Rebecca Petersonová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rebecca Petersonová
Rebecca Petersonová na French Open 2018
Stát ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Datum narození 6. srpna 1995 (24 let)
Místo narození Stockholm, Švédsko[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 1 127 086 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 242–135
Tituly 0 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění 52. místo (22.října 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2019)
French Open 2. kolo (2018, 2019)
Wimbledon 2. kolo (2018)
US Open 3. kolo (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů 83–62
Tituly 1 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění 95. místo (30. listopadu 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open 2. kolo (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190815a15. srpna 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rebecca Petersonová (* 6. srpna 1995 Stockholm) je švédská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala do září 2019 jedenáct titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2018 na 52. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2015 na 95. místě. Trénují ji otec Märt Peterson a Bosse Eriksson.[1][2]

Ve švédském fedcupovém týmu debutovala v roce 2014 lidköpinskou baráží druhé světové skupiny proti Thajsku, v níž pomohla Švédkám k výhře 4:0 na zápasy vítěznou čtyřhrou po boku Hildy Melanderové. Do září 2018 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 4–5 ve dvouhře a 2–3 ve čtyřhře.[3]

Otcem je bývalý estonský tenista Märt Peterson, jenž emigroval s manželkou a starší sestrou do Švédska v roce 1990, nedlouho před rozpadem Sovětského svazu. Petersonová odehrála v Estonsku řadu turnajů a jejímu přátelství s Anett Kontaveitovou se intenzivně věnovala estonská média.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na okruh ITF vstoupila v říjnu 2009 stockholmským turnajem s rozpočtem 10 tisíc dolarů, na němž nepostoupila z kvalifikace dvouhry a s Kallbergovou prohrály úvodní kolo čtyřhry. V hlavní singlové soutěži se poprvé objevila v listopadu 2010 ve Stockholmu, kde vypadla ve druhém kole s Belgičankou Alison Van Uytvanckoou.[1] Debutem na okruhu WTA Tour se stal Sony Swedish Open 2012, na který obdržela divokou kartu. V úvodním kole však hladce podlehla Nizozemce Arantxe Rusové, když na ni uhrála jen tři gamy.[4]

Premiérový titul na okruhu WTA Tour získala na únorovém Rio Open 2015 v brazilském Rio de Janeiu, když ve finále čtyřhry s belgickou spoluhráčkou Ysaline Bonaventurevou vyhrály nad rumunsko-argentinskou dvojicí Irina-Camelia Beguová a María Irigoyenová. Soupeřky po třech odehraných gamech utkání skrečovaly.

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu US Open 2017, kde v úvodním kole nenašla recept na Češku Denisu Allertovou. První vyhraný zápas na grandslamu dosáhla během French Open 2018, kde vyřadila Sie Su-wej, aby ji poté vyřadila Rumunka Mihaela Buzărnescuová.[2]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 16. února 2015 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Belgie Ysaline Bonaventureová Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Argentina María Irigoyenová
3–0skreč

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 27. ledna 2018 Newport Beach, Spojené státy tvrdý USA Jamie Loebová Japonsko Misaki Doiová
Švýcarsko Jil Teichmannová
6–7(4–7), 6–1, [8–10]

