Braslav Sávský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Braslav (†901?) byl v letech 880900 knížetem Sávského knížectví (později území Panonského Chorvatska) a mezi roky 896–900/901 vládl i na území bývalého Blatenského knížectví, v němž předtím vládl Kocel (861876), syn nitranského knížete Pribiny.

Sávské knížectví leželo mezi mezi řekami DrávaSáva a bylo vazalem Východofranské říše. Do funkce sávského knížete Braslava dosadil východofranský panovník Karel III. Tlustý, jemuž roku 884 vzdal hold v TullnuVídně. Za odměnu měl Braslav chránit východní hranice Franské říše před útoky starých Maďarů. Jako východofranský vazal kníže Braslav vystupoval vůči Velké Moravě nepřátelsky; např. v roce 892 zaútočil neúspěšně na Svatoplukovy země. Na lepší obranu proti útokům starých Maďarů v roce 896 Frankové území pod správou Braslava rozšířili o prostor Blatenského knížectví. Nepomohlo to však a  v letech 900/901 maďarští nájezdníci toto území dobyli. O dvě století později bylo pod jménem Slavonie začleněno do Uherského království.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Braslav (Sávia) na slovenské Wikipedii.