Bitva u Bratislavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Bratislavy
Konflikt: Obsazení Panonské pánve Starými Maďary
[[Soubor:{{{obrázek}}}|300px|{{{popisek}}}]]
Trvání: 4. července 907
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Brezalauspurc (Bratislava)
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Drtivé vítězství maďarských vojsk
Změny území: {{{území}}}
Strany
erb Arpádovců Staří Maďaři znak Bavorského vévodství Bavorské vévodství
Velitelé
Arpád (?)
Dursak
Bogat
Ludvík IV. Dítě
Luitpold
Síla
neznámé neznámé
Ztráty
neznámé značné
{{{poznámky}}}

Bitva u Bratislavy se odehrála 4. července 907 mezi vojsky Starých Maďarů pod velením Dursaka, Bogata a snad i Arpáda a vojsky Bavorského vévodství pod vedením východofranského krále Ludvíka IV. a bavorského markrabího Luitpolda, který v bitvě zahynul. Bavorská vojska utrpěla katastrofální porážku; německý historik Johannes Aventinus uvádí, že zahynul výkvět bavorské šlechty, mezi padlými byli také salcburský arcibiskup Theotmar, biskupové Zachariáš ze Säben a Udo z Freisingu a tři opati. Východofranská říše následkem bitvy přišla o nadvládu nad Panonskou markou, kterou získala zpět až v roce 955 po bitvě na Lechu. Podle Salcburských letopisů došlo k bitvě u místa zvaného Brezalauspurc,[1][2][3] které se dnes nejčastěji ztotožňuje s Bratislavou[4][5], méně často s Blatnohradem[6].

Protože se primární prameny nezmiňují o účasti rozpadající se Velkomoravské říše, na jejímž území se bojovalo, udává se často rok 907 jako rok jejího politického zániku. Král Ludvík IV. v roce 901 uzavřel s jejím posledním známým vladařem Mojmírem II. mír a někteří autoři proto předpokládají možnou účast velkomoravských bojovníků na straně Bavorů.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Annales ex Annalibus Iuvavensibus antiquis excerpti, MGH SS 30, 2, pp. 742: "DCCCCVII. Bellum pessimum fuit ad Brezalauspurc IIII nonas Iulii."
  2. Salcburské anály sepsané v 9. až 10. století se fragmentárně dochovaly v opisech z 12. století v admontském klášteru, přípisek ad Brezalauspurc je pozdější.
  3. RATKOŠ, str. 126
  4. TŘEŠTÍK, str. 287
  5. TUREK, str. 26
  6. BOBA
  7. TŘEŠTÍK, str. 356

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOBA, Imre. Moravia's History Reconsidered: A Reinterpretation of Medieval Sources. 1. vyd. Haag : Springer Netherlands, 1971. 176 s. ISBN 978-94-010-2992-6. (anglicky)