Seznam vítězů mužské čtyřhry na US Open

Vítězové mužské čtyřhry na US Open
Vítězové mužské čtyřhry na US Open
www.usopen.org
Grand Slam	US Open
Místo	Queens, New York, USA
Areál	Národní tenisové centrum Billie Jean Kingové
Organizátor	United States Tennis Association ; Mezinárodní tenisová federace
Povrch	tráva / venku (1881–1974); antuka / venku (1975–1977); tvrdý / venku (1978–)
Odměna	700 000 USD / pár (2023)
Trofej	US Open Trophy
Nejvyšší počet titulů
amatérské éry	6 – Richard Sears; Holcombe Ward
mezi amatéry v řadě	6 – Richard Sears
otevřené éry	6 – Mike Bryan
otevřené éry v řadě	3 – Rajeev Ram; Joe Salisbury
Současní vítězové
	Rajeev Ram (USA); Joe Salisbury (GBR); (třetí titul)

Seznam vítězů mužské čtyřhry na US Open uvádí přehled šampionů mužské deblové soutěže na tenisovém turnaji US Open.

US Open je tenisový Grand Slam, každoročně hraný na přelomu srpna a září jako závěrečná část čtyřdílné grandslamové kategorie. Do roku 1974 probíhal na trávě, v letech 1975 až 1977 na antuce Har-Tru a od roku 1978, kdy byl přesunut do areálu Národního tenisového centra Billie Jean Kingové ve Flushing Meadows newyorského Queensu, se odehrává na tvrdém povrchu. Americký major byl založen v roce 1881 v Newportu a po Wimbledonu je tak druhým nejstarším grandslamem. Předchozími dějišti byly Newport (1881–1914), Forest Hills (1915–1920, 1924–1977) a Filadelfie (1921–1923).^[1]^[2]

Nejvyšší počet šesti titulů v amatérské éře vyhráli Američané Richard Sears (1882–1887) a Holcombe Ward (1899–1901 a 1904–1906). Nejvyšší počet šesti trofejí v otevřené éře vybojoval Američan Mike Bryan (2005, 2008, 2010, 2012, 2014 a 2018). Spolu s dvojčetem Bobem Bryanem vytvořili rekord pěti párových titulů. Již v rané fázi turnaje, 80. letech devatenáctého století, získala stejný počet triumfů dvojice Richard Sears a James Dwight.^[3]

Rekordních deset finále odehrál Američan Fred Alexander v prvních dvou desetiletích dvacátého století, z toho pětkrát vítězně. V otevřené éře sdílejí sedmi finálovými účastmi rekord Mike Bryan s Indem Leandrem Paesem.^[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra měla premiéru v sezóně 1881 stejně jako mužská dvouhra, šest let před prvním ročníkem žen. Původní název grandslamu zněl „U.S. National Singles Championships for Men“.^[5]

Formát[editovat | editovat zdroj]

Od prvního ročníku se hrálo ve formátu standardního pavouka zakončeného finálem. Účast v prvních třech letech však byla omezena na tenisty hrající v amerických klubech.^[6] V období 1881–1885 se všechny zápasy konaly na dvě vítězné sady, vyjma finále na tři vítězné sety. Od roku 1886 pak muži změnili formát utkání a k výhře v každém zápase bylo potřeba získat tři sady. Později se vrátil formát dvou vítězných sad.^[6] Mezi roky 1890–1906 se konaly oddělené turnaje čtyřher v místních klubech na východním a západním pobřeží, z nichž vzešly dva nejlepší deblové páry, které sehrály barážový zápas v Newportu. Jeho vítězové se pak střetli ve vyzývacím finále s obhájci trofeje o titul.^[7]

