Roderich Menzel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Roderich Menzel
Datum narození 13. dubna 1907
Místo narození Liberec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí 17. října 1987 (ve věku 80 let)
Místo úmrtí Mnichov
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Výška 1,91 m
Ukončení kariéry 1939
Držení rakety pravou rukou
Dvouhra
Nejvyšší umístění 5. místo (1934)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (1935)
French Open finále (1938), semifinále (1932)
Wimbledon čtvrtfinále (1935)
US Open 4. kolo (1934, 1935)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon semifinále (1937)

Roderich Ferdinand Ottomar Menzel (13. dubna 1907, Liberec17. října 1987, Mnichov, Spolková republika Německo) byl český amatérský tenista německé národnosti, po skončení aktivní kariéry působil v Západním Německu jako novinář, scenárista a spisovatel.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Liberci neboli Reichenbergu, jak se vyspělé průmyslové město v tehdejším Rakousko-Uhersku jmenovalo. Společně s rodiči a dvěma bratry bydlel v třípatrovém domě v ulici Römheldstraße 7 (dnešní Tatranská ul.). Jeho otec Ernst, který se narodil v rodině vedoucího sklářské hutě na Jizerce, se z místa poslíčka vypracoval až na spolumajitele obchodního zastoupení společnosti Felten & Guillaume (výrobce elektrotechniky a kabeláže, dnes součást nadnárodního koncernu Eaton) pro severní Čechy.

Už během studií na střední obchodní škole začal hrát závodně fotbal (jako brankář v týmu RSK Reichenberg) a už ve svých 16 letech (1923) nastoupil poprvé za seniorské mužstvo. Při vzpomínce na svou brankářskou kariéru Menzel často dával k dobrému úsměvnou historku o svém velkém vzoru, brankáři RSK Reichenberg, který se jmenoval Ende. V programu na zápas byly vždy zveřejňovány sestavy obou týmů a jméno brankáře domácího týmu bylo vždy až úplně dole. Často se tak stávalo, že si lidé mysleli, že na tom místě i celý program končí (Ende je něm. konec).

Stejně dobře jako ve fotbalu se ale mu vedlo i v tenisu, a tak se brzy musel rozhodnout, kterému sportu dá přednost. Zvítězil tenis a hned v roce 1925 se stal juniorským mistrem republiky. Těsně předtím se ještě musel vyrovnat s velkou rodinnou ztrátou, když mu v necelých 44 letech zemřel otec na infarkt v důsledku těžkého oboustranného zápalu plic.

Sportovní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1928 se poprvé kvalifikoval do hlavní soutěže ve Wimbledonu a v témže roce také poprvé nastoupil za Československo v Davisově poháru proti Švédsku, kde hned napoprvé vyhrál obě své dvouhry. Nebývale úspěšnou bilanci si v nejslavnější týmové soutěži udržel i nadále a když v roce 1938 nastoupil ke svému poslednímu zápasu v soutěži, mohl se pochlubit výjimečnou bilancí (61 výher / 23 proher), kterou až do dnešních dní ještě žádný jiný z československých nebo českých tenistů (ani Kodeš, ani Lendl) nepřekonal. Mezi jeho legendární Daviscupové zápasy patří především pětisetové bitvy s jeho velkým rivalem té doby, německým tenistou Gottfriedem von Crammem.

Četné úspěchy ale sbíral i na individuálních turnajích. V roce 1931 se stal vítězem jednoho z nejprestižnějších turnajů své doby Mezinárodní mistrovství Německa v Hamburgu, když ve finále porazil Jaeneckeho 6-2, 6-2, 6-1. O rok později vyhrál nejprve další vysoce ceněný turnaj v Monte Carlu (porazil Rogerse 6-4, 7-5, 6-2), aby o pár týdnů později zaznamenal svůj první velkých úspěch na grandslamových turnajích, když se dokázal probojovat až do semifinále dvouhry French Open (prohrál s De Stefanim 3-6, 6-2, 5-7, 4-6). Svou výtečnou formu v tomto roce potvrdil ještě vítězstvím na turnaji na dvorcích známého Rot-Weiß klubu v Berlíně (v semifinále porazil von Cramma 6-3, 6-3, 6-4 a ve finale zvítězil nad Brugnonem 6-4, 6-3, 6-3).

O rok později mu von Cramm porážku oplatil a to hned ve finále dvou významných turnajů – v Berlíně a v Hamburgu. Stabilní formu potvrdil i na Roland Garros a ve Wimbledonu, kde se v roce 1933 pokaždé dostal do čtvrtfinále (Cochet 5-7, 4-6, 1-6 a Vines 2-6, 4-6, 6-3, 3-6). I v roce 1934 jeho cesta na dvou nejproslulejších turnajích Grand Slamu skončila ve čtvrtfinále - na French Open – von Cramm 2-6, 3-6, 6-3, 6-3, 3-6) a ve Wimbledonu dokonce už ve 4. kole, zde ale svedl jednu z nejznámějších tenisových bitev všech dob, kdy až po velkém boji prohrál s Fredem Perrym (6-0, 3-6, 7-5, 4-6, 2-6). Chuť si spravil vítězstvím na mezinárodním mistrovství Československa (von Cramm 3-6, 6-1, 6-3, 6-2) a triumfem na vůbec nejstarším turnaji v Káhiře (Hughes 6-3, 6-4), který v následujících letech dokázal ještě čtyřikrát zopakovat.

