Churwalden

Churwalden
	Churwalden
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°46′52″ s. š., 9°32′37″ v. d.
Nadmořská výška	1230 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Plessur
	Churwalden Churwalden, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	48,53 km²
Počet obyvatel	1 936 (31.12.2020)
Hustota zalidnění	39,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.churwalden.ch
PSČ	7074 Malix; 7075 Churwalden; 7076 Parpan
Označení vozidel	GR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Churwalden (rétorománsky zastarale Curvalda) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Plessur. Nachází se asi 8 kilometrů jižně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 230 metrů. Má necelé 2 000 obyvatel a jde o letní i zimní turistické středisko.

K 1. lednu 2010 se Churwalden spojil se sousedními, doposud samostatnými obcemi Malix a Parpan do nové obce Churwalden.

Geografie

Churwalden leží 8 kilometrů jižně od hlavního města kantonu Chur v průsmyku do Lenzerheide. Území obce zahrnuje dva malebně kontrastní úseky údolí vedoucí od jihu k severu, jímž protéká říčka Rabiosa, levý přítok Plessuru. Řeka, jejíž název znamená „dravá“, pramení v několika pramenných oblastech v široké kotlině v nadmořské výšce kolem 1200 metrů mezi vrcholy Stätzerhorn na západě a Rothorn na východě. Na levé straně údolí dosahuje území obce hřebene u Stätzerhornu (2 574 m, nejvyšší bod obce) a Fulhornu (2 529 m), na pravém svahu, který se zvedá v několika stupních, se rozkládá až k Täliflue (2 301 m), která stojí před Gürgaletschem, nejsevernějším výběžkem řetězce Rothorn. Níže po proudu vytvořila Rabiusa erozí měkkých břidlicových vrstev úzkou, převážně bezcestnou soutěsku. Zde tok řeky odděluje jednotlivé obce; pouze pravá strana údolí patří Churwaldenu. Rabiosa se vlévá do Plessuru u Araschgenu, na hranici s Churem, což je s 630 m n. m. nejnižší bod v obci a který tvoří severní hranici Churwaldenu.

Obec Churwalden v oblasti údolní kotliny, původně rozptýlené osídlení, se v důsledku stavební činnosti ve 20. století vyvinula v přibližně 2 kilometry dlouhou údolní obec. K obci patří okolní osady Stettli, Brugg, Pradaschier, Lax a Egga, řada samostatných usedlostí a salaší na terasách na pravé straně údolí, lázně Passugg a domy v Meiersbodenu.

Sousedními obcemi jsou Chur, Tschiertschen-Praden, Vaz/Obervaz, Domleschg a Domat/Ems.

Historie

Jádrem osady bylo premonstrátské opatství Churwalden, dceřiný klášter kláštera Roggenburg v jižním Německu, který pravděpodobně založili baroni z Vazu kolem roku 1150. Klášter, který se nachází na severním konci dnešní obce, je v listinách zmiňován v roce 1149 jako S. Maria in silva Augeria a v roce 1191 jako Curwalde. V roce 1295 došlo v oblasti k zemětřesení s vážným poškozením budov (intenzita odpovídající přibližně 8. stupni Richterovy stupnice).^[1]

Během reformace bylo klášterní jmění v roce 1527 zkonfiskováno a klášter byl fakticky zrušen, přestože zde až do roku 1599 působil opat a poté až do roku 1803 správce mateřského kláštera. Bývalý klášterní kostel sloužil až do roku 1967 jako farní kostel pro obě vyznání.

Světské panství s centrem na hradě Strassberg 3 kilometry severně od Churwaldenu přešlo z rukou Vazerů na Toggenburky a v roce 1477 na rod Habsburků. Ve společenství Tří lig (Drei Bünden) patřil dvůr Churwalden (s Malixem, Parpanem a Tschiertschenem, ale bez Pradenu) k Zehngerichtebundu. V roce 1649 bylo panství vykoupeno z Rakouska.

Kromě zemědělství hrála důležitou roli i průjezdní doprava. Za dopravu přes Lenzerheide, která tvoří úsek historické tranzitní trasy z Churu do průsmyků Julier a Septimer, byl zodpovědný Lenz. Od poloviny 19. století se Churwalden rozvíjel jako klimatické lázně a od 60. let 20. století se zde po vzoru sousedních středisek Lenzerheide a Valbella začaly rozvíjet zimní sporty.^[1]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[1]^[2]
Rok	1623	1850	1900	1950	1990	2000	2019
Počet obyvatel	575	695	620	815	1 247	1 236	1 912

Churwalden je tradičně nábožensky paritní obec se smíšeným reformovaným a katolickým obyvatelstvem. Klášterní kostel byl až do výstavby nového reformovaného kostela v 60. letech 20. století využíván oběma vyznáními současně, od té doby patří katolíkům a slouží také jako pohřební kostel pro obyvatele všech vyznání.^[2]

Doprava

Churwalden leží na kantonální hlavní silnici č. 3, vedoucí z Churu do Svatého Mořice. Železniční spojení obec nemá.

Osobnosti

Heini Hemmi (* 1949), švýcarský alpský lyžař a lyžařský funkcionář, narodil se a vyrostl v Churwaldenu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Churwalden na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c Churwalden (Gemeinde). In: SIMONETT, Jürg. Historisches Lexikon der Schweiz. [s.l.]: [s.n.], 2016. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach institutionellen Gliederungen, Staatsangehörigkeit (Kategorie), Geschlecht und Alter [online]. Bundesamt für Statistik, 2019 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Churwalden na Wikimedia Commons
(německy) [1] – oficiální stránky

[hls-1] Churwalden (Gemeinde). In: SIMONETT, Jürg. Historisches Lexikon der Schweiz. [s.l.]: [s.n.], 2016. Dostupné online. (německy)

[bfs-2] Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach institutionellen Gliederungen, Staatsangehörigkeit (Kategorie), Geschlecht und Alter [online]. Bundesamt für Statistik, 2019 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]