Pont du Gard

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pont du Gard
Světové dědictví UNESCO
PontDuGard.JPG
Smluvní stát Francie Francie
Souřadnice:
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, iii, vi
Odkaz 344 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1985 (9. zasedání)
Édouard Baldus: Gardský most, 50. léta 19. století

Pont du Gard (česky též Gardský most) je akvadukt v jižní Francii, asi 25 km severovýchodně od města Nîmes. Je 49 metrů vysoký a až 275 metrů dlouhý a byl postaven v 1. století, za dob starověkého Říma. [1] Skládá se ze tří na sobě stojících arkád a byl součástí kanálu, který přiváděl vodu do města . Pro svou mimořádnou hodnotu byl v roce 1985 zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.

Pont du Gard (neboli most přes řeku Gard) je mistrovské dílo římského stavitelství. Postaven byl patrně roku 19 př. n. l. za dob císaře Augusta. Ve století devátém přestal dlouho neudržovaný vodovod fungovat, protože na některých místech zarostl vápennou usazeninou. V 18. století byly pilíře druhého patra osekány, aby se po nejnižší řadě oblouků dalo chodit jako po mostě. V 19. století byl výrazně rekonstruován.

Popis Mostu[editovat | editovat zdroj]

Most je součástí akvaduktu, který přiváděl vodu z pramenů řeky Eure u obce Ùzes do Nîmes. Je vysoký 49 m a skládá se ze tří pater:

  • Dolní patro: 6 oblouků, 142 m dlouhé, 6 m široké, 22 m vysoké
  • Střední patro: 11 oblouků, 242 m dlouhé, 4 m široké, 20 m vysoké
  • Nejvyšší patro: 35 oblouků, 275 m dlouhé, 3 m široké, 7 m vysoké

V nejvyšším patře je veden starý vodovod, který je vysoký 1,8 m a široký 1,2 m se spádem 0,4 procenta a kryjí jej kamenné desky, které zabraňovaly spadu nečistot do vody.

Ve spodním a středním patře se nacházejí arkády postavené ze 61 kvádrů, které váží až 6 tun. Pilíře středního patra jsou postaveny přesně nad pilíři nejnižšího patra. Tím se zabránilo nadměrnému zatížení spodních oblouků. Od středu směrem ke břehu se rozpětí pilířů zmenšuje.

Vzdálenost mezi konečnými body tohoto kanálu činila 50 kilometrů a výškový rozdíl mezi nimi je 15 metrů. Z toho vyplývá, že průměrný spád vody na jednom kilometru kanálu se pohyboval okolo pouhých třiceti centimetrů, to jest asi 0,3 mm na metr. Aby most nemusel být ještě vyšší, je spád akvaduktu nad mostem větší a v dolní části naopak ještě menší. Vodovod končil v nádrži nad městem, odkud se voda vedla trubkami do kašen ve městě. Po výstavbě kanálu přiteklo do města za den asi 20 000 m3 vody, což vystačilo pro potřeby římského města. Celý akvadukt je postaven bez užití malty.

Lité zdivo Opus caementum uvádí Pont du Gard jako příklad použití.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLEKTIV. Divy světa. Praha : Knižní klub, 1993. ISBN 80-85634-06-6. S. 17.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]