Příjezd tenisových hvězd na turnaje do Austrálie v létě 1934. Menzel se svou tehdejší ženou Bucky vpravo.

Ani rok 1935 nebyl výjimkou, když všechny jeho účasti na grandslamových turnajích skončily ve čtvrtfinále, na US Open už ve 4. kole. Velkým úspěchem je finále na turnaji v Los Angeles, kde prohrál s pozdějším držitelem Grand Slamu Donem Budgem 6-1, 9-11, 3-6. To byl ale na dlouhou dobu také jeho poslední úspěch. V roce 1936 se u něho objevily kolapsové stavy a následně i poruchy srdečního rytmu. Na více než rok se musel rozloučit se světem sportu. Převážná část léčby probíhala v lázních Gräfenberg (dnešní Lázně Jeseník) a byla natolik úspěšná, že se v roce 1937 mohl vrátit zpět na dvorce. Vyřazení hned v 1. kole Wimbledonu ale dávalo tušit, že to nebude nic lehkého. Zklamání částečně vynahradila účast ve wimbledonském semifinále čtyřhry, kam se probojoval se svým kolegou z reprezentace Ladislavem Hechtem.

Z dnešního pohledu je rozhodně zajímavé se dozvědět, jakým způsobem se u něj objevily první příznaky jeho zdravotních problémů. Poprvé ve čtvrtfinále French Open 1935 proti tehdejšímu hráči č. 2 světového žebříčku Bunny Austinovi, když se žíznivý při střídání stran omylem mocně napil ze soupeřovy skleničky, v které ale nebyla tolik očekávaná voda, ale gin (!). Okamžitě následovaly problémy s viděním, halucinace a také prohraný zápas. Této události on sám ale nepřikládal žádný zvláštní význam. Všechno se ale změnilo ve chvíli, kdy se obdobná situace opakovala o několik týdnů později, ve finále evropské části Davisova poháru proti Německu. V rozhodujícím zápase celého utkání, nastoupil proti von Crammovi. Ve vyrovnaném a napínavém zápase odvrátil ve čtvrtém setu dva mečboly, aby ho nakonec vyhrál 7-5 a srovnal stav zápasu na 2:2. Když se na začátku pátého setu ujal vedení 1-0, s von Crammem to nevypadalo dobře. Při střídání stran mu tehdejší prezident českého tenisového svazu Robětín nabídl skleničku šampaňského (!) se slovy „to tě posilní do finiše“. Po chvíli váhání se nakonec – také na doporučení týmového lékaře – napil, načež se opakovala úplně stejná situace jako na French Open. Ještě stačil málem vyhrát druhou hru, ale jakmile začal vidět rozmazaně postranní čáry, věděl, že je konec. Poslední set Menzel prohrál 1-6.

O rok později jsou ale všechny problémy rázem zapomenuty, to když se Menzel dokáže dostat až do finále French Open, kde podlehne Donu Budgeovi, který i díky tomuto vítězství ve stejném roce získává legendární Grand Slam. Menzelův úspěch ale trochu snižuje hromadná neúčast největších hvězd té doby. Perry odešel k profesionálům a dvojnásobného vítěze Roland Garros von Cramma zavřeli nacisté do vězení pro jeho homosexualitu.

V roce 1938 je na základě Mnichovské dohody rozhodnuto o tom, že Československo musí Německu podstoupit území Sudet, mimo jiné i jeho domov, čímž se také stal německým občanem. A tak když se v roce 1939 hrálo 1. kolo Davisova poháru, už nastupoval za svoji novou vlast, Německo. O pár měsíců později vypukla druhá světová válka a nejen na něj čekala dlouhá, neplánovaná pauza. Na rozdíl od svých kolegů z reprezentace měl štěstí a nemusel odejít na frontu (Henkel padl u Stalingradu, von Cramm raněn na ruské frontě). Válečná léta strávil jako zaměstnanec zahraničního vysílání Großdeutscher Rundfunk (Říšského rozhlasu). Po válce se ještě pokusil navázat na své někdejší úspěchy, ale s výjimkou několika vítězství na turnajích regionálního významu, bylo jasné, že se jeho sportovní kariéra chýlí ke konci.

Na tehdejší poměry měl neobyčejně vysokou postavu (191 cm), která ho přímo předurčovala k tehdy ještě ne příliš obvyklé hře síť-volej. Pověstný byl také jeho temperament, když např. odmítal hrát dokud nedobijí zvony nedalekého kostela nebo nepřestane brečet dítě v hledišti. Často také vášnivě „diskutoval“ s rozhodčím a diváky. Ti ho v semifinále mezinárodního mistrovství Itálie v Římě v roce 1935 dokázali rozzuřit natolik, že odešel z kurtu a už se nevrátil (Palmieri 6-4, 6-4, 2-0 nedohráno). I když nedokázal vyhrát žádný z grandslamových turnajů, jeho úspěchy v Davisově poháru a také na nejprestižnějších mezinárodních turnajích své doby ho řadí mezi tehdejší světovou tenisovou elitu.

