Petr Korda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Petr Korda
Stát Československo Československo
Česko Česko (od 1993)
Datum narození 23. ledna 1968 (49 let)
Místo narození Praha, Československo
Bydliště Monte Carlo, Monako
Výška 190 cm
Váha 78 kg
Profesionál od 1987
Ukončení kariéry 2000
Držení rakety levou rukou, jednoručný bekhend
Výdělek 10 448 900 USD
Tenisová raketa Völkl
Dvouhra
Poměr zápasů 410–248
Tituly 10
Nejvyšší umístění 2. místo (2. únor 1998)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (1998)
French Open finále (1992)
Wimbledon čtvrtfinále (1998)
US Open čtvrtfinále (1995, 1997)
Čtyřhra
Poměr zápasů 234–160
Tituly 10
Nejvyšší umístění 10. místo (11. červen 1990)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (1996)
French Open finále (1990)
Wimbledon 2. kolo (1990, 1991)
US Open 3. kolo (1989, 1991, 1995)
Poslední aktualizace: 23. listopadu 2010

Petr Korda (* 23. ledna 1968 Praha) je bývalý český profesionální tenista, který v letech 1987–2000 na okruhu ATP reprezentoval Československo a po jeho rozpadu od roku 1993 Českou republiku.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrál melbournský Australian Open 1998, po němž byl v únoru na singlovém žebříčku klasifikován na svém maximu – 2. místě. V danou sezónu mu dvakrát chyběl jediný vítězný zápas k tomu, aby se stal světovou tenisovou jedničkou. Spolu se Stefanem Edbergem triumfoval na Australian Open 1996 také ve čtyřhře. Finále dvouhry si zahrál na French Open 1992. Následující rok získal titul na prestižním Grand Slam Cupu, pro nejlepší hráče sezóny v rámci hodnocení grandslamu. Roku 1994 vyhrál s Janou Novotnou pro Českou republiku Hopmanův pohár.

V juniorské kategorii vyhrál s Cyrilem Sukem čtyřhru na French Open (1985), v závěru roku se stali juniorskými mistry světa, a o rok později zopakoval titul ve čtyřhře s Tomásem Carbonellem ve Wimbledonu (1986).

Za daviscupový tým České republiky (do roku 1993 Československa) hrál v letech 1988–1997. Celkově odehrál 42 zápasů s poměrem 18 výher a 9 proher ve dvouhře, respektive 11 výher a 4 prohry ve čtyřhře.

Dlouhodobě jej trénovali Tomáš Petera a Ivo Werner.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Manželkou je tenistka Regina Kordová, rozená Rajchrtová. Mají spolu dvě dcery, golfistku Jessicu Reginu (nar. 1993), Nelly Ann a syna Sebastiana Petra (nar. 2000). Žijí v Bradentonu na Floridě. Patnáctiletá Jessica Kordová skončila na golfovém US Open 2008 na 19. místě. Otec jí dělal kedyho (nosiče bagu s holemi).[1][2]. Trénuje Radka Štěpánka a také syna Sebastiana Kordu, který jako Američan reprezentuje v tenise Spojené státy.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po úspěšných výsledcích mezi juniory vstoupil do mužského profesionálního tenisu v roce 1987. Premiérový turnaj ve čtyřhře získal o rok později s Milanem Šrejberem ve švýcarském Gstaadu. Debutový turnaj ve dvouhře vyhrál až pátým finálovým pokusem v srpnu 1991 na newhavenském turnaji, v němž porazil Gorana Ivaniševiće. Čtyřikrát se v kariéře probojoval do finále nejprestižnější skupiny turnajů – Grand Slamu — dvakrát ve dvouhře i čtyřhře.

Po finálové prohře v mužské čtyřhře na French Open 1990, kde vytvořil pár s Ivaniševićem, si zde zahrál finále dvouhry o dva roky později. V něm nestačil na obhájce titulu Američana Jima Couriera, když mu podlehl ve třech setech 7–5, 6–2, 6–1.

