Jennifer Bradyová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jennifer Bradyová
Jennifer Bradyová na French Open 2018
Stát Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození 12. dubna 1995 (25 let)
Místo narození Harrisburg, Spojené státy[1]
Bydliště Boca Raton, Spojené státy[1]
Výška 178 cm[1]
Váha 68 kg[1]
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 2 158 128 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 213–151
Tituly 0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění 45. místo (24. února 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2017)
French Open 2. kolo (2018, 2019)
Wimbledon 2. kolo (2017, 2018)
US Open 4. kolo (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů 66–57
Tituly 0 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění 44. místo (19. srpna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2019)
French Open 3. kolo (2018)
Wimbledon 2. kolo (2019)
US Open 2. kolo (2018)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2018)
Wimbledon 3. kolo (2019)
US Open 1. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200302a2. března 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jennifer Bradyová (* 12. dubna 1995[2] Harrisburg, Pensylvánie) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala do čtyři tituly ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2020 na 45. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2019 na 44. místě.[1]

V americkém fedcupovém týmu debutovala v roce 2019 v baráži Světové skupiny proti Švýcarsku, v níž prohrála po boku Jessiky Pegulaové čtyřhru. Američanky přesto zvítězily 3:2 na zápasy. Do března 2020 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–0 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2010, když na turnaj v indianském Evansville s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. V úvodním kole však podlehla krajance Chanelle Van Nguyenové.[3] V této úrovni tenisu vybojovala premiérový titul z dvouhry na události v kalifornském Reddingu s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále turnaje probíhajícím v září 2014 zdolala krajanku Lauren Embreeovou.[3]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu US Open 2014. Jednalo se také o první utkání odehrané na okruhu WTA Tour. Do turnaje nastoupila se Samanthou Crawfordovou po obdržení divoké karty. V úvodním kole nenašly recept na americko-čínskou dvojici Varvara Lepčenková a Čeng Saj-saj.[1]

Premiérový start v singlové soutěži série WTA 125K následoval na listopadovém Carlsbad Classic 2015, na němž ji v semifinále zastavila Američanka Nicole Gibbsová. Čtvrtfinálovou účast vrámci WTA Tour zaznamenala na Guangzhou International Women's Open 2016, konaném v čínském Kantonu. Po výhře nad turnajovou černohorskou šestkou Dankou Kovinićovou skončila na raketě třetí nasazené Chrovatky Any Konjuhové.[1]

Na melbournském Australian Open 2017 prošla tříkolovým kvalifikačním sítem, když na její raketě postupně zůstaly Viktoria Kamenská, Barbora Štefková a bývalá juniorská světová jednička Taylor Townsendová. Debut ve dvouhře grandslamu zvládla vyřazením Belgičanky Maryny Zanevské. Po dramatické koncovce druhého kola s Britkou Heather Watsonovou, v níž získala rozhodující sadu poměrem gamů 10–8, přehrála ve třetím i čtrnáctou nasazenou Jelenu Vesninovou.[5] V osmifinále však nestačila na Chorvatku Mirjanu Lučićovou Baroniovou po dvousetovém průběhu.[6] Do čtvrtého kola se dostala také na newyorském US Open, ve kterém jednoznačně prohrála s nasazenou jedničkou Karolínou Plíškovou, která ji povolila jediný gem.[7]

Australskou světovou jedničku Ashleigh Bartyovou vyřadila z pozice kvalifikantky ve druhém kole Brisbane International 2020. Ve čtvrtfinále pak podlehla Petře Kvitové. Na úvod Dubai Tennis Championships 2020 na ni uhrála jen tři gemy šestá hráčka žebříčku Elina Svitolinová. Následně přehrála členky elitní světové dvacítky Markétu Vondroušovou a Garbiñe Muguruzaovou. V semifinále však nenašla recept na pozdější vítězku a druhou ženu klasifikace Simonu Halepovou.

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (0–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. březen 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Švýcarsko Viktorija Golubicová 6–3, 5–7, 3–6

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. březen 2018 Indian Wells, Spojené státy tvrdý USA Vania Kingová USA Taylor Townsendová
Belgie Yanina Wickmayerová
4–6, 4–6

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 6 (4–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. září 2014 Redding, Spojené státy tvrdý USA Lauren Embreeová 6–2, 6–1
Finalistka 1. 2. listopadu 2014 New Braunfels, Spojené státy tvrdý USA Irina Falconiová 6–7(3–7), 2–6
Finalistka 2. 5. července 2015 El Paso, Spojené státy tvrdý USA Jamie Loebová 7–6(9–7), 4–6, 2–6
Vítězka 2. 17. října 2015 Rock Hill, Spojené státy tvrdý Venezuela Andrea Gámizová 7–5, 6–4
Vítězka 3. 8. května 2016 Indian Harbour Beach, Spojené státy antuka USA Taylor Townsendová 6–3, 7–5
Vítězka 4. 7. srpna 2016 Granby, Kanada tvrdý Bělorusko Olga Govorcovová 7–5, 6–2

Čtyřhra (5 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 2. října 2011 Amelia Island, Spojené státy antuka Spojené státy americké Kendal Woodwardová Spojené státy americké Erin Clarková
Čína Sin Wen
5–7, 6–1, [10–7]
2. 29. října 2011 Montego Bay, Jamaika tvrdý Česko Nikola Hübnerová Mexiko Ximena Hermosová
Mexiko Ivette Lópezová
6–3, 6–1
3. 13. září 2014 Redding, Spojené státy tvrdý Spojené státy americké Lauren Embreeová USA Alexandra Faceyová
USA Kat Faceyová
6–3, 6–2
4. 5. července 2015 El Paso, Spojené státy tvrdý Chile Alexa Guarachiová USA Robin Andersonová
USA Maegan Manasseová
3–6, 6–3, [10–7]
5. červen 2019 Surbiton, Spojené království tráva USA Caroline Dolehideová Spojené království Heather Watsonová
Belgie Yanina Wickmayerová
6–3, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jennifer Brady (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g (anglicky) Jennifer Bradyová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 20200302a2. března 2020
  2. Jennifer Brady [online]. [cit. 2014-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c (anglicky) Jennifer Bradyová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20200302a2. března 2020
  4. (anglicky) Jennifer Bradyová na stránkách Fed Cupu, přístup: 20200302a2. března 2020
  5. American qualifier Jennifer Brady upsets No. 14 Elena Vesnina at Australian Open. Los Angeles Times. Associated Press, 20-01-2017. Dostupné online [cit. 2017-01-21]. (anglicky) 
  6. LIVE Jennifer Brady - Mirjana Lucic-Baroni - Australian Open women - 23 January 2017 - Eurosport Asia [online]. 23-01-2017 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Ondřej Jirásek. České derby se nekoná. Kar. Plíšková z kurtu vypráskala Bradyovou, Šafářová nestačila na Vandewegheovou [online]. Tenisportal.cz, 2017-09-04 [cit. 2017-09-06]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]