Cestování[editovat | editovat zdroj]

Kromě sportu a psaní měl ještě jednu velkou vášeň – cestování. Často, jak sám tvrdí, byl rád, když byl vyřazen z nějakého turnaje, protože měl víc času na poznávání okolních krás. A když viděl něco výjimečného, často na to musel myslet i během následujícího zápasu.

Mezi jeho nejoblíbenější části světa patřila rozhodně Afrika a to nejen proto, že mezinárodní turnaj v Káhiře dokázal vyhrát hned 5x (!) po sobě. Byl to především Egypt, kde se cítil téměř jako doma. Káhira, pyramidy, Alexandrie, Luxor, Nil, Asuán – všechna ta místa na něho udělala pokaždé obrovský dojem. Často také vzpomínal na setkání se spoustou zajímavých lidí, např. s králem hadů, šejkem Mussou.

Menzel několikrát navštívil také Austrálii, která ale u něj podle všeho vyvolávala rozporuplné dojmy. Možná to mělo co do činění s konfliktem, který se odehrál při jednom zápase čtyřhry, kdy diváci, i když už byla dávno tma, nechtěli hráčům dovolit, aby zápas přerušili a dohráli druhý den. 'Hrajte dál, zaplatili jsme si!' Ani to mu ale nezabránilo v tom, aby procestoval celou Austrálii a následně i celou oblast Tichomoří (Samoa, Tahiti, Hawaii).

V létě 1935 zavítal do IndieKalkata, Bombaj, jízda na slonech, výpravy do džungle, setkání s maháradžou z Maisúru. Tato oblast mu obzvláště učarovala – „Maisúr má dvě nebe – jedno nade mnou a druhé pode mnou!“ Menzelovy další kroky směřovaly na Cejlon a do Japonska. Cestou zpět navštívil ještě Hongkong a Singapur.

Díky tenisu měl možnost poznat takřka celý svět. Ještě úplně jiný než jak ho známe dnes, na samém konci tzv. koloniální éry. Ostatně jak v autobiografii Liebe zu Böhmen nostalgicky vzpomínal on sám: „Hodně se změnilo od doby, co jsem daleké země navštívil.“

Spisovatel[editovat | editovat zdroj]

Už v době, kdy byl na samém vrcholu své sportovní kariéry, přispíval do mnoha novin a časopisů. Jednalo se nejen o články o sportu, ale také o postřehy z cest. Během své tenisové kariéry procestoval křížem krážem všechny světadíly, což v té době nebylo zrovna běžné.

Před druhou světovou válkou nejčastěji přispíval do Prager Tagblatt, kde jeho kolegy byly taková jména jako Egon Erwin Kisch nebo Max Brod. Nepřispíval jen do sportovní rubriky, psal také básně a za zmínku určitě stojí i to, že se v Prager Tagblatt po dva roky střídal s Hermannem Hessem a Karlem Čapkem při psaní sobotního fejetonu. Kromě tohoto významného pražského německého deníku psal i do BZ am Mittag a Vossische Zeitung. V roce 1931 vydal sportovní román Der weiße Weg, který vycházel také na pokračování v curyšském Sportu a dočkal se i českého vydání pod názvem Bílá cesta. Zanedlouho začínají vycházet také jeho další knihy, převážně z tenisového prostředí – Tennis ... wie ich es sehe! (1932), Tennis-Parade (1937) nebo Geliebte Tennispartnerin (1940). Plně se ale své spisovatelské vášni mohl oddat až po skončení sportovní kariéry.

Ve svém novém domově, bavorském Landshutu, psal knihy nejen o svých nejoblíbenějších sportech tenisu a fotbalu, ale začal se zajímat i o jiné žánry. Úspěchem byla lékařská kniha Triumph der Medizin (1950), která si získala obdiv dokonce i mezi odbornou veřejností (v Japonsku byla zařazena do povinné četby na lékařských fakultách). Mezitím se přestěhoval do Mnichova, kde potkal svou budoucí ženu, ilustrátorku Johannu Senglerovou, která jej přivedla na nápad začít psát knihy pro děti. Od začátku 60. let tak publikoval (některé pod pseudonymem Clemens Parma) řadu pohádek, básniček a pověstí, často pocházejících z jeho rodného kraje – Märchenreise ins Sudetenland (1967), Neue Rübezahl-Geschichten (1973) nebo Schlesische Märchen (1979). Velkou část jeho knih pro děti doprovodila ilustracemi jeho manželkaPitt und das verzauberte Fahrrad (1963), Zotti der Bär (1966) nebo Der fliegende Teppich (1968). V roce 1963 získal v soutěži o nejlepší knihu pro děti, pořádanou Spolkovým ministerstvem pro vysídlené osoby, uprchlíky a oběti války, první cenu za knihu Die Buben am Hammersee. Své tvůrčí nadání uplatnil také v rozhlase, televizi a v divadle. V roce 1950 vyhrál společně s Josefem Mühlbergerem soutěž Nadace A. Stiftera za nejlepší drama. Jeho divadelní hra Rüberzahl v nastudování Schauspiel-Studio Iserlohn se hrála ve 43 německých městech.

