Nîmes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nîmes
Historické město, uprostřed amfiteátr
Historické město, uprostřed amfiteátr
Nîmes – znak
znak
Nîmes – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 21 – 215 m n. m.
Stát Francie Francie
region Languedoc-Roussillon
departement Gard
arrondissement Nîmes
kanton chef-lieu 6 kantonů
+ Kanton La Vistrenque
Nimes
Red pog.svg
Nimes
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 161,85 km²
Počet obyvatel 140 267 (2008)
Hustota zalidnění 869 obyv./km²
Správa
Starosta Jean-Paul Fournier (UMP)
Oficiální web www.nimes.fr
PSČ 30000 a 30900
INSEE 30189
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nîmes (okcitánsky: Nimes lat. Nemausus) je město na jihu Francie, v regionu Languedoc-Roussillon, hlavní město departementu Gard. Město s bohatou historií a množstvím zejména starověkých památek leží mezi Středozemním mořem a pohořím Cévennes, v kraji, kde se od nepaměti pěstovalo víno a olivy. Nimes je sídlem vysokých škol a biskupství, od 18. století významným střediskem textilního průmyslu. Látka, z niž se šijí džíny, se nazývá denim, tj. doslova „z Nimes“, kde se začala vyrábět.


Geografie[editovat | editovat zdroj]

Sousední obce: Milhaud, La Calmette, La Rouvière, Gajan, Parignargues, Caveirac, Générac, Saint-Gilles, Caissargues, Bouillargues, Rodilhan, Marguerittes a Poulx.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město Nimes se v období Keltů jmenovalo Nemausos a bylo hlavním městem oblasti Volcae Arecomici v římské provincii Gallia Narbonensis. Z tohoto období pochází do dneška zachovaná "Velká věž" (Tour Magne), která byla Římany začleněna do 7 km dlouhého opevnění města. Výhodně položené město u silnice Via Domitia mělo významnou mincovnu a zhruba 25 000 obyvatel. O tehdejším významu vypovídají zachované památky jako jsou Amfiteátr, castellum, 50 km dlouhý akvadukt s mostem Pont du Gard severně od města, Maison Carrée (jeden z nejlépe zachovaných římských chrámů vůbec) nebo Augustova brána.

V pozdní antice se Nimes stalo biskupským sídlem a na počátku 5. století bylo dobyto Vizigóty, kteří toto území dlouho bránili v bojích s Franky. Roku 725 dobyli Nimes Arabové, roku 752 je dobyl zpět Pipin Krátký a dlouho mu vládla místní hrabata. Roku 1228 je dobyl král Ludvík VII. a po roce 1250 připadlo definitivně k Francii. Od počátku 16. století se významná část obyvatel přiklonila k reformaci a do konce století město zažilo mnoho násilí. V 18. století zdejšímu hospodářství prospěl průplav Canal du Midi, spojující Atlantické se Středozemním mořem. Po Francouzské revoluci vypukly v kraji další kruté bouře, v průběhu 19. století však město opět prosperovalo a bohatlo. Za obou světových válek nebylo příliš poškozeno, za Druhé světové války byl kraj kolem Nimes útočištěm četných partyzánů.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Amfiteátr (Arènes) z doby kolem roku 70 o rozměrech 133 x 101 m, s dvojím patrem arkád a více než 20 tisíci míst byl koncem 20. století nákladně opraven, aby mohl sloužit pro různé kulturní události i nekrvavé býčí zápasy. Má nyní pohyblivou střechu a přes 16 tisíc míst k sezení.
  • Maison Carrée (čtvercový dům) z roku 19 př. n. l. je jeden z nejlépe zachovaných římských chrámů.
  • Tour Magne, zbytek starověkého opevnění na návrší Mt Cavalier za Jardin de la Fontaine, slouží jako vyhlídková věž. Další dvě zachované starověké brány jsou Augustova a Francouzská.
  • Castellum divisorium (rue Lampèze, na úpatí Fort Vauban) je koncová nádrž římského vodovodu, odkud se voda olověnými trubkami rozváděla do fontán aj. po městě. Je to jediná zachovaná stavba tohoto druhu.
  • Katedrála P. Marie a sv. Castora, románská stavba ze 12. století, ve 14. století rozšířená a v 17. století po náboženských válkách barokně přestavěná. V 19. století byla opravena v novobyzantském slohu, jen západní průčelí se zachovalo s původní středověkou plastickou výzdobou.
  • Jardins de la Fontaine, velkolepý barokní park na severozápadním okraji historického města, s řadou dalších antických zřícenin (chrám Diany aj.)
  • Carré d’art, muzeum moderního umění podle návrhu amerického architekta Normana Fostera (1986) stojí naproti Maison Carrée.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Počet obbyvatel

Osobnosti spjaté s městem[editovat | editovat zdroj]

Pomník Ernesta Denise v Nîmes

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

  • 3. října 1925 získal pražský primátor Karel Baxa (v nepřítomnosti) a jeho náměstek Ludvík Vaněk od nîmeského starosty Rougera čestné občanství města. Stalo se tak na slavnostním shromáždění u příležitosti odhalení pomníku Ernesta Denise, za přítomnosti francouzského premiéra Paula Painlevé.[1]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Na radnici v Nîmes. Národní listy. 1925-10-04, roč. 65, čís. 271, s. 2. Dostupné online [cit. 2013-10-13].  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Nimes. Sv. 7, str. 581

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]