Tenisová sezóna Rogera Federera 2015

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Federerova sezóna 2015
Na Roland Garros skončil ve čtvrtfinále
Trenér Severin Lüthi
Stefan Edberg
Výdělek 8 692 017 USD (2. místo)
        9 125 USD (podíl čtyřhry)
Tenisová raketa Wilson Pro Staff RF 97 Autograph
Rekordy první muž open éry, který vyhrál titul v 15 sezónách za sebou[1]
první muž open éry ve 12 finále jediného turnaje (Swiss Indoors)
8. titul na Halle Open
7. titul na Cincinnati Masters
7. titul na Swiss Indoors
10. finále ve Wimbledonu
10. finále na Turnaji mistrů
Dvouhra
Poměr zápasů 63–11 (85,14 %)
Tituly 6 ATP
Nejvyšší umístění 2. místo (5. ledna)
Nejnižší umístění 3. místo (17. srpna)
Konečné umístění 3. místo ( -1)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo
French Open čtvrtfinále
Wimbledon finále
US Open finále
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů finále
Čtyřhra
Poměr zápasů 0–3 (0 %)
Nejvyšší umístění 119. místo (5. ledna)
Nejnižší umístění 611. místo (9. listopadu)
Konečné umístění neklasifikován
Týmové soutěže
Davis Cup baráž světové skupiny
Sezóny
2014
2016 >

Tenisová sezóna Rogera Federera 2015 začala na australském kontinentu, kde švýcarský tenista rozehrál Brisbane International. Po finálové výhře nad Milosem Raonicem se stal prvním mužem otevřené éry, jenž získal na okruhu ATP Tour titul v patnácti sezónách bez přerušení. Na úvodním Grand Slamu Australian Open vypadl poprvé po čtrnácti letech již ve třetím kole, když překvapivě[2] nestačil na Itala Andrease Seppiho. French Open znamenalo třísetovou porážku od krajana Stana Wawrinky ve čtvrtfinále.[3] Jako první muž se podesáté probojoval do finále Wimbledonu, v němž stejně jako předchozí rok podlehl světové jedničce Novaku Djokovićovi, a potřetí z finále odešel poražen.[4] Sedmé kariérní finále na US Open znamenalo již čtvrtou porážku v roce od Novaka Djokoviće.[5]

Shodně jako v předešlé sezóně vyhrál na Dubai Tennis Championships titul, když tentokrát ve finále zdolal Srba Novaka Djokoviće. Na navazující březnové události Indian Wells Masters mu Djoković oplatil čerstvou prohru v příměm boji o turnajovou trofej. Oba si tak zopakovali finálový duel z předchozího ročníku. Třetí trofej roku si odvezl z premiérového ročníku tureckého Istanbul Open, čímž vyhrál turnaj v 19. státě světa. Poosmé pak dobyl travnaté dvorce halleského Gerry Weber Open finálovou výhrou nad Andreasem Seppim. Navýšil tak rekordní statistiku patnácti turnajových vavřínů na tomto povrchu.

Rekordní sedmý vavřín vyhrál na Cincinnati Masters, kde poprvé v kariéře porazil světovou jedničku i dvojku v navazujících zápasech. Pavoukem prošel podruhé bez ztraceného setu i servisu.[6] V říjnu navýšil sedmou trofejí na Swiss Indoors rekordní zápis otevřené éry, když odehrál dvanácté finále na jediném turnaji.[7][8]

Rekordní čtrnáctou účast v řadě na závěrečné události roku, londýnském ATP World Tour Finals, proměnil v desátý postup do finále, z něhož odešel poražen od světové jedničky Novaka Djokoviće. Z osmi vzájemných utkání v roce jej zdolal třikrát.[9]

Ukončení dvouleté spolupráce s bývalou švédskou světovou jedničkou Stefanem Edbergem oznámil 8. prosince 2015. Edberg měl původně Švýcara trénovat jen v roce 2014, následně s ním ale cestoval i další sezónu. Federer k oznámení sdělil: „Po dvou velmi úspěšných letech bych rád poděkoval mému dětskému idolu Stefanu Edbergovi za ochotu připojit se k mému týmu. Byl to splněný sen.“ Hlavním koučem zůstal Severin Lüthi, s nímž tenista spolupracoval od roku 2008. Trenérskou roli Edberga pro sezónu 2016 převzal bývalý třetí hráč světa Ivan Ljubičić z Chorvatska.[10]

Přehled sezóny[editovat | editovat zdroj]

Zimní sezóna na tvrdém povrchu[editovat | editovat zdroj]

Brisbane International[editovat | editovat zdroj]

Z Brisbane International si odvezl svůj první titul

Sezónu odstartoval na přelomu nového roku, když se podruhé v kariéře zúčastnil australského Brisbane International. Jako nejvýše nasazený obdržel volný los do druhého kola. V úvodních dvou zápasech přehrál Johna Millmana a Jamese Duckwortha – Australany z druhé stovky žebříčku, startující na divokou kartu. Proti Millmanovi ztratil první set a ve druhém doháněl ztrátu gamů 1:3. Čtvrtfinále proti Duckworthovi mělo opačný průběh, když ve 39minutovém utkání ztratil pouze jedinou hru.

V semifinále zdolal za méně než hodinu čtvrtého nasazeného Bulhara Grigora Dimitrova a v boji o titul na něj nenašla recept ani kanadská turnajová trojka Milos Raonic. Po vyrovnaném průběhu setů 6–4, 6–7 a 6–4 Švýcar triumfoval za 2:13 hodin v osmém z devíti vzájemných zápasů. Připsal si tak 83. singlový titul na okruhu ATP. Finálová výhra znamenala jubilejní 1000. vítězný zápas v profesionálním tenistu, čímž se zařadil po bok Jimmyho Connorse (1 253) a Ivana Lendla (1 071) jako třetí hráč, jenž tohoto výkonu dosáhl. Současně překonal Lendlův rekord alespoň jednoho titulu ve 14 sezónách za sebou (1980–1993), když brisbanskou trofejí vyhrál turnaj ATP v patnácté sezóně bez přerušení.[1]

Australian Open[editovat | editovat zdroj]

Na melbournský Australian Open přijížděl v roli světové dvojky a druhého nasazeného.