Tiebreak byl jako ukončení všech sad zaveden v roce 1970. Do sezóny 1974 byl uplatňován systém náhlé smrti po devátém bodu zkrácené hry (za stavu 8:8). Od roku 1975 je praktikován standardní formát minimálního rozdílu dvou bodů po odehrání dvanácti míčů.^[6] Do sezóny 2019 US Open představoval jediný grandslamový turnaj, jenž využíval tiebreak i v rozhodujících setech zápasů. V roce 2022 byl na grandslamech zaveden jednotný formát ukončení rozhodujících setů utkání. Za stavu her 6–6 v rozhodující sadě tak následuje supertiebreak do 10 bodů, s minimálně dvoubodovým rozdílem.^[8]^[9]

Povrch[editovat | editovat zdroj]

V letech 1887–1974 grandslam probíhal na trávě a mezi roky 1975 až 1977 na zelené antuce „Har-Tru“ ve Forest Hills. Od roku 1978 se odehrává v areálu Billie Jean Kingové ve Flushing Meadows na tvrdém povrchu, kterým byl až do roku 2019 DecoTurf. Minimálně pro sezóny jej nahradil 2020–2025 středně pomalý povrch Laykold.^[10]

Věkové rekordy[editovat | editovat zdroj]

Jako nejstarší si titul v otevřené éře odvezl Američan Mike Bryan, když v roce 2018 vyhrál ve věku 40 let a 4 měsíců.^[11] Nejstarším deblovým finalistou open éry napříč grandslamy se v roce 2023 stal Ind Rohan Bopanna ve 43 letech a 6 měsících.^[11]^[12]

Pohár pro vítěze[editovat | editovat zdroj]

Vítězové získávají repliky stříbrného poháru „US Open Trophy“ ve stejné velikosti, jejichž výrobu v roce 1987 převzala klenotnická firma Tiffany & Co.^[13]^[14]

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

United States National Championships[editovat | editovat zdroj]