Vzpomínky ale nechal naplno obživnout až ve své tvorbě ze 70. let 20. století. Nejprve v autobiografii Liebe zu Böhmen (1973), a potom v trilogii Die Tannhofs: Als Böhmen noch bei Österreich war (1974), Der Pulverturm (1977) a Die Sieger (1981), která je vrcholem jeho díla.[zdroj?] Na pozadí osudů jedné rodiny popisoval divoké proměny střední Evropy ve 20. století a naplno se vyznal ke svému obdivu k rakousko-uherské monarchii. Po dokončení trilogie se začátkem 80. let opět vrátil ke sportu a svou bohatou tvůrčí dráhu završil profily předních německých fotbalistů té doby: Die Großen des Sports: Toni Schumacher (1983) nebo Die Großen des Sports: Karl-Heinz Förster (1983).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • Zwischen Mensch und Gott (1937)
  • Lied am Brunnenrand (1953)

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Ein Mann, wie neugeboren (1942)
  • Die Männer sind so wankelmütig (1958)
  • Die Tannhoffs 1: Als Böhmen noch bei Österreich war (1974)
  • Die Tannhoffs 2: Der Pulverturm (1977)
  • Die Tannhoffs 3: Die Sieger (1981)

Literatura faktu[editovat | editovat zdroj]

  • Wunder geschehen jeden Tag (1955)
  • Ein Herz für das Volk (1956)
  • Sie haben die Welt verzaubert (1967)
  • Liebe zu Böhmen (1973)

Cestopisy[editovat | editovat zdroj]

  • Unglaublich, aber wahr! (1940)
  • Abenteuer, Geheimnis und große Fahrt (1953)
  • Ruhm war ihr Begleiter (1964)
  • Adam schuf die Erde neu (1968)

Knihy pro děti[editovat | editovat zdroj]

  • Vom Jungen, der die Zeit verstellte (1959)
  • Tischlein deck dich, Esel streck dich, Knüppel aus dem Sack (1960)
  • Abenteuer auf Sizilien (1960)
  • Der Rattenfänger von Hameln (1961)
  • Hänsel und Gretel (1961)
  • Till Eulenspiegel (1962)
  • Pitt und das verzauberte Fahrrad (1963)
  • Im Land der Perlentaucher (1963)
  • Der wandernde Schuh (1963)
  • Ruhm war ihr Begleiter (1964)
  • Das Wunderauto (1964)
  • Geheimer Treffpunkt: Waldhütte (1964)
  • Schneewittchen (1964)
  • Wie Kasperle die Prinzessin bekam (1965)
  • Wie Tom den Krieg abschaffte (1966)
  • Leo der Löwe (1966)
  • Kitti, das Kätzchen (1966)
  • Juri das Zauberpony (1966)
  • Zotti der Bär (1966)
  • Mario und Grissi (1967)
  • Märchenreise ins Sudetenland (1967)
  • Der fliegende Teppich (1968)
  • Thomas, grosser Fussballheld (1968)
  • Peter und die Turmuhr (1968)
  • Sabu spielt die Hirtenflöte (1968)
  • Der Vogelkönig (1970)
  • Stärker als 1000 Pferde (1972)
  • Neue Rübezahl-Geschichten (1973)
  • Lockende Ferne (1974)
  • Geheimversteck Burgruine (1977)
  • Den Schmugglern auf der Spur (1977)
  • Österreichische Märchen (1978)
  • Schlesische Märchen (1979)
  • Wo die Kinder wohnen (1981)
  • Tills abenteuerliche Ferien (1981)
  • Zwei Junge Detektive (1982)
  • Die schönsten Märchen (1987)

Knihy o sportu[editovat | editovat zdroj]

  • Tennis ... wie ich es sehe! (1932)
  • Tennis-Parade (1937)
  • Geliebte Tennispartnerin (1940)
  • Weltmacht Tennis (1951)
  • Deutsches Tennis (1955)
  • Tennis für dich und mich (1957)
  • Tennislehrgang (1963)
  • Weltmeister auf dem Eis: Kilius/Bäumler (1963)
  • Mein Fussball und ich (1964)
  • Spiel, Kampf, Sieg (1965)
  • Sportregeln, die jeder kennen sollte (1966)
  • Meine Freunde, die Weltmeister (1966)
  • Die besten elf Skiläufer (1972)
  • Männer gegen Eis und Wüste (1974)
  • Die besten elf Fussballstars (1974)
  • Die besten elf Fussballer (1976)
  • Die besten elf Tennismeister (1977)
  • Die besten elf Torjäger (1977)
  • Die besten Fussballstars (1980)
  • Goldmann-Tennis-Lexikon (1980)
  • Elf berühmte Fußballer (1980)
  • Die neuen Fussballgrössen (1981)
  • Elf berühmte Fussballer (1981)
  • Fussball - Fussball: Spieler, Trainer, Meisterschaften (1982)
  • Berühmte Fussballstars und ihre Trainer, Manager und Fans (1983)
  • Die jungen Fussball-Löwen (1985)
  • Von As bis Aus (1986)