Ve třech kolech se utkal s hráči, kteří byli na žebříčku ATP sousedy. Na úvod vyřadil 47. tenistu klasifikace Lu Jan-suna z Tchaj-wanu bez ztráty setu. Následovala výhra nad 48. mužem v pořadí Simonem Bolellim z Itálie, jenž mu dokázal odebrat první sadu. Ve zbylých třech již průběh kontroloval a postoupil do třetího kola. Přesto si stěžoval na bolestivý a oteklý malíček, což komentoval slovy: „Bylo to, jako by mě píchla včela.[2]

Se 46. italským hráčem žebříčku Andreasm Seppim měl přecházející vzájemnou bilanci zápasů 10:0, když ztratil pouze jeden set. Po dvou hodinách a padesáti sedmi minutách však odešel z arény Roda Lavera poražen 1:3 na sety. Přesto vyzněla bilance vítězných míčů těsně ve prospěch Švýcara 145–144. Na dresu statistiky konstatoval: „Měl jsem šance se vrátit do zápasu, ale nechal jsem si je utéct. Vyhrál jsem dnes ty špatné body.“ Ital tak ukončil jeho sérii jedenácti semifinálových účastí na Australian Open v řadě. Ve třetím kole na turnaji naposledy prohrál 20. ledna 2001, v den inaugurace amerického prezidenta George W. Bushe. K prohře dodal: „Z nějakého důvodu jsem cítil, že další zápas nebude jednoduchý.“[2][11]

Dubai Tennis Championships[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu února a března se objevil v roli druhého nasazeného na arabském Dubai Tennis Championships

V celém turnaji neztratil žádný set, když na jeho raketě postupně skončili Michail Južnyj, Fernando Verdasco, když smazal Španělův třígamový náskok z úvodu zápasu, Richard Gasquet, který po prohraném setu skrečoval, a v semifinále si poradil s překvapením turnaje – Hvězdou zítřka 2014 a kvalifikantem Bornou Ćorićem.

Ve finále se střetnul s jedním z největších soupeřů na okruhu, srbskou světovou jedničkou Novakem Djokovićem, jehož zdolal po dvousetovém průběhu 6–3 a 7–5. Navýšil tím mírně aktivní vzájemnou bilanci střetnutí na 20 výher ku 17 porážkám. Na turnaji také překonal hranici devití tisíc es, když jich po turnaji měl 9 007. Zařadil se tím po bok tří tenistů, jimž se tento výkon povedl, a to do společnosti Gorana Ivaniševiče (10 183 es), Iva Karloviće (9 375) a Andyho Roddicka (9 074).[12]

Na Dubai Tennis Championships dobyl rekordní sedmou trofej, jež představovala druhé turnajové vítězství v probíhající sezóně a osmdesátý čtvrtý singlový titul na okruhu ATP Tour.

Indian Wells Masters[editovat | editovat zdroj]

Jako turnajová dvojka zavítal na úvodní Masters sezóny – BNP Paribas Open, na němž v minulosti čtyřikrát triumfoval.

Na cestě do finále neztratil žádný set. Po volném losu zůstali na jeho raketě Argentinec Diego Schwartzman, Andreas Seppi, jemuž za větrného počasí oplatil porážku z lednového Australian Open, aby následně dosáhl jubilejní 50. výhry v Indian Wells nad Američanem Jackem Sockem. Ve čtvrtfinále uštědřil světové devítce Tomáši Berdychovi ve druhém setu kanára.

Po semifinálové výhře nad šestým mužem žebříčku Milosem Raonicem, ukončil jeho 10zápasovou neporazitelnost Novak Djoković, s nímž se střetl ve druhém finále za sebou, a stejně jako v minulém ročníku. Duel měl třísetový průběh, z něhož Švýcar odešel poražen 3–6, 7–6 a 2–6. Srb tak vyrovnal Federerův rekord čtyř vítězství na Indian Wells Masters a jako čtvrtý hráč otevřené éry dosáhl na 50. titul ATP Tour.[13]

Jarní antuková sezóna a French Open[editovat | editovat zdroj]

Monte-Carlo Masters[editovat | editovat zdroj]

Úvodní turnaj na antuce rozehrál v polovině dubna. Monte-Carlo Masters otevřel po volném losu jako druhý nasazený duelem s Francouzem Jérémym Chardym, jemuž podlehl na Rome Masters 2014. Po hladkém dvousetovém průběhu prošel do třetího kola, kde však nestačil na turnajovou čtrnáctku Gaëla Monfilse ve dvou sadách, když druhé dějství ztratil až v tiebreaku.[14]

Istanbul Open[editovat | editovat zdroj]

V roli nejvýše nasazeného vstoupil do úvodního ročníku Istanbul Open, historicky vůbec prvního turnaje ATP Tour v Turecku. Neporazitelnost s Finem Jarkkem Nieminenem udržel v prvním kole, když proti němu vybojoval již patnácté vzájemné vítězství. Současně se jednalo o jeho jubilejní 200. výhru na antuce. Ve čtvrtfinále se Španělem Danielem Gimenem Traverem vrcholily první dva sety ve zkrácených hrách. Třetí rozhodující připadl Švýcarovi.

Mezi poslední čtveřicí hráčů zdolal šestého nasazeného Argentince Diega Schwartzmana opět po třísetovém průběhu. Postup pro něj znamenal prodloužení série alespoň jednoho antukového finále v každém roce od sezóny 2001. Ve finálovém zápase porazil Uruguayce a 23. muže světové klasifikace Pabla Cuevase ve dvou sadách. Připsal si tak 85. singlový titul na okruhu ATP a třetí v roce. Na antuce naposledy předtím triumfoval na Mutua Madrid Open 2012, kde se ovšem hrálo na modrém povrchu; poslední výhra na cihlové antuce tak byla datována do sezóny 2009, v níž získal grandslam z French Open. Turecko se pro basilejského rodáka stalo 19. státem, z něhož si odvezl titul.[15]

Mutua Madrid Open[editovat | editovat zdroj]

Při absenci Novaka Djokoviće přijel i na květnový Mutua Madrid Open jako první nasazený. Po volném losu však nezvládl svůj úvodní duel s 35. australakým hráčem žebříčku Nickem Kyrgiosem. V dramatikém průběhu rozhodly všechny tři sety tiebreaky. Federer prohospodařil v prlběhu klání náskok 7–6, 2–0 a 30–0. V závěru zápasu pak nevyužil dva mečboly. Poslední zkrácená hra skončila vysokým poměrem míčů 12:14. Po dohrání sdělil:„Mým problémem bylo, že jsem nedokázal returnovat jeho první servis. Na returnu jsem podal hrozný výkon.“

20letý Kyrgios využil až šestý mečbol. Podruhé v kariéře tak porazil tenistu elitní světové desítky (poprvé zdolal Nadala ve Wimbledonu 2014). Švýcar zaznamenal přesto lepší statistiku vítězných úderů (50–45) i nevynucených chyb (36–41). Dvacetiletému či mladšímu hráči podlehl poprvé od roku 2009, kdy ve finále US Open nestačil na Juana Martína del Potra.[16]

Internazionali BNL d'Italia[editovat | editovat zdroj]

Statistiky finále[17]
Djoković Federer
5 dvojchyby 7
10 nevynucené chyby 23
70 % 1. podání do dvorce 65 %
86 % úspěšnost 1. podání 75 %
19 vítězné míče 24
2/5 brejkboly 0/1
4/6 hra na síti 13/20
1 esa 1
délka utkání 1:15 hodin
Forhend ve druhém kole French Open

Jako druhý nasazený na římském Internazionali BNL d'Italia si po volném losu poradil podruhé v roce s Pablem Cuevasem, a následně s Jjihoafrickou světovou šestnáctkou Kevinem Andersonem bez ztráty setu. Ve čtvrtfinále jej nezastavil šestý muž žebříčku Tomáš Berdych a v semifinále ani krajan Stan Wawrinka.

