Emma Raducanuová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emma Raducanuová, MBE
Emma Raducanuová na Transylvania Open 2021
Emma Raducanuová na Transylvania Open 2021
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození13. listopadu 2002 (21 let)
Místo narozeníToronto, Kanada[1]
BydlištěLondýn, Spojené království[1]
Výška175 cm[1]
Profesionál od2021[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 776 535 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů100–51
Tituly1 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění10. místo (11. července 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022, 2023)
French Open2. kolo (2022)
Wimbledon4. kolo (2021)
US Openvítězka (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů0–1
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230619a19. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emma Raducanuová (nepřechýleně Raducanu, * 13. listopadu 2002 Toronto) je britská profesionální tenistka. Na US Open 2021 se stala prvním tenistou historie, který vyhrál grandslamovou dvouhru z pozice kvalifikanta a prvním, jenž triumfoval již při druhé účasti na turnajích velké čtyřky. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový turnaj. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2022 na 10. místě. V prosinci 2022 najala Němce Sebastiana Sachse, který se stal trenérem na zkoušku do konce roku.[4] Mezi dubnem a říjnem 2022 ji vedl Dmitrij Tursunov.[4] Od prosince 2021 do dubna následujícího roku byl jejím trenérem Němec Torben Beltz.[5][6] Mezi červencem až listopadem 2021 ji vedl bývalý britský tenista Andrew Richardson, který nahradil Nigela Searse.[7][8][1]

Narodila se v Kanadě do rodiny čínské matky a rumunského otce. Ve dvou letech se s rodiči přestěhovala do Londýna. Po šestnáctiměsíční neaktivitě debutovala na túře WTA červnovým Nottingham Open 2021. Jako členka čtvrté světové stovky obdržela divokou kartu do Wimbledonu 2021, kde skrečovala duel čtvrtého kola kvůli dýchacím potížím. Londýnským výsledkem se zařadila mezi elitní dvoustovku tenistek. Navazující grandslam US Open 2021 již vyhrála bez ztráty setu, přestože nastoupila do kvalifikace. Na turnajích velké čtyřky se stala první britskou vítězkou od Virginie Wadeové ve Wimbledonu 1977 a v 18 letech nejmladší od Šarapovové ve Wimbledonu 2004. Premiérově se tak posunula do světové třicítky a stala britskou jedničkou.

V britském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 štvanickým kvalifikačním kolem proti Česku, v němž jako jednička družstva porazila Terezu Martincovou a prohrála s Markétou Vondroušovou. Britky odešly poraženy 2:3 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[9]

V roce 2021 ji Ženská tenisová asociace vyhlásila nováčkem roku a BBC zvolila sportovní osobností roku.[10][11] V lednu 2022 obdržela Řád britského impéria (MBE) za služby v tenise.[12] V dubnu téhož roku převzala světovou sportovní cenu Laureus za největší pokrok roku.[13]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 2002 v Torontu do rodiny Iana a Renee Raducanuových, kteří pracují ve finančním sektoru.[14][15] Otec pochází z Bukurešti a matka z východočínského Šen-jangu.[16][17][18] Ve dvou letech se s rodiči přestěhovala do Londýna, kde za další tři roky začala hrát tenis v Bromleyho akademii. Po základní škole nastoupila na londýnské dívčí gymnázium Newstead Wood School v Orpingtonu, kde v roce 2021 vystudovala specializaci v ekonomii a matematice.[19] Za silný úder uvedla forhend a jako preferovaný povrch tvrdý dvorec.[2][20]

Disponuje kanadským i britským občanstvím.[21] Plynně hovoří anglicky, rumunsky a čínsky.[22]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V juniorském tenise ji ve čtvrtfinále Wimbledonu 2018 deklasovala Polka Iga Świąteková. V téže fázi dohrála i na US Open 2018 s Francouzkou Clarou Burelovou. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v prosinci 2018 na 20. místě.[2]

