Druhá Maďarská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maďarská republika
Magyar Köztársaság
 Maďarské království 1946–1949 Maďarská lidová republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Himnusz
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
93 030 km²
nejvyšší bod:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
9 204 799 (1949)
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
1. únor 1946 vyhlášením druhé republiky
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Maďarské království Maďarské království
Nástupnické:
Maďarská lidová republika Maďarská lidová republika

Druhá Maďarská republika byla státním útvarem vytvořeným z Maďarského království po skončení druhé světové války a existujícím až do vyhlášení Maďarské lidové republiky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území Maďarského království za Druhé světové války:      Mađarské území po roce 1918 a 1946.      Území získané v letech 1938 – 1941.

Dne 1. února 1946 bylo Maďarsko vyhlášeno republikou. Státní suverenita byla následně obnovena mírovou smlouvou z 10. února 1947, územní rozsah státu se vrátil do podoby podle Trianonské smlouvy. Nově utvářené orgány státní správy měly od počátku lidově demokratický charakter. Prvním prezidentem byl zvolen malorolník Zoltán Tildy, přívrženec Sovětského svazu, naopak premiérem se stal rovněž malorolník Ferenc Nagy, stoupenec západních demokracii.

V lednu 1946 začalo vysídlení německého obyvatelstva z Maďarska. Původně měla být vysídlena celá menšina čítající asi 500 000 osob, ale nakonec se vysídlení dotklo asi 220 000 obyvatel.[1]

...z národně-politického hlediska nelze pochybovat, že je v zájmu Maďarska, aby zemi opustilo co nejvíce Němců. Taková příležitost zbavit se Němců se už nikdy nenaskytne.
— ministr pro výstavbu József Antall v prosinci 1945[2]

V letech 19451948 bylo na základě zákona o pozemkové reformě přiděleno bezzemkům a drobným zemědělcům 1 800 000 hektarů velkostatkářské a církevní půdy a v letech 19451949 došlo po etapách ke znárodnění hlavních hospodářských odvětví – průmyslu, dopravy, obchodu a finančnictví. Těmito změnami se upevňovalo lidově demokratické zřízení v zemi. Novou maďarskou měnou byl od května 1946 ustanoven forint. Jen ze státní správy bylo působením komunisty László Rajka odstraněno více jak 60 000 „pravicových živlů“. Komunistická kampaň proti Bélovi Kovácsovi (tajemník malorolnické strany) skončila jeho zatčením v únoru 1947 a následnou deportací do Sovětského svazu. Maďarský premiér Ferenc Nagy byl nucen, pod výhrůžkou obvinění ze spiknutí, odstoupit z funkce a následně emigrovat.

Srpnové volby v roce 1947 byly nejúspěšnější pro koalici v čele s komunisty, kteří získali 22 % hlasů a stali se tak nejsilnější stranou v parlamentu. Poté se dvě vedoucí politické strany MKP a MSZDP 12. června 1948 sloučily do jednotné MDP. Následně došlo ke druhé vlně masivního znárodňování a násilné kolektivizace. Květnové volby roku 1949 se již nesly v duchu jednotné kandidátky lidové fronty, která získala 95 % veškerých hlasů.[3]

15. srpna 1949 byla vyhlášena Maďarská lidová republika a 20. srpna Národní shromáždění přijalo zákon o nové socialistické ústavě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOSSERT, Andreas. Chladná vlast : historie odsunutých Němců po roce 1945. Brno : Host, 2011. 473 s. Dále jen Chladná vlast. ISBN 978-80-7294-414-9. S. 43.  
  2. Chladná vlast, s. 44.
  3. Vokscentrum - Az 1947-es választások

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Második Magyar Köztársaság na maďarské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. (Čeština) 
  • PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha : Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4. (Čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]