Potřetí v sezóně narazil ve finále na světovou jedničku Novaka Djokoviće, a podruhé odešel poražen.[17] Oba odehráli 39. vzájemné utkání, v němž Djoković snížil pasivní bilanci zápasů na 19–20.[18] Federerova odměna 308 tisíc eur znamenala, že se stal prvním tenistou historie, který na odměnách vydělal více než 90 milionů dolarů, když k 18. květnu 2015 jeho zisky činily 90 231 144 dolarů.

French Open[editovat | editovat zdroj]

Na French Open hrál z pozice světové dvojky.

V úvodním kole vyřadil kolumbijského šťastného poraženého kvalifikanta Alejandra Fallu, z druhé světové stovky. Následně jej nezastavili Španěl Marcel Granollers ani bosenský hráč Damir Džumhur. První set ztratil v osmifinále proti třináctému nasazenému Francouzi Gaëlu Monfilsovi. Zbývající tři sady však vyhrál a prošel do čtvrtfinále, kde jeho cestu pavoukem ukončil osmý nasazený krajan Stan Wawrinka, jenž turnaj později vyhrál. Na přesnou nátlakovou hru Wawrinky od základní čáry nenašel recept a minimálně chybující soupeř mu nedovolil prolomit ani jedno podání.[3] Wawrinka snížil pasivní poměr vzájemných klání na 3–16.

Travnaté turnaje a Wimbledon[editovat | editovat zdroj]

Gerry Weber Open[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k postupu Halle Open do vyšší kategorie ATP World Tour 500 neměl Federer volný los v prvním kole. Jako obhájce titulu a nejvýše nasazený singlové soutěže si v otevíracím zápase poradil s Němcem Philippem Kohlschreiberem po vyrovnané třísetové bitvě, když v tiebreaku rozhodující sady dohnal negativní poměr míčů 3:5. Následně vyřadil Ernestsa Gulbise po dvousetovém průběhu a ve čtvrtfinále Floriana Mayera vracejícího se na okruh, když mu po pauze patřilo umístění až v páté stovce žebříčku.

Mezi poslední čtveřicí zvládl obě koncovky zkrácených her proti nejvyššímu muži na okruhu a osmému nasazenému Chorvatovi Ivu Karlovićovi. V jubilejním desátém finále na halleské události zdolal Itala Andrease Seppiho po dvousetovém průběhu 7–6 a 6–4. V úvodní sadě přitom odvrátil dva setboly soupeře za stavu 4–5 a 15:40, když zahrál dvě esa. Soupeři tak uštědřil druhou porážku v roce. Na lednovém Australian Open mu naopak podledl. Vysoce aktivní vzájemnou bilanci utkání navýšil na 12–1. V probíhající sezóně si připsal čtvrté turnajové vítězství, které představovalo osmdesátý šestý singlový titul na okruhu ATP Tour a rekordní patnáctý na trávě.[19] Na Halle Open vybojoval osmou trofej.[20] Stal se tak teprve třetím mužem open éry, jenž stejný turnaj ovládl nejméně osmkrát.[21]

Wimbledon[editovat | editovat zdroj]

Jako druhý nasazený rozehrál Wimbledon třísetovými výhrami nad Bosňanem Damirem Džumhurem a Američanem Samem Querreym. Ve třetím zápase mu jediný set na cestě do finále odebral Australan s dělovým servisem Samuel Groth, jenž uspěl ve zkrácené hře třetího dějství. V osmifnále hladce přešel přes španělskou turnajovou dvacítku Roberta Bautistu-Aguta, čímž si zajistil účast ve 13. wimbledonském a 45. grandslamovém čtvrtfinále kariéry. V něm na jeho raketě zůstal dvanáctý nasazený Gilles Simon.

V semifinále neodešel na londýnské trávě nikdy poražen a tuto sérii prodloužil proti světové trojce Andymu Murraymu, který si jedinou brejkovou, a nevyužitou, příležitost vypracoval v úvodní hře zápasu. Vrcholem se stala koncovka druhého dějství, když za stavu 4–5 v patnáctiminutovém gamu odvrátil podávající Skot pět setbolů. Federer ji komentoval slovy: „Uvnitř jsem řval. Já hrál skvěle, ale Andy se zvedl a bylo to tak těsné," a k utkání dodal: „Byl to jeden z mých nejlepších zápasů v kariéře.“ Bývalý švédský hráč Robin Söderling k desáté hře uvedl: „To byl asi nejlepší game, který se kdy hrál.“[22][23]

Do rekordního desátého finále ve Wimbledonu postoupil se ztrátou jediného podání. Ve 33 letech se stal nejstarším finalistou od Australana Kena Rosewalla, jemuž v roce 1974 bylo 39 let.[23] Stejně jako v ročníku 2014 čelil 28leté světové jedničce Novaku Djokovićovi, který získal úvodní sadu v jasném tiebreaku poměrem míčů 7:1, když basilejský rodák v předchozím gamu nevyužil dva setboly. Druhá sada opět dospěla do zkrácené hry. Srb si vypracoval tři setboly vedením 6:3. Přesto Švýcar dokázal srovnat a v nejdelším vzájemném tiebreaku rozhodl využitím druhého setbolu a výsledkem 12:10. Djoković nevyužil pět šancí na ukončení sady. V další z nich Švýcar ztratil podání za stavu 1–1. O tři gamy později došlo k přibližně 20minutovému přerušení pro déšť. Střecha však zatažena nebyla. Po návratu na dvorec Srb udržel dvougamový náskok. Ve čtvrtém dějství pak Federerovi dvakrát prolomil servis, když druhá ztráta současně znamenala konec finále. Třetím wimbledonským titulem obhájil trofej. Po Borgovi a Federerovi se stal třetím tenistou otevřené éry, jenž dokázal výhru obhájit proti stejnému finálovému soupeři. Celkový poměr vzájemných střetnutí vyrovnal na 20–20. Švýcar k finále uvedl: „Nehrál jsem špatně, ale on byl lepší v důležitých momentech a pevný jako skála … Měl jsem šance v prvním setu, se štěstím vyhrál druhý a pak nevyužil další příležitosti ve třetím. Strašně rád bych tady zase vyhrál, ale Novak byl příliš dobrý.[4]

Letní americké betony[editovat | editovat zdroj]

Rogers Cup[editovat | editovat zdroj]