Životopisy[editovat | editovat zdroj]

  • Max Reinhardt (1959)
  • Die Großen des Sports: Sepp Maier (1980)
  • Die Großen des Sports: Luis Trenker (1982)
  • Die Großen des Sports: Paul Breitner (1982)
  • Die Großen des Sports: Toni Schumacher (1983)
  • Die Großen des Sports: Karl-Heinz Rummenigge (1983)
  • Die Großen des Sports: Karl-Heinz Förster (1983)
  • Die Großen des Sports: Pierre Littbarski (1983)
  • Die Großen des Sports: Reinhold Messner (1983)
  • Reinhold Messner. Bergsteiger und Abenteurer (1987)

Vědecká literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Triumph der Medizin (1950)
  • Männer, die den Krebs bekämpfen (1953)
  • Rettung für Millionen (1956)
  • Die Herren von morgen (1963)
  • Bis ans Ende der Welt (1971)
  • 7 x 7 Weltwunder (1972)

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Roderich Menzel byl celkem čtyřikrát ženatý. Jeho manželkami byly:

  • Anna Maria ‘Bucky’ Rabl (1908 –1953), sama nadšená tenistka a lyžařka (narodila se v Innsbrucku), často doprovázela Menzela na jeho cestách po světě. Rozvedli se v roce 1937. Později se provdala za barona Josefa Colloredo-Mansfeld. Jejich dcera, Kristina Colloredo-Mansfeld je majitelkou zámku Opočno.
  • Erika Franziska Josefa Wurdinger (1914) měla osobní tragickou zkušenost s odsunem německých občanů z Československa, když byl při něm zavražděn její otec. Vzali se 18. ledna 1938 v Žatci. Mají dva syny: Michaela a Christiana.
  • Gerda? Mají dvě dcery: Renate a Carolu.
  • Johanna Sengler (1924) ilustrátorka a grafička, vystavovala svá díla po celém světě (USA, Sri Lanka, Nizozemsko, Švýcarsko). V roce 1972 založila uměleckou školu pro děti a později i pro dospělé. Svatbu měli 12. prosince 1952 a rozvedli se v roce 1970. Mají jednoho syna: Petera.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Menzel měl na jaře 1983 vážnou autonehodu, z jejíž následků se nikdy úplně nevyléčil. Zemřel 17. října 1987 v nemocnici v Mnichově-Pasingu ve věku 80 let.

Grandslamová finále[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (0-1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Vítěz Výsledek
Finalista 1938 French Open antuka USA Don Budge 6–3, 6–2, 6–4

Smíšená čtyřhra: 1 (0-1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 1935 US Open Hard Spojené království Kay Stammers USA Sarah Palfrey
Španělsko Enrique Maier
3–6, 6–3, 4–6

Finálová utkání ve dvouhře[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 20. května 1929 Rot Weiss Club, Berlin, Německo antuka Francie Henri Cochet 11-9, 3-6, 1-6, 1-6
Finalista 2. 9. září 1929 Hungarian Championships, Budapest, Maďarsko Maďarsko Béla von Kehrling 7-5, 4-6, 6-3 ned.
Finalista 3. 13. července 1930 Netherlands Championships, Noordwijk USA Bill Tilden 6-8, 8-6, 3-6, 4-6
Vítěz 1. 14. září 1930 Hungarian Championships, Budapest, Maďarsko Maďarsko Béla von Kehrling 4-6, 6-3, 6-4, 6-1
Finalista 4. 10. května 1931 Austrian Championships, Vídeň Francie Henri Cochet 6-4, 1-6, 1-6, 4-6
Vítěz 2. 9. srpna 1931 German International Championships, Hamburg antuka Německo Gustav Jaenecke 6-2, 6-2, 6-1
Vítěz 3. 28. února 1932 Monte Carlo Masters antuka Irsko George Rogers 6-4, 7-5, 6-2
Vítěz 4. 15. května 1932 Rot Weiss Club, Berlin antuka Francie Jacques Brugnon 6-4, 6-3, 6-3
Finalista 5. 14. srpna 1932 German International Championships, Hamburg Německo Gottfried von Cramm 6-3, 2-6, 2-6, 3-6
Finalista 6. 1933 Rot Weiss Club, Berlin Německo Gottfried von Cramm 6-2, 1-6, 13-15
Vítěz 5. 20. května 1933 Czechoslovakian International Championships, Praha Československo Ladislav Hecht 6-3, 6-2, 6-1
Finalista 7. 13. srpna 1933 German International Championships, Hamburg antuka Německo Gottfried von Cramm 5-7, 6-2, 6-4, 3-6, 4-6
Vítěz 6. 3. září 1933 Yugoslavian Championships, Záhřeb Itálie Umberto De Morpurgo 6-4, 6-1, 6-1
Vítěz 7. 10. září 1933 Hungarian Championships, Budapest, Maďarsko Maďarsko Emil Gabory 6-3, 6-2, 6-1
Vítěz 8. 18. března 1934 Egypt International Tournament Spojené království Pat Hughes 6-3, 6-4
Vítěz 9. 6. května 1934 Czechoslovakian International Championships Německo Gottfried von Cramm 3-6, 6-1, 6-3, 6-2
Vítěz 10. 1935 Cairo Championships Rakousko Adam Bawarowski 7-5, 5-7, 6-2
Vítěz 11. 31. března 1935 Egypt International Tournament Rakousko Herman Artens 6-4, 6-0, 6-0
Vítěz 12. 1935 Czechoslovakian International Championships Itálie Giovanni Palmieri 6:2, 6:1, 6:1
Finalista 8. 20. září 1935 Pacific Southwest Tournament, Los Angeles USA Don Budge 6-1, 9-11, 3-6 w.o.
Finalista 9. 17. listopadu 1935 Japan International Championships, Osaka Japonsko Jiro Yamagishi 5-7, 2-6, 1-6
Finalista 10. 12. června 1938 French Open antuka USA Don Budge 3-6, 2-6, 4-6
Vítěz 13. 1938 Egypt International Tournament Jugoslávie Franjo Punčec 6-4, 6-2
Finalista 11. 1939 French Covered Courts Championships Francie Pierre Pellizza 6-4, 2-6, 2-6, 1-6
Finalista 12. 1939 German International Championships, Hamburg antuka Německo Henner Henkel 6-4, 4-6, 0-6, 1-6