V hlavní soutěži okruhu ITF debutovala v dubnu 2018 na turnaji v čínském Nankingu dotovaném 15 tisíci dolary. Ve čtvrtfinále podlehla Číňance Siao-ti Jou.[3] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během května téhož roku na tiberiaské události s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála Belgičanku Hélène Scholsenovou po dvousetovém průběhu.[23][3]

2021: Debut na WTA Tour, vítězka US Open a členka Top 30[editovat | editovat zdroj]

Na Nottingham Open 2021 prožila debut na okruhu WTA Tour

Od přerušení okruhů kvůli koronavirové pandemii v březnu 2020 nehrála šestnáct měsíců až do červnového Viking Open Nottingham 2021, jímž debutovala na okruhu WTA Tour. Jako hráčka startující na divokou kartu však v prvním kole nestačila na krajanku Harriet Dartovou.[19] Navazující nottinghamský turnaj ITF s dotací 100 tisíc dolarů znamenal vítězství nad Australankou Storm Sandersovou a Maďarkou Tímeou Babosovou, než ji ve čtvrtfinále zastavila Bulharka Cvetana Pironkovová.[20]

Premiéru v hlavní soutěži grandslamu prožila další červnový týden. Opět na divokou kartu vstoupila do Wimbledonu 2021 výhrou nad ruskou kvalifikantkou Vitalijí Ďjačenkovou. Jako 338. hráčka žebříčku pak vyřadila členku světové padesátky Markétu Vondroušovou po dvousetovém průběhu a zůstala poslední Britkou v soutěži.[20] Po výhře nad Rumunkou Soranou Cîrsteaovou se stala nejmladší britskou zástupkyní ve třetím kole od Eleny Baltachové téhož věku v roce 2002 a vůbec nejmladší ze čtyř britských teenagerek v open éře wimbledonského osmifinále.[24] V něm však po ztrátě úvodní sady, a tří her ve druhé, skrečovala Australance Ajle Tomljanovićové pro dýchací potíže. Bodový zisk jí zajistil posun do první dvoustovky žebříčku.[25][23]

Před newyorským grandslamem odehrála srpnový Silicon Valley Classic v kalifornském San José, kde na úvod podlehla Číňance Čang Šuaj. Na turnaji ITF v pensylvánském Landisville, dotovaném 100 tisíci dolary, postoupila z kvalifikace do čtvrtfinále dvouhry. V něm ji vyřadila Španělka Nuria Párrizasová Díazová z počátku druhé světové stovky.[26] O týden později se probojovala přes Američanku Claire Liuovou do finále chicagského challengeru v sérii WTA 125K. V něm prohrála s 18letou Dánkou Clarou Tausonovou po třísetovém průběhu.[27]

První kariérní titul na US Open[editovat | editovat zdroj]

Bekhend na říjnovém Transylvania Open 2021, kde vyhrála první zápas v hlavní soutěži turnaje okruhu WTA Tour, organizovaném ženskou tenisovou asociací.[28]

Na wimbledonský průlomový výsledek navázala i na newyorském US Open, kde prošla tříkolovou kvalifikací. V její závěrečné fázi přehrála nasazenou čtyřku Majar Šarífovou. V prvním kole dvouhry měla být její soupeřkou Jennifer Bradyová z první světové dvacítky, která však z turnaje odstoupila. Místo ní porazila šťastnou poraženou Stefanií Vögeleovou. Ve druhém kole přehrála Čang Šuaj a ve třetím deklasovala Španělku Saru Sorribesovou Tormovou, které povolila jediný game. V druhém osmifinále majoru po jedné hodině zvítězila nad přemožitelkou světové jedničky Bartyové Shelby Rogersovou, čímž se stala historicky třetí kvalifikantkou mezi poslední osmičkou ve Flushing Meadows.[29] Tato výhra jí zajistila premiérový posun do první stovky žebříčku WTA a pozici britské jedničky, když na této pozici vystřídala Kontaovou. Jako první kvalifikantka bez rozdílu pohlaví pak postoupila do newyorského semifinále bez ztráty setu, když vyřadila úřadující olympijskou vítězku a světovou dvanáctku Belindu Bencicovou. V otevřené éře US Open se z pozice 150. hráčky světa stala nejníže postavenou semifinalistkou, finalistkou i šampionkou od Kim Clijstersové v roce 2009, vracející se po narození dcery. Jako pátá tenistka open éry postoupila do newyorského semifinále již při svém debutu.[30][31]