Z účasti na Rogers Cupu, hraném v týdnu od 10. srpna v Montréalu, se odhlásil aniž by uvedl konkrétní důvod absence. Mezi Wimbledonem a US Open tak nastoupil do jediného turnaje, Mastersu v Cincinnati. Mluvčí Kanadského tenisového svazu Valerie Tetreaultová pouze sdělila, že se Švýcar hodlal co nejlépe připravit na poslední grandslam sezóny v New Yorku.[24]

Western & Southern Open[editovat | editovat zdroj]

Statistiky finále[25]
Federer Djoković
7 esa 5
2 dvojchyby 4
57 % 1. podání do dvorce 58 %
83 % úspěšnost 1. podání 72 %
73 % úspěšnost 2. podání 45 %
32 vítězné míče 19
23 nevynucené chyby 22
1/8 brejkboly 0/0
21/29 hra na síti 2/6
délka utkání 1:30 hodin

Do druhé poloviny srpna vstoupil jako obhájce vítězství na Western & Southern Open v Cincinnati. Poprvé v kariéře na jediném turnaji porazil úřadující světovou jedničku i dvojku v navazujících zápasech. Neztratil také podání ve 49 gamech v řadě.[6]

V pozici turnajové dvojky, a nově také třetího hráče klasifikace, měl volný los do druhé fáze. Na jeho raketě pak zůstali Španěl Roberto Bautista Agut a patnáctý nasazený Jihoafričan Kevin Anderson, jenž mu odebral jen dvě hry.

Ve čtvrtfinále přehrál Nadalova přemožitele Feliciana Lópeze, aby ho ani mezi poslední čtveřicí hráčů nezastavil čerstvý šampion z Canada Masters a světová dvojka Andy Murray.

Djoković a Federer po finále s cenami

Ve finále zdolal prvního hráče klasifikace Novaka Djokoviće po dvousetovém průběhu 7–6 a 6–3. V úvodním dějství, trvajícím 52 minut, získal posledních 10 z 11 míčů.[6] V sezóně si tak připsal páté turnajové vítězství, které představovalo osmdesátý sedmý singlový titul na okruhu ATP Tour. Ve 41. vzájemném duelu, jenž trval 90 minut, nenabídl Srbovi žádnou brejkovou příležitost a sám proměnil jednu takovou v úvodu druhé sady z osmi nabídek. Opět získal těsnou aktivní vzájemnou bilanci 21–20 na zápasy.[25]

Po týdenním poklesu na třetí příčku žebříčku, se vrátil zpět na 2. místo před Andyho Murrayho. Djoković odešel poražen z pátého finále v Cincinnati a absence tohoto titulu mu bránila zkompletovat kariérní Golden Masters, tj. zvítězit i na posledním devátém turnaji v sérii Masters.[25] Švýcar vybojoval rekordní sedmou cincinnatskou trofej a 24. titulem v sérii ATP Masters 1000 se dotáhl na druhé místo Djokoviće. Sedm výher dosáhl také v Dubaji a ve Wimbledonu, na travnatém Halle jich měl osm.

Federer turnaj ovládl bez ztráty jediného setu i servisu, čímž zopakoval svůj výkon z roku 2012. Pouze tři brejkové šance v rámci jediného gamu si na něj vypracoval Murray.[25][26]

US Open[editovat | editovat zdroj]

Na US Open startuje jako druhý nasazený.

V úvodních třech kolech hladce přehrál argentinského hráče Leonarda Mayera, Belgičana Steva Darcise i německého dvacátého devátého nasazeného Philippa Kohlschreibera. Mezi poslední šestnáctkou tenistů zvládl proti americké turnajové třináctce Johnu Isnerovi všechny tři koncovky setů, když úvodní dva dovedl k vítězství v tiebreaku. V závěru třetího dějství prolomil Američanovi podání jako první hráč ve Flushing Meadows od třetího kola US Open 2013. Jediný brejk ho tak posunul do čtvrtfinále. V něm povolil dvanáctému nasazenému Francouzi Richardu Gasquetovi uhrát sedm her.

Ve 38. grandslamovém semifinále kariéry se střetl s krajanem a světovou pětkou Stanem Wawrinkou. V zápase praktikoval agresivní styl tenisu, rychlý přechod k síti a kvalitní returny. Z dvaceti osmi náběhů na síť nezískal bod jen šestkrát. Za 1:32 hodin zdolal Wawrinku poměrem 6–4, 6–3, 6–1 a oplatil mu porážku z červnového Roland Garros. Po zápase držel 11zápasovou neporazitelnost, během níž vyhrál 28 setů v řadě.[27]

V prvním newyorském finále od roku 2009, a celkově sedmém kariérním, podlehl světové jedničce Novaku Djokovićovi po čtyřsetovém průběhu. V úvodním dějství stačilo soupeři jedno prolomené podání k vedení v poměru 6–4. Švýcar se do utkání vrátil využitím čtvrtého setbolu v závěru druhé sady, kterou vyhrál 7–5. Ve třetí fázi zápasu se ukázaly klíčovými dva brejkboly za stavu gamů 4–4, které Federer neproměnil. V opačném případě by šel podávat na vedení 2:1 na sety. Byla to naopak světová dvojka, která v následující hře ztratila servis, což znamenalo výsledný poměr 6–4 pro srbského tenistu. Dalšími dvěma využitými brejky ve čtvrtém dějství odskočil Djoković na vedení 5–2. Švýcar však vytvořil zápletku, když ziskem dvou her snížil na 4–5. Při druhé šanci na ukončení nabídl Srb soupeři tři brejkové příležitosti, z nichž ani jedna nebyla využita. Naopak při prvním mečbolu poslal Federer forhend za základní čáru a podruhé odešel z newyorského finále poražen.[5]

Djoković získal druhou trofej z US Open a desátý grandslamový titul.[28] Srb byl efektivnější v proměňování brejkbolů, když využil šest z třinácti šancí. Naopak Švýcar zužitkoval jen čtyři brejkové příležitosti z dvaceti tří nabídek.[5]

Baráž Světové skupiny Davis Cupu[editovat | editovat zdroj]

V polovině září nastoupil do ženevské baráže Světové skupiny Davisova poháru proti Nizozemsku. Po Wawrinkově úvodním vítězství navýšil skóre zápasů na 2:0, když ve třech setech porazil Jesseho Hutu Galunga. Komplikací záchrany se stala sobotní deblová porrážka. V páru s Marcem Chiudinellim nevyužili vedení 2–1 na sety a po pětisetové bitvě odešli poraženi od dvojice Thiemo de Bakker a Matwé Middelkoop. Třetí rozdílový bod vybojoval v úvodu nedělního programu výhrou nad Thiemem de Bakkerem, za 1:44 hodin opět bez ztracené sady.[29]

Podzimní část[editovat | editovat zdroj]

Shanghai Rolex Masters[editovat | editovat zdroj]

V pozici světové dvojky a obhájce titulu zavítal na svůj druhý a poslední asijský turnaj roku – Shanghai Rolex Masters.