Rok	vítězové	poražení finalisté	výsledek
1881	Clarence Clark Frederick Winslow Taylor	Alexander Van Rensselaer Arthur E. Newbold	6–5, 6–4, 6–5
1882	Richard Sears James Dwight	Crawford Nightingale G. M. Smith	6–2, 6–4, 6–4
1883	Richard Sears James Dwight	Alexander Van Rensselaer Arthur E. Newbold	6–0, 6–2, 6–2
1884	Richard Sears James Dwight	Alexander Van Rensselaer Walter Van Rensselaer Berry	6–4, 6–1, 8–10, 6–4
1885	Richard Sears Joseph Clark	Henry Slocum Wallace P. Knapp	6–3, 6–0, 6–2
1886	Richard Sears James Dwight	Howard Taylor Godfrey Brinley	7–5, 6–8, 7–5, 6–4
1887	Richard Sears James Dwight	Howard Taylor Henry Slocum	6–4, 3–6, 2–6, 6–3, 6–3
1888	Oliver Campbell Valentine Hall	Clarence Hobart Edward MacMullen	6–4, 6–2, 6–2
1889	Henry Slocum Howard Taylor	Valentine Hall Oliver Campbell	6–1, 6–3, 6–2
1890	Valentine Hall Clarence Hobart	Charles Carver John Ryerson	6–3, 4–6, 6–2, 2–6, 6–3
1891	Oliver Campbell Bob Huntington	Valentine Hall Clarence Hobart	6–3, 6–4, 8–6
1892	Oliver Campbell Bob Huntington	Valentine Hall Edward L. Hall	6–4, 6–2, 4–6, 6–3
1893	Clarence Hobart Fred Hovey	Oliver Campbell Bob Huntington	6–3, 6–4, 4–6, 6–2
1894	Clarence Hobart Fred Hovey	Carr Neel Sam Neel	6–3, 8–6, 6–1
1895	Malcolm Chace Robert Wrenn	Clarence Hobart Fred Hovey	7–5, 6–1, 8–6
1896	Carr Neel Sam Neel	Robert Wrenn Malcolm Chace	6–3, 1–6, 6–1, 3–6, 6–1
1897	Leo Ware George Sheldon	Harold Mahony Harold Nisbet	11–13, 6–2, 9–7, 1–6, 6–1
1898	Leo Ware George Sheldon	Holcombe Ward Dwight F. Davis	1–6, 7–5, 6–4, 4–6, 7–5
1899	Holcombe Ward Dwight F. Davis	Leo Ware George Sheldon	6–4, 6–4, 6–3
1900	Holcombe Ward Dwight F. Davis	Fred Alexander Raymond Little	6–4, 9–7, 12–10
1901	Holcombe Ward Dwight F. Davis	Leo Ware Beals Wright	6–3, 9–7, 6–1
1902	Reginald Doherty Lawrence Doherty	Holcombe Ward Dwight F. Davis	11–9, 12–10, 6–4
1903	Reginald Doherty Lawrence Doherty	Kreigh Collins L. Harry Waidner	7–5, 6–3, 6–3
1904	Holcombe Ward Beals Wright	Kreigh Collins Raymond Little	1–6, 6–2, 3–6, 6–4, 6–1
1905	Holcombe Ward Beals Wright	Fred Alexander Harold Hackett	6–4, 6–4, 6–1
1906	Holcombe Ward Beals Wright	Fred Alexander Harold Hackett	6–3, 3–6, 6–3, 6–3
1907	Fred Alexander Harold Hackett	Nat Thornton Bryan M. Grant	6–2, 6–1, 6–1
1908	Fred Alexander Harold Hackett	Raymond Little Beals Wright	6–1, 7–5, 6–2
