Michal Navrátil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michal Navrátil

Michal Navrátil kolem roku 1899
Narození 21. srpna 1861
Kondrac
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 3. října 1931 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Navrátil (21. srpna 1861 Kondrac3. října 1931 Praha) byl český právník, úředník pražského magistrátu a spisovatel. Proslavil se především jako autor a vydavatel životopisů významných osobností (např. Almanach československých právníků, Almanach českých lékařů, Almanach sněmu království Českého, Čeští lékaři v Americe). Psal rovněž cestopisné a místopisné publikace a věnoval se dobročinnosti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 21. srpna 1861 v Kondraci pod Blaníkem v učitelské rodině. Studoval akademické gymnázium v Praze, poté v Linci a nakonec práva ve Vídni a Paříži.[1]

Nejprve pracoval jako učitel a vychovatel v několika šlechtických rodinách.[1] V roce 1888 se stal tajemníkem Gustava Eima, vídeňského redaktora Národních listů, a do tohoto deníku rovněž přispíval články, zejména o životě vídeňských Čechů. Roku 1893 přijel do Prahy,[2] kde se stal sekretářem na magistrátě. Roku 1906 byl nucen se vzdát místa pro nervovou chorobu a od té doby se věnoval převážně spisovatelství (viz níže) a dobročinnosti.[1]

Finančně podporoval nadějné studenty a umělce. Byl jmenován členem řady kulturních institucí, např. Matice české, Svatoboru, Společnosti Národního muzea, Sboru pro povznesení řeči a literatury české aj.[1]

Trpěl cukrovkou. Krátce před sedmdesátými narozeninami, 15. srpna 1931, byl převezen z Karlových Varů do vinohradské nemocnice, kde mu byla 1. září amputována noha. Po dalších dvou týdnech nastaly komplikace, jejichž následkem v 3. října v nemocnici zemřel.[3]

Byl oceňován jako vynikající spisovatel, kulturní pracovník[3] a nadšený český vlastenec se zásluhami o rozvoj národních kulturních organizací.[4] Současníci rovněž oceňovali jeho neúnavnou pracovitost a ochotu publikovat.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V literatuře se orientoval na místopisnou a životopisnou tvorbu. Napsal asi 5000 biografií významných osobností,[1] se zvláštním důrazem na politiku a školství.[5] Byl spolupracovníkem nebo redaktorem řady kalendářů, památníků, deníků a časopisů. Přispíval do Ottova slovníku naučného.[1] Přes třicet let vydával právnické, parlamentní a lékařské almanachy. V jeho díle se projevoval široký kulturní rozhled, který získal studiem a cestami v zahraničí i blízkými kontakty s vídeňskou politickou scénou. Jeho pozdním monografiím o Riegrovi, Mattušovi a Eimovi ale bylo vytýkáno nedostatečné kritické zpracování informací.[5]

Byl autorem např. těchto prací:[6]

  • Almanach sněmu království Českého : (1895-1901) ; s životopisy a podobiznami poslanců (1896)
  • Almanach sněmu markrabství moravského : 1896-1902 : s podobiznami a životopisy poslanců (1900)
  • Paříž a její půvaby : cestovní dojmy (1900)
  • Almanach říšské rady : (1901-1906) (1901)
  • Almanach sněmu vévodství slezského 1896-1902 : s životopisy poslanců (1903)
  • Almanach českých právníků (1904)
  • Almanach českého národa (1911)
  • Almanach českých lékařů : s podobiznami a 1000 životopisy (1913)
  • Abrahamoviny vynikajícího pracovníka na Moravě (1914), k 50. narozeninám Ondřeje Přikryla
  • Božena Němcová a čeští lékaři (1914), podle studie Václava Tilleho, viz též Božena Němcová
  • Čeští lékaři v Americe (1914)
  • Lázně Mšené u Budyně n. Ohří (1914), viz Mšené-lázně
  • Dějiny Kondrace pod Blaníkem (1915)
  • Dějiny kovářů na panství Vlašimském (1915)
  • MUDr. Josef Podlipský, první redaktor "Časopisu lékařů českých" (1916), viz Josef Podlipský
  • Albertovo rodiště : Lázeň, zdravotnictví a špitál v Žamberku (1917; viz Žamberk a Eduard Albert)
  • Proroctví, písně a básně o Blaníku (1918)
  • Almanach Národního shromáždění (1919)
  • Kalendář československé republiky 1919 (1919)
  • Gustav Eim, genialní publicista a vynikající politik (1923)
  • Adresář soudců v Čs. republice r. 1924 (1924)
  • Český cestovatel v Africe MUDr. Emil Holub : K čtvrtstoletému výročí jeho úmrtí a osmdesátým narozeninám (1928)
  • JUDr. Karel Mattuš, vynikající státník a kulturní pracovník (1929)
  • Almanach československých právníků : životopisný slovník čs. právníků, kteří působili v umění, vědě, krásném písemnictví a politice od Karla IV. počínaje až na naše doby (1930)

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Z rodiny Navrátilových v Kondraci pocházelo několik významných osobností, např. virtuos Jan Navrátil, literárně činný kněz Karel Navrátil, Anna Vlčková – manželka redaktora Osvěty Václava Vlčka, herečka Ludmila Matějovská a malířka Božena Matějovská.[1] Jeho strýcem byl kněz Antonín Norbert Vlasák.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g A. D.. K sedmdesátinám JUDra Michala Navrátila. Národní politika. 1931-08-21, roč. 49, čís. 228, s. 3. Dostupné online [cit. 2014-06-18].  
  2. K úmrtí dra Michala Navrátila. Národní listy. 1931-10-05, roč. 71, čís. 272, s. 2. Dostupné online [cit. 2014-06-18].  
  3. a b JUDr. Michal Navrátil. Pondělí Národních listů a Národa. 1931-10-05, roč. 71, čís. 39, s. 3. Dostupné online [cit. 2014-06-18].  
  4. JUDr. Michal Navrátil. Národní politika. 1931-10-04, roč. 49, čís. 271, s. 5. Dostupné online [cit. 2014-06-18].  
  5. a b c d Michal Navrátil sedmdesátníkem. Lidové noviny. 1931-10-05, roč. 39, čís. 416, s. 9. Dostupné online [cit. 2014-06-18].  
  6. Podle katalogu NK ČR

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]