Po volném losu však odešel překvapivě poražen od španělského kvalifikanta, figurujícího na 70. příčce, Alberta Ramose-Viñolase ve třech setech. Jednalo se o prohru s nejníže postaveným hráčem za více než dva roky. Podruhé za sebou se mu nevydařil úvodní šanghajský zápas, přestože v roce 2014 postoupil po odvrácení pěti Mayerových mečbolů dále. Rozhodující okamžik přišel uprostřed třetí závěrečné sady, kdy 27letý Španěl prolomil podání a ujal se vedení 5–3 na gamy. Následně už duel doservíroval do vítězného konce. Srovnal tak vzájemnou zápasovou bilanci na 1–1. Paralelní vítězství Andyho Muurayho znamenalo, že jej skotský tenista v následném vydání žebříčku ATP vystřídal na 2. místě.[30]

Swiss Indoors[editovat | editovat zdroj]

Jako obhájce trofeje se vrátil do rodné Basileje na Swiss Indoors.

V roli nejvýše nasazeného tenisty si na úvod hladce poradil s Kazachem Michailem Kukuškinem ze sedmé desítky žebříčku. Následovaly dvě třísetové výhry proti Philippu Kohlschreiberovi, jehož v roce porazil potřetí, a také proti turnajové osmičce Davidu Goffinovi z Belgie. Vždy ztratil prostřední sadu. V semifinále zvládl duel s čerstvým finalistou ze Stockholm Open Jackem Sockem.

Ve finále se ve 34. vzájemném duelu potkal s jedním z hlavních soupeřů na okruhu ATP Tour Rafaelem Nadalem, jemuž patřila sedmá příčka klasifikace. Nadal byl prvním španělským finalistou od roku 1970.[7] Po třísetové bitvě zvítězil poměrem 6–3, 5–7 a 6–3, když na esa vyhrál 12–0 při čtyřiceti čtyrech vítězných míčích.[31]

Federer odehrál desáté basilejské finále v řadě a celkově dvanácté na tomto turnaji, čímž vytvořil nový mužský rekord otevřené éry tenisu jako hráč, který se probojoval do nejvíce finále konkrétní události. Ještě tak vylepšil svůj vlastní rekord, který zde vytvořil v roce 2014.[8][31][32] Současně se jednalo o rekordní zápis open éry deseti po sobě jdoucích finále.[7]

V probíhající sezóně si připsal šesté turnajové vítězství, které představovalo osmdesátý osmý titul na okruhu ATP Tour. Na Swiss Indoors dobyl Federer sedmou trofej.[32] Také se vrátil na 2. místo světové klasifikace, když přeskočil Murrayho.

Basilejský rodák Španěla porazil poprvé od března 2012, po třech a půl letech, (na Indian Wells uspěl v semifinále) a přerušil sérii pěti porážek. Členové dvojice se utkali ve 12. sezóně po sobě. Výrazně pasivní vzájemnou bilanci snížil na 11 výher a 23 proher. Již dříve si stejný počet sedmi titulů zajistil ve Wimbledonu, na Cincinnati Masters a Dubai Tennis Championships, ještě o jednu trofej více získal na Halle Open. Během slavnostního ceremoniálu sdělil: „Tohle byl jeden z mých nejlepších týdnů v Basileji, s ohledem na to, čeho jsem tady během kariéry dosáhl. Sebevědomí mám teď dobré, o tom není pochyb. Je příjemné se dostat do vítězné nálady po Šanghaji.“[32]

BNP Paribas Masters[editovat | editovat zdroj]

Na závěrečný Masters sezóny hraný v pařížské hale Bercy přijel jako třetí nasazený. Po volném losu jej na BNP Paribas Masters počtvrté v roce čekal Ital z konce třetí desítky Andreas Seppi. Po hladkém vítězství 6–1, 6–1 prošel do třetího kola, kde skončil na raketě tvrdě servírující americké světové třináctky Johna Isnera ve třísetové bitvě. Zápas dospěl do tiebreaku závěrečné sady, v němž Američan dominoval prvními servisy, z nichž pouze jediný zahrál do autu. Vypracoval si vedení 6:2 a čtyři mečboly v řadě. Třetí z nich proměnil po servisu, jenž nebyl schopen Švýcar zriternovat.[33]

ATP World Tour Finals[editovat | editovat zdroj]

Rekordní čtrnáctou účast v řadě na závěrečné události roku, londýnském ATP World Tour Finals, zahájil třemi výhrami v základní skupině, z níž postoupil z prvního místa.

V roli nasazené trojky na úvod, potřetí v sezóně, porazil Tomáše Berdycha. Následně si ve dvou sadách poradil s obhájcem titulu a světovou jedničkou Novakem Djokovićem, což znamenalo první Srbovu porážku na Turnaji mistrů od roku 2011. Švýcar také zastavil Djokovićovu šňůru 38zápasové neporazitelnosti na krytých dvorcích. Potřinácté si zajistil účast v semifinále, což představovalo nový rekord turnaje. Premiérový set pak ztratil s Japoncem Keiem Nišikorim. Duel však dovedl do vítězného konce. Prvním místem ve skupině postoupil do vyřazovacích bojů bez porážky.

Obsazením se opakovalo semifinále z předešlého ročníku, když jej opět vyzval krajan a světová čtyřka Stan Wawrinka. Po úvodní ztrátě podání však na dorci dominoval a po výhře prošel do desátého finále, což byl další rekordní zápis. V něm narazil na Djokoviće, a na rozdíl od minulého ročníku, utkání proběhlo. Na 28letého Srba však nestačil, když mu podlehl ve dvou sadách.[9][34] Srbský tenista z osmi vzájemných utkání sezóny zvítězil pětkrát a celkový poměr duelů proti Federerovi srovnal na 22–22.[9]

Sezónu podruhé v kariéře, stejně jako v roce 2011, zakončil na 3. místě žebříčku ATP za Novakem Djokovićem a Andym Murraym.