1909	Fred Alexander Harold Hackett	Maurice McLoughlin George Janes	6–4, 6–4, 6–0
1910	Fred Alexander Harold Hackett	Tom Bundy Trowbridge Hendrick	6–1, 8–6, 6–3
1911	Raymond Little Gus Touchard	Fred Alexander Harold Hackett	7–5, 13–15, 6–2, 6–4
1912	Maurice McLoughlin Tom Bundy	Raymond Little Gus Touchard	3–6, 6–2, 6–1, 7–5
1913	Maurice McLoughlin Tom Bundy	John Strachan Clarence Griffin	6–4, 7–5, 6–1
1914	Maurice McLoughlin Tom Bundy	George Church Dean Mathey	6–4, 6–2, 6–4
1915	Clarence Griffin Bill Johnston	Maurice McLoughlin Tom Bundy	2–6, 6–3, 6–4, 3–6, 6–3
1916	Clarence Griffin Bill Johnston	Maurice McLoughlin Ward Dawson	6–4, 6–3, 5–7, 6–3
1917	Fred Alexander Harold Throckmorton	Harry Johnson Irving Wright	11–9, 6–4, 6–4
1918	Vincent Richards Bill Tilden	Fred Alexander Beals Wright	6–3, 6–4, 3–6, 2–6, 6–2
1919	Norman Brookes Gerald Patterson	Vincent Richards Bill Tilden	8–6, 6–3, 4–6, 4–6, 6–2
1920	Clarence Griffin Bill Johnston	Willis E. Davis Roland Roberts	6–2, 6–2, 6–3
1921	Vincent Richards Bill Tilden	Watson Washburn Richard Norris Williams	13–11, 12–10, 6–1
1922	Vincent Richards Bill Tilden	Pat O'Hara Wood Gerald Patterson	4–6, 6–1, 6–3, 6–4
1923	Brian Norton Bill Tilden	Watson Washburn Richard Norris Williams	3–6, 6–2, 6–3, 5–7, 6–2
1924	Howard Kinsey Robert Kinsey	Pat O'Hara Wood Gerald Patterson	7–5, 5–7, 7–9, 6–3, 6–4
1925	Vincent Richards Richard Norris Williams	John Hawkes Gerald Patterson	6–2, 8–10, 6–4, 11–9
1926	Vincent Richards Richard Norris Williams	Alfred Chapin Bill Tilden	6–4, 6–8, 11–9, 6–3
1927	Frank Hunter Bill Tilden	Bill Johnston Richard Norris Williams	10–8, 6–3, 6–3
1928	George Lott John F. Hennessey	Gerald Patterson John Hawkes	6–2, 6–1, 6–2
1929	George Lott John Doeg	Berkeley Bell Lewis White	10–8, 1–6, 6–4, 6–1
1930	George Lott John Doeg	Wilmer Allison John Van Ryn	8–6, 6–3, 3–6, 13–15, 6–4
1931	Wilmer Allison John Van Ryn	Gregory Mangin Berkeley Bell	6–4, 6–3, 6–2
1932	Ellsworth Vines Keith Gledhill	Wilmer Allison John Van Ryn	6–4, 6–3, 6–2
1933	George Lott Lester Stoefen	Frank Shields Frank Parker	11–13, 9–7, 9–7, 6–3
1934	George Lott Lester Stoefen	Wilmer Allison John Van Ryn	6–4, 9–7, 3–6, 6–4
1935	Wilmer Allison John Van Ryn	Don Budge Gene Mako	6–2, 6–3, 2–6, 3–6, 6–1
1936	Don Budge Gene Mako	Wilmer Allison John Van Ryn	6–4, 6–2, 6–4
1937	Gottfried von Cramm Henner Henkel	Don Budge Gene Mako	6–4, 7–5, 6–4