V sezóně 1996 se poprvé probojoval do finále na Australian Open, když se Stefanem Edbergem vybojoval titul v mužské čtyřhře. Jednalo se o poslední z jeho deseti deblových vítězství. Největší úspěch kariéry přišel o dva roky později. Na stejném melbournském grandslamu si zahrál finále dvouhry. Do turnaje nastupoval jako šestý nasazený. Ve čtvrtfinále svedl pětisetovou bitvu se čtvrtým nasazeným Jonasem Bjorkmanem, v semifinále přešel přes Slováka Karola Kučeru, jenž v předchozím kole porazil světovou jedničku Peta Samprase. Ve finále pak deklasoval devátého hráče turnaje Chilana Marcela Ríose stejným výsledkem, kterým zde porazil v československém finále roku 1989 Ivan Lendl Miloše Mečíře, tedy skórem 6–2, 6–2, 6–2. Úspěch jej katapultoval za Samprase na 2. místo žebříčku ATP ve dvouhře. Jednalo se o jeho vůbec poslední turnajové vítězství na okruhu ATP.

V sezóně 1998, kterou již nedohrál pro pozitivní dopingový test, mu dvakrát scházel jediný vítězný zápas k sesazení Samprase z „tenisového trůnu“, aby se stal světovou tenisovou jedničkou. Nejblíže tomu byl na dubnovém Masters v Monte Carlu, kde ve čtvrtfinále nestačil na Richarda Krajicka. Rozhodujícím momentem se stal tiebreak druhého setu, v němž prohrál 1–7 a celou sadu 6–7 na gamy. První dějství získal poměrem 6–4. Třetí, rozhodující set, pak ztratil 6–1. Ve čtyřhře byl nejvýše v kariéře klasifikován na 10. místě.

Velký zápas také sehrál v osmifinále US Open 1997, kde v pěti setech porazil obhájce titulu Peta Samprase.

Byl znám častým stříháním nohou, tzv. roznožkou po vítězném úderu.

Dopingová kauza[editovat | editovat zdroj]

Ve Wimbledonu 1998 měl pozitivní dopingový test, když mu byla v moči zjištěna přítomnost zakázaného anabolického steroidu nandrolonu v koncentraci dvacetinásobně převyšující prahovou hodnotu pro prohlášení testu za pozitivní.

V souladu s hlavou M Programu ITF mu byla nezávislou revizní komisí pozastavena činnost na jeden rok a odebrány body i peněžní výhra získané na turnaji. Korda se proti verdiktu komise odvolal k odvolacímu výboru ITF, který uznal existenci jím uváděných mimořádných okolností a pozastavení činnosti na jeden rok zrušil. Toto rozhodnutí vyvolalo negativní reakce mezi ostatními tenisty, z nichž někteří hrozili dokonce bojkotem nadcházejícího Australian Open. Pod tlakem veřejnosti a hráčů se ITF dne 8. ledna 1999 odvolal k Arbitrážnímu sportovnímu soudu (CAS) s požadavkem, aby soud roční zákaz činnosti potvrdil. Proti tomuto postupu se Korda bránil žalobou zpochybňující právo ITF odvolat se k CAS. V obou případech byl český tenista se svou obhajobou neúspěšný a původní trest zákazu činnosti na jeden rok byl Arbitrážním sportovním soudem s konečnou platností potvrzen.[4]

K profesionálnímu tenisu se již nevrátil a ukončil aktivní kariéru.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1992 French Open antuka USA Jim Courier 7–5, 6–2, 6–1
Vítěz 1998 Australian Open tvrdý Chile Marcelo Ríos 6–2, 6–2, 6–2

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1990 French Open antuka Chorvatsko Goran Ivanišević Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez Vicario
7–5, 6–3
Vítěz 1996 Australian Open tvrdý Švédsko Stefan Edberg Kanada Sébastien Lareau
USA Alex O'Brien
7–5, 7–5, 4–6, 6–1

Finálová utkání na okruhu ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 27 (10–17)[editovat | editovat zdroj]