Přehled utkání[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 74 (63–11)[editovat | editovat zdroj]

Turnaj utkání fáze soupeř ATP stav výsledek
Brisbane International
Brisbane, Austrálie
ATP World Tour 250
tvrdý, venku
4.–11. ledna 2015
1. kolo volný los
1224. 2. kolo Austrálie John Millman 153. výhra 4–6, 6–4, 6–3
1225. čtvrtfinále Austrálie James Duckworth 125. výhra 6–0, 6–1
1226. semifinále Bulharsko Grigor Dimitrov 11. výhra 6–2, 6–2
1227. finále Kanada Milos Raonic 8. vítěz 6–4, 6–7(2–7), 6–4
Australian Open
Melbourne, Austrálie
Grand Slam
tvrdý, venku
19. ledna – 1. února 2015
1228. 1. kolo Čínská Tchaj-pej Lu Jan-sun 47. výhra 6–4, 6–2, 7–5
1229. 2. kolo Itálie Simone Bolelli 48. výhra 3–6, 6–3, 6–2, 6–2
1230. 3. kolo Itálie Andreas Seppi 46. prohra 4–6, 6–7(5–7), 6–4, 6–7(5–7)
Dubai Tennis Championships
Dubaj, Spojené arabské emiráty
ATP World Tour 500
tvrdý, venku
23. února – 1. března 2015
1231. 1. kolo Rusko Michail Južnyj 55. výhra 6–3, 6–1
1232. 2. kolo Francie Fernando Verdasco 31. výhra 6–4, 6–3
1233. čtvrtfinále Francie Richard Gasquet 27. výhra 6–1skreč
1234. semifinále Chorvatsko Borna Ćorić 84. výhra 6–2, 6–1
1235. finále Srbsko Novak Djoković 1. vítěz 6–3, 7–5
BNP Paribas Open
Indian Wells, Spojené státy
ATP World Tour Masters 1000
tvrdý, venku
9.–22. března 2015
1. kolo volný los
1236. 2. kolo Argentina Diego Schwartzman 31. výhra 6–4, 6–2
1237. 3. kolo Itálie Andreas Seppi 31. výhra 6–3, 6–4
1238. 4. kolo USA Jack Sock 31. výhra 6–3, 6–2
1239. čtvrtfinále Česko Tomáš Berdych 27. výhra 6–4, 6–0
1240. semifinále Kanada Milos Raonic 84. výhra 7–5, 6–4
1241. finále Srbsko Novak Djoković 1. prohra 3–6, 7–6(7–5), 2–6
Monte-Carlo Rolex Masters
Monte Carlo, Monako
ATP World Tour Masters 1000
antuka, venku
13.–21. dubna 2015
1. kolo volný los
1242. 2. kolo Francie Jérémy Chardy 35. výhra 6–2, 6–1
1243. 3. kolo Francie Gaël Monfils 18. prohra 4–6, 6–7(5–7)
Istanbul Open
Istanbul, Turecko
ATP World Tour 250
tvrdý, venku
27. dubna – 3. května 2015
1. kolo volný los
1244. 2. kolo Finsko Jarkko Nieminen 71. výhra 6–2, 7–5
1245. čtvrtfinále Španělsko Daniel Gimeno Traver 62. výhra 7–6(7–3), 6–7(5–7), 6–3
1246. semifinále Argentina Diego Schwartzman 63. výhra 2–6, 6–2, 7–5
1247. finále Uruguay Pablo Cuevas 23. vítěz 6–3, 7–6(13–11)
Mutua Madrid Open
Madrid, Španělsko
ATP World Tour Masters 1000
antuka, venku
3.–10. května 2015
1. kolo volný los
1248. 2. kolo Austrálie Nick Kyrgios 35. prohra 7–6(7–2), 6–7(5–7), 6–7(12–14)
Internazionali BNL d'Italia
Řím, Itálie
ATP World Tour Masters 1000
antuka, venku
11.–17. května 2015
1. kolo volný los
1249. 2. kolo Uruguay Pablo Cuevas 24. výhra 7–6(7–3), 6–4
1250. 3. kolo Jihoafrická republika Kevin Anderson 16. výhra 6–3, 7–5
1251. čtvrtfinále Česko Tomáš Berdych 5. výhra 6–3, 6–3
1252. semifinále Švýcarsko Stan Wawrinka 9. výhra 6–4, 6–2
1253. finále Srbsko Novak Djoković 1. prohra 4–6, 3–6
French Open
Paříž, Francie
Grand Slam
antuka, venku
25. května – 7. června 2015
1254. 1. kolo Kolumbie Alejandro Falla 109. výhra 6–3, 6–3, 6–4
1255. 2. kolo Španělsko Marcel Granollers 57. výhra 6–2, 7–6(7–1), 6–3
1256. 3. kolo Bosna a Hercegovina Damir Džumhur 88. výhra 6–4, 6–3, 6–2
1257. 4. kolo Francie Gaël Monfils 14. výhra 6–3, 4–6, 6–4, 6–1
1258. čtvrtfinále Švýcarsko Stan Wawrinka 9. prohra 4–6, 3–6, 6–7(4–7)
Gerry Weber Open
Halle, Německo
ATP World Tour 500
tráva, venku
15.–21. června 2015
1259. 1. kolo Německo Philipp Kohlschreiber 31. výhra 7–6(10–8), 3–6, 7–6(7–5)
1260. 2. kolo Lotyšsko Ernests Gulbis 86. výhra 6–3, 7–5
1261. čtvrtfinále Německo Florian Mayer 487. výhra 6–0, 7–6(7–1)
1262. semifinále Chorvatsko Ivo Karlović 27. výhra 7–6(7–3), 7–6(7–4)
1263. finále Itálie Andreas Seppi 45. vítěz 7–6(7–1), 6–4
Wimbledon
Londýn, Spojené království
Grand Slam
tráva, venku
29. června – 12. července 2015
1264. 1. kolo Bosna a Hercegovina Damir Džumhur 88. výhra 6–1, 6–3, 6–3
1265. 2. kolo USA Sam Querrey 36. výhra 6–4, 6–2, 6–2
1266. 3. kolo Austrálie Samuel Groth 69. výhra 6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–2
1267. 4. kolo Španělsko Roberto Bautista Agut 22. výhra 6–2, 6–2, 6–3
1268. čtvrtfinále Francie Gilles Simon 13. výhra 6–3, 7–5, 6–2
1269. semifinále Spojené království Andy Murray 3. výhra 7–5, 7–5, 6–4
1270. finále Srbsko Novak Djoković 1. prohra 6–7(7–1), 7–6(12–10), 4–6, 3–6
Cincinnati Masters
Cincinnati, Spojené státy
ATP World Tour Masters 1000
tvrdý, venku
17.–23. srpna 2015
1. kolo volný los
1271. 2. kolo Španělsko Roberto Bautista Agut 22. výhra 6–1, 6–4
1272. 3. kolo Jihoafrická republika Kevin Anderson 15. výhra 6–1, 6–1
1273. čtvrtfinále Španělsko Feliciano López 23. výhra 6–3, 6–4
1274. semifinále Spojené království Andy Murray 2. výhra 6–3, 7–6(8–6)
1275. finále Srbsko Novak Djoković 1. vítěz 7–6(7–1), 6–3
US Open
New York, Spojené státy
Grand Slam
tvrdý, venku
31. srpna – 13. září 2015
1276. 1. kolo Argentina Leonardo Mayer 34. výhra 6–1, 6–2, 6–2
1277. 2. kolo Belgie Steve Darcis 66. výhra 6–1, 6–2, 6–1
1278. 3. kolo Německo Philipp Kohlschreiber 29. výhra 6–3, 6–4, 6–4
1279. 4. kolo USA John Isner 13. výhra 7–6(7–0), 7–6(8–6), 7–5
1280. čtvrtfinále Francie Richard Gasquet 12. výhra 6–3, 6–3, 6–1
1281. semifinále Švýcarsko Stan Wawrinka 5. výhra 6–4, 6–3, 6–1
1282. finále Srbsko Novak Djoković 1. prohra 4–6, 7–5, 4–6, 4–6
Davis Cup: baráž Světové skupiny
Ženeva, Švýcarsko
Davis Cup
tvrdý, hala
18.–20. září 2015
1283. baráž Nizozemsko Jesse Huta Galung 436. výhra 6–3, 6–4, 6–3
1284. baráž Nizozemsko Thiemo de Bakker 144. výhra 6–3, 6–2, 6–4
Shanghai Rolex Masters
Šanghaj, Čínská lidová republika
ATP World Tour Masters 1000
tvrdý, venku
12.–18. října 2015
1. kolo volný los
1285. 2. kolo Španělsko Albert Ramos-Viñolas 70. prohra 6–7(4–7), 6–2, 3–6
Swiss Indoors Basel
Basilej, Švýcarsko
ATP World Tour 500
tvrdý, hala
26. října – 1. listopadu 2015
1286. 1. kolo Kazachstán Michail Kukuškin 64. výhra 6–1, 6–3
1287. 2. kolo Německo Philipp Kohlschreiber 32. výhra 6–4, 4–6, 6–4
1288. čtvrtfinále Belgie David Goffin 17. výhra 6–3, 3–6, 6–1
1289. semifinále USA Jack Sock 29. výhra 6–3, 6–4
1290. finále Španělsko Rafael Nadal 7. vítěz 6–3, 5–7, 6–3
BNP Paribas Masters
Paříž, Francie
ATP World Tour Masters 1000
tvrdý, hala
2–8. listopadu 2015
1. kolo volný los
1291. 2. kolo Itálie Andreas Seppi 28. výhra 6–1, 6–1
1292. 3. kolo USA John Isner 13. prohra 6–7(3–7), 6–3, 6–7(5–7)
ATP World Tour Finals
Londýn, Spojené království
ATP World Tour Finals
tvrdý, hala
15.–22. listopadu 2015
1293. zs Česko Tomáš Berdych 6. výhra 6–4, 6–2
1294. zs Srbsko Novak Djoković 1. výhra 7–5, 6–2
1295. zs Japonsko Kei Nišikori 8. výhra 7–5, 4–6, 6–4
1296. semifinále Švýcarsko Stan Wawrinka 4. výhra 7–5, 6–3
1297. finále Srbsko Novak Djoković 1. prohra 3–6, 4–6
ATP – postavení na žebříčku ATP; zs – základní skupina