Po dvousetovém vítězství nad světovou osmnáctkou Marií Sakkariovou se stala vůbec první kvalifikantkou ve finále grandslamové dvouhry, a to bez rozdílu pohlaví. Tento rekord vylepšila ziskem premiérového kariérního titulu, když v závěrečném utkání zdolala 19letou Kanaďanku Leylah Fernandezovou po dvousetovém průběhu. Jednalo se o první grandslamové finále dvou teenagerek od US Open 1999. Jako první tenistka historie na jediném turnaji vyhrála deset zápasů, navíc bez ztráty setu a nutnosti tiebreaku. Rovněž představovala nejmladší grandslamovou finalistku i šampionku od 17leté Marie Šarapovové ve Wimbledonu 2004.[32] Ziskem trofeje již při druhé účasti na turnajích velké čtyřky překonala rekord Selešové a Andreescuové, které potřebovaly k triumfu odehrát čtyři hlavní soutěže. Grandslamovou dvouhru ovládla jako první Britka od Virginie Wadeové ve Wimbledonu 1977, jež byla i poslední britskou šampionkou amerického majoru z roku 1968. Bodový zisk Raducanuovou posunul z druhé stovky klasifikace na 23. místo žebříčku.[33][34]

2022: První celá sezóna na WTA Tour a členka Top 10[editovat | editovat zdroj]

Kvůli pozitivnímu testu na covid-19 se nezúčastnila exhibičního turnaje v Abú Zabí ani prvního turnaje v Austrálii, kterým měl být Melbourne Summer Set I.[35][36] Sezónu rozehrála až v Adelaide, kde ji hned v prvním kole deklasovala Kazaška Jelena Rybakinová.[37] Při debutové účasti na Australian Open zvládla na úvod ostře sledovaný duel s Američankou Sloane Stephensovou, než ji ve druhém kole vyřadila Danka Kovinićová.[38]

Na US Open se stala třetí obhájkyní titulu v otevřené éře, která vypadla již v úvodním kole

Ve třetí sadě prvního zápasu na mexickém Abierto Akron Zapopan skrečovala Australance Darje Savilleové pro zranění levé kyčle. Zápas trvající 3.36 hodiny byl do té doby nejdelším v sezóně. V závěru druhého setu přitom podávala na vítězství. Do Guadalajary přijela jako nejvýše nasazená, když v polovině února dosáhla nového žebříčkového maxima, 12. místa.[39] Následně se odhlásila z Monterrey Open pro stále nedoléčené zranění.[40]

V úvodním dílu březnového Sunshine doublu, kalifornském BNP Paribas Open, plnila roli turnajové jedenáctky. Při debutu v Indian Wells porazila po volném losu Caroline Garciaovou ze sedmé světové desítky.[41][42] Ve třetí fázi však nestačila na Chorvatku Petru Martićovou, jíž patřila 79. příčka.[43] Volný los získala i na navazujícím Miami Open,[44] kde ve třech setech druhého kola nenašla recept na Kateřinu Siniakovou.[45] V britské reprezentaci Billie Jean King Cupu debutovala na Štvanici dubnovým kvalifikačním kolem proti Česku, kde se stala jedničkou týmu.[46] Po výhře nad světovou padesátkou Terezou Martincovou uhrála jen dva gamy na Markétu Vondroušovou, v utkání, kde ji v pohybu limitoval puchýř na chodidle.[47] Češky mezistátní duel ovládly 3:2 na zápasy. Následně odehrála první antukový turnaj na túře WTA, stuttgartský Porsche Tennis Grand Prix.[48] Na cestě do čtvrtfinále přehrála australskou kvalifikantku Storm Sandersovou a Němku Tamaru Korpatschovou, než ji zastavila polská světová jednička Iga Świąteková.[49] V další části evropské antukové sezóny zaznamenala časná vyřazení, na Mutua Madrid Open ve druhém kole s Anhelinou Kalininovou, na úvod Internazionali BNL d'Italia s Biancou Andreescuovou a na grandslamovém French Open ve druhé fázi s Aljaksandrou Sasnovičovou.[50]

