Braslav Sávský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gesta hungarorum map.jpg

Braslav byl kníže Sávského knížectví (nazývaného také Savio, chorvatská Panonie a pod.) v letech 880- cca 900, přičemž 896- cca 900 vládl i na území (bývalého) Blatenského knížectví (nazývaného také Panonie, Zadunajské knížectví, Kocelovo knížectví apod.).

Sávské knížectví leželo mezi mezi řekami Dráva a Sáva a bylo vazalem Východofranské říše. Do funkce sávského knížete Braslava dosadil východofranský panovník Karel III., jemuž v roce 884 vzdal hold v Tullnu u Vídně. Za odměnu měl Braslav chránit východní hranice Franské říše před útoky starých Maďarů. Jako východofranský vazal kníže Braslav vystupoval vůči Velké Moravě nepřátelsky; např. v roce 892 zaútočil neúspěšně na Svatoplukovy kraje. Na lepší obranu proti útokům starých Maďarů v roce 896 Východní Frankové území pod správou Braslava rozšířili o území (bývalého) Blatenského knížectví. Nepomohlo to však a v letech 900/901 staří Maďaři toto území dobyli .

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Braslav (Sávia) na slovenské Wikipedii.