Kocel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
socha knížete Kocela v srbském parlamentu

Kocel (833876) (v historických pramenech známý též pod jmény Kocelj, Gozil, Chozil, Chezilo, Chezul) byl přibližně od roku 861 knížetem Blatenského knížectví. Byl synem knížete Pribiny a jeho bavorské manželky neznámého jména.

Jeho původní jméno bylo Gozil.

Po smrti svého otce se roku 861 stal knížetem v Blatenském knížectví.

Kocel byl horlivý křesťan, v jeho panství bylo na třicet kostelů, které podléhaly pravomoci salcburského arcibiskupa. Na rozdíl od svého otce Pribiny se Kocel nadchl pro slovanské písmo a slovanský kult, a proto přijal na svém sídle v Blatnohradě v Panonii dva soluňské bratry Cyrila a Metoděje, kteří putovali v roce 867 z Moravy do Říma. Věrozvěstové založili v Blatnohradě církevní školu a Kocel jim svěřil na padesát žáků. Kocel chtěl zřídit v Panonii samostatnou diecézi, proto si po Cyrilově smrti vyžádal zpět Metoděje, papež ho vyslal jako svého legáta a arcibiskupa panonského a moravského se sídlem v Sirmiu, dnešní Sremska Mitrovica v Srbsku. Svou touhu po samostatnosti odnesl kníže Kocel, když v roce 876 v boji proti Charvátům padl. Jeho Panonie se stala kořistí velkomoravského knížete Svatopluka I.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava : Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky)