Tenisová sezóna Rogera Federera 2002

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Federerova sezóna 2002
Roger Federer během grandslamu US Open
Trenér Peter Lundgren
Výdělek 1 995 027 USD
   157 930 USD (podíl čtyřhry)
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 58–22 (72,50 %)
Tituly 3 ATP
Nejvyšší umístění 6. místo (4. listopadu)
Nejnižší umístění 14. místo (25. února)
Konečné umístění 6. místo (+7)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo
French Open 1. kolo
Wimbledon 1. kolo
US Open 4. kolo
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů semifinále
Čtyřhra
Poměr zápasů 24–10 (70,59 %)
Tituly 2 ATP
Nejvyšší umístění 25. místo (21. října)
Nejnižší umístění 67. místo (7. ledna)
Konečné umístění 25. místo (+41)
Čtyřhra na Grand Slamu
US Open 3. kolo
Týmové soutěže
Davis Cup 1. kolo Světové skupiny
Hopman Cup základní skupina
Sezóny
2001
2003 >

Tenisová sezóna Rogera Federera 2002 znamenala pro švýcarského tenistu zisk tří singlových a dvou deblových titulů na okruhu ATP Tour. V lednovém finále sydneyského turnaje Adidas International zdolal argentinského hráče Juana Ignacia Chelu 6–4, 6–7 a 6–4. V květnu si po výhře nad Rusem Maratem Safinem 6–1, 6–3 a 6–4, připsal premiérový triumf v sérii Masters, když zvítězil na hamburské antuce. Tento titul znamenal premiérový průnik do elitní světové desítky v kariéře. Třetí trofej pak slavil v říjnu na vídeňském CA-Tennis Trophy, kde přehrál českého hráče Jiřího Nováka poměrem 6–4, 6–1, 3–6, 6–4. Jako poražený finalista odešel z halového Milan Indoormiamského Mastersu NASDAQ-100 Open, kde podlehl Andremu Agassimu.

Na turnajích Grand Slamu se nejdále probojoval do osmifinále. Nejdříve na Australian Open, kde nestačil na Němce Tommyho Haase. Podruhé mezi poslední šestnáctkou skončil na US Open po porážce od svého stabilního deblového partnera Maxe Mirného.

Dva halové tituly ve čtyřhře získal v páru s Bělorusem Mirným. První si odvezli z únorového Rotterdam Open, kde poprvé na okruhu ATP obhájil titul. I následující rok 2003 se na něm probojoval do finále, ale na hattrick nedosáhl. Druhý triumf si pak odvezl z říjnového Kremlin Cupu hraného v Moskvě.

Za švýcarský tým podruhé nastoupil do Hopmanova poháru, kde s životní partnerkou Mirkou Vavrinecovou nepostoupili ze základní skupiny. V Davisově poháru plnil roli švýcarské jedničky. Zástupci země helvetského kříže byli vyřazeni v prvním kole Světové skupiny, když nestačili na Rusko.

Debutovou účast zaznamenal na závěrečném Turnaji mistrů – Tennis Masters Cupu, kde vyhrál základní Zlatou skupinu. V semifinále jej však vyřadila australská světová jednička Lleyton Hewitt po vyrovnaném průběhu 5–7, 7–5 a 5–7.

Na žebříčku ATP sezónu poprvé zakončil v elitní světové desítce dvouhry, když mu patřilo šesté místo. Ve čtyřhře figuroval na dvacáté páté příčce.

Přehled sezóny[editovat | editovat zdroj]

Zimní a jarní sezóna na tvrdém povrchu[editovat | editovat zdroj]

Hopman Cup[editovat | editovat zdroj]

Novou sezónu otevřel na přelomu prosince a ledna druhou účastí na perthském Hopmanově poháru, kde obhajoval titul. Jeho spoluhráčkou již nebyla Martina Hingisová, ale životní partnerka Miroslava Vavrinecová, s níž udržoval vztah od olympijských her v Sydney. Švýcaři do turnaje zasáhli od prvního hracího dne 29. prosince 2001. Na úvod podlehli Austrálii 0:3, poté neuhráli ani bod na Španělsko, které je zdolalo také 3:0 a bez postupových šancí si v závěrečném duelu poradili s Argentinou 2:1. Ve čtyřčlenné skupině A tak obsadili třetí místo. Federer první dvě dvouhry proti Lleytonu HewittoviTommymu Robredovi ztratil. Až závěrečný singl na mistrovství smíšený týmů ITF získal ve svůj prospěch, když hladce porazil Argentince Mariana Zabaletu. Spolu s Vavrinecovou vyhráli jedinou smíšenou čtyřhru proti argentinskému páru.

Adidas International[editovat | editovat zdroj]

Oficiální sezónu okruhu ATP Tour rozehrál na Adidas International, turnaji z kategorie International Series a rozpočtem 381000amerických dolarů. V roli světové třináctky a nasazené dvojky si postupně poradil s hráči z první padesátky – Tommym Robredem, Xavierem Malissem a ve čtvrtfinále s bývalou chilskou světovou jedničkou Marcelem Ríosem po setech 6–7, 7–6, 6–3. V semifinále zdolal světovou patnáctku Andyho Roddicka a postoupil do svého prvního finále na australském kontinentu. V něm nezaváhal s překvapením turnaje, 67. mužem žebříčku Juanem Ignaciem Chelou z Argentiny, který prošel do hlavní soutěže z kvalifikace. Za padesát tři minut zahrál sedm es a nedopustil se žádné dvojchyby. Jihoameričan si v celém průběhu nevypracoval ani jednu breakovou šanci, naopak Federer využil všechny tři příležitosti na prolomení podání.[1] Ziskem 175 bodů se v pondělní klasifikaci posunul o jednu příčku na 12. místo. K tomu obdržel finanční prémii 48 850 dolarů.[2]

Australian Open[editovat | editovat zdroj]