Chronologie výsledků na turnajích Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Grand Slam
'28 '29 '30 '31 '32 '33 '34 '35 '36 '37 '38 '39
Australian Open A A A A A A A QF A A A A
French Open A 2R A 4R SF QF QF QF A A F A
Wimbledon 1R 1R 2R A 4R QF 3R QF A 1R 4R 2R
US Open A A A A A A 4R 4R A A A A
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji


Davis Cup[editovat | editovat zdroj]

Za Československo[editovat | editovat zdroj]

Evropská zóna
Kolo Datum Soupeř Celkový výsledek Místo Povrch Zápas Soupeř/i Výsledek
(W-výhra, L-prohra)
2k 17.–19. května 1928 Švédsko Švédsko 4–1 Stockholm antuka dvouhra 2 Sune Malmstroem 6-3, 6-3, 3-6, 7-5 (W)
dvouhra 4 Ingvar Garell 6-2, 6-0, 5-7, 8-6 (W)
sf 22.–24. června 1928 Nizozemsko Nizozemsko 3-2 Praha N/A čtyřhra (s Jan Koželuh) Hendrik Timmer / Christiaan van Lennep 3-6, 6-3, 2-6, 4-6(L)
1k 26.–28. dubna 1929 Rakousko Rakousko 3-2 Vídeň N/A dvouhra 2 Herman von Artens 6-3, 6-4, 6-2 (W)
dvouhra 4 Franz-Wilhelm Matejka 8-10, 3-6, 1-6 (L)
2k 10.–12. května 1929 Belgie Belgie 3-0 Praha N/A dvouhra 1 Andre La Croix 6-3, 6-1, 6-1 (W)
dvouhra 5 Andre Ewbank NP (N)
čf 5.–7. června 1929 Dánsko Dánsko 4-1 Kodaň N/A dvouhra 1 Povl Henriksen 9-7, 6-2, 6-3 (W)
dvouhra 4 Einer Ulrich 7-5, 7-5, 6-2 (W)
sf 19.–21. června 1929 Německo Německo 1-4 Praha N/A dvouhra 2 Heinz Landmann 6-3, 6-3, 3-6, 0-6, 6-4 (W)
dvouhra 4 Hans Moldenhauer 4-6, 6-8, 4-6 (L)
2k 16.–18. května 1930 Dánsko Dánsko 3-2 Praha N/A dvouhra 1 Erik Worm 6-2, 6-2, 4-6, 6-2 (W)
čtyřhra (s Friedrich Rohrer) Einer Ulrich / Erik Worm 3-6, 6-1, 4-6, 6-4, 7-9 (L)
dvouhra 4 Einer Ulrich 6-2, 6-2, 6-1 (W)
čf 30. května–1. června 1930 Nizozemsko Nizozemsko 3-2 Scheveningen antuka dvouhra 2 Arthur Diemer-Kool 6-3, 6-3, 6-2 (W)
čtyřhra (s Jan Koželuh) Arthur Diemer-Kool / Hendrik Timmer 7-9, 6-2, 6-1, 3-6, 6-4 (W)
dvouhra 4 Hendrik Timmer 6-8, 0-6, 6-4, 5-7 (L)
sf 14.–16. června 1930 Japonsko Japonsko 2-3 Praha N/A dvouhra 1 Takeichi Harada 9-11, 6-3, 7-5, 6-1 (W)
čtyřhra (s Jan Koželuh) Tamino Abe / Takeichi Harada 6-1, 5-7, 6-8, 7-9 (L)
dvouhra 5 Yoshiro Ota 6-2, 4-6, 6-3, 6-3 (W)
1k 1.–3. května 1931 Španělsko Španělsko 3-2 Praha N/A dvouhra 1 Enrique Maier 6-3, 6-2, 6-3 (W)
čtyřhra (s Friedrich Rohrer) Manuel Alonso-Areyzaga / Enrique Maier 1-6, 7-9, 1-6 (L)
dvouhra 5 Manuel Alonso-Areyzaga 6-8, 6-2, 6-1, 6-3 (W)
2k 15.–17. května 1931 Řecko Řecko 4-1 Atény N/A dvouhra 1 Augustos Zerlendis 6-2, 6-2, 6-1 (W)
čtyřhra (s Ferenc Maršálek) Max Balli / Georgios Nikolaides 6-2, 6-2, 6-4 (W)
dvouhra 5 Orestis Garangiotis 6-1, 6-3, 6-1 (W)
čf 4.–6. června 1931 Itálie Itálie 3-0 Praha N/A dvouhra 2 Umberto de Morpurgo 6-3, 6-3, 4-6, 6-2 (W)
čtyřhra (s Ferenc Maršálek) Umberto de Morpurgo / Alberto del Bono 6-3, 6-4, 6-1 (W)
dvouhra 4 Giorgio de Stefani NP (N)
sf 16.–18. června 1931 Dánsko Dánsko 5-0 Praha N/A dvouhra 1 Einer Ulrich 6-3, 6-2, 7-5 (W)
čtyřhra (s Ferenc Maršálek) Einer Ulrich / Erik Worm 9-7, 1-6, 6-3, 6-0 (W)
dvouhra 4 Erik Worm 3-6, 6-2, 6-4, 6-1 (W)
f 9.–11. července 1931 Spojené království Velká Británie 1-4 Praha antuka dvouhra 1 Bunny Austin 6-3, 2-6, 8-6, 3-6, 3-6 (L)
čtyřhra (s Ferenc Maršálek) Patrick Hughes / Fred Perry 4-6, 6-4, 4-6, 2-6 (L)
dvouhra 5 Fred Perry 5-7, 3-6, 5-7 (L)
1k 6.–8. května 1932 Rakousko Rakousko 2-3 Praha N/A dvouhra 2 Franz-Wilhelm Matejka 3-6, 3-6, 6-3, 6-2, 4-6 (L)
