Staří Maďaři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maďaři
5. století895 Maďarské velkoknížectví 
geografie
Mapa
Migrace Maďarů do Evropy
žádné
obyvatelstvo
národnostní složení:
Staří Maďaři
státní útvar
kmenová konfederace
Státní útvary a území
Předcházející:
Nástupnické:
Maďarské velkoknížectví Maďarské velkoknížectví

Staří Maďaři (též Uhři či Pramaďaři) je historické označení kočovného kmenového svazu s původní vlastí pravděpodobně v oblasti západních svahů Uralu. Jejich nejbližšími příbuznými jsou malé národy Mansi a Chanty, žijící na východ od Uralu na západní Sibiři u řeky Ob, kde mají vlastní autonomní oblast s centrem ve městě Chanty-Mansijsk.

Prestiží motivované spekulace o údajné souvislosti Maďarů se Sumery a Huny většina vědců odmítá. Ve středověku si však často lidé omylem mysleli, že Maďaři jsou potomci Hunů nebo Avarů, protože měli stejný kočovnický a kořistnický způsob života.

Po příchodu do Karpatské kotliny v počtu asi 100 000–250 000 osob se podle jednoho z jejich kmenů – Megyer/Meďer – začali nazývat Maďaři.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Jméno Uhři pochází přes slovanskou zkomoleninu og(ъ)r- (bulharo-turkické Ogɘr/Ugɘr) z názvu bulharsko-avarského kmenového svazu Onogurů, což znamená "deset šípů ", přeneseně deset spojených kmenů. Počáteční H-na začátku slova v některých jazycích (lat. Hungarus, angl. Hungary, něm. (H)ungarn) vzniklo z uvedené záměny s Huny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Starí Maďari na slovenské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]