Od poloviny ledna se zúčastnil jako nasazený hráč číslo jedenáct Australian Open, grandslamu konaného v Melbourne Parku. V úvodním kole zůstal na jeho raketě americký veterán Michael Chang, který ve své předposlední sezóně neuhrál proti Švýcarovi žádný set. Ve druhé fázi basilejský rodák přehrál zástupce maďarského tenisu z konce první stovky Attilu Sávoltiho. Čtyřicátého prvního hráče žebříčku Rainera Schüttlera vyřadil opět bez ztráty sady, když zvládl všechny tři koncovky. Papírové předpoklady se vyplnily v osmifinále, kde jej zastavila světová devítka a sedmý nasazený Němec Tommy Haas.[2] Po třech a půl hodinách pětisetové bitvy Federera udolal výsledkem 7–6, 4–6, 3–6, 6–4 a 8–6. Švýcar byl lepší na servisu, když nastřílel dvacet pět es proti jedenácti soupeře a vyrobil šest dvojchyb na čtyři Němce. V utkání vzal protivníkovi čtyřikrát podání z deseti nabídek, zatímco Haas využil pouze tři breakové šance ze čtrnácti příležitostí. Německý tenista vyhrál celkově 176 míčů, o pět více než Švýcar.[3] Za stavu 6–5 a 40–30 v páté sadě promarnil Federer mečbol, když podával soupeř. Po srovnání na 6–6 to byl naopak Haas, jenž prolomil podání a utkání již doservíroval do vítězného konce.[4]

Milan Indoor[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu ledna a února obhajoval titul na italském Milan Indoor, kde startoval jako druhý nasazený. Na cestě do finále odehrál nejvyrovnanější utkání ve druhém kole s Rusem Nikolajem Davyděnkem a v semifinále s 30. mužem žebříčku Gregem Rusedskim, proti němuž zvládl dva tiebreaky. V utkání o titul se utkal s 87. tenistou světové klasifikace Davidem Sanguinettim z Itálie. Po dvou hodinách a pěti minutách mu podlehl poměrem 6–7, 6–4 a 1–6, když využil tři ze třinácti breakových možností proti Italovým čtyřem prolomeným servisům z nabídky čtrnácti šancí.[5] Sanguinetti si tak připsal druhé vítězství na okruhu ATP.

1. kolo Davis Cupu[editovat | editovat zdroj]

Druhý únorový víkend se zúčastnil v roli jedničky švýcarského týmu prvního kola Světové skupiny. Na moskevském Olympijském stadionu nastoupil ke dvěma dvouhrám a čtyřhře proti hráčům Ruska.

V pátek otevřel mezistátní zápas třísetovou výhrou nad sedmým hráčem pořadí ATP Maratem Safinem. Do sobotní čtyřhry zasáhl po boku Marca Rosseta. Ve čtyřech sadách podlehli páru Kafelnikov a Safin. V nedělní zahajovací dvouhře pak přidal druhý bod, když zdolal světovou čtyřku Jevgenije Kafelnikova jednoznačným výsledkem 7–6, 6–1, 6–1. Přesto se z postupu do čtvrtfinále radovali domácí Rusové, když v rozhodujícím pátém střetnutí zdolal Safin bez ztráty setu Michela Kratochvila.[2]

Rotterdam Open a Dubai Tennis Championships[editovat | editovat zdroj]

V polovině února zavítal na rotterdamský ABN AMRO World Tennis Tournament ze zlaté série v roli obhájce finálové účasti a turnajové sedmičky.

Po výhře nad nizozemským hráčem z druhé stovky Johnem van Lottumem prošel druhou fází bez boje, když Thomas Enqvist do utkání nenastoupil. Ve čtvrtfinále jej po vyrovnaném průběhu 6-3, 6-7, 5-7, vyřadil 22. tenista světové klasifikace Nicolas Escudé,[2] jemuž podlehl již ve finále předchozího ročníku. Francouz poté titul obhájil.

Na nizozemském turnaji nastoupil také do své první soutěže čtyřhry v sezóně, když se jeho spoluhráčem stal běloruský tenista Max Mirnyj. Ve třech ze čtyř utkání musel pár za stavu 1:1 na sety podstoupit závěrečný supertiebreak, který vždy zvládl ve svůj prospěch. V úvodním kole si Federer a Mirnyj poradili s českou dvojicí Radek ŠtěpánekCyril Suk. Poté přešli přes turnajové trojky z okolí dvacátého místa žebříčku PáluVíznerem, aby v semifinále zdolali jihoafricko-zimbabwský pár Chris HaggardKevin Ullyett 6–3 a 6–3. Také finále proti favorizovaným turnajovým jedničkám, bahamské světové jedenáctce Marku Knowlesovi a kanadské světové čtyřce Danielu Nestorovi, zvládli poměrem 4–6, 6–3 a 10–4. Federer si tak připsal třetí deblový titul kariéry a[6] poprvé na okruhu ATP Tour obhájil turnajový triumf, když v Rotterdamu vyhrál již v roce 2001.

Další týden se poprvé v kariéře objevil na dubajském Dubai Tennis Championships. Ztráta bodů z Nizozemska, kde neobhájil finálovou účast, znamenala pokles na 14. příčku. Jako šestý nasazený v úvodním duelu přehrál Rumuna Adriana Voineu, aby se poté s turnajem rozloučil hladkou porážkou od Rainera Schüttlera poměrem 3–6 a 1–6.

Americké březnové Mastersy[editovat | editovat zdroj]

V březnu rozehrál první ze dvou Mastersů probíhajících v daném měsíci na americké půdě. Jako turnajová dvanáctka svedl v prvním kole indianwellského Pacific Life Open vítězný boj proti Belgičanu Xavieru Malisseovi. Po další výhře nad Rakušanem Stefanem Koubkem narazil ve třetí fázi na Švéda z třetí desítky Thomase Enqvista. Na Seveřana však nenašel recept a za hodinu a čtrnáct minut mu podlehl 4–6 a 3–6.[7] Opět v páru s Maxem Mirným nastoupil do čtyřhry. Podruhé v sezóně se švýcarsko-běloruská dvojice probojovala až do finále. Ve druhém kole na ně nestačil třetí nasazený pár z elitní světové desítky Jiří NovákDavid Rikl. Následně přehráli americké turnajové osmičky BobaMika Bryanovi. V semifinále překvapivě postoupili přes nejlepší dvojici světa tvořenou prvním a druhým mužem klasifikace Donaldem JohnsonemJaredem Palmerem. Ve finále však byl nad jejich síly druhý nasazený pár Knowles a Nestor, který jim výsledkem 6–4 a 6–4 oplatil čerstvou rotterdamskou porážku.[6]