Na trávě vyhrála jediný zápas. Během úvodní sady prvního duelu na Rothesay Open Nottingham skrečovala Švýcarce Viktoriji Golubicové, figurující na padesáté páté příčce, pro svalové zranění v oblasti trupu.[51][52] Ve Wimbledonu nezvládla druhý zápas opět s padesátou pátou ženou pořadí Caroline Garciaovou.[53] Přestože nebyly z londýnského majoru přiděleny body do žebříčku, po jeho skončení se poprvé v kariéře posunula do první světové desítky. Stala se tak teprve pátou Britkou, která tohoto postavení dosáhla.[54]

V roli obhájkyně titulu a jedenácté nasazená startovala na US Open. Již v prvním kole ji vyřadila Francouzka Alizé Cornetová ze čtvrté desítky hodnocení. Stala se tak třetí obhájkyní newyorského majoru vyřazenou již v úvodním kole po Kuzněcovové v roce 2005 a Kerberové v roce 2017. Ztráta 2030 bodů znamenala žebříčkový pád z jedenácté až na osmdesátou třetí příčku světové klasifikace.[55] Jako nejvýše nasazená zasáhla do navazujícího Zavarovalnica Sava Portorož, kde po výhře nad Dajanou Jastremskou nestačila na německou kvalifikantku Annu-Lenu Friedsamovou. Na soulském Korea Open prošla do prvního semifinále v sezóně přes Magdu Linetteovou. V jeho třetím setu, se ztrátou dvou prolomených servisů, však skrečovala Jeļeně Ostapenkové pro poranění hýždí.[56]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2021 US Open tvrdý Kanada Leylah Fernandezová 6–4, 6–3

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 D)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (0)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 11. září 2021 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Kanada Leylah Fernandezová 6–4, 6–3

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. srpen 2021 Chicago, Spojené státy tvrdý Dánsko Clara Tausonová 1–6, 6–2, 4–6

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (3 tituly)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. květen 2018 Tiberias, Izrael tvrdý Belgie Hélène Scholsenová 7–6(7–3), 6–4
2. říjen 2018 Antalya, Turecko tvrdý Česko Johana Marková 6–4, 6–2
3. prosinec 2019 Puné, Indie tvrdý Spojené království Naiktha Bainsová 3–6, 6–1, 6–4

