Maďarské velkoknížectví
| Maďarské velkoknížectví Magyar Nagyfejedelemség
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||||
Vznik |
|||||||||||||||||
Zánik |
1000 – korunovace Štěpána I. | ||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg){kind=small}
Maďarské velkoknížectví (maďarsky Magyar Nagyfejedelemség) nebo Uherské knížectví, někdy také Uherská říše apod., jsou historická označení pro nejraněji doložený uherský stát ve středověku, založený někdy mezi lety 895 a 896 kočovným kmenovým svazem Maďarů, kteří postupně přešli z polokočovného způsobu života na život usedlý. V průběhu 10. století jsou původní pohanská náboženství nahrazena křesťanstvím a maďarská kmenová konfederace se postupně mění a konsoliduje v křesťanské království dle západního vzoru. Tím se formálně stává v roce 1000, kdy se kníže Vajk, pokřtěný již jako Štěpán, nechává korunovat na uherského krále Štěpána I.
Staromaďarskému knížectví nevládl pouze kníže (slovo slovanského původu od кънѧꙃь, kňaz), nýbrž v podobě diarchie se o moc dělili dva nejvýše postavení muži, tj. sakrální král či kníže zvaný kende nebo kündü a náčelník-vojevůdce gyula („vojvoda“), přičemž který z nich zastával důležitější funkci nebo měl větší moc je předmětem dohadů. Vládnoucí titul (dle některých pramenů kníže nebo dokonce chán) mohl být přenesen z říše Chazarů, tedy že byl odvozen od titulu kagana.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vznik Uher (896–1000)
[editovat | editovat zdroj]Vznik Uher je neodmyslitelně spjat s příchodem kočovných Maďarů do Panonie a Podunají. Staromaďarské kmeny přišly do této oblasti již sjednoceny pod vedením náčelníka Arpáda, kterého si sedm maďarských vojvodů v roce 890 zvolilo za svého vládce. Za sebou zanechali maďarské kočovné kmeny starší domovinu Etelköz, která ležela východně od Karpat. Maďaři nalezli v nových sídlech vyspělejší kulturu rolníků pod ochranou Velké Moravy a vedly výbojné války proti sousedům.
Vláda Arpáda
[editovat | editovat zdroj]
V roce 896 se stal Arpád vládcem kmenů a pod Arpádovým velením snad v roce 902 nebo 903 porazil vojsko Velké Moravy, v roce 906 byl poražen bavorskými vojsky a velkomoravským knížetem Mojmírem II. Posílení své pozice se Arpád dočkal díky Frankům, kteří pozvali na jednání a zabili maďarské velmože. Arpád vedl válku proti Bavorům, které v roce 907 poráží u Brezalausburgu (dnešní Bratislava). Protože se nezachovaly prameny o zapojení vojsk Velké Moravy, s datem 907 je již spojen rozpad Velké Moravy a slovanská knížata se podřizují ve výbojných bitvách Maďarům. Nastává usídlování Maďarů v Podunajské nížině a přebírání kultury a způsobů obrábění půdy od vyspělejších slovanských sousedů.
Nástupci Arpáda
[editovat | editovat zdroj]Arpádovi následníci pokračují ve výbojích, které směrem na západ zastavuje až bitva na Lechu v roce 955. Maďaři poté přecházejí k usedlému způsobu života a Arpádovci pomalu upevňují po vzoru evropských mocností svou svrchovanou moc a pevně se ujímají vlády. Přijímají křesťanství za své náboženství a od dob prvního uherského krále sv. Štěpána ho také horlivě šíří po celé zemi. Původní převážně slovanské obyvatelstvo bylo nuceno asimilovat a přijmout nadvládu uherského krále. Jak na jihu v oblasti Blatnohradu a Panonie na západě, tak i na severu v oblasti Nitrianskeho knížectví převzali od místních obyvatel část zemědělství, řemesla a z počátku i způsob státní správy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MADGEARU, Alexandru, 2008. The Mission of Hierotheos: Location and Significance. Byzantinoslavica. S. 119-138. Dostupné online.
- MADGEARU, Alexandru, 2017. Further Considerations on Hierotheos’ Mission to the Magyars. Acta Musei Napocensis. S. 1-16. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (česky) Dějiny Uherska