Navazující událostí se stal miamský NASDAQ-100 Open v Key Biscayne. Opět v pozici turnajové dvanáctky obdržel volný los do druhé fáze. Následně vyhrál pět utkání v řadě bez ztráty setu. Na jeho raketě postupně zůstali americký kvalifikant Jeff Morrison, Španěl Albert Portas, britská turnajová pětka Tim Henman, která ve druhé sadě duel skrečovala, ve čtvrtfinále pak Rumun Andrei Pavel a konečně mezi poslední čtyřkou favorizovaná světová jednička Lleyton Hewitt. Jednalo se o premiérové Švýcarovo střetnutí s prvním hráčem světa v kariéře, které navíc vyhrál 6–3 a 6–4.[2] Za hodinu a půl dokázal v každé sadě Australanovi sebrat jedno podání, což mu při udržení všech servisů stačilo k průniku do svého premiérového finále série Masters.[8] V závěrečném utkání však po setech 3–6, 3–6, 6–3 a 4–6 prohrál se zkušeným Andrem Agassim, desátým hráčem žebříčku. V soutěži čtyřhry vypadl s Mirným v semifinále, kde je zdolali stejně jako v Indian Wells Knowles s Nestorem.[6]

Antuková sezóna[editovat | editovat zdroj]

Monte-Carlo Open a Rome Masters[editovat | editovat zdroj]

Uprostřed dubna zahájil, již jako světová jedenáctka, antukovou sezónu monackým Mastersem Monte-Carlo Open. Po výhře nad Argentincem Marianem Zabaletou vypadl v dalším zápase s jeho krajanem Davidem Nalbandianem ve dvou setech.

První květnový týden zavítal do „Věčného města“ na další událost mistrovské série Rome Masters, kde odehrál pouze jedno utkání. V něm podlehl 58. muži žebříčku Andreovi Gaudenzimu z Itálie ve dvou setech 4–6 a 4–6.[2]

Hamburg Masters[editovat | editovat zdroj]

Po nevydařeném vstupu do antukové části okruhu dosáhl na první výhru z tohoto povrchu v německém Hamburku. Na třetím turnaji Masters v řadě – Hamburg Masters, startoval jako nasazená jedenáctka. Na cestě do čtvrtfinále neztratil žádný set, když zdolal 29. muže klasifikace Nicoláse Lapenttiho z Chile, poté Bohdana Ulihracha a konečně rumunského kvalifikanta Adriana Voineu, jenž předtím vyřadil Henmana. Mezi poslední osmičkou si po divokém průběhu 6–0, 1–6 a 6–2, poradil s brazilským antukářem a bývalou světovou jedničkou Gustavem Kuertenem. Federer dokázal využít šest z patnácti breakbolových příležitostí, zatímco Brazilec, jemuž patřila sedmá příčka žebříčku, prolomil jeho podání jen třikrát z dvanácti šancí. V utkání trvajícím bez pěti minut hodinu a půl byl basilejský rodák úspěšnější ve statistikách získaných míčů po servisu i na příjmu.[9][2]

V semifinále přehrál běloruského spoluhráče ze čtyřhry Maxe Mirného ve dvou setech a podruhé v kariéře postoupil do finále turnaje série Masters. V něm se střetl se světovou pětkou Marata Safina. V probíhající sezóně Rusa porazil již v moskevském utkání Davisova poháru a ani v Hamburku neztratil žádný set. Po dvou hodinách a dvou minutách získal dosud svůj nejcennější turnajový triumf, když zvítězil 6–1, 6–3 a 6–4. Jednalo se o třetí titul v sezóně, premiérový v sérii Masters a celkově pátý kariérní. Oba aktéři zahráli stejný počet čtyř es a dvou dvojchyb. Federer byl výrazně úspěšnější v proměňování breakových šancí, když ze sedmnácti nabídek využil osm. Safin prolomil podání pouze třikrát, když další čtyři možnosti nezužitkoval. Švýcar si připsal sto jedenáct vítězných míčů proti osmdesáti sedmi ruské jedničky.[10][2]

Rekordní byla i jednorázová finanční odměna v dosavadní kariéře Švýcara, jejíž výše činila 372 000 dolarů. Stejně tak zisk 500 bodů[2] Federera poprvé v životě posunul do elitní světové desítky tenistů, když na žebříčku ATP z 20. května figuroval na 8. místě.

French Open[editovat | editovat zdroj]

Druhý vrchol roku – French Open, odstartoval na konci května. Poprvé byl na grandslamu nasazen mezi první desítkou, když startoval jako turnajová osmička. Jeho cestu však ukončil 45. hráč světové klasifikace Hišám Arází z Maroka, který měl celý průběh střetnutí pod kontrolou a po setech 6–3, 6–2, 6–4 postoupil do druhého kola. V utkání trvajícím hodinu a třicet pět minut Švýcar sebral soupeři dvě podání. Maročan využil šest breaků ze čtrnácti možných. Federer měl pouze 35 % úspěšnost zisku míčů po druhém podání proti 62 % úspěšnosti vítěze.[11][2]

Zisk pouhých pěti bodů znamenal propad ve světové klasifikaci o dvě příčky, když mu po grandslamu patřila 10. pozice.

Sezóna na trávě[editovat | editovat zdroj]

Gerry Weber Open[editovat | editovat zdroj]

Prvním turnajem na trávě se stal německý Gerry Weber Open hraný v severoněmeckém Halle, kam přijížděl jako druhý nasazený. Střetl se v něm se třemi zástupci německého tenisu. V prvních dvou kolech přešel přes Hendrika DreekmannaDavida Prinosila. Čtvrtfinálová prohra z předešlého ročníku se neopakovala, když duel proti Nichailu Južnému zvládl po dvousetovém průběhu. Stopku mu však na centrkurtu Gerry Weber Stadion vystavil v semifinále 66. muž světa Nicolas Kiefer, který jej vyřadil poměrem 6–4, 4–6 a 4–6.[2]

Ordina Open[editovat | editovat zdroj]

Poslední wimbledonskou přípravu odehrál na 's-hertogenboschkém Ordina Open, na němž startoval jako turnajová dvojka za Hewittem. Po výhře nad wimbledonským vítězem z roku 1996 Richardem Krajickem, jenž nebyl na žebříčku klasifikován a do hlavní soutěže nastoupil na divokou kartu, zdolal ve druhém kole krajana ze druhé stovky Iva Heubergera. Po zisku první sady soupeř zápas skrečoval. Ve čtvrtfinále jej však po setech 6–3, 5–7, 3–6 zastavil další Nizozemec v pavouku a šestý nasazený Sjeng Schalken.[2]

Wimbledon[editovat | editovat zdroj]

Na nejslavnější turnaj světa – londýnský Wimbledon, přijížděl jako světová devítka a turnajová sedmička. Jeho prohra v prvním kole s  chorvatským kvalifikantem Mariem Ančićem, jemuž patřila až 154. příčka žebříčku, se zařadila k velkým překvapením celého turnaje. Z utkání trvajícího přesně sto minut odešel poražen po výsledku 3–6, 6–7 a 3–6. Chorvat zahrál pět es na jedno Švýcarovo a dopustil se o polovinu méně dvojchyb. Oba aktéři si vypracovali šest šancí na prolomení soupeřova podání. Federer využil pouze jednu proti třem Ančiće.[12][2]

Výpadek v úvodních kolech dvou evropských grandslamů znamenal pád z první desítky světové klasifikace, když po Wimbledonu figuroval na 11. místě.

