Max Verstappen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Max Verstappen
Max Verstappen v roce 2017
Max Verstappen v roce 2017
Stát NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Narození 30. září 1997 (22 let)
Hasselt, Belgie
Současné působení ve Formuli 1
Současný tým Red Bull
Číslo vozu 33
Umístění (2019) 3. místo (278 b.)
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní sezóny 2015-dosud
Týmy Toro Rosso (2015-2016)
Red Bull (2016-dosud)
Závody 102 (102 startů)
Mistr světa 0
Vyhrané závody 8
Stupně vítězů 31
Pole positions 2
Nejrychlejší kola 7
Body celkem 948
Nejlepší umístění 3. místo (2019)
První závod Grand Prix Austrálie 2015
První vítězství Grand Prix Španělska 2016
Poslední vítězství Grand Prix Brazílie 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Emilian Verstappen ( * 30. září 1997 Hasselt)[1] je belgicko-nizozemský automobilový závodník, který pod nizozemskou vlajkou závodí ve formuli 1 za tým Red Bull Racing. Stal se nejmladším pilotem F1 v historii, když debutoval během Grand Prix Austrálie 2015 ve věku 17 let a 166 dnů. Je synem bývalého jezdce F1 Jose Verstappena.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Přestože se narodil v belgickém městě Hasselt belgické matce[2] a nizozemskému otci, Josi Verstappenovi, žije v Belgii a cestuje s belgickým pasem, se Max Verstappen rozhodl závodit s nizozemskou závodní licencí, neboť během kariéry v motokárách byl obklopen Nizozemci, když vyrůstal v belgickém městě Maaseik, které leží na hranici s Nizozemskem.[2]

Juniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Motokáry[editovat | editovat zdroj]

Začal závodit na motokárách ve věku 4 a půl let. Účastnil se šampionátu Mini Junior ve své domácí provincii Limburk.[3] V roce 2006 postoupil do třídy Rotax Max Minimax a vyhrál belgický šampionát.[4] O rok později zvítězil v nizozemském mistrovství v kategorii Minimax.[5] Poté vyhrál nizozemský a belgický šampionát kategorie Minimax a rovněž zvítězil v belgickém mistrovství kadetů.[6][7]

V roce 2009 s týmem Pex Racing vyhrál vlámské mistrovství kategorie minimax a belgický šampionát KF5.[8][9] O rok později vstoupil na mezinárodní scénu motokárových závodů. Jezdil za tovární tým CRG na mistrovství světa a Evropy. V kategorii KF3 dojel druhý za zkušeným Alexanderem Albonem.[10] Toho porazil v evropské sérii WSK. V téže kategorii vyhrál i ve světové sérii, kde porazil Rumuna Roberta Vișoiu.[11]

Roku 2011 zvítězil v seriálu WSK Euro Series.[12] O rok později byl vybrán do jezdeckého programu Intrepid, kde závodil v třídách KF2 a KZ2. Ve třídě KF2 vyhrál WSK Master Series[13] a South Garda Winter Cup.[14][15]

Na konci roku oznámil, že by rád opustil Intrepid, krátce pracoval s motokárami Alexe Zanardiho, poté se vrátil do továrního týmu CRG.[16] V závodech SKUSA SuperNationals ve třídě KZ2 skončil na 21. místě. V roce 2013 vyhrál evropské šampionáty tříd KF a KZ. V 15 letech vyhrál mistrovství světa třídy v nejvyšší motokárové kategorii KZ1.

Automobilové závody[editovat | editovat zdroj]

Poprvé testoval závodní vůz 11. října 2013 na okruhu Pembrey Circuit. Ujel 160 kol ve formuli Renault Barazi-Epsilon FR2.0-10 u týmu Manor MP Motorsport.[17] V prosinci 2013 testoval formuli 3 značky Dallara u týmu Motopark Academy. Na Circuito de Jerez si později znovu vyzkoušel formuli Renault u týmu Josef Kaufmann Racing.[18] Debutoval v seriálu Florida Winter Series.[19]

Formule 3[editovat | editovat zdroj]

Verstappen závodící ve formuli 3

V roce 2014 jezdil evropský šampionát formule 3 za tým Van Amersfoort Racing.[20] Ve svém první sezoně skončil třetí za vítězem Estebanem Oconem a druhým Tomem Blomqvistem.

