Susch
| Susch | |
|---|---|
Letecký pohled na centrum obce | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°45′ s. š., 10°4′0″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1438 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Engiadina Bassa/Val Müstair |
| Obec | Zernez |
Susch Susch, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 93,93 km² |
| Počet obyvatel | 219 (31.12.2013) |
| Hustota zalidnění | 2,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7542 |
| Označení vozidel | GR |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Susch (německy a do roku 1943 oficiálně Süs) je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Engiadina Bassa/Val Müstair. Nachází se v údolí Engadin, asi 34 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1 438 metrů. Má přibližně 200 obyvatel.
K 1. lednu 2015 se na základě výsledku hlasování Susch sloučil spolu s další obcí Lavin pod obec Zernez.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Nálezy z doby bronzové a železné se nacházejí na kopcích Chaschlins, Padnal, Motta da Palü a Chaschinas. První zmínka o sídle s názvem Susis pochází z roku 1161, německý název Süs se oficiálně používal až do roku 1943.[1] Věž La Praschun je zmiňována kolem roku 1200, Plantaturm pochází pravděpodobně ze 13. století. Páni ze Süsu jsou doloženi od roku 1299. V roce 1325 se Susch a Lavin církevně oddělily od Ardezu a od roku 1422 jsou samostatnou farností. Obhospodařované pastviny v údolí Flüela a Vereina byly ve 14. a 16. století prodány obcím Davos a dalším v údolí Prättigau. Vesnice Susch byla zničena rakouskými vojsky v roce 1499 během švábské války. V gotickém kostele San Jon (svatého Jana), postaveném kolem roku 1515, se v letech 1537–1538 konala slavná disputace engadinského duchovenstva. Susch zavedl reformaci v roce 1550. Prvním reformovaným pastorem byl Ulrich Campell. V roce 1635 postavili kníže Henri de Rohan a Jörg Jenatsch na Chaschinas pevnost Fortezza ve tvaru hvězdy. V roce 1652 se Susch vykoupil z nadvlády Rakouska a až do roku 1851 patřil k soudní obci Obtasna. V roce 1742 byla do kostela vestavěna barokní galerie a varhany.[1]
Obec profitovala především z dopravy přes průsmyk Flüelapass, a to až do zprovoznění Engadinské trati Rhétské dráhy v roce 1913. V roce 1925 v obci vypukl velký požár. V roce 1999 pak byl otevřen tunel Vereina, což vedlo k nárůstu zaměstnanosti v sektoru služeb, který tvoří 65 % pracovních míst.
Susch byl samostatnou obcí až do roku 2014. Na základě výsledku hlasování je od 1. ledna 2015 součástí obce Zernez.[1]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Susch leží na řece Inn v dolním Engadinu na úpatí průsmyku Flüelapass, v bezprostřední blízkosti Švýcarského národního parku. Rozloha bývalé obce je 93,35 km². Vesnicí protéká řeka Susasca. Přitéká z průsmyku Flüela a vlévá se do Innu právě v obci Susch.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2008 | ||||||||
| Počet obyvatel | 401 | 349 | 283 | 199 | 219 | ||||||||
Jazyky
[editovat | editovat zdroj]Hlavním jazykem v obci je stále Vallader, dolnoengadinský dialekt rétorománštiny. Již od 19. století však v Susch existuje německy mluvící menšina. V roce 1880 uvedlo 74 % obyvatel rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk, v roce 1900 to bylo 71 %. Poté následovala renesance rétorománštiny: v roce 1941 ji uvedlo jako svůj primární jazyk 81 % obyvatel. Od roku 1980 dochází k částečnému přechodu na němčinu. Rétorománštinu ale podporuje obec i škola. V roce 1990 se rétorománsky dokázalo domluvit 86 % a v roce 2000 85 % místních obyvatel. Malý podíl obyvatel hovoří primárně také italsky. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích:
| Jazyky v Susch | |||||||||
| Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
| Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
| Němčina | 27 | 12,44 % | 32 | 15,76 % | 59 | 29,65 % | |||
| Rétorománština | 175 | 80,65 % | 159 | 78,33 % | 130 | 65,33 % | |||
| Italština | 15 | 6,91 % | 7 | 3,45 % | 7 | 3,52 % | |||
| Počet obyvatel | 217 | 100 % | 203 | 100 % | 199 | 100 % | |||
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Susch leží na železniční trati Bever – Scuol-Tarasp, vedoucí údolím Engadin. Trať provozuje Rhétská dráha. V obci se nachází stejnojmenná vlaková stanice.
Silniční spojení je zajištěno kantonální hlavní silnicí č. 27 (Svatý Mořic – Scuol). Na hlavní křižovatce v centru obce se z ní odpojuje hlavní silnice č. 28, vedoucí přes průsmyk Flüela do Davosu. Tato silnice je v zimních měsících uzavřena z důvodu nebezpečí pádu lavin.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Susch na německé Wikipedii.
- 1 2 3 4 GRIMM, Paul Eugen. Susch [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-12-14 [cit. 2026-03-28]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Susch na Wikimedia Commons - (německy) (rétorománsky) – oficiální stránky