, Itala Jannika Sinnera, znamenající první účast ve čtvrtfinále okruhu ATP i debutovou výhru nad členem z Top 30.[14][15] Do semifinále jej však nepustil pozdější šampion John Isner, v třísetovém střetnutí obsahujícím dvě zkrácené hry.[16]

Na Australian Open 2022 prošel poprvé do třetí kola grandslamu. Z pozice hráče startujícího na divokou kartu přehrál Francouze Huga Gastona i argentinskou světovou třináctku Diega Schwartzmana. Dosáhl tak premiérové výhry na tenistou z první dvacítky žebříčku.[17] Poté mu stopku vystavil sedmdesátý muž klasifikace, Američan Maxime Cressy, který nastřílel dvacet osm es.[18] Přestože absentoval ve Wimbledonu 2022, po jeho skončení debutoval 18. července v první světové stovce, kterou uzavíral jako devátý Australan v pořadí.[19] Zářijový San Diego Open 2022 znamenal první účast v semifinále túry ATP, když vyřadil krajana Jasona Kublera, J. J. Wolfa a padesátého hráče žebříčku Jensona Brooksbyho.[20] Do souboje o titul jej nepustil třetí Američan v řadě, o šedesát míst výše postavený Brandon Nakashima.[21] Do osmifinále Mastersu se poprvé probojoval přes Martina Damma mladšího na Miami Open 2024. V něm však nenašel recept na úřadujícího šampiona Australian Open a světovou trojku Jannika Sinnera. Do zápasu s obhájcem finálové účasti vstoupil lépe, když se ujal vedení 3–1 a 30:0. Poté se však momentum přesunulo na stranu Itala, jenž vyhrál osm z dalších devíti gamů.[22]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (4 D; 0 Č)
ITF (9 D; 4 Č)

Dvouhra (13 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. červen 2014 Bol, Chorvatsko antuka Argentina Gaston-Arturo Grimilizzi 7–6 (7–4), 3–6, 7–6 (7–1)
2. únor 2016 Port Pirie, Austrálie tvrdý Austrálie Blake Mott 7–6 (8–6), 3–6, 6–2
3. červenec 2016 Bělehrad, Srbsko antuka Bosna a Hercegovina Nerman Fatić 6–4, 6–1
4. srpen 2016 Novi Sad, Srbsko antuka Itálie Stefano Travaglia 7–6 (8–6), 6–4
5. říjen 2016 Cairns, Austrálie tvrdý Austrálie Blake Mott 0–6, 6–2, 6–4
6. listopad 2016 Blacktown, Austrálie tvrdý Austrálie Max Purcell 6–2, 6–2
7. duben 2019 Antalya, Turecko antuka Česko Jonáš Forejtek 2–6, 6–4, 6–1
8. květen 2019 Doboj, Bosna a Hercegovina antuka Nizozemsko Botic van de Zandschulp 6–4, 7–6 (7–1)
9. červen 2019 Balatonalmádi, Maďarsko antuka Maďarsko Gergely Madarász 6–3, 6–1
10. srpen 2019 Cordenons, Itálie antuka Německo Jeremy Jahn 7–5, 6–2
11. říjen 2019 Fairfield, Spojené státy tvrdý USA Steve Johnson 6–4, 6–4
12. duben 2022 Split, Chorvatsko antuka Maďarsko Zsombor Piros 6–3, 2-0skreč
13. říjen 2022 Jokohama, Japonsko tvrdý Japonsko Josuke Watanuki 6–1, 6–7(5–7), 6–3

Čtyřhra (1 titul)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. září 2014 Bol, Chorvatsko antuka Spojené království Jonny O'Mara Slovinsko Blaž Bizjak
Slovensko Peter Mick 		6–2, 6–4

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christopher O'Connell na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Christopher O'Connell na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240326a26. března 2024
  2. ↑ Christopher O'Connell na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240326a26. března 2024
  3. ↑ a b MALONE, Paul. Chris O’Connell scores last wildcard into Australian Open men’s singles main draw. The Courier Mail [online]. 2017-01-08 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Dimitrov downs plucky O'Connell at Open. SBS News [online]. 2017-01-17 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Christopher O'Connell | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Biggest movers: Stosur returns to top 100. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2019-09-23 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ROGERS, Leigh. O’Connell makes dream US Open debut. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2020-09-02 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ MACIE, Clair. Daniil Medvedev dismisses O'Connell to move into Round 3 of 2020 US Open. www.usopen.org [online]. United States Tennis Association, 2020-09-03 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Sebastian Ofner wins first qualifying match. Tennisnet.com [online]. 2020-09-21 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Kazakhstani Bublik storms into 3rd round at ATP Great Ocean Road Open. Kazinform [online]. 2021-02-03 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Christopher O'Connell | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ CHADBAND, Courtney; WALSH, Ian. O'Connell mystified by another Roland Garros lapse. The Canberra Times [online]. 2023-05-29 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ O'Connell's despair in first five-setter. The West Australian [online]. 2021-05-31 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b TAYLOR, Vanessa. Christopher O’Connell – the breakthrough continues. WLM TENNIS [online]. 2021-07-31 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ ROGERS, Leigh. O’Connell scores career-best win to reach first tour quarterfinal. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2024-07-30 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ O'Connell loses ding-dong Atlanta battle. 7NEWS [online]. 2021-07-30 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ PARKIN, Darren. O’Connell stuns Schwartzman at Australian Open. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2022-01-20 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
  18. ↑ Aussie O'Connell eliminated at Melbourne Park as Medvedev, Tsitsipas reach last 16. ABC News [online]. 2022-01-22 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ ROGERS, Leigh. Ranking movers: Chris O’Connell makes top-100 debut. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2022-07-18 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ ROGERS, Leigh. O’Connell progresses to first ATP singles semifinal. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2022-09-24 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ San Diegan Brandon Nakashima Faces Marcos Giron in All-California SD Open ATP 250 Final. Times of San Diego [online]. 2022-09-25 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Jannik Sinner defeats Christopher O'Connell, reaches Miami QFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-03-26 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Christopher_O%27Connell&oldid=23895960“