Červencové intermezzo[editovat | editovat zdroj]

Suisse Open[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v předchozích letech odehrál v první polovině července antukový Allianz Suisse Open Gstaad, kde startoval jako třetí nasazený. V prvním kole oplatil čerstvou pařížskou prohru Maročanu Hišámu Arázímu, když jej vyřadil po setech 6–4 a 6–3. Ve druhé fázi však narazil na českého hráče a pozdějšího semifinalistu turnaje Radka Štěpánka, kterému patřila až 110. pozice. Za necelou hodinu a půl odešel poražen poměrem 6–3, 3–6 a 2–6.[2]

Letní sezóna na amerických betonech[editovat | editovat zdroj]

Canada Masters a Cincinnati Masters[editovat | editovat zdroj]

Letní sezónu na severoamerických betonech začal v srpnu na torontském Canada Masters v roli turnajové desítky. Událost ze série Masters však opustil v prvním kole, když proti argentinské světové devatenáctce Guillermu Cañasovi nezvládl koncovky obou setů a prohrál 6–7 a 5–7.[2] V prvním dějství oba sehráli dlouhý tiebreak, jenž vyzněl poměrem míčů 12:10 pro nenasazeného Argentince. Cañas svou aktuální formu zužitkoval, když v Kanadě vyhrál svůj první Masters po finálové výhře nad Roddickem.

Nepřesvědčivé Švýcarovy výkony pokračovaly na navazujícím Mastersu Western & Southern Financial Group Masters odehrávajícím se v ohijském Cincinnati. Z pozice turnajové desítky opět nepřešel úvodní kolo. Po třísetovém průběhu jej vyřadil 34. muž světové klasifikace Ivan Ljubičić z Chorvatska. Jednalo se o pátou Federerovu porážku z posledních šesti zápasů na okruhu.[2] Ztráta formy se odrazila pádem na 14. místo žebříčku ATP.

TD Waterhouse Cup a US Open[editovat | editovat zdroj]

Poslední přípravu před newyorským grandslamem odehrál v týdnu před startem US Open na TD Waterhouse CupuLong Islandu. Po volném losu do druhého kola prodloužil šňůru proher, když nestačil na světovou šedesát pětku Nicoláse Massúa z Chile. Přesně po dvou hodinách s ním prohrál 7–6, 1–6 a 3–6. Z pěti breakových příležitostí dokázal využít pouze jedinou. Chilan naopak prolomil Švýcarův servis pětkrát, když si celkově vypracoval patnáct šancí.[13][2]

Do US Open, kde Pete Sampras dosáhl na svůj poslední 14. kariérní Grand Slam, vstupoval jako turnajová třináctka. V prvních dvou střetnutích zdolal hráče druhé stovky, Čecha Jiřího Vaňka a amerického veterána Michaela Changa. Ve třetí fázi mu set odebral devatenáctý nasazený Belgičan Xavier Malisse. V probíhající sezóně se na turnajích velké čtyřky nejdále probojoval do osmifinále. Stejně jako na Austraian Open skončil v této fázi i na dvorcích Národního tenisového centra Billie Jean Kingové. Ve čtvrtém kole byl nad jeho síly 34. hráč světa Max Mirnyj z Běloruska, na kterého po výsledku 3–6, 6–7 a 4–6, neuhrál ani jeden set. Za hodinu a padesát dva minut nevyužil z pěti šancí prolomit soupeřovo podání nevyužil ani jedinou. Mirnému tak k výhře stačily dva breaky z nabídky sedmi možností.[14][2]

Baráž Davisova poháru[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině září nastoupil za švýcarský tým na casablanské antuce do baráže o účast ve Světové skupině proti Maroku. Jednalo se o třetí střetnutí obou zemí v Davisově poháru, když v letech 1982 a 1996 vyhráli Švýcaři výsledkem 5:0. Při srpnové tragické autonehodě v Jihoafrické republice zemřel nehrající daviscupový kapitán Švýcarů Peter Carter, jenž byl dlouhodobým Federerovým trenérem v raných dobách jeho kariéry.[15]

Poté, co v úvodním duelu Michela Kratochvila přehrál Júnis Al Ajnáví, vstupoval Federer do areálu Al Amal za nepříznivého stavu 0:1. Z pozice světové třináctky však deklasoval Hišáma Arázího 6–3, 6–2 a 6–1. V sobotní čtyřhře si po boku Georga Bastla poradil s dvojicí Al Ajnáví a Arází bez ztráty sady a ujali se vedení 2:1 na zápasy. Setrvání ve Světové skupině ztvrdila švýcarská jednička v otevírací nedělní dvouhře, když zdolala stejným poměrem jako v pátek ivdruhého Maročana Arázího poměrem 6–3, 6–2, 6–1. Za rozhodnutého stavu pak Al Aarej přehrál Kratochvila a tenisté helvetského kříže si z Maroka odváželi vítězství 3:2,[16] které odehráli v památce za zemřelého Cartera.[15]

Podzimní halová sezóna[editovat | editovat zdroj]

Kremlin Cup[editovat | editovat zdroj]

Halovou podzimní část rozehrál na moskevském koberci, 13. ročníkem Kremlin Cupu, kde startoval jako nasazená pětka. V úvodním kole ztratil jediný game s Rusem z druhé stovky Denisem Golovanovem, hrajícím na divokou kartu. Ve druhém kole si poradil s Finem Jarkkem Nieminenem, aby ve čtvrtfinále skončil na raketě světové čtyřky a nejvýše nasazeného Marata Safina po dvousetovém průběhu 5–7 a 4–6.[2]