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 14 (11–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. května 2013 Båstad, Švédsko antuka Slovensko Zuzana Luknárová 6–3, 6–2
Vítězka 2. 21. října 2013 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Německo Tayisiya Mordergerová 7–6(7–2), 6–2
Vítězka 3. 28. října 2013 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Slovensko Zuzana Luknárová 6–7(4–7), 6–2, 6–4
Vítězka 4. 2. prosince 2013 Mérida, Mexiko tvrdý Nizozemsko Indy de Vroomeová 7–5, 4–6, 6–3
Vítězka 5. 9. prosince 2013 Mérida, Mexiko tvrdý Venezuela Adriana Pérezová 6–4, 6–0
Finalistka 1. 17. února 2014 Helsingborg, Švédsko tvrdý (h) Bosna a Hercegovina Jasmina Tinjićová 1–6, 0–6
Vítězka 6. 20. října 2014 Perth, Austrálie tvrdý Japonsko Hiroko Kuwatová 6–3, 6–0
Finalistka 2. 27. října 2014 Margaret River, Austrálie tvrdý Chorvatsko Tereza Mrdežová 3–6, 3–6
Finalistka 3. 25. května 2015 Maribor, Slovinsko antuka Řecko Maria Sakkariová 6–3, 2–6, 2–6
Vítězka 7. 15. června 2015 Ystad, Švédsko antuka Francie Mathilde Johanssonová 6–2, 6–1
Vítězka 8. 26. října 2015 Macon, Spojené státy tvrdý USA Anna Tatišviliová 6–3, 4–6, 6–1
Vítězka 9. 18. dubna 2016 Dothan, Spojené státy antuka USA Taylor Townsendová 6–4, 6–2
Vítězka 10. 18. června 2017 Padova, Itálie antuka Ukrajina Anastasija Vasyljevová 5–7, 6–1, 6–4
Vítězka 11. 13. května 2018 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka Ukrajina Dajana Jastremská 6–4, 7–5

Čtyřhra: 11 (6–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 25. března 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Švédsko Malin Ulvefeldtová Rusko Alina Michejevová
Kanada Jillian O'Neillová
6–3, 6–4
Finalistka 1. 13. května 2013 Båstad, Švédsko antuka Švédsko Malin Ulvefeldtová Švédsko Ellen Allgurinová
Švédsko Beatrice Cedermarková
3–6, 0–6
Vítězka 2. 27. května 2013 Ra'anana, Izrael tvrdý Izrael Lee Orová Izrael Saray Sterenbachová
Izrael Jekatěrina Tourová
6–1, 6–2
Finalistka 2. 2. prosince 2013 Mérida, Mexiko tvrdý Švédsko Hilda Melanderová USA Chieh-Yu Hsu
Argentina María Irigoyenová
4–6, 7–5, [6–10]
Finalistka 3. 28. července 2014 Bad Saulgau, Německo antuka Švédsko Hilda Melanderová Rumunsko Diana Buzeanová
Španělsko Arabela Fernández Rabenerová
5–7, 3–6
Vítězka 3. 1. září 2014 Alphen aan den Rijn, Nizozemsko antuka Nizozemsko Eva Wacannová Nizozemsko Richèl Hogenkampová
Nizozemsko Lesley Kerkhoveová
6–4, 6–4
Vítězka 4. 2. března 2015 Curitiba, Brazílie antuka Belgie Ysaline Bonaventureová Španělsko Beatriz Garcíová Vidaganyová
Argentina Florencia Molinerová
4–6, 6–3, [10–5]
Vítězka 5. 3. srpna 2015 Plzeň, Česko antuka Česko Barbora Krejčíková Česko Lenka Kunčíková
Česko Karolína Stuchlá
6–4, 6–3
Finalistka 4. 2. listopadu 2015 Waco, Spojené státy tvrdý Izrael Julia Glušková USA Nicole Gibbsová
USA Vania Kingová
4–6, 4–6
Vítězka 6. 9. listopadu 2015 Scottsdale, Spojené státy tvrdý Izrael Julia Glušková Švýcarsko Viktorija Golubicová
Lichtenštejnsko Stephanie Vogtová
4–6, 7–5, [10–6]
Finalistka 5. 5. listopadu 2017 Tyler, Spojené státy tvrdý USA Jamie Loebová USA Jessica Pegulaová
USA Taylor Townsendová
4–6, 1–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rebecca Peterson na anglické Wikipedii.

  1. a b c d (anglicky) Rebecca Petersonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20190815a15. srpna 2019
  2. a b (anglicky) Rebecca Petersonová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 20190815a15. srpna 2019
  3. (anglicky) Rebecca Petersonová na stránkách Fed Cupu, přístup: 20180830a30. srpna 2018 5
  4. Sandra Roma och Rebecca Peterson får Wild Card till Sony Swedish Open i Båstad [online]. 13 July 2012 [cit. 2013-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19-07-2012. (švédsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]