Lorenzo Musetti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lorenzo Musetti
Lorenzo Musetti na French Open 2021
Lorenzo Musetti na French Open 2021
StátItálieItálie Itálie
Datum narození3. března 2002 (22 let)[1]
Místo narozeníCarrara, Itálie[1]
BydlištěMonte Carlo, Monako[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Profesionál od2019
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek5 137 593 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů92–83
Tituly2 ATP, 2 challengery, 2 ITF
Nejvyšší umístění15. místo (26. června 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open4. kolo (2021, 2023)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open3. kolo (2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů11–20
Tituly0 ATP
Nejvyšší umístění163. místo (26. února 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
French Open1. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240228a28. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lorenzo Musetti (* 3. března 2002 Carrara) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové turnaje, první z nich na Hamburg European Open 2022 v kategorii ATP Tour 500. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2023 na 15. místě a ve čtyřhře v únoru 2024 na 163. místě. Trénuje ho Simone Tartarini.[1]

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 turínskou základní skupinou finále proti Spojeným státům americkým. V utkání prohrál s Fabiem Fogninim čtyřhru proti Ramovi a Sockovi. Italové přesto zvítězili 2:1 na zápasy. V roce 2023 se stal součástí vítězného výběru, který pro Itálii získal druhou „salátovou mísu“. Do září 2024 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 2–4 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[3]

Itálii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v mužské dvouhře na úvod podlehl Australanovi Johnu Millmanovi. Do mužské čtyřhry zasáhl s Lorenzem Sonegem. Ve druhém kole nestačili na pozdější olympijské šampiony Nikolu Mektiće s Matem Pavićem až v závěrečném supertiebreaku.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na juniorských grandslamových turnajích zaznamenal dvě finálové účasti, první na US Open 2018, kde nestačil na Brazilce Thiaga Seybothe Wilda, podruhé na následujícím Australian Open 2019, kde ze zkrácené hře rozhodujícího setu zdolal poměrem 14–12 Američana Emilia Navau po odvrácené mečbolu. Stal se historicky prvním Italem, který ovládl australský juniorský grandslam.[4] V červnu 2019 pak figuroval na 1. příčce juniorském kombinovaném žebříčku ITF.[5]

Musetti na Monte-Carlo Masters 2023

V hlavní soutěži na okruhu ATP Tour debutoval únorovým Dubai Tennis Championships 2020, kde zvládl dvoukolovou kvalifikaci, aby ho v prvním kole hlavní soutěže vyřadil 14. hráč světa Andrej Rubljov. Poprvé na sebe výrazněji upozornil během Rome Masters 2020, netradičně hraném v zářijovém termínu. Po třech výhrách v kvalifikaci, do které mu pořadatelé udělili divokou kartu, v prvním kole nečekaně přehrál sedmnáctého hráče světa Stana Wawrinku, což představovalo jeho vůbec první výhru v hlavní soutěži na této úrovni. V prvním setu Švýcarovi nadělil „kanára“.[6] Ve druhém kolena jeho raketě dohrál i 35. hráč světa Kei Nišikori, než jej v osmifinále zastavil Němec Dominik Koepfer. Formu potvrdil následujíc týden na challengeru v italském Forli, kde získal první titul z turnajů této kategorie. Cestou turnajem porazil čtyři hráče z první světové stovky.

Mezi čtyři nejlepší hráče v turnaji pořádaném na okruhu se probojoval v říjnu 2020 na sardinském Forte Village Sardegna Open. V boji i finále vzdal zápas pozdějšímu vítězi turnaje Djeremu.

Během turnaje v Acapulku z kategorie ATP Tour 500 v březnu 2021 zaznamenal první výhru nad hráčem první světové desítky, kdy v prvním kole porazil světovou devítku Diega Schwartzmana. [7] Ve čtvrtfinále pak přehrál světovou šestnáctku Grigora Dimitrova a z pozice kvalifikanta postoupil do svého největšího finále. I přes porážku od světové pětky Tsitsipase se díky bodovému zisku v novém vydání žebříčku poprvé posunul do první stovky.[5] Hlavní soutěž grandslamu si premiérově zahrál na French Open 2021, kde v úvodním kole vyřadil belgickou turnajovou třináctku Davida Goffina. Mezi poslední šestnáctkou nevyužil vedení 2–0 na sety proti světové jedničce Novaku Djokovićovi a za nepříznivého stavu v páté sadě duel skrečoval pro bolestivé tříslo.[8]