Druhý deblový titul sezóny a celkově čtvrtý kariérní si připsal v soutěži čtyřhry, do níž nastoupil s Bělorusem Maxem Mirným, který byl jeho stabilním spoluhráčem. Jako nenasazení v první fázi zdolali turnajové trojky Damma se Sukem. V semifinále přešli přes druhé nasazené Kafelnikova s Palmerem. Ve finále na ně nenašli recept ani australské turnajové čtyřky Joshua EagleSandon Stolle, když jim podlehli 4–6 a 6–7 poté, co v tiebreaku nezískali ani jeden bod.[6]

CA-Tennis Trophy[editovat | editovat zdroj]

Druhý říjnový týden přijížděl na vídeňský CA-Tennis Trophy ze zlaté série, kde obhajoval čtvrtfinálovou účast. Z pozice turnajové šestky ztratil při své cestě do finále jediný set, když ve druhém kole svedl bitvu s 36. mužem žebříčku Tommym Robredem, kterou dokázal vyhrát 6–2, 6–7 a 6–4. Ve třetí fázi si poradil s Čechem Bohdanem Ulihrachem a v semifinále pak uspěl s devátým hráčem klasifikace Carlosem Moyou. Ve finále se střetl se světovou dvanáctkou a druhým Čechem na turnaji Jiřím Novákem, kterého porazil po čtyřsetovém průběhu 6–4, 6–1, 3–6 a 6–4. Během dvou hodin a devíti minut strávených na kurtu byl lepší na podání, když zahrál dvanáct es na dvě soupeře a tři dvojchyby proti pěti Novákovým. Využít dokázal šest breakových šancí z dvanácti, zatímco protivník prolomil jen tři Švýcarovy podání z deseti možností.[17] Federer si tak připsal pátý singlový titul sezóny a celkově osmý kariérní. Na prémiích obdržel téměř 120 000 dolarů. Zisk 250 bodů[2] jej ve světové klasifikaci katapultoval zpět do elitní desítky, když ze třináctého místa poprvé poskočil až na sedmou příčku, své dosavadní maximum.

Mutua Madrid Masters[editovat | editovat zdroj]

Následující týden se přesunul do madridské arény, kde se konal turnaj série Masters Mutua Madrileña Madrid. V roli nasazené dvanáctky neztratil žádný set s dvěma latinskoamerickými tenisty, když nejdříve vyřadil bývalou světovou jedničku Marcela Ríose a poté přehrál Ekvádorce Nicoláse Lapenttiho. Ve čtvrtfinále však nenašel recept na padesátého hráče žebříčku a kvalifikanta Fabrice Santora,[2] jehož málo chybující obouručný forhendbekhend na basilejského rodáka platil.

Swiss Indoors a Paris Masters[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině října se objevil na koberci St. Jakobshalle rodné Basileje, když na Davidoff Swiss Indoors figuroval jako třetí nasazený. Po vítězstvích nad žebříčkově výrazně hůře postavenými hráči – šťastným poraženým z kvalifikace Martinem Verkerkem a německým kvalifikantem Alexandrem Waskem, ve čtvrtfinále zdolal světovou dvanáctku Andyho Roddicka 7–6 a 6–1. V semifinále jej však zastavil argentinský soupeř a osmnáctý muž pořadí David Nalbandian, který za dvě hodiny a třináct minut ukončil jeho pouť turnajem výsledkem 6–7, 7–5 a 6–3.

Předposlední událostí roku se pro Švýcara stal 28. ročník pařížského BNP Paribas Masters hraný v hale Bercy, kam zavítal jako turnajová osmička. Po volném losu zdolal Belgičana Xaviera Malisse a poté sedmého tenistu světa Tommyho Haase. Ve čtvrtfinále za hodinu a půl podlehl australské světové jedničce Lleytonu Hewittovi ve dvou setech 4–6 a 4–6. Přestože byl lepší na servisu, nastřílel více es a méně dvojchyb, nedokázal v zápase využít ani jednu šanci k breaku. Australanovi tak stačilo dvakrát prolomit podání soupeře, aby si v každé sadě vytvořil dostačující dvougamový náskok.[18]

Tennis Masters Cup[editovat | editovat zdroj]

Výsledky v sezóně mu poprvé v kariéře zajistily postup do závěrečné události roku pro osm nejlepších hráčů světa. Turnaj mistrů probíhající od 11. listopadu pod názvem Tennis Masters Cup proběhl v šanghajském novém mezinárodním centru Expo.[2]

Z pozice světové šestky vyhrál čtyřčlennou základní Zlatou skupinu. V úvodním duelu si poradil se světovou čtyřkou Juanem Carlosem Ferrerem 6–3, 6–4. Poté zdolal sedmého tenistu žebříčku Jiřího Nováka poměrem 6–0, 4–6, 6–2 a konečně v závěrečném klání jej nezaskočila ani světová čtrnáctka Thomas Johansson ze Švédska, jehož porazil poměrem 6–3 a 7–5. Postoupil tak do vyřazovací semifinálové fáze, kde na druhém turnaji v řadě nestačil na světovou jedničku a druhého z červené skupiny Lleytona Hewitta po vyrovnaném průběhu 5–7, 7–5 a 5–7. Přesně za tři hodiny hry si Federer vypracoval dvacet jedna šancí na prolomení podání, z nichž dokázal proměnit pouze pět. Zkušenějšímu australskému obhájci titulu stačilo třináct breakových možností k využití šesti z nich.[19] Australan poté získal druhý titul v řadě.

Zisk 450 000 dolarů a 300 bodů znamenalo konečné 6. místo v žebříčku ATP.[20][2] Poprvé v kariéře tak basilejský rodák zakončil sezónu v elitní desítce světové klasifikace.

