Přeskočit na obsah

Susch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Susch
Letecký pohled na centrum obce
Letecký pohled na centrum obce
Susch – znak
Znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1438 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresEngiadina Bassa/Val Müstair
ObecZernez
Susch
Susch
Susch, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha93,93 km²
Počet obyvatel219 (31.12.2013)
Hustota zalidnění2,3 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.zernez.ch
PSČ7542
Označení vozidelGR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Susch (německy a do roku 1943 oficiálně Süs) je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Engiadina Bassa/Val Müstair. Nachází se v údolí Engadin, asi 34 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1 438 metrů. Má přibližně 200 obyvatel.

K 1. lednu 2015 se na základě výsledku hlasování Susch sloučil spolu s další obcí Lavin pod obec Zernez.

Staré centrum obce na břehu Innu

Nálezy z doby bronzové a železné se nacházejí na kopcích Chaschlins, Padnal, Motta da Palü a Chaschinas. První zmínka o sídle s názvem Susis pochází z roku 1161, německý název Süs se oficiálně používal až do roku 1943.[1] Věž La Praschun je zmiňována kolem roku 1200, Plantaturm pochází pravděpodobně ze 13. století. Páni ze Süsu jsou doloženi od roku 1299. V roce 1325 se Susch a Lavin církevně oddělily od Ardezu a od roku 1422 jsou samostatnou farností. Obhospodařované pastviny v údolí Flüela a Vereina byly ve 14. a 16. století prodány obcím Davos a dalším v údolí Prättigau. Vesnice Susch byla zničena rakouskými vojsky v roce 1499 během švábské války. V gotickém kostele San Jon (svatého Jana), postaveném kolem roku 1515, se v letech 1537–1538 konala slavná disputace engadinského duchovenstva. Susch zavedl reformaci v roce 1550. Prvním reformovaným pastorem byl Ulrich Campell. V roce 1635 postavili kníže Henri de Rohan a Jörg Jenatsch na Chaschinas pevnost Fortezza ve tvaru hvězdy. V roce 1652 se Susch vykoupil z nadvlády Rakouska a až do roku 1851 patřil k soudní obci Obtasna. V roce 1742 byla do kostela vestavěna barokní galerie a varhany.[1]

Obec profitovala především z dopravy přes průsmyk Flüelapass, a to až do zprovoznění Engadinské trati Rhétské dráhy v roce 1913. V roce 1925 v obci vypukl velký požár. V roce 1999 pak byl otevřen tunel Vereina, což vedlo k nárůstu zaměstnanosti v sektoru služeb, který tvoří 65 % pracovních míst.

Susch byl samostatnou obcí až do roku 2014. Na základě výsledku hlasování je od 1. ledna 2015 součástí obce Zernez.[1]

Silnice přes Flüelapass, spojující Susch a Davos

Susch leží na řece Inn v dolním Engadinu na úpatí průsmyku Flüelapass, v bezprostřední blízkosti Švýcarského národního parku. Rozloha bývalé obce je 93,35 km². Vesnicí protéká řeka Susasca. Přitéká z průsmyku Flüela a vlévá se do Innu právě v obci Susch.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok18501900195020002008
Počet obyvatel401349283199219

Hlavním jazykem v obci je stále Vallader, dolnoengadinský dialekt rétorománštiny. Již od 19. století však v Susch existuje německy mluvící menšina. V roce 1880 uvedlo 74 % obyvatel rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk, v roce 1900 to bylo 71 %. Poté následovala renesance rétorománštiny: v roce 1941 ji uvedlo jako svůj primární jazyk 81 % obyvatel. Od roku 1980 dochází k částečnému přechodu na němčinu. Rétorománštinu ale podporuje obec i škola. V roce 1990 se rétorománsky dokázalo domluvit 86 % a v roce 2000 85 % místních obyvatel. Malý podíl obyvatel hovoří primárně také italsky. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích:

Jazyky v Susch
JazykSčítání lidu 1980Sčítání lidu 1990Sčítání lidu 2000
PočetPodílPočetPodílPočetPodíl
Němčina2712,44 %3215,76 %5929,65 %
Rétorománština17580,65 %15978,33 %13065,33 %
Italština156,91 %73,45 %73,52 %
Počet obyvatel217100 %203100 %199100 %
Železniční stanice Susch v zimě

Susch leží na železniční trati Bever – Scuol-Tarasp, vedoucí údolím Engadin. Trať provozuje Rhétská dráha. V obci se nachází stejnojmenná vlaková stanice.

Silniční spojení je zajištěno kantonální hlavní silnicí č. 27 (Svatý Mořic – Scuol). Na hlavní křižovatce v centru obce se z ní odpojuje hlavní silnice č. 28, vedoucí přes průsmyk Flüela do Davosu. Tato silnice je v zimních měsících uzavřena z důvodu nebezpečí pádu lavin.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Susch na německé Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 GRIMM, Paul Eugen. Susch [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-12-14 [cit. 2026-03-28]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Susch na Wikimedia Commons
  • (německy) (rétorománsky) – oficiální stránky