Západní Berlín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Západní Berlín
West Berlin
 okupační zóny Německa 1949–1990 Německo 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Městské obvody Západního Berlína
hlavní město:
Západní Berlín
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
část NSR
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
okupační zóny Německa okupační zóny Německa
Nástupnické:
Německo Německo

Západní Berlín bylo označení pro západní část rozděleného města Berlína, skládajícího se ze tří západních sektorů: amerického, britského a francouzského.

Po stavbě berlínské zdi roku 1961 došlo k faktickému politickému rozdělení města, které trvalo až do roku 1989; po sloučení obou německých států a obou částí města se Berlín stal roku 1991 hlavním městem sjednoceného Německa.

Západní Berlín (West-Berlin resp. West Berlin) je hovorovým, nikoli úředním pojmem, který se však nejvíce vžil. V důsledku studené války a sporů o přináležitosti západních sektorů města vedly ke vzniku mnoha názvů a forem jako např Samostatná politická jednotka Západní Berlín v úředním žargónu NDR (srovnej i poznámky k terminologii).

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé sektory Berlína. Západní Berlín zahrnoval veškeré sektory mimo sovětský, který byl známý jako „Východní Berlín“.

Západní Berlín se skládal z následujících obvodů (podle spojeneckých sektorů):

  • americký sektor: Kreuzberg, Neukölln , Tempelhof, Schöneberg, Steglitz, Zehlendorf
  • britský sektor: Tiergarten, Charlottenburg, Wilmersdorf, Spandau
  • francouzský sektor: Reinickendorf, Wedding

Po sjednocení Berlína došlo v rámci územní reformy z roku 1998 ke sloučení většiny městských obvodů s platností od 1. ledna 2001, přičemž v některých případech byly sloučeny i sousedící obvody východní a západní části města.

Protože spojenci dělili Berlín do sektorů podle hranic obvodů, jak existovaly před skončením války, došlo ke kurióznímu vzniku různých exkláv a enkláv. Na území Západního Berlína se nacházela dvě velice malá území, patřící k NDR, na území NDR pak existovalo více územních celků, patřících k Západnímu Berlínu, celkem 12 exkláv o celkové rozloze 113 ha.

Nejznámější západoberlínskou exklávou na území NDR byla obydlená obec Steinstücken. Až začátkem 70. let bylo výměnou území získáno několikasetmetrové silniční spojení mezi touto exklávou a Západním Berlínem, do té doby byla obec zásobována vrtulníky americké armády. Později došlo k dalším výměnám a prodejům, poslední území byla zlikvidována až roku 1988.

Západní Berlín v obrazech[editovat | editovat zdroj]

Hospodářská a finanční situace[editovat | editovat zdroj]

Mapa západní a východní Berlín, hraniční přechody, sítě metra (interaktivní mapa)

Poválečná výstavba a obnova města, která začínala prakticky od nuly, byla ztížena berlínskou blokádou a později stavbou berlínské zdi. Velkou pomocí byl proto Marshallův plán, v hospodářství se pak výrazně projevila i pomoc Spolkové republiky.

Jednalo se mimo jiné o různé subvence, které měly zmírnit negativní důsledky tzv. „frontového města“ a které existovaly až do sjednocení. Tyto subvence vedly k tomu, že mnoho západoněmeckých firem nechalo v Berlíně formálně hotovit jen části svých výrobků, měly však nárok na subvence v celé výši. Převážná část finanční pomoci však měla své oprávnění. Bylo nutno kompenzovat nevýhodnou infrastrukturu, problémy zásobování elektrickým proudem, problémy související se skladováním odpadů, tehdy ještě přestárlost obyvatelstva atd.

Jistých ulehčení jako kompenzace ztížených okolností se dostalo i obyvatelstvu samotnému. Každý berlínský pracující dostával ke svému platu ještě tak zvané berlínské přídavky (Berlinzulage), činící 8 procent hrubého platu, zvýšené přídavky na děti atd.

Celková výše tzv. spolkové pomoci obnášela roku 1983 kolem 10,5 miliard DM a tvořila tak 53 procent rozpočtu Západního Berlína (jehož příjmy z daní byly v důsledku různých úlev na velice nízké úrovni).

Alternativní a multikulturní město[editovat | editovat zdroj]

Mapa s vyznačenými hraničními přechody mezi Západním Berlínem a územím NDR.
Aršík poštovních známek vydaných v roce 1987.

Západní Berlín se na jedné straně vyznačoval mnohými provinčními rysy, zapříčiněnými dlouhou územní odloučeností od Spolkové republiky, na druhé straně hrál vysloveně progresivní roli jako jedno z pro mnohé kruhy nejatraktivnějších a nejžádanějších velkoměst Německa; Západní Berlín bylo jedno z mála měst, ve kterém našly místo snad všechny skupiny obyvatel.

Značnou roli zde hrála Svobodná univerzita (Freie Universität), považovaná za jednu z nejprogresivnějších v Německu. Studentské bouře konce 60. let 20. století zde měly svůj počátek, vyprovokované nejen smrtí Benno Ohnesorga (1967) a atentátem na Rudi Dutschkeho (1968), ale i velkou diskusí o vině a zodpovědnosti starší generace za nacistickou minulost. Později se stal Západní Berlín (zejména ve čtvrti Kreuzberg) střediskem tzv. mimoparlamentní opozice (APO, Außerparlamentarische Opposition) a alternativní kultury, vedoucí na jedné straně k nepokojům a obsazování domů v důsledku berlínské bytové politiky, na straně druhé k experimentům s novými formami žití. Na tomto pozadí vznikly také různé projekty, zabývající se soužitím berlínského obyvatelstva s početně velkými menšinami cizinců; tento projekt integrace a tzv. multikulturní společnosti, známý pod pojmem multi-kulti, se stal koncem osmdesátých let i oficiální politikou senátu, je dnes však považován za ztroskotaný.

Světoznámý byl i orchestr Berlínské filharmonie, dirigovaný osobnostmi jako byl např. Herbert von Karajan. K chápání Západního Berlína jako kulturního střediska přispěla i opera Deutsche Oper a další.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]