Édouard Daladier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Édouard Daladier
Édouard Daladier.jpg
Narození18. června 1884
Carpentras
Úmrtí10. října 1970 (ve věku 86 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise (48°51′49″ s. š., 2°23′29″ v. d.)
Povolánípolitik
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
Politické stranyParti radical valoisien
Republikánská, radikální a radikálně socialistická strana
ChoťMadeleine Laffont
Funkceposlanec francouzského Národního shromáždění (1919–1942)
prezident Rady ministrů (1933)
prezident Rady ministrů (1934)
prezident Rady ministrů (1938–1940)
poslanec francouzského Národního shromáždění (1946–1958)
… více na Wikidatech
PodpisÉdouard Daladier – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Édouard Daladier (18. června 1884, Carpentras, Francie10. října 1970, Paříž, Francie) byl francouzský politik, ministerský předseda a historik.

Byl představitelem Radikálně socialistické strany.[1] Od roku 1924 zastával různé ministerské funkce, v letech 1933, 1934 a 1938-1940 byl premiérem.[1]

Byl zástupcem Francie na Mnichovské konferenci, na které se zástupci čtyř velmocí dohodli na odstoupení pohraničních oblastí Československa nacistickému Německu.[2] Po podpisu dohody byl ve Francii oslavován jako zachránce míru.[3]

Poté, co v roce 1939 Německo přepadlo Polsko, odmítl Francii mobilizovat. V roce 1940 odstoupil z postu premiéra.[1] Od roku 1943 do osvobození spojenci byl vězněn na hradě Itter a v Buchenwaldu. Po válce se znovu aktivně účastnil politického života, byl členem Národního shromáždění v letech 19451958. Odmítal znovuvyzbrojení Německa.[1] Do důchodu odešel ke konci 50. let.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. S. 198
  2. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 167–173. Dále jen PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. 
  3. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. S. 173-178

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]