Přeskočit na obsah

Braslav Sávský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Braslav Sávský
Portrét
kníže Braslav na poštovní známce z roku 1944
Narození9. století
Úmrtí897
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Braslav (†901?) byl v letech 880900 knížetem Sávského knížectví (později území Panonského Chorvatska) a mezi roky 896–900/901 vládl i na území bývalého Blatenského knížectví, v němž předtím vládl Kocel (861876), vnuk nitranského knížete Pribiny.

Sávské knížectví leželo mezi řekami DrávaSáva a bylo lénem Východofranské říše.

Do funkce sávského knížete Braslava dosadil východofranský panovník Karel III. Tlustý, jemuž roku 884 vzdal Braslav hold v TullnuVídně. Za odměnu měl chránit východní hranice Franské říše před útoky starých Maďarů. Jako východofranský vazal kníže Braslav vystupoval vůči Velké Moravě nepřátelsky; např. v roce 892 zaútočil neúspěšně na Svatoplukovy země. Na lepší obranu proti útokům starých Maďarů v roce 896 Frankové území pod správou Braslava rozšířili o prostor Blatenského knížectví. Nepomohlo to však a v letech 900/901 maďarští nájezdníci toto území dobyli.

O dvě století později bylo pod jménem Slavonie začleněno do Uherského království.

Podle některých badatelů je slovenská Bratislava pojmenovaná po Braslavovi (Brezalauspurc, 907).[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Braslav (Sávia) na slovenské Wikipedii.

  1. LUTHAR, Oto. The Land Between: A History of Slovenia. [s.l.]: Peter Lang, 2008. Dostupné online. ISBN 978-3-631-57011-1. S. 104, 110–111. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Ratimír
Znak z doby nástupu Chorvatský kníže
880–897/898
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Tomislav I.