Přehled utkání[editovat | editovat zdroj]

Grand Slam[editovat | editovat zdroj]

turnaj fáze stav soupeř výsledek
Australian Open 1. kolo výhra USA Michael Chang 6–4, 6–4, 6–3
2. kolo výhra Maďarsko Attila Sávolt 6–2, 7–5, 6–4
3. kolo výhra Německo Rainer Schüttler 7–6(8–6), 7–6(7–5), 6–4
4. kolo prohra Německo Tommy Haas 7–6(7–3), 4–6, 3–6, 6–4, 8–6
French Open 1. kolo prohra Maroko Hišám Arází 6–3, 6–2, 6–4
Wimbledon 1. kolo prohra Chorvatsko Mario Ančić 6–3, 7–6(7–2), 6–3
US Open 1. kolo výhra Česko Jiří Vaněk 6–1, 6–3, 4–6, 7–5
2. kolo výhra USA Michael Chang 6–3, 6–1, 6–3
3. kolo výhra Belgie Xavier Malisse 4–6, 6–3, 6–4, 6–4
4. kolo prohra Bělorusko Max Mirnyj 6–3, 7–6(7–5), 6–4

ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 80 (58–22)[editovat | editovat zdroj]

utkání turnaj stát datum kat. místo povrch fáze soupeř stav výsledek
172. Adidas International Sydney Austrálie 1/7/2002 250 venku tvrdý 32 v kole Španělsko Tommy Robredo výhra 7–6(7–5), 7–6(7–5)
173. Adidas International Sydney Austrálie 1/7/2002 250 venku tvrdý 16 v kole Belgie Xavier Malisse výhra 6–2, 6–4
174. Adidas International Sydney Austrálie 1/7/2002 250 venku tvrdý QF Chile Marcelo Ríos výhra 6–7(2–7), 7–6(7–4), 6–3
175. Adidas International Sydney Austrálie 1/7/2002 250 venku tvrdý SF USA Andy Roddick výhra 7–6(7–3), 6–4
176. Adidas International Sydney Austrálie 1/7/2002 250 venku tvrdý Finále Argentina Juan Ignacio Chela vítěz 6–3, 6–3
177. Australian Open Austrálie 1/14/2002 GS venku tvrdý 128 v kole USA Michael Chang výhra 6–4, 6–4, 6–3
178. Australian Open Austrálie 1/14/2002 GS venku tvrdý 64 v kole Maďarsko Attila Sávolt výhra 6–2, 7–5, 6–4
179. Australian Open Austrálie 1/14/2002 GS venku tvrdý 32 v kole Německo Rainer Schüttler výhra 7–6(8–6), 7–6(7–5), 6–4
180. Australian Open Austrálie 1/14/2002 GS venku tvrdý 16 v kole Německo Tommy Haas prohra 6–7(3–7), 6–4, 6–3, 4–6, 6–8
181. Milan Indoor Itálie 1/28/2002 250 hala koberec 32 v kole Rakousko Stefan Koubek výhra 7–6(7–2), 6–3
182. Milan Indoor Itálie 1/28/2002 250 hala koberec 16 v kole Rusko Nikolay Davydenko výhra 6–3, 6–7(4–7), 7–5
183. Milan Indoor Itálie 1/28/2002 250 hala koberec QF Arménie Sargis Sargsian výhra 4–6, 6–3, 6–3
184. Milan Indoor Itálie 1/28/2002 250 hala koberec SF Spojené království Greg Rusedski výhra 7–6(9–7), 7–6(7–4)
185. Milan Indoor Itálie 1/28/2002 250 hala koberec Finále Itálie Davide Sanguinetti prohra 6–7(2–7), 6–4, 1–6
186. RUS v. SUI, DC Svět Rusko 2/8/2002 DC hala antuka 1. kolo Rusko Marat Safin výhra 7–5, 6–1, 6–2
187. RUS v. SUI, DC Svět Rusko 2/8/2002 DC hala antuka 1. kolo Rusko Jevgenij Kafelnikov výhra 7–6(8–6), 6–1, 6–1
188. Rotterdam Open Nizozemsko 2/18/2002 500 hala tvrdý 32 v kole Nizozemsko John van Lottum výhra 6–3, 6–4
Rotterdam Open Nizozemsko 2/18/2002 500 hala tvrdý 16 v kole Švédsko Thomas Enqvist bez boje
189. Rotterdam Open Nizozemsko 2/18/2002 500 hala tvrdý QF Francie Nicolas Escudé prohra 6–3, 6–7(8–1,0), 5–7
190. Dubai Tennis Championships SAE 2/25/2002 500 venku tvrdý 32 v kole Rumunsko Adrian Voinea výhra 6–3, 6–4
191. Dubai Tennis Championships SAE 2/25/2002 500 venku tvrdý 16 v kole Německo Rainer Schüttler prohra 3–6, 1–6
192. Masters Series Indian Wells Spojené státy 3/11/2002 1000 venku tvrdý 64 v kole Belgie Xavier Malisse výhra 6–7(5–7), 7–6(7–3), 6–3
193. Masters Series Indian Wells Spojené státy 3/11/2002 1000 venku tvrdý 32 v kole Rakousko Stefan Koubek výhra 6–4, 6–4
194. Masters Series Indian Wells Spojené státy 3/11/2002 1000 venku tvrdý 16 v kole Švédsko Thomas Enqvist prohra 4–6, 3–6
Masters Series Miami Spojené státy 3/18/2002 1000 venku tvrdý 128 v kole volný los  
195. Masters Series Miami Spojené státy 3/18/2002 1000 venku tvrdý 64 v kole USA Jeff Morrison výhra 6–1, 7–6(8–6)
196. Masters Series Miami Spojené státy 3/18/2002 1000 venku tvrdý 32 v kole Španělsko Albert Portas výhra 6–4, 6–1
197. Masters Series Miami Spojené státy 3/18/2002 1000 venku tvrdý 16 v kole Spojené království Tim Henman výhra 6–2, RET
198. Masters Series Miami Spojené státy 3/18/2002 1000 venku tvrdý QF Rumunsko Andrei Pavel výhra 6–1, 6–1
199. Masters Series Miami Spojené státy 3/18/2002 1000 venku tvrdý SF Austrálie Lleyton Hewitt výhra 6–3, 6–4
200. Masters Series Miami Spojené státy 3/18/2002 1000 venku tvrdý Finále USA Andre Agassi prohra 3–6, 3–6, 6–3, 4–6
201. Masters Series Monte Carlo Monako 4/15/2002 1000 venku antuka 64 v kole Argentina Mariano Zabaleta výhra 7–6(7–2), 6–4
202. Masters Series Monte Carlo Monako 4/15/2002 1000 venku antuka 32 v kole Argentina David Nalbandian prohra 2–6, 1–6
203. Masters Series Rome Itálie 5/6/2002 1000 venku antuka 64 v kole Itálie Andrea Gaudenzi prohra 4–6, 4–6
204. Masters Series Hamburg Německo 5/13/2002 1000 venku antuka 64 v kole Ekvádor Nicolás Lapentti výhra 6–1, 6–4
205. Masters Series Hamburg Německo 5/13/2002 1000 venku antuka 32 v kole Česko Bohdan Ulihrach výhra 6–3, 6–0
206. Masters Series Hamburg Německo 5/13/2002 1000 venku antuka 16 v kole Rumunsko Adrian Voinea výhra 7–5, 6–4
207. Masters Series Hamburg Německo 5/13/2002 1000 venku antuka QF Brazílie Gustavo Kuerten výhra 6–0, 1–6, 6–2