Druhou trofej si odvezl z říjnového Tennis Napoli Cupu 2022, kde do finále postoupil přes Srba Miomira Kecmanoviće. V něm pak zdolal krajana, a světovou šestnáctku Mattea Berrettiniho. Stal se tak devátým hráčem probíhající sezóny, jenž získal trofej bez ztráty setu.[9]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (1–0 D)
ATP Tour 250 (1–0 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 24. července 2022 Hamburk, Německo antuka Španělsko Carlos Alcaraz 6–4, 6–7(6–8), 6–4
Vítěz 1. 23. října 2022 Neapol, Itálie tvrdý Itálie Matteo Berrettini 7–6(7–5), 6–2

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. únor 2024 Dauhá, Katar tvrdý Itálie Lorenzo Sonego Spojené království Jamie Murray
Nový Zéland Michael Venus
6–7(0–7), 6–2, [8–10]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (2–2 D; 0 Č)
Futures (2–0 D; 0 Č)

Dvouhra: 6 (4–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. říjen 2018 Antalya, Turecko antuka Maďarsko Fabian Marozsan 7–5, 6–2
Vítěz 2. říjen 2018 Antalya, Turecko anruka Rusko Ronald Slobodčikov 6–4, 6–1
Vítěz 1. září 2020 Forlì, Itálie antuka Brazílie Thiago Monteiro 7–6(7–2), 7–6(7–5)
Finalista 1. leden 2021 Antalya, Turecko antuka Španělsko Jaume Munar 7–6(9–7), 2–6, 2–6
Finalista 2. únor 2021 Biella, Itálie tvrdý (h) Jižní Korea Kwon Sun-u 2–6, 3–6
Vítěz 2. leden 2022 Forlì, Itálie antuka Itálie Francesco Passaro 2–6, 6–3, 6–2

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek č. datum a místo konání spoluhráči soupeři skóre
Vítěz 1. Davis Cup 2023
26. listopadu 2023
Málaga, Španělsko
tvrdý (hala), Martin Carpena Arena
Itálie Jannik Sinner
Itálie Matteo Arnaldi
Itálie Lorenzo Sonego
Itálie Simone Bolelli
Austrálie Austrálie 2–0
Austrálie Alex de Minaur
Austrálie Jordan Thompson
Austrálie Alexei Popyrin
Austrálie Max Purcell
Austrálie Matthew Ebden

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorů: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalistka 2018 US Open tvrdý Brazílie Thiago Seyboth Wild 1–6, 6–2, 2–6
Vítěz 2019 Australian Open tvrdý USA Emilio Nava 4–6, 6–2, 7–6(14–12)

Chronologie výsledků na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A 3Q 2Q 1. kolo 1. kolo 2. kolo 0 / 3 1–3
French Open A A 4. kolo 1. kolo 4. kolo 0 / 3 6–3
Wimbledon A NH 1. kolo 1. kolo 3. kolo 0 / 3 2–3
US Open A A 2. kolo 3. kolo 1. kolo 0 / 3 3–3
výhry–prohry 0–0 0–0 4–3 2–4 5–4 1–1 0 / 12 12–12
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Vítězství nad hráči Top 10[editovat | editovat zdroj]

Přehled
Sezóna 2021 2022 2023 Celkem
Vítězství 1 3 1 5
Vítězství
Č. hráč ATP turnaj povrch fáze skóre LM
2021
1. Argentina Diego Schwartzman 9. Acapulco, Mexiko tvrdý 1. kolo 6–3, 2–6, 6–4 120.
2022
2. Kanada Félix Auger-Aliassime 9. Monte-Carlo, Monako antuka 2. kolo 6–2, 7–6(7–2) 83.
3. Španělsko Carlos Alcaraz 5. Hamburk, Německo antuka finále 6–4, 6–7(6–8), 6–4 51.
4. Norsko Casper Ruud 4. Paříž, Francie tvrdý (h) 3. kolo 4–6, 6–4, 6–4 23.
2023
5. Srbsko Novak Djoković 1. Monte-Carlo, Monako antuka 3. kolo 4–6, 7–5, 6–4 21.
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lorenzo Musetti na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Lorenzo Musetti na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240228a28. února 2024
  2. Lorenzo Musetti na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  3. Lorenzo Musetti na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240228a28. února 2024
  4. ZABLOUDIL, Luboš. Soutěže juniorů na Australian Open vyhráli poprvé Dánka a Ital. TenisPortal.cz [online]. 2019-01-26 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  5. a b Lorenzo Musetti, Player Bio: Year by Year / Career [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. 18-Year-Old Italian Lorenzo Musetti Stuns Stan Wawrinka In Rome | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2020-05-09 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  7. ZABLOUDIL, Luboš. 19letý Ital Musetti poprvé čelil hráči Top 10. V Acapulku si vyšlápl na Schwartzmana. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-17 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  8. Musetti trápil Djokoviče, ale čtvrtfinále Roland Garros favorizovaného Srba nemine [online]. ČT sport, 2021-06-07 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  9. Lorenzo Musetti Downs Matteo Berrettini For Naples Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-10-23 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]