čtyřhra (s Ferenc Maršálek) Herbert Kinzl / Herman von Artens 6-2, 6-1, 6-1 (W)
dvouhra 4 Herman von Artens 6-2, 6-1, 5-7, 6-4 (W)
2k 12.–14. května 1933 Monako Monako 5-0 Praha N/A dvouhra 1 Vladimir Landau 6-2, 6-2, 6-4 (W)
čtyřhra (s Ferenc Maršálek) Rene Gallepe / Vladimir Landau 6-1, 6-4, 8-6 (W)
dvouhra 5 Rene Gallepe 6-3, 6-2, 6-1 (W)
čf 8.–10. června 1933 Řecko Řecko 5-0 Praha N/A dvouhra 2 Lazaros Stalios 6-2, 6-4, 9-7 (W)
čtyřhra (s Ferenc Maršálek) Georgios Nikolaides / Stefanos Xydis 6-1, 6-1, 6-1 (W)
dvouhra 5 Georgios Nikolaides 6-1, 6-2, 4-6, 6-0 (W)
sf 17.–20. června 1933 Spojené království Velká Británie 0-5 Devonshire Park, Eastbourne tráva dvouhra 1 Fred Perry 1-6, 4-6, 3-6 (L)
čtyřhra (s Ferenc Maršálek) Patrick Hughes / Fred Perry 3-6, 4-6, 4-6 (L)
dvouhra 5 Bunny Austin 6-3, 7-9, 0-6, 1-6 (L)
čf 7.–9. června 1934 Nový Zéland Nový Zéland 4-1 Praha N/A dvouhra 2 Eskell Andrews 6-1, 6-3, 6-3 (W)
čtyřhra (s Ladislav Hecht) Cam Malfroy / Alan Stedman 5-7, 4-6, 5-7 (L)
dvouhra 5 Cam Malfroy 6-2, 6-0, 6-1 (W)
sf 15.–17. června 1934 Itálie Itálie 3-2 Milan antuka dvouhra 2 Augusto Rado 6-1, 6-2, 10-8 (W)
čtyřhra (s Ferenc Maršálek) Ferruccio Quintavalle / Augusto Rado 6-8, 6-3, 6-0, 6-4 (W)
dvouhra 4 Giorgio de Stefani 6-0, 5-7, 2-6, 7-5, 3-6 (L)
f 13.–15. července 1934 Austrálie Austrálie 2-3 Praha antuka dvouhra 1 Vivian McGrath 10-8, 6-2, 8-6 (W)
čtyřhra (s Ladislav Hecht) Jack Crawford / Adrian Quist 4-6, 3-6, 4-6 (L)
dvouhra 4 Jack Crawford 6-4, 6-4, 2-6, 8-6 (W)
1k 10.–12. května 1935 Jugoslávie Jugoslávie 4-1 Praha antuka dvouhra 1 Franjo Punčec 6-3, 6-1, 6-1 (W)
čtyřhra (with Ladislav Hecht) Franjo Kukuljević / Franjo Punčec 4-6, 4-6, 6-2, 8-6, 6-2 (W)
dvouhra 4 Josip Palada 6-0, 6-1, 6-1 (W)
čf 7.–9. června 1935 Japonsko Japonsko 4-1 Praha N/A dvouhra 2 Hideo Nishimura 6-2, 6-3, 8-6 (W)
čtyřhra (s Ferenc Maršálek) Hideo Nishimura / Jiro Yamagishi 2-6, 6-2, 6-2, 6-1 (W)
sf 7.–9. června 1935 Jihoafrická republika Jihoafrická republika 5-0 Praha N/A dvouhra 2 Norman Farquharson 6-2, 5-7, 6-3, 6-2 (W)
čtyřhra (s Ferenc Maršálek) Norman Farquharson / Vernon Kirby 9-11, 6-4, 6-2, 6-1 (W)
f 12.–14. července 1935 Německo Německo 1-4 Praha antuka dvouhra 1 Henner Henkel 7-5, 6-1, 4-6, 2-6, 6-4 (W)
čtyřhra (s Ferenc Maršálek) Kai Lund / Gottfried von Cramm 3-6, 7-9, 4-6 (L)
dvouhra 4 Gottfried von Cramm 2-6, 4-6, 6-3, 7-5, 1-6 (L)
2k 15.–17. května 1937 Polsko Polsko 5-0 Varšava N/A dvouhra 1 Kazimierz Tarlowski 6-3, 6-4, 2-6, 6-3 (W)
dvouhra 4 Jozef Hebda 7-5, 6-3, 6-3 (W)
čf 5.–7. června 1937 Francie Francie 4-1 Praha antuka dvouhra 1 Christian Boussus 6-2, 6-3, 6-4 (W)
čtyřhra (s Ladislav Hecht) Jean Borotra / Yvon Petra 3-6, 6-2, 2-6, 3-6 (L)
dvouhra 4 Bernard Destremau 6-0, 6-3, 6-4 (W)
sf 12.–14. června 1937 Jugoslávie Jugoslávie 4-1 Praha N/A dvouhra 1 Josip Palada 6-2, 6-1, 6-0 (W)
čtyřhra (s Ladislav Hecht) Josip Palada / Franjo Punčec 2-6, 6-1, 6-0, 7-9, 6-1 (W)
f 10.–12. července 1937 Německo Německo 1-4 Berlin N/A dvouhra 2 Gottfried von Cramm 6-3, 6-4, 4-6, 3-6, 2-6 (L)
1k 29. dubna–1. května 1938 Jugoslávie Jugoslávie 2-3 Záhřeb N/A dvouhra 2 Josip Palada 6-2, 6-2, 6-1 (W)
čtyřhra (s František Cejnar) Dragutin Mitić / Franjo Punčec 11-9, 3-6, 9-7, 6-2 (W)
dvouhra 4 Franjo Punčec 6-3, 1-6, 1-6, 2-6 (L)