208. Masters Series Hamburg Německo 5/13/2002 1000 venku antuka SF Bělorusko Max Mirnyj výhra 6–4, 6–4
209. Masters Series Hamburg Německo 5/13/2002 1000 venku antuka Finále Rusko Marat Safin vítěz 6–1, 6–3, 6–4
210. Roland Garros Francie 5/27/2002 GS venku antuka 128 v kole Maroko Hišám Arází prohra 3–6, 2–6, 4–6
211. Gerry Weber Open Německo 6/10/2002 250 venku tráva 32 v kole Německo Hendrik Dreekmann výhra 6–7(5–7), 6–3, 6–4
212. Gerry Weber Open Německo 6/10/2002 250 venku tráva 16 v kole Německo David Prinosil výhra 6–2, 6–4
213. Gerry Weber Open Německo 6/10/2002 250 venku tráva QF Rusko Michail Južnyj výhra 6–3, 6–4
214. Gerry Weber Open Německo 6/10/2002 250 venku tráva SF Německo Nicolas Kiefer prohra 6–4, 4–6, 4–6
215. Ordina Open Nizozemsko 6/17/2002 250 venku tráva 32 v kole Nizozemsko Richard Krajicek výhra 6–2, 7–5
216. Ordina Open Nizozemsko 6/17/2002 250 venku tráva 16 v kole Švýcarsko Ivo Heuberger výhra 6–4skreč
217. Ordina Open Nizozemsko 6/17/2002 250 venku tráva QF Nizozemsko Sjeng Schalken prohra 6–3, 5–7, 3–6
218. Wimbledon V. Británie 6/24/2002 GS venku tráva 128 v kole Chorvatsko Mario Ančić prohra 3–6, 6–7(2–7), 3–6
219. Allianz Suisse Open Gstaad Švýcarsko 7/8/2002 250 venku antuka 32 v kole Maroko Hišám Arází výhra 6–4, 6–3
220. Allianz Suisse Open Gstaad Švýcarsko 7/8/2002 250 venku antuka 16 v kole Česko Radek Štěpánek prohra 6–3, 3–6, 2–6
221. Masters Series Canada Kanada 7/29/2002 1000 venku tvrdý 64 v kole Argentina Guillermo Cañas prohra 6–7(10–1,2), 5–7
222. Masters Series Cincinnati Spojené státy 8/5/2002 1000 venku tvrdý 64 v kole Chorvatsko Ivan Ljubičić prohra 6–2, 4–6, 3–6
TD Waterhouse Cup Spojené státy 8/19/2002 250 venku tvrdý 64 v kole volný los  
223. TD Waterhouse Cup Spojené státy 8/19/2002 250 venku tvrdý 32 v kole Chile Nicolás Massú prohra 7–6(7–5), 1–6, 3–6
224. US Open Spojené státy 8/26/2002 GS venku tvrdý 128 v kole Česko Jiří Vaněk výhra 6–1, 6–3, 4–6, 7–5
225. US Open Spojené státy 8/26/2002 GS venku tvrdý 64 v kole USA Michael Chang výhra 6–3, 6–1, 6–3
226. US Open Spojené státy 8/26/2002 GS venku tvrdý 32 v kole Belgie Xavier Malisse výhra 4–6, 6–3, 6–4, 6–4
227. US Open Spojené státy 8/26/2002 GS venku tvrdý 16 v kole Bělorusko Max Mirnyj prohra 3–6, 6–7(5–7), 4–6
228. MAR v. SUI, DC Svět Maroko 9/20/2002 DC venku antuka baráž Maroko Hišám Arází výhra 6–3, 6–2, 6–1
229. MAR v. SUI, DC Svět Maroko 9/20/2002 DC venku antuka baráž Maroko Júnis Al Ajnáví výhra 6–3, 6–2, 6–1
230. Kremlin Cup Rusko 9/30/2002 250 hala koberec 32 v kole Rusko Denis Golovanov výhra 6–0, 6–1
231. Kremlin Cup Rusko 9/30/2002 250 hala koberec 16 v kole Finsko Jarkko Nieminen výhra 6–1, 6–4
232. Kremlin Cup Rusko 9/30/2002 250 hala koberec QF Rusko Marat Safin prohra 5–7, 4–6
233. CA-Tennis Trophy Rakousko 10/7/2002 500 hala tvrdý 32 v kole Chorvatsko Željko Krajan výhra 7–5, 6–1
234. CA-Tennis Trophy Rakousko 10/7/2002 500 hala tvrdý 16 v kole Španělsko Tommy Robredo výhra 6–2, 6–7(5–7), 6–4
235. CA-Tennis Trophy Rakousko 10/7/2002 500 hala tvrdý QF Česko Bohdan Ulihrach výhra 6–3, 6–3
236. CA-Tennis Trophy Rakousko 10/7/2002 500 hala tvrdý SF Španělsko Carlos Moyá výhra 6–2, 6–3
237. CA-Tennis Trophy Rakousko 10/7/2002 500 hala tvrdý Finále Česko Jiří Novák vítěz 6–4, 6–1, 3–6, 6–4
Masters Series Madrid Španělsko 10/14/2002 1000 hala tvrdý 64 v kole volný los  
238. Masters Series Madrid Španělsko 10/14/2002 1000 hala tvrdý 32 v kole Chile Marcelo Ríos výhra 6–4, 6–2
239. Masters Series Madrid Španělsko 10/14/2002 1000 hala tvrdý 16 v kole Ekvádor Nicolás Lapentti výhra 6–3, 6–4
240. Masters Series Madrid Španělsko 10/14/2002 1000 hala tvrdý QF Francie Fabrice Santoro prohra 5–7, 3–6
241. Davidoff Swiss Indoors Švýcarsko 10/21/2002 250 hala koberec 32 v kole Nizozemsko Martin Verkerk výhra 6–3, 6–3
242. Davidoff Swiss Indoors Švýcarsko 10/21/2002 250 hala koberec 16 v kole Německo Alexander Waske výhra 6–3, 7–6(7–1)
243. Davidoff Swiss Indoors Švýcarsko 10/21/2002 250 hala koberec QF USA Andy Roddick výhra 7–6(7–5), 6–1
244. Davidoff Swiss Indoors Švýcarsko 10/21/2002 250 hala koberec SF Argentina David Nalbandian prohra 7–6(7–2), 5–7, 3–6
Masters Series Paris Francie 10/28/2002 1000 hala koberec 64 v kole volný los  
245. Masters Series Paris Francie 10/28/2002 1000 hala koberec 32 v kole Belgie Xavier Malisse výhra 6–2, 6–4
246. Masters Series Paris Francie 10/28/2002 1000 hala koberec 16 v kole Německo Tommy Haas výhra 6–2, 7–6(7–2)
247. Masters Series Paris Francie 10/28/2002 1000 hala koberec QF Austrálie Lleyton Hewitt prohra 4–6, 4–6
248. Tennis Masters Cup ČLR 11/11/2002 WC hala tvrdý zs Španělsko Juan Carlos Ferrero výhra 6–3, 6–4
249. Tennis Masters Cup ČLR 11/11/2002 WC hala tvrdý zs Česko Jiří Novák výhra 6–0, 4–6, 6–2
250. Tennis Masters Cup ČLR 11/11/2002 WC hala tvrdý zs Švédsko Thomas Johansson výhra 6–3, 7–5
251. Tennis Masters Cup ČLR 11/11/2002 WC hala tvrdý SF Austrálie Lleyton Hewitt prohra 5–7, 7–5, 5–7
QF – čtvrtfinále, SF – semifinále, zs – základní skupina
kategorie: 250 – International Series / 500 – International Series Gold / 1000 – Masters Series / WC – Turnaj mistrů / GS – Grand Slam /

