Přeskočit na obsah

Klosters

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klosters
Údolí s obcí Klosters
Údolí s obcí Klosters
Klosters – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1179 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresPrättigau/Davos
Klosters
Klosters
Klosters, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha219,80 km²
Počet obyvatel4 416 (31.12.2020)
Hustota zalidnění20 obyv./km²
Etnické složení19,7 % cizinci
(bez švýcarské státní příslušnosti)
Správa
Oficiální webwww.gemeindeklosters.ch
PSČ7250 Klosters Platz
7252 Klosters Dorf
7247 Saas im Prättigau
7249 Serneus
Označení vozidelGR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klosters (do roku 2020 zněl oficiální název obce Klosters-Serneus, rétorománsky Claustra) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Prättigau/Davos. Nachází se v údolí Prättigau, asi 25 kilometrů severovýchodně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 179 metrů. Má přes 4 000 obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Klosters Dorf (1947)

Klosters je nejvýše položenou obcí údolí Prättigau. Skládá se z osmi místních částí: Platz, Dorf, Selfranga, Aeuja, Monbiel, Serneus, Mezzaselva a Saas in Prättigau.

Rozsáhlý katastr obce se z velké části shoduje s povodím horního toku řeky Landquart, takže hranice obce probíhá dlouhými úseky po rozvodí proti sousedním údolím Montafon, Dolní Engadin, Landwassertal (Davos) a Schanfigg. Teprve v průsmyku Wolfgang končí hranice Klosters dva kilometry před vrcholem průsmyku. Charakteristickým prvkem krajiny je široká kotlina, kde se spojuje řeka Landquart, potok Stützbach přitékající zleva a potok Schlappinbach přitékající zprava. Přibližně 10 km dlouhé údolí Schlappintal vede zpočátku západním směrem a v polovině své délky se stáčí na jihojihozápad. Na severu hraničí se západním úpatím Silvretty, které vrcholí horou Rotbüelspitz (2 852 m), se Schlappiner Joch a Rätikonem a tvoří také státní hranici s Rakouskem. Dále na jihovýchod vede hranice přes vrcholy Chessispitz (2 833 m) a Východní a Západní Plattenspitze (2 883 m) na Grosser Seehorn (3 121 m) a dále přes Grosser Litzner (3 109 m) na Silvrettahorn (3 244 m), severovýchodní cíp oblasti Klosters.

Centrum lázeňského střediska a lokality pro zimní sporty tvoří osady Platz (1 206 m n. m.) a Dorf (1 124 m n. m.) v oblasti sbíhajícího se údolí, které vznikly společně v důsledku stavební činnosti ve 20. století. Bezprostředně na jihu sousedí Selfranga, dva kilometry východně od Klosters Platz leží vesnice Äuja (1 207 m n. m.) a tři kilometry východně Monbiel (1291 m). Pod obcí Klosters se údolí zužuje. V  místě, kde se řeka opět rozšiřuje, se po levé straně Landquartu nachází obec Serneus (990 m n. m.) a na druhé straně řeky dlouho roztroušená osada Mezzaselva, které společně tvořily do roku 1872 samostatnou obec Serneus. Kromě větších sídel se v obci nachází řada samostatných zemědělských usedlostí a Maiensässen. Vesnice Schlappin (1 658 m) v ohybu stejnojmenného údolí byla až do 17. století celoročně osídlena.

Sousedními obcemi jsou Arosa, Conters im Prättigau, Davos, Zernez a rakouské Gaschurn a St. Gallenkirch (spolková země Vorarlbersko).

Historie[editovat | editovat zdroj]

stará radnice

Název Klosters je odvozen od premonstrátského kláštera Klösterli im Walt, dceřiné fundace Churwaldenu, poprvé zmiňované v listině z roku 1222 a zasvěcené svatému Jakubovi. V 15. století se v horském pásmu okolí začalo se střídavými úspěchy těžit stříbro, olovo a železo, horní činnost ustala v 19. století. Po zrušení kláštera v roce 1528 byl budovy užívány až do prättigauské války, v roce 1621 byla část zničena, románská věž reformovaného farního kostela byla renovovaná v roce 1921 a dosud tvoří centrum obce Klosters Platz. Naproti kostelu stojí Stará radnice (Jeuchenhaus) z roku 1680, dřevěný dům v typickém stylu údolí Prättigau s cihlovým soklem a portálem zdobeným erbem. Malé muzeum místní historie Nutli Hüschi sídlí v rekonstruovaném statku ze 16. století. V roce 1770 došlo v Monbielu ke katastrofálnímu sesuvu půdy, který si vyžádal 19 obětí na životech a poškodil mnoho staveb. Od roku 1861 začala výstavba hotelů, v jejich službách je v současnosti zaměstnána většina obyvatel.