1938	Don Budge Gene Mako	John Bromwich Adrian Quist	6–3, 6–2, 6–1
1939	John Bromwich Adrian Quist	John Crawford Harry Hopman	8–6, 6–1, 6–4
1940	Jack Kramer Ted Schroeder	Gardnar Mulloy Henry Prusoff	6–4, 8–6, 9–7
1941	Jack Kramer Ted Schroeder	Gardnar Mulloy Wayne Sabin	9–7, 6–4, 6–2
1942	Gardnar Mulloy Bill Talbert	Ted Schroeder Sidney Wood	9–7, 7–5, 6–1
1943	Jack Kramer Frank Parker	David Freeman Bill Talbert	6–2, 6–4, 6–4
1944	Robert Falkenburg Don McNeill	Francisco Segura Bill Talbert	7–5, 6–4, 3–6, 6–1
1945	Gardnar Mulloy Bill Talbert	Robert Falkenburg Jack Tuero	12–10, 8–10, 12–10, 6–2
1946	Gardnar Mulloy Bill Talbert	Don McNeill Frank Guernsey	3–6, 6–4, 2–6, 6–3, 20–18
1947	Jack Kramer Ted Schroeder	William Talbert Bill Sidwell	6–4, 7–5, 6–3
1948	Gardnar Mulloy Bill Talbert	Frank Parker Ted Schroeder	1–6, 9–7, 6–3, 3–6, 9–7
1949	John Bromwich Bill Sidwell	Frank Sedgman George Worthington	6–4, 6–0, 6–1
1950	John Bromwich Frank Sedgman	Gardnar Mulloy Bill Talbert	7–5, 8–6, 3–6, 6–1
1951	Ken McGregor Frank Sedgman	Don Candy Mervyn Rose	10–8, 6–4, 4–6, 7–5
1952	Mervyn Rose Vic Seixas	Ken McGregor Frank Sedgman	3–6, 10–8, 10–8, 6–8, 8–6
1953	Rex Hartwig Mervyn Rose	Gardnar Mulloy Bill Talbert	6–4, 4–6, 6–2, 6–4
1954	Vic Seixas Tony Trabert	Lew Hoad Ken Rosewall	3–6, 6–4, 8–6, 6–3
1955	Kosei Kamó Acuši Mijagi	Gerald Moss Bill Quillian	6–3, 6–3, 3–6, 1–6, 6–4
1956	Lew Hoad Ken Rosewall	Ham Richardson Vic Seixas	6–2, 6–2, 3–6, 6–4
1957	Ashley Cooper Neale Fraser	Gardnar Mulloy Budge Patty	4–6, 6–3, 9–7, 6–3
1958	Alex Olmedo Ham Richardson	Sam Giammalva Barry MacKay	3–6, 6–3, 6–4, 6–4
1959	Roy Emerson Neale Fraser	Alex Olmedo Earl Buchholz	3–6, 6–3, 5–7, 6–4, 7–5
1960	Roy Emerson Neale Fraser	Rod Laver Bob Mark	9–7, 6–2, 6–4
1961	Chuck McKinley Dennis Ralston	Rafael Osuna Antonio Palafox	6–3, 6–4, 2–6, 13–11
1962	Rafael Osuna Antonio Palafox	Chuck McKinley Dennis Ralston	6–4, 10–12, 1–6, 9–7, 6–3
1963	Chuck McKinley Dennis Ralston	Rafael Osuna Antonio Palafox	9–7, 4–6, 5–7, 6–3, 11–9
1964	Chuck McKinley Dennis Ralston	Mike Sangster Graham Stilwell	6–3, 6–2, 6–4
1965	Roy Emerson Fred Stolle	Frank Froehling Charles Pasarell	6–4, 10–12, 7–5, 7–3
1966	Roy Emerson Fred Stolle	Clark Graebner Dennis Ralston	6–4, 6–4, 6–4
1967	John Newcombe Tony Roche	Bill Bowrey Owen Davidson	6–8, 9–7, 6–3, 6–3