Za Německo[editovat | editovat zdroj]

Evropská zóna
Kolo Datum Soupeř Celkový výsledek Místo Povrch Zápas Soupeř/i Výsledek
(W-výhra, L-prohra)
1k 5.–7. května 1939 Švýcarsko Švýcarsko 5-0 Vídeň antuka dvouhra 1 Boris Maneff 6-8, 6-3, 5-7, 6-2, 6-3 (W)
dvouhra 5 Jost Spitzer 8-6, 6-4, 6-3 (W)
2k 19.–21. května 1939 Polsko Polsko 3-2 Varšava N/A dvouhra 1 Adam Baworowski 7-5, 6-3, 2-6, 2-6, 6-4 (W)
dvouhra 4 Ignacy Tloczynski 6-2, 1-6, 7-5, 2-6, 7-9 (L)
čf 27.–29. května 1939 Švédsko Švédsko 4-1 Berlin antuka dvouhra 1 Morgan Hultman 6-0, 6-2, 6-1 (W)
dvouhra 4 Karl Schroeder 2-6, 6-3, 6-3, 6-3 (W)
sf 3.–5. června 1939 Spojené království Velká Británie 5-0 Berlin antuka dvouhra 1 Charles Hare 6-0, 6-1 RET (W)
dvouhra 4 Ronald Shayes 6-1, 6-1, 6-0 (W)
f 28.–30. června 1939 Jugoslávie Jugoslávie 2-3 Záhřeb N/A čtyřhra (s Henner Henkel) Franjo Kukuljević / Franjo Punčec 9-7, 4-6, 6-4, 3-6, 6-1 (W)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lichner, I. et al.(1985): Malá encyklopedie tenisu. Olympia, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]