V roce 2012 byl připravován projekt sloučení obcí Klosters-Serneus, Küblis, Saas, St. Antönien a Luzein; byl však brzy přerušen. 14. června 2015 schválili voliči obou obcí Saas a Klosters-Serneus připojení Saasu k obci Klosters-Serneus k 1. lednu 2016.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel
Rok 1850 1900 1930 1950 2000 2010 2019
Počet obyvatel 1 302 1 555 2 558 2 978 3 890 4 650 4 431

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nakládací stanice Selfranga

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Klosters je významným železničním uzlem širšího okolí; leží na železniční trati Landquart – Davos Platz, nejstarší trati Rhétské dráhy a otevřené roku 1890. Stanice Klosters Dorf, Klosters (Platz) a Cavadürli (1352 m) jsou od té doby konečnou stanicí pro nespočet turistů a od roku 1904 také pro milovníky zimních sportů. Klosters je od roku 1930 průjezdní stanicí; od té doby vede trať do Davosu 400 m dlouhým tunelem Klosters-Kehrtunnel.

Podrobnější informace naleznete v článku Tunel Vereina.

Od roku 1999 se z ní odpojuje tzv. trať Vereina do Sagliains, jejíž součástí je i tunel Vereina, nejdelší úzkorozchodný železniční tunel na světě, zajišťující celoroční spojení údolí Prättigau a Engadin. Ve vesnici Selfranga byla vybudována nakládací stanice pro automobily, které mohou být přepravovány autovlaky do Engadinu.

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Sunnibergbrücke

Obec leží na kantonální hlavní silnici č. 28, vedoucí v trase Landquart – Klosters – DavosSuschMüstair. Dopravní situace v Klosters byla po mnoho let dramatická, protože veškerá silniční doprava z Landquartu do Davosu nebo Dolního Engadinu musela projíždět středem obce po hlavní silnici. Aby se tato situace vyřešila, byla v průběhu výstavby tunelu Vereina zahájena výstavba obchvatu Klosters: most Sunnibergbrücke, silniční most přes údolí řeky Landquart pod obcí Klosters Dorf, a bezprostředně navazující tunel Gotschna, který obloukem prochází pod řekou Gotschna a u nákladového nádraží Selfranga opět vystupuje na povrch.

Obě stavby byly otevřeny 9. prosince 2005 ministrem dopravy Moritzem Leuenbergerem a britským následníkem trůnu princem Charlesem a z velké části odlehčily Klostersu od tranzitní dopravy.

Panorama údolí Prättigau s Klosters

Památky a turistika[editovat | editovat zdroj]

Farní evangelický kostel
  • Evangelický kostel - středověký, původně farní kostel sv. Jakuba obce Saas im Prättigau, z něhož se zachovala věž ze 13. století a pětiboký závěr z 15. století (vysvěcený roku 1493); byl inkorporován zdejšímu proboštství premonstrátského kláštera v Churwaldenu; od roku 1526 slouží reformované církvi; roku 1621 jej vyplenilo rakouské vojsko; katolíci si v letech 1921–1922 v obci postavili nový kostel, v roce 1964 ho opět přestavěli a vzhledem k převažujícímu počtu evangelíků slouží oběma církvím v poměru bohoslužeb 2ː1. Fara byla přistavěna roku 2008.
  • stará radnice (zvaná Jeuchenhaus) - založena roku 1680, z té doby se dochovaly zděné partie z cihel s kamennými základy, jde o typický alpský horský dům s dřevěnými patry a balkónem.
  • Nutli Hüschi - původně obytný dům z roku 1565, nejstarší dochovaný, společně s novodobou kopií dřevěné stodoly tvořil statek; slouží jako etnografické muzeum; vystavuje především nábytek, hračky, zemědělské a řemeslnické nástroje. [1]

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Zimní sporty - lokalita je známa vynikajícími lyžařskými terény a sítí lyžařských vleků. tradičně ji navštěvují osobnosti politického i kulturního světa, například princ Charles.
  • Arena slouží ostatním sportům i slavnostem. Každoročně v červnu se zde koná Tenisový turnaj mužů a žen, který pořádá Mezinárodní tenisová federace ITF, účastní se ho především začínající profesionální tenisté a tenistky.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klosters na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]