Vítězství (10)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (1–1)
Tennis Masters Cup (0–0)
Grand Slam Cup (1–0)
ATP Masters Series (1–2)
ATP Championship Series (2–5)
ATP World Series (5–9)
Tituly dle povrchu
Tvrdý (7–8)
Tráva (4–2)
Antuka (0–2)
Koberec (0–2)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 30. října 1989 Frankfurt, Německo koberec USA Kevin Curren 2–6, 5–7
Finalista 2. 6. května 1991 Tampa, USA antuka USA Richey Reneberg 6–4, 4–6, 2–6
Finalista 3. 22. července 1991 Washington, D.C., USA tvrdý USA Andre Agassi 3–6, 4–6
Finalista 4. 29. července 1991 Montréal, Kanada tvrdý Sovětský svaz Andrej Česnokov 6–3, 4–6, 3–6
Vítěz 1. 19. srpna 1991 New Haven, USA tvrdý Chorvatsko Goran Ivanišević 6–4, 6–2
Vítěz 2. 14. října 1991 Berlín, Německo koberec Francie Arnaud Boetsch 6–3, 6–4
Finalista 5. 4. květen 1992 Mnichov, Německo antuka Švédsko Magnus Larsson 4–6, 6–4, 1–6
Finalista 6. 8. června 1992 French Open, Paříž, Francie antuka USA Jim Courier 5–7, 2–6, 1–6
Vítěz 3. 20. července 1992 Washington, D.C., USA tvrdý Švédsko Henrik Holm 6–4, 6–4
Vítěz 4. 31. srpna 1992 Long Island, USA tvrdý Československo Ivan Lendl 6–2, 6–2
Finalista 7. 5. října 1992 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Německo Boris Becker 6–3, 3–6, 2–6, 4–6
Finalista 8. 12. října 1992 Toulouse, Francie tvrdý (h) Francie Guy Forget 3–6, 2–6
Vítěz 5. 26. října 1992 Vídeň, Rakousko koberec Itálie Gianluca Pozzi 6–3, 6–2, 5–7, 6–1
Finalista 9. 23, srpna 1993 New Haven, USA tvrdý Ukrajina Andrej Medveděv 5–7, 4–6
Finalista 10. 11. října 1993 Sydney, Austrálie tvrdý (h) Peru Jaime Yzaga 4–6, 6–4, 6–7(4), 6–7(7)
Vítěz 6. 13. prosince 1993 Grand Slam Cup, Mnichov, Německo koberec Německo Michael Stich 2–6, 6–4, 7–6(5), 2–6, 11–9
Finalista 11. 14. února 1994 Milán, Itálie koberec Německo Boris Becker 2–6, 6–3, 3–6
Finalista 12. 7. března 1994 Indian Wells, USA tvrdý USA Pete Sampras 6–4, 3–6, 6–3, 3–6, 2–6
Finalista 13. 2. května 1994 Munich, Germany antuka Německo Michael Stich 2–6, 6–2, 3–6
Vítěz 7. 8. ledna 1996 Dauhá, Katar tvrdý Maroko Júnis Al Ajnáví 7–6(5), 2–6, 7–6(5)
Finalista 14. 22. července 1996 Ostrava, Česko koberec Německo David Prinosil 1–6, 2–6
Finalista 15. 16. června 1997 Halle, Německo tráva Rusko Jevgenij Kafelnikov 6–7(2), 7–6(5), 6–7(7)
Finalista 16. 21. července 1997 Washington, D.C., USA tvrdý USA Michael Chang 7–5, 2–6, 1–6
Vítěz 8. 27. října 1997 Stuttgart, Německo koberec Nizozemsko Richard Krajicek 7–6(6), 6–2, 6–4
Finalista 17. 10. listopadu 1997 Moskva, Rusko koberec Rusko Jevgenij Kafelnikov 6–7(2), 4–6
Vítěz 9. 12. ledna 1998 Dauhá, Katar tvrdý Francie Fabrice Santoro 6–0, 6–3
Vítěz 10. 2. února 1998 Australian Open, Melbourne tvrdý Chile Marcelo Ríos 6–2, 6–2, 6–2

Čtyřhra: 24 (10–14)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz (10)[editovat | editovat zdroj]

č. rok turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 1988 Gstaad, Švýcarsko antuka Československo Milan Šrejber Ekvádor Andrés Gómez
Španělsko Emilio Sánchez
7–6, 7–6
2. 1988 Praha, Československo antuka Československo Jaroslav Navrátil Rakousko Thomas Muster
Rakousko Horst Skoff
7–5, 7–6
3. 1989 Stuttgart, Německo antuka Československo Tomáš Šmíd Rumunsko Florin Segărceanu
Československo Cyril Suk
6–7, 6–3, 6–1
4. 1990 Monte Carlo, Monako antuka Československo Tomáš Šmíd Ekvádor Andrés Gómez
Španělsko Javier Sánchez
6–2, 6–1
5. 1991 New Haven, USA tvrdý Austrálie Wally Masur USA Jeff Brown
USA Scott Melville
bez boje
6. 1991 Berlín, Německo koberec Československo Karel Nováček Nizozemsko Jan Siemerink
Československo Daniel Vacek
3–6, 7–5, 7–5
7. 1993 Monte Carlo, Monako antuka Švédsko Stefan Edberg Nizozemsko Paul Haarhuis
Nizozemsko Mark Koevermans
6–2, 2–6, 7–5
8. 1993 Halle, Německo tráva Česko Cyril Suk USA Mike Bauer
Německo Marc-Kevin Goellner
7–6, 5–7, 6–3
9. 1993 Cincinnati, USA tvrdý USA Andre Agassi Švédsko Stefan Edberg
Švédsko Henrik Holm
6–4, 7–6
10. 1996 Australian Open, Melbourne tvrdý Švédsko Stefan Edberg Kanada Sébastien Lareau
USA Alex O'Brien
7–5, 7–5, 4–6, 6–1