Formule 1[editovat | editovat zdroj]

Scuderia Toro Rosso (2014–2016)[editovat | editovat zdroj]

2014[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2014 se stal členem Red Bull Junior Team, i když zvažoval i nabídku Mercedesu na účast v jejich rozvojovém programu.[21] O šest dní později byl potvrzen jako jezdec Scuderie Toro Rosso pro sezonu 2015.[22]

Zúčastnil se prvního volného tréninku Grand Prix Japonska 2014 a stal se tak nejmladším jezdcem v historii, který se během závodního víkendu objevil na trati. Připravoval se tak na následující rok u týmu Scuderia Toro Rosso.[23]

2015[editovat | editovat zdroj]

Verstappen ve voze Toro Rosso při Grand Prix Malajsie 2015

V lednu 2015 oznámila FIA změnu systému vydání super licencí, kdy zvýšila věkový limit na 18 let od sezony 2016.[24] Verstappen se stal nejmladším pilotem, který kdy v F1 startoval, když debutoval v Grand Prix Austrálie 2015 ve věku 17 let a 166 dní, čímž překonal skoro o dva roky rekord Jaime Alguersuariho.[25] Ve svém prvním závodě držel bodovanou pozici, poté kvůli poruše motoru odstoupil.[26] V následujícím závodě v Malajsii se kvalifikoval šestý a závod dokončil na 7. pozici, čímž získal své první body ve formuli 1 ve věku 17 let a 180 dní a stanovil tak nový rekord.[27] V Číně vypadl v posledním kole pro poruchu motoru, v Bahrajnu nedokončil kvůli problémům s elektronikou, ve Španělsku obsadil 11. místo. Grand Prix Monaka nedokončil po kolizi s Romainem Grosjeanem. V Kanadě dojel patnáctý. V Rakousku bodoval 8. místem. Grand Prix Velké Británie nedokončil. Na Hungaroringu kolidoval s Valtteri Bottasem, přesto dojel čtvrtý. Ve zbývajících 9 závodech sezóny bodoval sedmkrát. V USA zopakoval svůj nejlepší výsledek sezóny, když dojel na 4. místě.

2016[editovat | editovat zdroj]

Sezónu začal v Toro Rossu společně s Carlosem Sainzem. V prvním závodě sezóny v Austrálii se kvalifikoval na 5. místě a v závodě dojel 10.[28] V dalším závodě v Bahrajnu dojel na 6. místě.[29]

Red Bull (2016–)[editovat | editovat zdroj]

2016[editovat | editovat zdroj]

Po Grand Prix Ruska vedení Red Bull Racing rozhodlo o výměně jezdců mezi hlavním a "juniorským" týmem. Max Verstappen tak u hlavního týmu Red Bull Racing nahradil Danilla Kvjata, jenž přesedlal do týmu Toro Rosso.[30] Jeho první Grand Prix pro Red Bull Racing byla Grand Prix Španělska 2016. Do závodu odstartoval ze 4. místa. Po startu využil nehody vedoucích Mercedesů Lewise Hamiltona a Nico Rosberga a dostal se na druhé místo za svého týmového kolegu Daniela Ricciarda. Během závodu se díky své závodní strategii dostal na 1. místo. Po zbytek závodu odolával útokům Kimiho Räikkönena a nakonec dokázal Verstappen v tomto závodě vyhrát.[31] Tím se stal nejmladším vítězem Velké ceny, čímž překonal rekord Sebastiana Vettela. Stal se také nejmladším jezdcem na pódiu a nejmladším jezdcem, který vedl kolo závodu.

Ve svých prvních 8 závodech za Red Bull dojel šestkrát mezi pěti nejlepšími, z toho čtyřikrát na pódiu.

Během Grand Prix Belgie byl součástí několika incidentů. V první zatáčce závodu kolidoval s Räikkönenem, poté se zapletl do menších incidentů s Vettelem a Sergio Pérezem. Na rovince Kemmel poté agresivně zablokoval Räikkönena, který se jej snažil předjet.[32] Kvůli tomuto incidentu zavedla FIA nové pravidlo o zákazu změny směru při brzdění, které mezi fanoušky vzešlo v známost jako "Verstappen rule" (pravidlo bylo poté v roce 2017 opět zrušeno).[33]

Do Velké ceny Brazílie se kvalifikoval na 4. místě.[34] V deštivém závodě byl 15 kol před koncem kvůli výměně gum až na 16. místě, i tak ale po působivé jízdě dokázal dojet na 3. místě.[35] Týmový ředitel Red Bullu Christian Horner to nazval "jednou z nejlepších jízd, co kdy v F1 viděl".[36]