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup (0–0)
ATP Masters Series (1–1 D; 0–1 Č)
ATP International Series Gold (1–0 D; 1–0 Č)
ATP International Series (1–1 D; 1–0 Č)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Finále dle povrchu
tvrdý (2–1 D; 1–1 Č)
antuka (1–0 D)
koberec (0–1 D; 1–0 Č)
Finále dle místa
venku (2–1 D; 2–0 Č)
hala (1–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 5 (3–2)[editovat | editovat zdroj]

stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2. 20020113a13. ledna 2002 Austrálie Sydney, Austrálie tvrdý Argentina Juan Ignacio Chela 6–3, 6–3
Finalista 5. 20020203a3. února 2002 Itálie Milán, Itálie koberec (h) Itálie Davide Sanguinetti 6–7(2–7), 6–4, 1–6
Finalista 6. 20020331a31. března 2002 USA Miami, Spojené státy tvrdý USA Andre Agassi 3–6, 3–6, 6–3, 4–6
Vítěz 3. 20020519a19. května 2002 Německo Hamburk, Německo antuka Rusko Marat Safin 6–1, 6–3, 6–4
Vítěz 4. 20021013a13. října 2002 Rakousko Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Česko Jiří Novák 6–4, 6–1, 3–6, 6–4

Čtyřhra: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 3. 24. února 2002 Rotterdam, Nizozemsko (2) tvrdý (h) Bělorusko Max Mirnyj Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
4–6, 6–3, [10–4]
Finalista 2. 17. března 2002 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Bělorusko Max Mirnyj Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
4–6, 4–6
Vítěz 4. 6. října 2002 Moskva, Rusko koberec (h) Bělorusko Max Mirnyj Austrálie Joshua Eagle
Austrálie Sandon Stolle
6–4, 7–6(7–0)

Finanční odměny[editovat | editovat zdroj]

Soutěž turnaj finanční odměna
Dvouhra[2] Adidas International Sydney $48 850
Australian Open $32 500
Milan Indoor $28 730
Rotterdam Open $18 700
Dubai Tennis Championships $12 450
Indian Wells Masters $30 000
Miami Masters $240 000
Monte-Carlo Masters $15 000
Rome Masters $7 900
Hamburg Masters $372 000
French Open $10 677
Gerry Weber Open $34 750
Ordina Open $9 940
Wimbledon $11 800
UBS Open Gstaad $9 400
Canada Masters $8 325
Cincinnati Masters $8 325
TD Waterhouse Cup $4 800
US Open $58 000
Kremlin Cup $27 000
CA-TennisTrophy $119 750
Masters Series Madrid $58 600
Davidoff Swiss Indoors $46 000
BNP Paribas Masters $58 600
Tennis Masters Cup $450 000
Čtyřhra[6] Rotterdam Open $26 225
Dubai Tennis Championships $5 025
Indian Wells Masters $35 565
Miami Masters $20 500
Monte-Carlo Masters $2 000
Rome Masters $4 975
UBS Open Gstaad $1 250
Canada Masters $9 825
Cincinnati Masters $5 300
US Open $11 250
Kremlin Cup $32 500
CA-TennisTrophy $3 515
Přehled výdělek v sezóně $1 995 027[21]
výdělek v kariéře $3 737 328
kurziva – turnajový titul

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roger Federer's early career na anglické Wikipedii.

  1. Match Stats: Federer vs Chela, Adidas International 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x 2002 Singles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Match Stats: Federer vs Haas, Australian Open 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. CNNSI.com's Marc Lancaster breaks down the stats and strategies from Tommy Haas' 7-6 (3), 4-6, 3-6, 6-4, 8-6 win over Roger Federer [online]. CNN Sports Illustrated, 2002-01-21 [cit. 2013-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-27. (anglicky) 
  5. Match Stats: Federer vs Sanguinetti, Milan Indoor 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e 2002 Doubles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Match Stats: Federer vs Enqvist, Pacific Life Open 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Match Stats: Federer vs Hewitt, NASDAQ-100 Open 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Match Stats: Federer vs Kuerten, Hamburg Masters 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Match Stats: Federer vs Safin, Hamburg Masters 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Match Stats: Federer vs Arází, French Open 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Match Stats: Federer vs Ančić, Wimbledon 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Match Stats: Federer vs Massú, TD Waterhouse Cup 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Match Stats: Federer vs Mirnyj, US Open 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. a b Roger Federer in 2002 [online]. Official Web of Roger Federer [cit. 2013-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-07. (anglicky) 
  16. Davis Cup 2002: Morocco vs Switzerland [online]. Davis Cup [cit. 2013-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Match Stats: Federer vs Novak, CA-Tennis Trophy 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Match Stats: Federer vs Hewitt, BNP Paribas Masters 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Match Stats: Federer vs Hewitt, Tennis Masters Cup 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Emirates ATP Rankings History: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ATP Prize Money 2002 [online]. stevegtennis.com [cit. 2013-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-04. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]