Staří Maďaři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Staří Maďaři (též Uhři či Pramaďaři) je název kočovného kmenového svazu s původní vlastí pravděpodobně v oblasti Kavkazu. Jejich nejbližšími příbuznými jsou malé národy Mansi a Chanty, žijící na východ od Uralu na západní Sibiři u řeky Ob, kde mají vlastní autonomní oblast s centrem ve městě Chanty-Mansijsk.

Legendy o údajné souvislosti Maďarů se Sumeřany a Huny většina vědců odmítá. Ve středověku si však často lidé omylem mysleli, že Maďaři jsou potomci Hunů nebo Avarů, protože měli stejný kočovnický a kořistnický způsob života.

Po příchodu do Karpatské kotliny v počtu asi 100 000 - 250 000 osob se podle jednoho z jejich kmenů - Megyer/Meďer - začali nazývat Maďaři.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Jméno Uhři pochází přes slovanskou zkomoleninu og(ъ)r- (bulharo-turkické Ogɘr/Ugɘr) z názvu bulharsko-avarského kmenového svazu Onogurů, což znamená "deset šípů ", přeneseně deset spojených kmenů. Počáteční H-na začátku slova v některých jazycích (lat. Hungarus, angl. Hungary, něm. (H)ungarn) vzniklo z uvedené záměny s Huny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Starí Maďari na slovenské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]