2017[editovat | editovat zdroj]

Sezónu 2017 nezačal Verstappen vůbec dobře. V prvních 14 závodech sedmkrát nedojel, když čtyřikrát odstoupil kvůli mechanickým problémům[37] a třikrát kvůli kolizím v prvním kole závodu (ve Španělsku, Rakousku a Singapuru).[38] V patnáctém závodě sezóny si však v Malajsii dojel pro své druhé vítězství v kariéře, na které navázal druhým místem v Japonsku.[39] V dalším závodě v USA dojel třetí, byl ale klasifikován jako 4., jelikož jeho předjetí Räikkönena v posledním kole závodu bylo nelegální.[40] V Mexiku předjel hned na startu Sebastiana Vettela a dostal se do vedení v závodě, které dokázal proměnit v jeho třetí výhru v kariéře.[41]

2018[editovat | editovat zdroj]

Sezónu 2018 opět nezačal nejlépe, když byl v každém z prvních šesti závodů sezóny zapleten do minimálně jednoho incidentu. Do Grand Prix Austrálie se kvalifikoval na 4. místě, v závodě se však propadl za Kevina Magnussena a když se jej snažil předjet, tak si poškodil auto. Následně se v zatáčce otočil a propadl se pořadím. Díky strategii a odstoupení aut před ním dojel na 6. místě.[42] V kvalifikaci na Grand Prix Bahrajnu měl nehodu a kvalifikoval se až na 15. místě.[43] V závodě hned v prvním kole získal několik pozic, ovšem když se snažil na začátku druhého kola předjet Lewise Hamiltona, kolidoval s ním a poškodil si zavěšení, což vedlo k odstoupení ze závodu.[44] V Číně odstartoval z 5. místa, ale již na konci prvního kola byl na třetím místě. Díky skvělé strategii Red Bullu, který Verstappena a jeho týmového kolegu Ricciarda povolal do boxu pro nové gumy, byly Red Bully ke konci závodu nejrychlejšími vozy na trati. Verstappen však během pokusu o předjetí Hamiltona vyjel z tratě a byl předjet Ricciardem. Hamiltona později předjel, ale následně kolidoval s lídrem šampionátu Sebastianem Vettelem, když se jej snažil předjet. Za tento incident byl potrestán desetisekundovou penalizací, která jej ze 4. místa v cíli posunula na 5. místo v klasifikaci. Jeho týmový kolega Ricciardo závod vyhrál.[45]

V Ázerbájdžánu po většinu závodu bojoval o 4. pozici s Ricciardem. Ricciardo z tohoto místa startoval, Verstappen se však díky vyjetí safety caru dostal před něj. Ricciardo jej následně po mnoha pokusech předjel, ale Verstappen se po pitstopu opět dostal dopředu. Ricciardo se jej opět snažil předjet, po agresivní obraně Verstappena však najel do zádě jeho vozu a oba piloti museli kvůli poškození odstoupit. Tým i stevardi z kolize vinili oba jezdce.[46] Ve Španělsku dojel na 3. místě, i přes menší incident s Lance Strollem.[47] Během třetího tréninku na Velkou cenu Monaka narazil do bariéry a kvůli poškození vozu nemohl nastoupit do kvalifikace - do závodu tedy odstartoval z poslední, dvacáté, pozice.[48] V závodě skončil na 9. místě, zatímco Ricciardo závod vyhrál.[49]

Do Grand Prix Kanady odstartoval ze třetího místa a v prvním kole bojoval s Valtteri Bottasem o druhé místo. Souboj však přerušil výjezd safety caru a Verstappen dojel do cíle na 3. místě. Na pódiu, konkrétně na 2. místě, dojel i v následujícím závodě ve Francii. V Rakousku, na trati Red Bull Ring, domácí trati týmu Red Bull, startoval ze čtvrtého místa. V závodě předjel třetího Räikkönena, druhý Bottas odstoupil kvůli poruše a lídr závodu Hamilton měl pomalý pit stop. Verstappen se tak dostal do vedení závodu, které udržel a získal své čtvrté kariérní vítězství.

V Británii kvůli poruše brzd odstoupil, v Německu dojel 4. a první část sezóny zakončil v Maďarsku odstoupením v pátém kole závodu kvůli poruše motoru Renault.