US Open[editovat | editovat zdroj]

Rok	vítězové	poražení finalisté	výsledek
1968	Bob Lutz Stan Smith	Arthur Ashe Andrés Gimeno	11–9, 6–1, 7–5
1969	Ken Rosewall Fred Stolle	Charles Pasarell Dennis Ralston	2–6, 7–5, 13–11, 6–3
1970	Pierre Barthès Nikola Pilić	Roy Emerson Rod Laver	6–3, 7–6, 4–6, 7–6
1971	John Newcombe Roger Taylor	Stan Smith Erik van Dillen	6–7, 6–3, 7–6, 4–6, [5-3]
1972	Cliff Drysdale Roger Taylor	Owen Davidson John Newcombe	6–4, 7–6, 6–3
1973	Owen Davidson John Newcombe	Rod Laver Kenneth Rosewall	7–5, 2–6, 7–5, 7–5
1974	Bob Lutz Stan Smith	Patricio Cornejo Jaime Fillol	6–3, 6–3
1975	Jimmy Connors Ilie Năstase	Tom Okker Marty Riessen	6–4, 7–6
1976	Tom Okker Marty Riessen	Paul Kronk Cliff Letcher	6–4, 6–4
1977	Bob Hewitt Frew McMillan	Brian Gottfried Raúl Ramírez	6–4, 6–0
1978	Bob Lutz Stan Smith	Marty Riessen Sherwood Stewart	1–6, 7–5, 6–3
1979	Peter Fleming John McEnroe	Bob Lutz Stan Smith	6–2, 6–4
1980	Bob Lutz Stan Smith	Peter Fleming John McEnroe	7–6, 3–6, 6–1, 3–6, 6–3
1981	Peter Fleming John McEnroe	Heinz Günthardt Peter McNamara	bez boje
1982	Kevin Curren Steve Denton	Victor Amaya Hank Pfister	6–2, 6–7, 5–7, 6–2, 6–4
1983	Peter Fleming John McEnroe	Fritz Buehning Van Winitsky	6–3, 6–4, 6–2
1984	John Fitzgerald Tomáš Šmíd	Stefan Edberg Anders Järryd	7–6, 6–3, 6–3
1985	Ken Flach Robert Seguso	Henri Leconte Yannick Noah	6–7, 7–6, 7–6, 6–0
1986	Andrés Gómez Slobodan Živojinović	Joakim Nyström Mats Wilander	4–6, 6–3, 6–3, 4–6, 6–3
1987	Stefan Edberg Anders Järryd	Ken Flach Robert Seguso	7–6, 6–2, 4–6, 5–7, 7–6
1988	Sergio Casal Emilio Sánchez	Rick Leach Jim Pugh	bez boje
1989	John McEnroe Mark Woodforde	Ken Flach Robert Seguso	6–4, 4–6, 6–3, 6–3
1990	Pieter Aldrich Danie Visser	Paul Annacone David Wheaton	6–2, 7–6, 6–2
1991	John Fitzgerald Anders Järryd	Scott Davis David Pate	6–3, 3–6, 6–3, 6–3
1992	Jim Grabb Richey Reneberg	Rick Leach Kelly Jones	3–6, 7–6, 6–3, 6–3
1993	Ken Flach Rick Leach	Martin Damm Karel Nováček	6–7, 6–4, 6–2
1994	Jacco Eltingh Paul Haarhuis	Todd Woodbridge Mark Woodforde	6–3, 7–6
1995	Todd Woodbridge Mark Woodforde	Alex O'Brien Sandon Stolle	6–3, 6–3
1996	Todd Woodbridge Mark Woodforde	Jacco Eltingh Paul Haarhuis	4–6, 7–6, 7–6
1997	Jevgenij Kafelnikov Daniel Vacek	Jonas Björkman Nicklas Kulti	7–6, 6–3
1998	Sandon Stolle Cyril Suk	Mark Knowles Daniel Nestor	4–6, 7–6, 6–2
1999	Sébastien Lareau Alex O'Brien	Maheš Bhúpatí Leander Paes	7–6, 6–4
2000	Lleyton Hewitt Max Mirnyj	Ellis Ferreira Rick Leach	6–4, 5–7, 7–6
2001	Wayne Black Kevin Ullyett	Donald Johnson Jared Palmer	7–6, 6–2, 6–3
2002	Maheš Bhúpatí Max Mirnyj	Jiří Novák Radek Štěpánek	6–3, 3–6, 6–4
2003	Jonas Björkman Todd Woodbridge	Bob Bryan Mike Bryan	5–7, 6–0, 7–5
2004	Mark Knowles Daniel Nestor	Leander Paes David Rikl	6–3, 6–3
2005	Bob Bryan Mike Bryan	Jonas Björkman Max Mirnyj	6–1, 6–4
2006	Martin Damm Leander Paes	Jonas Björkman Max Mirnyj	6–7^(5–7), 6–4, 6–3
2007	Simon Aspelin Julian Knowle	Lukáš Dlouhý Pavel Vízner	7–5, 6–4
2008	Bob Bryan Mike Bryan	Lukáš Dlouhý Leander Paes	7–6^(7–5), 7–6^(12–10)
2009	Lukáš Dlouhý Leander Paes	Maheš Bhúpatí Mark Knowles	3–6, 6–3, 6–2
2010	Bob Bryan Mike Bryan	Rohan Bopanna Ajsám Kúreší	7–6^(7–5), 7–6^(7–4)
2011	Jürgen Melzer Philipp Petzschner	Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski	6–2, 6–2
2012	Bob Bryan Mike Bryan	Leander Paes Radek Štěpánek	6–3, 6–4
2013	Leander Paes Radek Štěpánek	Alexander Peya Bruno Soares	6–1, 6–3
2014	Bob Bryan Mike Bryan	Marcel Granollers Marc López	6–3, 6–4
2015	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	Jamie Murray John Peers	6–4, 6–4
2016	Jamie Murray Bruno Soares	Pablo Carreño Busta Guillermo García-López	6–2, 6–3
2017	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	Feliciano López Marc López	6–4, 6–3
2018	Mike Bryan Jack Sock	Łukasz Kubot Marcelo Melo	6–3, 6–1
2019	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	Marcel Granollers Horacio Zeballos	6–4, 7–5
2020	Mate Pavić Bruno Soares	Wesley Koolhof Nikola Mektić	7–5, 6–3
2021	Rajeev Ram Joe Salisbury	Jamie Murray Bruno Soares	3–6, 6–2, 6–2
2022	Rajeev Ram Joe Salisbury	Wesley Koolhof Neal Skupski	7–6^(7–4), 7–5
2023	Rajeev Ram Joe Salisbury	Rohan Bopanna Matthew Ebden	2–6, 6–3, 6–4

