Alphonse Daudet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alphonse Daudet
Alphonse Daudet
Alphonse Daudet
Rodné jméno Louis Marie Alphonse Daudet
Narození 13. května 1840
Nîmes
Úmrtí 16. prosince 1897 (ve věku 57 let)
Paříž
Povolání spisovatel, dramatik, básník, romanopisec a autor autobiografie
Ocenění rytíř Čestné legie (9. srpna 1870)
důstojník Řádu čestné legie (29. prosince 1886)
Manžel/ka Julia Daudet
Děti Léon Daudet, Lucien Daudet a Edmée Daudet
Příbuzní bratři Ernest Daudet a Henri Daudet
sestry Anna Daudet
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
bratr Ernest Daudet
syn Léon Daudet

Alphonse Daudet (13. května 1840 Nîmes16. prosince 1897 Champrosay) byl francouzský spisovatel, čelní představitel naturalismu a autor divadelních her.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Nîmes v rodině obchodníka hedvábím. Po nepokojích roku 1848 přestal obchod jeho otce prosperovat a roku 1849 se rodina přestěhovala do Lyonu. Již v průběhu studia na gymnáziu projevoval Alphonse Daudet intenzivní zájem o literaturu – svůj první (nedochovaný) román napsal v roce 1855. Po maturitě roku 1856 byl nucen z důvodu nedostatku finančních prostředků pro další studium nastoupit jako pomocný učitel v Alès. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu pro nešťastnou lásku jej rodiče poslali za starším bratrem Ernestem do Paříže kde Alphonse Daudet ihned nastoupil dráhu spisovatele. Kromě svého pařížského bytu pobýval často i v blízkém Champrosay kde brzy zakoupil dům. Od roku 1860 pracoval také jako sekretář knížete z Morny, a to až do jeho smrti v r. 1865; poté se už věnoval výlučně tvůrčí činnosti. 23. ledna 1867 se oženil s Julií Allard, s níž pak prožil mnoho let šťastného manželství a rostoucí literární slávy.

Daudetův mlýn u Fontvieille v Provence

Od roku 1880 trpěl Daudet postupně čím dál více neznámou a nevyléčitelnou nemocí míchy. Přes opakované ozdravné pobyty v Alpách se jeho zdravotní stav dále zhoršoval a během 90. let 19. století jeho literární aktivita postupně slábla. Zemřel náhle na zástavu srdce 16. prosince 1897.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Les Amoureuses, 1858
  • La Dernière Idole - divadelní hra , 1862
  • Lettres de mon moulin, 18661869 – „Listy z mého mlýna“
  • Le Petit Chose, 1868
  • L'Arlésienne, 1871 - divadelní hra s hudbou George Bizeta
  • Tartarin de Tarascon, 1872 - česky Tartarin z Tarasconu (z originálu: Avantures prodigieuses de Tartarin)
  • Contes du lundi, 1873
  • Fromont Jeune et Risler Aîné, román, 1874
  • Jack, 1876
  • Le Nabab, 1877
  • Les Rois en exil, 1879
  • Numa Roumestan, 1881
  • L'Évangéliste, 1883
  • Sapho, 1884
  • Tartarin sur les Alpes, 1885
  • L'Immortel, 1889
  • Port-Tarascon, 1890
  • La Petite Paroisse, 1895

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAGARDÉ, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha : Garamond, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7407-026-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]