Čtyřhra: 3 (0–3)[editovat | editovat zdroj]

Turnaj utkání fáze spoluhráč soupeři ATP stav výsledek
Dubai Tennis Championships
Dubaj, Spojené arabské emiráty
ATP World Tour 500
tvrdý, venku
23. února – 1. března 2015
216. 1. kolo Švýcarsko Michael Lammer Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
10.
10.
prohra 4–6, 6–7(12–14)
BNP Paribas Open
Indian Wells, Spojené státy
ATP World Tour Masters 1000
tvrdý, venku
9.–22. března 2015
217. 1. kolo Švýcarsko Michael Lammer Polsko Marcin Matkowski
Srbsko Nenad Zimonjić
27.
4.
prohra 3–6, 6–3, [9–11]
Davis Cup: baráž Světové skupiny
Ženeva, Švýcarsko
Davis Cup
tvrdý, hala
18.–20. září 2015
218. baráž Švýcarsko Marco Chiudinelli Nizozemsko Matwé Middelkoop
Nizozemsko Thiemo de Bakker
80.
398.
prohra 6–7(7–9), 6–4, 6–4, 4–6, 1–6
ČF – čtvrtfinále, SF – semifinále; ATP – postavení na žebříčku ATP

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0–2 D)
ATP World Tour Finals (0–1 D)
ATP World Tour Masters 1000 (1–2 D)
ATP World Tour 500 (3–0 D)
ATP World Tour 250 (2–0 D)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Finále dle povrchu
tvrdý (4–3 D)
antuka (1–1 D)
tráva (1–1 D)
Finále dle místa
venku (5–4 D)
hala (1–1 D)

Dvouhra: 11 (6–5)[editovat | editovat zdroj]

stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 83. 20150111a11. ledna 2015 Brisbane, Austrálie tvrdý Kanada Milos Raonic 6–4, 6–7(2–7), 6–4
Vítěz 84. 20150228a28. února 2015 Dubaj, Spojené arabské emiráty (7) tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–3, 7–5
Finalista 43. 20150322a22. března 2015 Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdý Srbsko Novak Djoković 3–6, 7–6(7–5), 2–6
Vítěz 85. 20150503a3. května 2015 Istanbul, Turecko antuka Uruguay Pablo Cuevas 6–3, 7–6(13–11)
Finalista 44. 20150517a17. května 2015 Řím, Itálie (4) antuka Srbsko Novak Djoković 4–6, 3–6
Vítěz 86. 20150621a21. června 2015 Halle, Německo (8) tráva Itálie Andreas Seppi 7–6(7–1), 6–4
Finalista 45. 20150712a12. července 2015 Wimbledon, Spojené království (3) tráva Srbsko Novak Djoković 6–7(7–1), 7–6(12–10), 4–6, 3–6
Vítěz 87. 20150823a23. srpna 2015 Cincinnati, Spojené státy (7) tvrdý Srbsko Novak Djoković 7–6(7–1), 6–3
Finalista 46. 13. září 2015 US Open, Spojené státy tvrdý Srbsko Novak Djoković 4–6, 7–5, 4–6, 4–6
Vítěz 88. 20151101a1. listopadu 2015 Basilej, Švýcarsko (7) tvrdý (h) Španělsko Rafael Nadal 6–3, 5–7, 6–3
Finalista 47. 20151122a22. listopadu 2015 Turnaj mistrů – Londýn, Spojené království (4) tvrdý (h) Srbsko Novak Djoković 3–6, 4–6

Finanční odměny[editovat | editovat zdroj]

turnaj finanční odměna celkem
Brisbane International $80 000 $80 000
Australian Open A$97 500 $160 076
Dubai Tennis Championships(z toho čtyřhra $3 935) $508 935 $669 011
BNP Paribas Open(z toho čtyřhra $5 190) $444 610 $1 113 621
Monte-Carlo Masters 40 930 $1 156 995
Istanbul Open €80 000 $1 243 971
Madrid Open €27 460 $1 265 582
Internazionali BNL d'Italia €308 000 $1 619 605
French Open €250 000 $1 894 780
Gerry Weber Open €381 760 $2 315 631
Wimbledon £940 000 $3 794 909
Western & Southern Open $731 000 $4 535 035
US Open $1 600 000 $6 125 909
Shanghai Rolex Masters $31 390 $6 166 424
Swiss Indoors Basel €381 925 $6 587 153
BNP Paribas Masters €71 700 $6,587 153
Barclays ATP World Tour Finals $1 178 000 $7 812 017
Bonus $880 000 $8 692 017
Přehled výdělek v sezóně $8 692 017
výdělek v kariéře $97 303 556
kurziva – turnajový titul

Poměr vzájemných utkání[editovat | editovat zdroj]

Přehled uvádí poměr vzájemných utkání dvouhry Rogera Federera:

aktivní poměr
vyrovnaný poměr
pasivní poměr

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

rekordní 11. výhra v kariéře (pátá v řadě)
rekordní 13. výhra v řadě

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2015 Roger Federer tennis season na anglické Wikipedii.