Finalista (14)[editovat | editovat zdroj]

č. rok turnaj povrch spoluhráč vítězové výsledek
1. 1987 Palermo, Itálie antuka Československo Tomáš Šmíd Mexiko Leonardo Lavalle
Itálie Claudio Panatta
3–6, 6–4, 6–4
2. 1989 Gstaad, Švýcarsko antuka Československo Milan Šrejber Brazílie Cassio Motta
USA Todd Witsken
6–4, 6–3
3. 1989 Kitzbühel, Rakousko antuka Československo Tomáš Šmíd Španělsko Emilio Sánchez
Španělsko Javier Sánchez
7–5, 7–6
4. 1989 Praha, Československo antuka USA Gene Mayer Španělsko Jordi Arrese
Rakousko Horst Skoff
6–4, 6–4
5. 1990 Mnichov, Německo antuka Československo Tomáš Šmíd Západní Německo Udo Riglewski
Západní Německo Michael Stich
6–1, 6–4
6. 1990 French Open, Paříž, Francie antuka Jugoslávie Goran Ivanišević Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez
7–5, 6–3
7. 1990 New Haven, USA tvrdý Jugoslávie Goran Ivanišević USA Jeff Brown
USA Scott Melville
2–6, 7–5, 6–0
8. 1991 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) USA John McEnroe Švýcarsko Jakob Hlasek
USA Patrick McEnroe
3–6, 7–6, 7–6
9. 1992 Monte-Carlo, Monako antuka Československo Karel Nováček Německo Boris Becker
Německo Michael Stich
6–4, 6–4
10. 1992 Gstaad, Švýcarsko antuka Československo Cyril Suk Nizozemsko Hendrik Jan Davids
Belgie Libor Pimek
bez boje
11. 1994 Mnichov, Německo antuka Německo Boris Becker Rusko Jevgenij Kafelnikov
Česko David Rikl
7–6, 7–5
12. 1995 Milán, Itálie koberec Česko Karel Nováček Německo Boris Becker
Francie Guy Forget
6–2, 6–4
13. 1995 Washington, D.C., USA tvrdý Česko Cyril Suk Francie Olivier Delaître
USA Jeff Tarango
1–6, 6–3, 6–2
14. 1996 Indianapolis, USA tvrdý Česko Cyril Suk USA Jim Grabb
USA Richey Reneberg
7–6, 4–6, 6–4

Chronologie výsledků ve dvouhře[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Celkem SR Celkem výhry–prohry
Grand Slams
Australian Open A NH A A A 2R 2R 1R QF 1R 3R 1R 1R W 3R A 1 / 10 17–9
French Open A A A 2R A 2R 2R F 2R 1R 1R 3R 4R 1R 2R A 0 / 11 15–11
Wimbledon A A A 3R A 1R 1R 2R 4R 2R 4R A 4R QF A A 0 / 9 17–9
US Open A A A 1R A 2R 1R 1R 1R A QF 3R QF 1R A A 0 / 9 11–9
Grand Slam SR 0 / 0 0 / 0 0 / 0 0 / 3 0 / 0 0 / 4 0 / 4 0 / 4 0 / 4 0 / 3 0 / 4 0 / 3 0 / 4 1 / 4 0 / 2 0 / 0 1 / 39 N/A
Sezóna v–p 0–0 0–0 0–0 3–3 0–0 3–4 2–4 7–4 8–4 1–3 9–4 4–3 9–4 11–3 3–2 0–0 N/A 60–38
ATP Masters Series
Indian Wells Turnaje se nekonaly

