Schiers

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Schiers
Schiers
Schiers
Schiers – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška660 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresPrättigau/Davos
Schiers
Schiers
Schiers, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha61,66 km²
Počet obyvatel2 727 (31.12.2020)
Hustota zalidnění44,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.schiers.ch
PSČ7220
Označení vozidelGR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schiers (ve walserské němčině Schiersch, rétorománsky Aschera) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Prättigau/Davos. Nachází se v údolí Prättigau, asi 17 kilometrů severovýchodně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 660 metrů. Má přibližně 2 700 obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled na Prättigau a Schiers (1955)

Schiers leží v přední části údolí Prättigau při ústí říčky Schraubach do Landquartu, který protéká obcí od jihovýchodu k severozápadu v délce asi 5 kilometrů. Svah jižně od řeky, Landquartberg, který je téměř celý zalesněný až ke dnu údolí, dosahuje nadmořské výšky kolem 1 600 metrů. Severní část území je mnohem větší a rozmanitější. Táhne se od Landquartu až k vrcholkům Rätikonu, tedy k rozvodí proti Montafonu, které je zároveň státní hranicí s Rakouskem. Kopcovitá krajina před vápencovým pohořím Drusenfluh (hlavní vrchol 2 827 m n. m., nejvyšší bod obce) je tvořena měkkými břidlicemi, takže Schraubach a jeho četné prameny a přítoky vyhloubily hluboké strže, které oddělují alpské louky roztroušené na kopcích a velmi prodražují výstavbu a údržbu silnic.

K obci patří kromě hlavní vesnice Schiers také místní části Lunden, Fajauna, Stels, Maria-Montagna, Pusserein a Schuders, které v letech 1851–1878 tvořily samostatnou obec.

Sousedními obcemi jsou Grüsch, Seewis im Prättigau, Luzein, Jenaz, Furna a také Vandans a Tschagguns (obě patří do rakouské spolkové země Vorarlbersko).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Různé nálezy dokládají osídlení oblasti v době bronzové a železné. Vesnice Scieres a kostel svatého Jana, původní kostel v Prättigau založený v 5. století, jsou poprvé zmiňovány v listinách z roku 1101. Název místa, stejně jako nedaleké vesnice Ascharina (obec Luzein), pochází z vulgárního latinského adjektiva ăcĕrĕu, ăcĕrĕa, odvozeného od latinského acer, tedy „javor“.

Panovnická práva přešla dědictvím z Vazerů na Toggenburky v roce 1335 a po jejich zániku, který dal podnět k založení Ligy deseti dvorů v roce 1436, nakonec na rod Habsburků, z jehož vlády se tzv. Prättigauerové dokázali vykoupit v roce 1649. V rámci Ligy deseti dvorů vytvořily Schiers, Grüsch a Seewis jeden dvůr Schiers, který se v roce 1679 rozdělil na dva polodvorce. Z práv churské katedrální kapituly, která měla v Schiers majetek již od 12. století, se vyvinula samostatná jurisdikce – kapitulní soud v Schiers, který byl v roce 1506 spojen se soudem v Schiers. Do té doby se hovořilo o federaci jedenácti soudů.

V roce 1563 se obec připojila k reformaci. Ve stejném století se do té doby převažující rétorománština změnila na němčinu.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel
Rok 1780 1850 1900 1950 2000 2010 2020
Počet obyvatel 1 110 1 741 1 654 2 312 2 637 2 549 2 727

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Schiers s poštovními autobusy

Železniční stanice Schiers se nachází na trati z Landquartu do Davosu, otevřené roku 1889. Od roku 1921 je trať elektrifikována.

Obec je napojena na síť veřejné dopravy také prostřednictvím poštovních autobusových linek (Postauto).

Kantonální hlavní silnice č. 28 v trase LandquartDavosEngadinVal Müstair vede v těsné blízkosti obce. Po roce 2000 byl otevřen obchvat, který odvedl tranzitní dopravu na této vytížené komunikaci mimo centrum obce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schiers na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]