Chronologie výsledků na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2018 2019 2020 2021 2022 2023 SR V–P
Australian Open A A A A 2. kolo 2. kolo 0 / 2 2–1
French Open A A A A 2. kolo A 0 / 1 1–1
Wimbledon Q1 Q1 NH 4. kolo 2. kolo A 0 / 2 4–2
US Open A A A Vítěz 1. kolo A 1 / 2 7–1
výhry–prohry 0–0 0–0 0–0 10–1 3–4 1–1 1 / 7 14–6
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie / turnaj období popis rekordu sdílení zdroj
Grand Slam 1877 vítěz dvouhry z pozice kvalifikanta zůstává sama [57]
vítěz dvouhry při druhé účasti v hlavní soutěži zůstává sama [57]
otevřená éra finalistka dvouhry při druhé účasti v hlavní soutěži Pam Shriverová [58]
US Open otevřená éra vítěz dvouhry při první účasti v hlavní soutěži Bianca Andreescuová [59]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emma Raducanu na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Emma Raducanuová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230619a19. června 2023
  2. a b c ROGERS, Joshua. Who are Emma Raducanu's parents? Wimbledon star's school and more. The Focus [online]. 2021-07-02 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Emma Raducanuová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220427a27. dubna 2022
  4. a b Guardian sport; PA Media. Emma Raducanu reportedly finds new coach in Germany’s Sebastian Sachs. The Guardian [online]. 2022-12-16 [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Emma Raducanu: US Open champion confirms Torben Beltz will be her new coach. Sky Sports [online]. 2021-11-10 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CNN, Matias Grez. Emma Raducanu says split from coach Torben Beltz was a 'tough' decision. CNN [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  7. BRIGGS, Simon. Emma Raducanu switches coach despite thrilling Wimbledon run. The Telegraph [online]. 2021-07-22 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  8. Emma Raducanu Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Emma Raducanuová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230619a19. června 2023
  10. CHIESA, Victoria. US Open champion Emma Raducanu named 2021 WTA Newcomer of the Year [online]. US Open, 2021-12-07 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Raducanu voted BBC Sports Personality of the Year. CNN [online]. 2021-12-20 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Kennys honoured in New Year list. BBC Sport [online]. 2021-12-31 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Emma Raducanu wins 2022 Laureus World Sports Award for Breakthrough of the Year. Tennis.com [online]. 2022-04-25 [cit. 2022-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Emma Raducanu: third round [online]. Wimbledon, 2021-07-03 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ROTHENBERG, Ben. Wimbledon, and British Tennis Fans, See a Rising Star in Emma Raducanu. The New York Times [online]. 2021-07-05 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  16. Emma Raducanu shines bright among young British stars enjoying success on their own terms [online]. ESPN, 2021-09-13 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. James Gray. Emma Raducanu ‘is going to be fine’ and will come back to Wimbledon stronger next year. The I [online]. 2021-07-06 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Nick Hardinges. Emma Raducanu reunited with parents after historic US Open win. London Broadcasting Company [online]. 2021-09-16 [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. a b BROOKS, Matt. Emma Raducanu is the last British female in the ladies' singles at Wimbledon 2021 - here's a look at her career so far. www.nationalworld.com [online]. 2021-07-02 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. a b c MACPHERSON, Alex. Introducing Wimbledon 2021's Grand Slam debutantes [online]. WTA Tennis, 2021-06-26 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Opinion | Canadian Leylah Fernandez leaves the U.S. Open a winner, just without the trophy. The Toronto Star [online]. 2021-09-11 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. ISSN 0319-0781. (anglicky) 
  22. JANJUHA-JIVRAJ, Shaheena. We, The Citizens Of Everywhere, Lessons From Emma Raducanu. Forbes [online]. 2021-09-28 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. a b Emma Raducanu Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Get to Know Emma Raducanu, the British teen making history at Wimbledon [online]. WTA Tennis, 2021-07-03 [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Tomljanovic moves past Raducanu after retirement; Pliskova, Muchova win at Wimbledon [online]. WTA Tennis, 2021-07-05 [cit. 2021-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. MCLEAN, Ross. Parrizas-Diaz's resurgence continues as Spaniard conquers Landisville [online]. ITF, 2021-08-16 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Tauson triumphs over Raducanu in all-teenage final to capture Chicago 125 title [online]. WTA Tennis, 2021-09-12 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ZABLOUDIL, Luboš. Vítězka US Open Raducanuová má první výhru na WTA Tour mimo grandslamy. TenisPortal.cz [online]. 2021-10-26 [cit. 2021-10-29]. Dostupné online. 