Turnaje Masters Series

Před 1990
A 1R 3R QF F 2R 1R A QF 1R A 0 / 8 11–8
Miami 2R 2R 3R SF QF 2R 4R 2R 4R 1R A 0 / 10 14–10
Monte Carlo 2R A 2R 3R 2R 1R 3R A QF A A 0 / 7 7–7
Řím 1R A SF A A 1R 2R A 1R A A 0 / 5 5–5
Hamburk 1R A 2R A 3R 2R A A A A A 0 / 4 2–4
Kanada 2R F QF SF 2R 2R 3R 1R 2R A A 0 / 9 13–9
Cincinnati 1R 2R QF 2R 2R 2R 2R 2R QF A A 0 / 9 9–9
Madrid (Stuttgart) 3R QF QF QF 1R A A W 2R A A 1 / 7 13–6
Paříž 1R QF 2R 3R QF A SF 3R 2R A A 0 / 8 11–8
Masters Series SR N/A 0 / 8 0 / 6 0 / 9 0 / 7 0 / 8 0 / 7 0 / 7 1 / 5 0 / 8 0 / 2 0 / 0 1 / 67 N/A
Sezóna: v–p N/A 3–8 11–6 12–9 13–7 14–8 4–7 13–7 7–4 8–8 0–2 0–0 N/A 85–66
Žebříček ATP
konec roku
794. 511. 87. 188. 59. 38. 9. 7. 12. 18. 41. 24. 13. 13. 1332. N/A

Chronologie výsledků ve čtyřhře[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Celkem SR Celkem výhry–prohry
Grand Slams
Australian Open NH A A A 2R 1R 2R 1R 3R SF W 2R A A A A 1 / 8 15–7
French Open A 1R 2R 2R F 2R QF SF A 1R 3R 3R A A A A 0 / 10 19–10
Wimbledon A A 1R A 2R 2R 1R A A A A A A A A A 0 / 4 2–4
US Open A A A 3R 2R 3R 1R A A 3R 1R 1R A A A A 0 / 7 7–7
Grand Slam SR 0 / 0 0 / 1 0 / 2 0 / 2 0 / 4 0 / 4 0 / 4 0 / 2 0 / 1 0 / 3 1 / 3 0 / 3 0 / 0 0 / 0 0 / 0 0 / 0 1 / 29 N/A
Sezóna: v–p 0–0 0–1 1–2 3–2 8–4 4–4 4–4 4–2 2–1 6–3 8–2 3–3 0–0 0–0 0–0 0–0 N/A 43–28
ATP Masters Series
Indian Wells Ne MS1

Před 1990
1R 1R 1R 1R 1R 1R A A A A A A 0 / 6 0–6
Miami 2R A QF QF A QF 3R 1R A A A A 0 / 6 12–5
Monte Carlo W A F W 1R 1R 1R A QF A A A 2 / 7 16–4
Řím 1R A 2R A A 2R 2R A A A A A 0 / 4 3–4
Hamburg 2R A 2R A A A A A A A A A 0 / 2 2–2
Kanada 1R 2R A A 1R 1R 2R A A A A A 0 / 5 2–5
Cincinnati 2R 1R 1R W 2R 1R 1R 1R 2R A A A 1 / 9 8–7
Madrid (Stuttgart) QF A A A A A 2R A A A A A 0 / 2 2–2
Paříž 1R A A 2R A A QF A A A A A 0 / 3 3–3
Masters Series SR N/A 1 / 9 0 / 3 0 / 6 2 / 5 0 / 4 0 / 6 0 / 7 0 / 2 0 / 2 0 / 0 0 / 0 0 / 0 3 / 44 N/A
Sezóna: v–p N/A 9–8 1–3 9–6 14–3 1–4 4–5 7–7 0–2 3–0 0–0 0–0 0–0 N/A 48–38
Žebříček ATP
konec roku
296. 91. 46. 26. 15. 63. 64. 32. 115. 44. 23. 220. 321. 1009. 1536. N/A
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FERGUSON, Doug. Inbee Park the youngest winner of US Women's Open [online]. AP, 2008-06-29, [cit. 2008-06-29]. Dostupné online.  
  2. http://www.stargamesinc.com/athleterepresentation/ivanlendl.html
  3. (anglicky) Sebastian Korda – juniorský profil na stránkách Mezinárodní tenisové federace
  4. COLLECTION OF SPORTS-RELATED CASE-LAW By Estelle de La Rochefoucauld, laywer For the Sport and Law Commission

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]