Přeskočit na obsah

Marcus Daniell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marcus Daniell
Marcus Daniell na French Open 2019
Marcus Daniell na French Open 2019
StátNový ZélandNový Zéland Nový Zéland
Datum narození9. listopadu 1989 (34 let)[1]
Místo narozeníMasterton, Nový Zéland[1]
Výška191 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Profesionál od2008
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 092 297 USD
Dvouhra
Poměr zápasů2–1
Tituly0 ATP, 2 ITF
Nejvyšší umístění500. místo (21. července 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů160–150
Tituly5 ATP, 8 challengerů, 16 ITF
Nejvyšší umístění34. místo (29. ledna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2018, 2021)
French Open3. kolo (2016)
Wimbledončtvrtfinále (2019)
US Open3. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2018)
Wimbledon3. kolo (2019)
US Open2. kolo (2021)
Týmové soutěže
Davis Cup1. světová skupina (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220605a5. června 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcus Daniell (* 9. listopadu 1989 Masterton) je novozélandský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dva tituly ve dvouhře a dvacet čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2014 na 500. místě a ve čtyřhře v lednu 2018 na 34. místě. Trénuje ho David Sammel.[1]

V novozélandském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 kolombským prvním kolem 2. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Srí Lance, v němž s Danielem Kingem-Turnerem prohráli čtyřhru. Novozélanďané přesto zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 11–5 ve čtyřhře.[3]

Nový Zéland reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde startoval v mužské čtyřhřeMichaelem Venusem na pozvání ITF. Na úvod podlehli pozdějším kanadským semifinalistům Danielovi Nestorovi a Vaskovi Pospisilovi až v těsném tiebreaku rozhodující sady. Zúčastnil se také odložených Her XXXII. olympiády v Tokiu. V deblové soutěži vybojoval s Venusem bronzovou medaili po rozhodující výhře nad Američany Austinem Krajickem a Tennysem Sandgrenem.[4]

Od sezóny 2015 začal doživotně část výdělku věnovat na charitu. V roce 2020 založil charitativní nadaci High Impact Athletes směřující dary věrohodným organizacím, které pomáhají v oblastech extrémní chudoby a se znečištěným životním prostředím. V roce 2021 jej Asociace tenisových profesionálů ocenila jako Humanitáře roku se ziskem ceny Arthura Ashe. V letech 2021–2022 byl členem Hráčské rady ATP.[5]

Zápasy o olympijské medaile[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (1 bronzová medaile)[editovat | editovat zdroj]

Stav datum turnaj povrch spoluhráč soupeři v zápase o medaili výsledek
Bronz 30. července 2021 Tokio, Japonsko tvrdý Nový Zéland Michael Venus USA Austin Krajicek
USA Tennys Sandgren
7–6(7–3), 6–2

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 15 (5–10)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (5–10)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 16. ledna 2010 Auckland, Austrálie tvrdý Rumunsko Horia Tecău Brazílie Marcelo Melo
Brazílie Bruno Soares
7–5, 6–4
Vítěz 2. 8. února 2015 Montpellier, Francie tvrdý (h) Nový Zéland Artem Sitak Spojené království Dominic Inglot
Rumunsko Florin Mergea
3–6, 6–4, [16–14]
Vítěz 3. 13. června 2015 Stuttgart, Německo 2 tráva Nový Zéland Artem Sitak Rakousko Oliver Marach
Francie Fabrice Martin
6–7(4–7), 6–4, [10–8]
Finalista 1. 17. července 2016 Bastad, Švédsko antuka Brazílie Marcelo Demoliner Španělsko Marcel Granollers
Španělsko David Marrero
2–6, 3–6
Finalista 2. 5. března 2017 São Paulo, Brazílie antuka Brazílie Marcelo Demoliner Brazílie Rogério Dutra da Silva
Brazílie André Sá
6–7(5–7), 7–5, [7–10]
Finalista 3. 27. května 2017 Lyon, Francie antuka Brazílie Marcelo Demoliner Argentina Andrés Molteni
Kanada Adil Shamasdin
3–6, 6–3, [5–10]
Finalista 4. 1. října 2017 Čcheng-tu, ČLR tvrdý Brazílie Marcelo Demoliner Izrael Jonatan Erlich
Pákistán Ajsám Kúreší
3–6, 6–7(3–7)
Finalista 5. únor 2018 Marseille, Francie tvrdý (h) Spojené království Dominic Inglot Jižní Afrika Raven Klaasen
Nový Zéland Michael Venus
7–6(7–2), 3–6, [4–10]
Finalista 6. říjen 2018 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Nizozemsko Wesley Koolhof Spojené království Luke Bambridge
Spojené království Jonny O'Mara
5–7, 6–7(8–10)
Vítěz 4. leden 2019 Brisbane, Austrálie tvrdý Nizozemsko Wesley Koolhof USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–4, 7–6(8–6)
Finalista 7. duben 2019 Budapešť, Maďarsko antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
3–6, 4–6
Finalista 8. květen 2019 Rosmalen, Nizozemsko tráva Nizozemsko Wesley Koolhof Spojené království Dominic Inglot
USA Austin Krajicek
4–6, 6–4, [4–10]
Finalista 9. leden 2020 Auckland, Nový Zéland tvrdý Rakousko Philipp Oswald Spojené království Luke Bambridge
Japonsko Ben McLachlan
6–7(3–7), 3–6
Vítěz 5. říjen 2020 Sardegna, Itálie antuka Rakousko Philipp Oswald Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–3, 6–4
Finalista 10. březen 2021 Dauhá, Katar tvrdý Rakousko Philipp Oswald Rusko Aslan Karacev
Rusko Andrej Rubljov
5–7, 4–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcus Daniell na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Marcus Daniell na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220605a5. června 2022
  2. Marcus Daniell na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220605a5. června 2022
  3. Marcus Daniell na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220605a5. června 2022
  4. Marcus Daniell & Michael Venus Capture Bronze Medal In Tokyo [online]. ATP Tour, Inc., 2021-07-30 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Marcus Daniell | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]