Blatenské knížectví
| Dolnopanonské knížectví Blatenské knížectví Pannonia inferior
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||
| Státní útvar | |||||||||
Vznik
|
|||||||||
Zánik
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.svg){kind=small}
Blatenské knížectví (slovensky Blatenské kniežatstvo, slovinsky Blatenska kneževina) neboli Dolní Panonie (latinsky Pannonia inferior) bylo slovanské knížectví, které se v polovině 9. století rozprostíralo kolem jezera Balaton, mezi Drávou na jihu, Dunajem na východě, Štýrským Hradcem na západě a přibližně Veszprémem na severu. Podle novějších názorů sem patřilo i území mezi Rábem a Klosterneuburgem. Stolicí knížectví byl Blatnohrad na řece Zale.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Blatenské knížectví vzniklo kolem roku 839, kdy ho východofranský král Ludvík II. Němec dal v léno Pribinovi, který předtím absolvoval strastiplnou cestu po střední Evropě poté, kdy ho roku 833 i s družinou vyhnal Mojmír I. z Nitranského knížectví. Roku 847 Pribina knížectví dostal do osobní dědičné držby.
Za vlády Pribinova syna Kocela jej navštívili na své cestě do Říma Cyril a Metoděj a to přispělo spolu s obnovou místního biskupství k většímu kulturnímu významu a samostatnosti knížectví, které se stalo jedním ze středisek slovanské vzdělanosti. Po Kocelově smrti v roce 876 bylo knížectví opět včleněno do Východofranské říše pod vládu Arnulfa Korutanského. V letech 884–894 se knížectví po bitvě na řece Rábě stalo součástí Velkomoravské říše pod vedením Svatopluka. V roce 896 ještě východofranský vládce Arnulf udělil Blatenské knížectví v léno Braslavovi, ale již roku 901 dobyli oblast Maďaři a ta se stala součástí Uher a coby samostatný celek zanikla.
Mapy[editovat | editovat zdroj]
-
Přibližný rozsah Blatenského knížectví kolem roku 846 s polohou Blatnohradu -
-
Blatenské knížectví zeleně vlevo na mapě vytvořené podle informací z Gesta Hungarorum
Součásti knížectví[editovat | editovat zdroj]
Předpokládá se, že Blatenské knížectví sestávalo z těchto celků:[1]
- Blatenské knížectví – mezi Veszprémem a řekou Drávou
- Ptujské knížectví – v okolí města Ptuj
- Doudlebské knížectví – v okolí blíže neurčeného sídla Dudleipin (údajně u Murecku nebo Bad Radkersburgu) poblíž štýrského Leibnitz, jež zmiňuje listina z roku 891
- Možné Etgarovské knížectví mezi Klosterneuburgem a Kőszegem
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pojem pohanství je pejorativně užívaný běžný výraz křesťanské kultury pro všechna ne-křesťanská náboženství vyjma židovství.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Blatenské kniežatstvo na slovenské Wikipedii a Plattensee-Fürstentum na německé Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Blatenské knížectví v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- ↑ STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo. Počiatky stredovekého Slovenska. [s.l.]: [s.n.], 2020. Dostupné online. ISBN 978-90-04-43782-1. S. 173.