Nîmes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Nîmes
Historické město, uprostřed amfiteátr
Historické město, uprostřed amfiteátr
Nîmes – znak
znak
Nîmes – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 21 – 215 m n. m.
Stát Francie Francie
region Languedoc-Roussillon
departement Gard
arrondissement Nîmes
kanton chef-lieu 6 kantonů
+ Kanton La Vistrenque
Nimes
Red pog.svg
Nimes
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 161,85 km²
Počet obyvatel 140 267 (2008)
Hustota zalidnění 869 obyv./km²
Správa
Starosta Jean-Paul Fournier (UMP)
Oficiální web www.nimes.fr
PSČ 30000 a 30900
INSEE 30189
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nîmes (okcitánsky: Nimes lat. Nemausus) je město na jihu Francie, v regionu Languedoc-Roussillon, hlavní město departementu Gard. Město s bohatou historií a množstvím zejména starověkých památek leží mezi Středozemním mořem a pohořím Cévennes, v kraji, kde se od nepaměti pěstovalo víno a olivy. Nimes je sídlem vysokých škol a biskupství, od 18. století významným střediskem textilního průmyslu. Látka, z niž se šijí džíny, se nazývá denim, tj. doslova „z Nimes“, kde se začala vyrábět.


Geografie[editovat | editovat zdroj]

Sousední obce: Milhaud, La Calmette, La Rouvière, Gajan, Parignargues, Caveirac, Générac, Saint-Gilles, Caissargues, Bouillargues, Rodilhan, Marguerittes a Poulx.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město Nimes se v období Keltů jmenovalo Nemausos a bylo hlavním městem oblasti Volcae Arecomici v římské provincii Gallia Narbonensis. Z tohoto období pochází do dneška zachovaná "Velká věž" (Tour Magne), která byla Římany začleněna do 7 km dlouhého opevnění města. Výhodně položené město u silnice Via Domitia mělo významnou mincovnu a zhruba 25 000 obyvatel. O tehdejším významu vypovídají zachované památky jako jsou Amfiteátr, castellum, 50 km dlouhý akvadukt s mostem Pont du Gard severně od města, Maison Carrée (jeden z nejlépe zachovaných římských chrámů vůbec) nebo Augustova brána.

V pozdní antice se Nimes stalo biskupským sídlem a na počátku 5. století bylo dobyto Vizigóty, kteří toto území dlouho bránili v bojích s Franky. Roku 725 dobyli Nimes Arabové, roku 752 je dobyl zpět Pipin Krátký a dlouho mu vládla místní hrabata. Roku 1228 je dobyl král Ludvík VII. a po roce 1250 připadlo definitivně k Francii. Od počátku 16. století se významná část obyvatel přiklonila k reformaci a do konce století město zažilo mnoho násilí. V 18. století zdejšímu hospodářství prospěl průplav Canal du Midi, spojující Atlantické se Středozemním mořem. Po Francouzské revoluci vypukly v kraji další kruté bouře, v průběhu 19. století však město opět prosperovalo a bohatlo. Za obou světových válek nebylo příliš poškozeno, za Druhé světové války byl kraj kolem Nimes útočištěm četných partyzánů.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Amfiteátr z doby kolem roku 70 o rozměrech 133 x 101 m, s dvojím patrem arkád a více než 20 tisíci míst byl koncem 20. století nákladně opraven, aby mohl sloužit pro různé kulturní události i nekrvavé býčí zápasy. Má nyní pohyblivou střechu a přes 16 tisíc míst k sezení.
  • Maison Carrée (čtvercový dům) z roku 19 př. n. l. je jeden z nejlépe zachovaných římských chrámů.
  • Tour Magne, zbytek starověkého opevnění na návrší Mt Cavalier za Jardin de la Fontaine, slouží jako vyhlídková věž. Další dvě zachované starověké brány jsou Augustova a Francouzská.
  • Katedrála P. Marie a sv. Castora, románské stavba ze 12. století, ve 14. století rozšířená a v 17. století po náboženských válkách barokně přestavěná. V 19. století byla opravena v novobyzantském slohu, jen západní průčelí se zachovalo s původní středověkou plastickou výzdobou.
  • Jardins de la Fontaine, velkolepý barokní park na severozápadním okraji historického města, s řadou dalších antických zřícenin (chrám Diany aj.)
  • Carré d’art, muzeum moderního umění podle návrhu amerického architekta Normana Fostera (1986) stojí naproti Maison Carrée.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Počet obbyvatel

Osobnosti spjaté s městem[editovat | editovat zdroj]

Pomník Ernesta Denise v Nîmes

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

  • 3. října 1925 získal pražský primátor Karel Baxa (v nepřítomnosti) a jeho náměstek Ludvík Vaněk od nîmeského starosty Rougera čestné občanství města. Stalo se tak na slavnostním shromáždění u příležitosti odhalení pomníku Ernesta Denise, za přítomnosti francouzského premiéra Paula Painlevé.[1]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Na radnici v Nîmes. Národní listy. 1925-10-04, roč. 65, čís. 271, s. 2. Dostupné online [cit. 2013-10-13].  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Nimes. Sv. 7, str. 581

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]