Nicola Pietrangeli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nicola Pietrangeli
Stát ItálieItálie Itálie
Datum narození 11. září 1933 (85 let)
Místo narození Tunis, Francouzská Severní Afrika
Bydliště Řím, Itálie
Držení rakety pravou rukou
Síň slávy 1986
Dvouhra
Poměr zápasů 95–53
Nejvyšší umístění 3. místo (1959)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (1957)
French Open vítěz (1959,(1960)
Wimbledon semifinále (1960)
US Open 2. kolo (1955, 1965)
Čtyřhra
Poměr zápasů 21–20
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (1957)
French Open vítěz (1959)
Wimbledon finále (1956)
US Open 2. kolo (1977)
Poslední aktualizace: 11. února 2012

Nicola „Nicky“ Pietrangeli (* 11. září 1933, Tunis) je bývalý italský tenista a tenisový trenér, nejlepší evropský hráč na antuce druhé poloviny 50. let se silnými údery od základní čáry.[1]

Nejvýše ve dvouhře byl klasifikován v roce 1959 na 3. místě.

V roce 1986 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zahrál si čtyři singlová finále na grandslamu, všechny na French Championships – v letech 1959 a 1960 získal titul, ze zbylých dvou v letech 1961 a 1964, odešel poražen. Na Roland Garros získal v roce 1959 také titul s Orlandem Sirolou v mužské čtyřhře a roku 1958 spolu s Britkou Shirley Bloomerovou výhru ve smíšené čtyřhře. Ve Wimbledonu se nejdále probojoval v roce 1960 do semifinále, kde podlehl Rodu Laverovi v pěti setech 6–4, 3–6, 8-10, 6–2, 6–4. V letech 1957 a 1961 získal tituly na mezinárodním mistrovství Itálie. V letech 1961, 1967 a 1968 triumfoval na antukovém Monte Carlo Open.

V období 1954 až 1972 reprezentoval italský tým v Davisově poháru. Je držitelem několika historických rekordů celé soutěže, konkrétně nejvíce odehraných zápasů (164), nejvíce výher (120), nejvíce vítězství ve dvouhře (78), a také ve čtyřhře (42). V letech 1960 a 1961 nastoupil do finále v boji o salátovou mísu, která se odehrála na trávě v Austrálii. Itálie z obou odešla poražena, když součástí silného australského družstva byli Rod Laver, Roy Emerson a Neale Fraser.

po skončení aktivní kariéry se stal nehrajícím kapitánem národního daviscupového mužstva, které dovedl k zisku prvního titulu v soutěži v roce 1976.

V den 73. narozenin byl tenisový stadion na Rome Masters v římském Foro Italico pojmenován na jeho počest a nese jeho jméno.

Finálové účasti na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 4 (2-2)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz (2)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Soupeř ve finále Výsledek
1959 French Championships Jihoafrická republika Ian Vermaak 3–6, 6–3, 6–4, 6–1
1960 French Championships Chile Luis Ayala 3–6, 6–3, 6–4, 4–6, 6–3

Finalista (2)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Soupeř ve finále Výsledek
1961 French Championships Španělsko Manuel Santana 4–6, 6–1, 3–6, 6–0, 6–2
1964 French Championships Španělsko Manuel Santana 6–3, 6–1, 4–6, 7–5

Mužská čtyřhra: 1 (1-0)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz (1)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
1959 French Championships Itálie Orlando Sirola Austrálie Roy Emerson
Austrálie Neale Fraser
6–3, 6–2, 14–12

Smíšená čtyřhra: 1 (1-0)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz (1)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Spoluhráčka Soupeři ve finále Výsledek
1958 French Championships Spojené království Shirley Bloomerová Austrálie Lorraine Coghlanová
Austrálie Bob Howe
8–6, 6–2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicola Pietrangeli na anglické Wikipedii.

  1. Lichner, I. et al.(1985): Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia, s. 251

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]