Kocel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kocel
blatenský kníže
Portrét
socha knížete Kocela v srbském parlamentu
Doba vlády861876
Úmrtí876
PředchůdcePribina
OtecPribina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kocel původním jménem Gozil (833876) (v historických pramenech známý též pod jmény Kocelj, Gozil, Chozil, Chezilo, Chezul) byl přibližně od roku 861 knížetem Blatenského knížectví. Byl synem knížete Pribiny a jeho bavorské manželky neznámého jména.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po smrti svého otce se roku 861 stal knížetem v Blatenském knížectví. Byl horlivým křesťanem, v jeho panství bylo na třicet kostelů, které podléhaly pravomoci salcburského arcibiskupa. Na rozdíl od svého otce Pribiny se Kocel nadchl pro slovanské písmo a slovanský kult, a proto přijal na svém sídle v Blatnohradě v Panonii dva soluňské bratry Cyrila a Metoděje, kteří putovali v roce 867 z Moravy do Říma. Věrozvěstové založili v Blatnohradě církevní školu a Kocel jim svěřil na padesát žáků. Chtěl v Panonii založit samostatnou diecézi, proto si po Cyrilově smrti vyžádal zpět Metoděje, papež ho vyslal jako svého legáta, arcibiskupa panonského a moravského se sídlem v Sirmiu, dnešní Sremska Mitrovica v Srbsku. Jeho snahu zajistit knížectví samostatnost ukončila jeho smrt, v roce 876 padl v boji proti Charvátům. Území Panonie se stalo součástí velkomoravského knížete Svatopluka I.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]