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Vícenásobní vítězové[editovat | editovat zdroj]

Tenista	éra			roky vítězství
Tenista	amatérská	open	celkově	roky vítězství
Sears, RichardRichard Sears (USA)	6	0	6	1882, 1883, 1884, 1885, 1886, 1887
Ward, HolcombeHolcombe Ward (USA)	6	0	6	1899, 1900, 1901, 1904, 1905, 1906
Bryan, MikeMike Bryan (USA)	0	6	6	2005, 2008, 2010, 2012, 2014, 2018
Dwight, JamesJames Dwight (USA)	5	0	5	1882, 1883, 1884, 1886, 1887
Alexander, FredFred Alexander (USA)	5	0	5	1907, 1908, 1909, 1910, 1917
Tilden, BillBill Tilden (USA)	5	0	5	1918, 1921, 1922, 1923, 1927
Richards, VincentVincent Richards (USA)	5	0	5	1918, 1921, 1922, 1925, 1926
Lott, GeorgeGeorge Lott (USA)	5	0	5	1928, 1929, 1930, 1933, 1934
Bryan, BobBob Bryan (USA)	0	5	5	2005, 2008, 2010, 2012, 2014
Hackett, HaroldHarold Hackett (USA)	4	0	4	1907, 1908, 1909, 1910
Kramer, JackJack Kramer (USA)	4	0	4	1940, 1941, 1943, 1947
Mulloy, GardnarGardnar Mulloy (USA)	4	0	4	1942, 1945, 1946, 1948
Talbert, BillBill Talbert (USA)	4	0	4	1942, 1945, 1946, 1948
Emerson, RoyRoy Emerson (AUS)	4	0	4	1959, 1960 1965, 1966
Lutz, BobBob Lutz (USA)	0	4	4	1968, 1974, 1978, 1980
Smith, StanStan Smith (USA)	0	4	4	1968, 1974, 1978, 1980
McEnroe, JohnJohn McEnroe (USA)	0	4	4	1979, 1981, 1983, 1989
Campbell, OliverOliver Campbell (USA)	3	0	3	1888, 1891, 1892
Hobart, ClarenceClarence Hobart (USA)	3	0	3	1890, 1893, 1894
Wright, BealsBeals Wright (USA)	3	0	3	1904, 1905, 1906
McLoughlin, MauriceMaurice McLoughlin (USA)	3	0	3	1912, 1913, 1914
Bundy, TomTom Bundy (USA)	3	0	3	1912, 1913, 1914
Griffin, ClarenceClarence Griffin (USA)	3	0	3	1915, 1916, 1920
Schroeder, TedTed Schroeder (USA)	3	0	3	1940, 1941, 1947
Fraser, NealeNeale Fraser (AUS)	3	0	3	1957, 1959, 1960
McKinley, ChuckChuck McKinley (USA)	3	0	3	1961, 1963, 1964
Ralston, DennisDennis Ralston (USA)	3	0	3	1961, 1963, 1964
Stolle, FredFred Stolle (AUS)	2	1	3	1965, 1966, 1968
Newcombe, JohnJohn Newcombe (AUS)	1	2	3	1967, 1971, 1973
Fleming, PeterPeter Fleming (USA)	0	3	3	1979, 1981, 1983
Woodforde, MarkMark Woodforde (AUS)	0	3	3	1989, 1995, 1996
Woodbridge, ToddTodd Woodbridge (AUS)	0	3	3	1995, 1996, 2003
Paes, LeanderLeander Paes (IND)	0	3	3	2006, 2009, 2013
Ram, RajeevRajeev Ram (USA)	0	3	3	2021, 2022, 2023
Salisbury, JoeJoe Salisbury (GBR)	0	3	3	2021, 2022, 2023

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ HUBBARD, Lauren. How the U.S. Open Changed the History of Tennis Forever. Town & Country [online]. 2022-08-29 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-20. (anglicky)
↑ WALKER, Randy. When Philadelphia Tried To Take US Open Tennis Away From New York. World Tennis Magazine [online]. 2015-09-01 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-23. (anglicky)
↑ Most Championship Titles. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Doubles Records. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
↑ KENT, Anne T. Early Lawn Tennis in Marin for Women… and Men. Anne T. Kent California Room Newsletter [online]. 2022-05-06 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-06. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c TALBERT, William F.; AXTHELM, Pete. Tennis observed; the USLTA men's singles champions, 1881-1966. Boston: Barre Publishers, Barre, Mass., 1967. (anglicky)
↑ SHANNON, Bill. United States Tennis Association Official Encyclopedia of Tennis (Centennial edition) [online]. New York: Harper & Row, 1981 [cit. 2011-01-23]. S. 237–249, 558. Dostupné online. ISBN 0-06-014896-9.
↑ SHITOLE, Sarthak. Massive rule change to Grand Slams as 10-point tiebreaker to be played at all majors starting from 2022 French Open. FirstSportz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-16. (anglicky)
↑ Grandslamové turnaje otestují jednotný tie break do deseti bodů v pátém setu. Sport.cz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
↑ Sport Group's Laykold selected as new US Open court surface [online]. USTA, 2020-03-23 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Who are the oldest men's doubles Grand Slam champions in tennis?. Sporting News [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑ US Open: Rohan Bopanna becomes oldest Grand Slam finalist of Open era. The Times of India [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. ISSN 0971-8257. (anglicky)
↑ US Open and Tiffany & Co. sign multi-year partnership renewal. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023-08-15 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑ KLEIN, Lukas. Discover the US Open Tennis Trophy. Sportinglad [online]. 2023-08-22 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam vítězů mužské čtyřhry na US Open na Wikimedia Commons
Vítězové mužské čtyřhry US Open na oficiální stránce (anglicky)

[h1-1] HUBBARD, Lauren. How the U.S. Open Changed the History of Tennis Forever. Town & Country [online]. 2022-08-29 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-20. (anglicky)

[2] WALKER, Randy. When Philadelphia Tried To Take US Open Tennis Away From New York. World Tennis Magazine [online]. 2015-09-01 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-23. (anglicky)

[3] Most Championship Titles. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)

[4] Doubles Records. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.

[5] KENT, Anne T. Early Lawn Tennis in Marin for Women… and Men. Anne T. Kent California Room Newsletter [online]. 2022-05-06 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-06. (anglicky)

[Talbert-6] TALBERT, William F.; AXTHELM, Pete. Tennis observed; the USLTA men's singles champions, 1881-1966. Boston: Barre Publishers, Barre, Mass., 1967. (anglicky)

[7] SHANNON, Bill. United States Tennis Association Official Encyclopedia of Tennis (Centennial edition) [online]. New York: Harper & Row, 1981 [cit. 2011-01-23]. S. 237–249, 558. Dostupné online. ISBN 0-06-014896-9.

[8] SHITOLE, Sarthak. Massive rule change to Grand Slams as 10-point tiebreaker to be played at all majors starting from 2022 French Open. FirstSportz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-16. (anglicky)

[9] Grandslamové turnaje otestují jednotný tie break do deseti bodů v pátém setu. Sport.cz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.

[10] Sport Group's Laykold selected as new US Open court surface [online]. USTA, 2020-03-23 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. (anglicky)

[old-11] Who are the oldest men's doubles Grand Slam champions in tennis?. Sporting News [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky)

[12] US Open: Rohan Bopanna becomes oldest Grand Slam finalist of Open era. The Times of India [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. ISSN 0971-8257. (anglicky)

[13] US Open and Tiffany & Co. sign multi-year partnership renewal. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023-08-15 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)

[14] KLEIN, Lukas. Discover the US Open Tennis Trophy. Sportinglad [online]. 2023-08-22 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

Vítězové a vítězky Grand Slamu

Australian Open	mužská dvouhra • ženská dvouhra • mužská čtyřhra • ženská čtyřhra • smíšená čtyřhra • junioři

French Open	mužská dvouhra • ženská dvouhra • mužská čtyřhra • ženská čtyřhra • smíšená čtyřhra • junioři

Wimbledon	mužská dvouhra • ženská dvouhra • mužská čtyřhra • ženská čtyřhra • smíšená čtyřhra • junioři

US Open	mužská dvouhra • ženská dvouhra • mužská čtyřhra • ženská čtyřhra • smíšená čtyřhra • junioři