  1. a b 1000. vítězství! Federer se zařadil po bok Connorse a Lendla. Sport.cz [online]. Rev. 2015-01-11 [cit. 2015-01-12]. Dostupné online. 
  2. a b c Federer měl v Austrálii špatné předtuchy. Napodruhé se naplnily. iDNES.cz [online]. Rev. 2015-01-23 [cit. 2015-01-23]. Dostupné online. 
  3. a b Stanislas Wawrinka knocks out Roger Federer at French Open – as it happened. The Guardian [online]. 2015-06-02 [cit. 2015-06-18]. Dostupné online. 
  4. a b Djokovič obhájil wimbledonský titul, ve finále porazil opět Federera. Tenisportal.cz [online]. 2015-07-12 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  5. a b c GRAHAM, Bryan Armen. US Open 2015: Novak Djokovic beats Roger Federer in men's final – live!. The Guardian [online]. 2015-09-13 [cit. 2015-09-14]. Dostupné online. 
  6. a b c Federer Foils Djokovic For Seventh Cincy Crown [online]. ATP World Tour, 2015-08-23 [cit. 2015-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c SWISS INDOORS BASEL: DAY 7 MEDIA NOTES [online]. ATP Tour, Inc., 2015-10-31 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  8. a b iDNES.cz. Doma v Basileji triumfoval Federer posedmé, ve finále přehrál Nadala. iDNES.cz [online]. 2015-11-01 [cit. 2015-11-02]. Dostupné online. 
  9. a b c ZABLOUDIL, Luboš. Djokovič jako první vyhrál Turnaj mistrů čtvrtou sezonu po sobě!. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-22 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online. 
  10. ATP Staff. Federer To Begin 2016 With New-Look Team [online]. www.atpworldtour.com, 2015-12-08 [cit. 2015-12-10]. Dostupné online. 
  11. Federer poprvé prohrál se Seppim a po dvanácti letech bude chybět v semifinále!. Tenisportal.cz [online]. Rev. 2015-01-23 [cit. 2015-01-23]. Dostupné online. 
  12. SITA. Roger Federer sa stal štvrtým členom Klubu 9000. Webnoviny.sk [online]. 2015-03-02 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 
  13. SITA. Djokovič získal jubilejní 50. titul. V Indian Wells opět vyhrál finále s Federerem. Tenisportal.cz [online]. 2015-03-23 [cit. 2015-03-24]. Dostupné online. 
  14. Monfils - Federer, Monte-Carlo Masters2015. Tenisportal.cz [online]. 2015-04-16 [cit. 2015-05-13]. Dostupné online. 
  15. Federer v Turecku dobyl titul z již 19. země. Ve finále zdolal Cuevase. Tenisportal.cz [online]. 2015-03-05 [cit. 2015-05-13]. Dostupné online. 
  16. Berdych si v Madridu poradil s Gasquetem, Federer padl s Kyrgiosem. Tenisportal.cz [online]. 2015-05-06 [cit. 2015-05-13]. Dostupné online. 
  17. a b Djokovič přehrál Federera a překonal ho v počtu titulů z turnajů Masters. Tenisportal.cz [online]. 2015-05-17 [cit. 2015-05-18]. Dostupné online. 
  18. (anglicky) Poměr vzájemných utkání: Federer vs. Djokovic na oficiální stránce ATP World Tour
  19. Federer vyhrál poosmé turnaj v Halle [online]. ČT Sport, 2015-06-21 [cit. 2015-06-12]. Dostupné online. 
  20. Federer poosmé dobyl turnaj v německém Halle. Tenisportal.cz [online]. 2015-05-21 [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. 
  21. MCGEE, Nicholas. Roger Federer fends off Andreas Seppi for landmark win [online]. Sporting News, 2015-06-21 [cit. 2015-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-22. (anglicky) 
  22. Famózní Federer přehrál Murrayho a je podesáté ve wimbledonském finále. Tenisportal.cz [online]. 2015-07-10 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  23. a b Federer: Byl to jeden z mých nejlepších zápasů. Tenisportal.cz [online]. 2015-07-11 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  24. Federer se odhlásil z tenisového turnaje v Montrealu. Sport.cz [online]. 2015-07-30 [cit. 2015-08-01]. Dostupné online. 
  25. a b c d ZABLOUDIL, Luboš. Triumf bez ztráty podání. Federer zdolal i Djokoviče a posedmé dobyl Cincinnati. Tenisportal.cz [online]. 2015-08-23 [cit. 2015-08-24]. Dostupné online. 
  26. Federer wins 7th Cincinnati title; Djokovic denied again [online]. [cit. 2015-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Jako v Londýně. O titul z US Open se utkají Federer a Djokovič. iDNES.cz [online]. 2015-09-11 [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. 
  28. Raněný, proti všem, přesto Djokovič dobyl druhý titul z US Open. iDNES.cz [online]. 2015-09-13 [cit. 2015-09-14]. Dostupné online. 
  29. WHITE, Clive. Federer finishes off plucky Dutch in quick time [online]. Davis Cup, 2015-09-20 [cit. 2015-10-20]. Dostupné online. 
  30. FRASER, Stuart. Roger Federer shocked by world No 70 Albert Ramos-Vinolas in Shanghai opener to give Andy Murray ranking boost. Daily Mail [online]. 2015-10-13 [cit. 2015-10-20]. Dostupné online. 
  31. a b Federer Denies Nadal For Seventh Basel Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2015-11-01 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  32. a b c ZABLOUDIL, Luboš. Federer po třech a půl letech zdolal Nadala a posedmé ovládl rodnou Basilej. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-01 [cit. 2015-11-02]. Dostupné online. 
  33. Federer von Isner abserviert. Blick [online]. 2015-11-05 [cit. 2015-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-06. 
  34. iDNES.cz. Djokovič zůstal tenisovým mistrem nad mistry. Federerovi vrátil prohru. iDNES.cz [online]. 2015-11-22 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online. 
  35. a b ATP Awards Page 2015 [online]. Association of Tennis Professionals [cit. 2015-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]