  29. Teenage Brit Raducanu storms past Rogers into first Grand Slam QF at US Open. Women's Tennis Association [online]. 2021-09-06 [cit. 2021-09-06]. Dostupné online. 
  30. Raducanu reaches US Open semi-finals. BBC Sport [online]. 2021-09-08 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  31. Qualifier Raducanu makes history, beats Bencic to reach US Open semi-finals. Tennis Majors [online]. 2021-09-08 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Raducanu makes history with win over Sakkari; sets all-teen US Open final vs. Fernandez [online]. WTA Tennis, 2021-09-10 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. Raducanu triumphs over Fernandez in all-teen final to win 2021 US Open title [online]. WTA Tennis, 2021-09-11 [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. JIRÁSEK, Ondřej. Z kvalifikace až pro grandslamový titul! 18letá Raducanuová na US Open v souboji senzačních finalistek porazila Fernandezovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-09-11 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. 
  35. JIRÁSEK, Ondřej. Raducanuová přijde kvůli pozitivnímu testu na covid o exhibici v Abú Zabí. TenisPortal.cz [online]. 2021-12-13 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 
  36. ZABLOUDIL, Luboš. Raducanuová je konečně negativní a venku z izolace, v Melbourne ale nenastoupí. www.tenisportal.cz [online]. 2022-01-01 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 
  37. ZABLOUDIL, Luboš. Raducanuová se po covidu vrátila debaklem, s Rybakinovou uhrála jediný game. www.tenisportal.cz [online]. 2022-01-09 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 
  38. Raducanu knocked out of Australian Open. BBC Sport [online]. 2022-01-20 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. Saville wins longest match of the year after Raducanu retires in Guadalajara. Women's Tennis Association [online]. 2022-02-23 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Emma Raducanu: Britain's US Open champion pulls out of Monterrey event [online]. BBC Sport [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. WRIGHT, Joe. Garcia battles through at Indian Wells Open to set up Raducanu clash. Stadium Astro. Measat Broadcast Network Systems Sdn Bhd, 10-03-2022. Dostupné online [cit. 10-03-2022]. (anglicky) 
  42. WTA Second Round Rundown: Raducanu Rolls, Pliskova Stunned [online]. BNP Paribas Open [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Martic rallies past Raducanu to reach Indian Wells Round of 16 [online]. WTA Tennis [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. Miami draw: 'Sunshine Double' continues with 27 of the Top 30 players [online]. [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. WILCOX, Greg. Emma Raducanu beaten by gutsy Katerina Siniakova at Miami Open having been a set and break up. The Telegraph. 24-03-2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24-03-2022. (anglicky) 
  46. GB's Raducanu set for BJK Cup debut. BBC Sport [online]. 2022-03-18 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. CNN, Jack Bantock. Emma Raducanu hampered by blister in heavy Billie Jean King Cup defeat. CNN [online]. 2022-04-16 [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. CROOKS, Eleanor. Emma Raducanu set for Billie Jean King Cup debut against Czech Republic. The Independent [online]. 2022-03-18 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. World No 1 Iga Swiatek too strong for Emma Raducanu at Stuttgart Open. the Guardian [online]. 2022-04-22 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. Emma Raducanu knocked out of French Open in second round; Cameron Norrie goes through. Sky Sports [online]. 2022-05-28 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. Emma Raducanu retires after seven games of Nottingham Open first-round match, has 'no idea' about Wimbledon. Eurosport [online]. 2022-06-07 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. Lehečka padl po bitvě s Kyrgiosem, zraněná Raducanuová může přijít o Wimbledon. iDNES.cz [online]. 2022-06-07 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 
  53. Emma Raducanu out of Wimbledon after defeat by Caroline Garcia. the Guardian [online]. 2022-06-29 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. Emma Raducanu enters Top 10 for first time in career. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  55. ZABLOUDIL, Luboš. Loni bez přemožitelky, letos bez vítězství. Obhájkyně titulu Raducanuová na US Open končí na Cornetové. TenisPortal.cz [online]. 2022-08-31 [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 
  56. Emma Raducanu retires injured as Jelena Ostapenko reaches Korea Open final. Sky Sports [online]. 2022-09-24 [cit. 2022-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. a b GARBER, Greg. The improbable run of US Open champion Emma Raducanu [online]. WTA Tennis, 2021-09-11 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. US Open 2021 stats: Emma Raducanu becomes first British woman to win a major in 44 years-Sports News , Firstpost. Firstpost [online]. 2021-09-12 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. Nina Pantic. Baseline: The top fast facts from Andreescu's US Open win [online]. 07-09-2019 [cit. 2019-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-07-2020. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]