Druhou část sezóny měl velmi silnou - v devíti závodech skončil sedmkrát na pódiu, včetně výhry v Mexiku.[50] V USA dojel po startu z osmnáctého místa na 2. místě. V Brazílii si jel z 5. místa pro vítězství, když vedl po předjetí Räikkönena, Vettela, Bottase a Hamiltona. Narazil do něj ovšem Esteban Ocon, který jel o kolo zpět, a Verstappen se propadl na druhé místo. Ocon byl potrestán desetisekundovou stop and go penalizací, nejpřísnějším trestem před diskvalifikací. Po závodě Verstappen Ocona fyzicky konfrontoval, za což mu FIA udělila trest dvou dnů veřejně prospěšných prací.[51] Sezónu zakončil třetím místem v Abu Zabí.[52]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Legenda k tabulce
Barva Výsledek Zkratka
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován NC
Fialová Nedokončil DNF
Odstoupil Ret
Červená Nekvalifikoval se DNQ
Nepředkvalifikoval se DNPQ
Černá Diskvalifikován DSQ
Bílá Nestartoval DNS
Závod zrušen C
Světle modrá Pouze trénoval PO
Páteční testovací jezdec – od roku 2003 TD
Bez barvy Netrénoval DNP
Nepřijel DNA
Vyřazen EX
Zraněn nebo nemocen Inj
Technická závada TZ
Alternativní pilot AP
Odvolal účast WD

Green Arrow Up Darker.svg 2 (Postoupil o 2 pozice)
Red Arrow Down.svg 2 (Propadl se o 2 pozice)
X mark.svg 2 (Odstoupil ze 2. pozice)

Tučně – Pole position
Kurzívou – Nejrychlejší kolo závodu

Sezona Série Tým Závody Výhry Pole position Nejrychlejší kolo Stupně vítězů Body Pořadí
2014 Florida Winter Series N/A 12 4 3 3 7 N/A
FIA European Formula 3 Championship Van Amersfoort Racing 33 10 7 7 16 411 3.
Grand Prix Macaa 1 0 0 1 0 N/A 7.
Zandvoort Masters Motopark 1 1 1 0 1 N/A 1.
Formule 1 Scuderia Toro Rosso Testovací jezdec
2015 Formule 1 Scuderia Toro Rosso 10 0 0 0 0 22* 11.*

* V průběhu sezony.

Formule 3[editovat | editovat zdroj]

Rok Tým Motor 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 Pořadí Body
2014 Van Amersfoort Racing Volkswagen SIL
1

Ret
SIL
2

5
SIL
3

2
HOC
1

Ret
HOC
2

DNS
HOC
3

1
PAU
1

3
PAU
2

Ret
PAU
3

Ret
HUN
1

Ret
HUN
2

16
HUN
3

4
SPA
1

1
SPA
2

1
SPA
3

1
NOR
1

1
NOR
2

1
NOR
3

1
MSC
1

3
MSC
2

Ret
MSC
3

2
RBR
1

5
RBR
2

4
RBR
3

12
NÜR
1

1
NÜR
2

Ret
NÜR
3

3
IMO
1

Ret
IMO
2

2
IMO
3

1
HOC
1

1
HOC
2

5
HOC
3

6
3. 411

Kompletní výsledky ve Formuli 1[editovat | editovat zdroj]

Rok Tým Šasi Motor 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 Body Umístění
2014 Scuderia Toro Rosso Toro Rosso STR9 Renault Energy F1 2014 1,6 V6 t AUS MAL BHR CHN ESP MON CAN AUT GBR GER HUN BEL ITA SIN JPN
TD
RUS USA
TD
BRA
TD
ABU
2015 Scuderia Toro Rosso Toro Rosso STR10 Renault Energy F1 2015 1,6 V6 t AUS
Ret
MAL
7
CHN
17
BHR
Ret
ESP
11
MON
Ret
CAN
15
AUT
8
GBR
Ret
HUN
4
BEL
8
ITA
12
SIN
8
JPN
9
RUS
10
USA
4
MEX
9
BRA
9
ABU
16
49 12. místo
2016 Scuderia Toro Rosso Toro Rosso STR11 Ferrari 060 1,6 V6 t AUS
10
BHR
6
CHN
8
RUS
Ret
204 5. místo
Red Bull Racing Red Bull RB12 Renault TAG Heuer 1,6 V6 t ESP
1
MON
Ret
CAN
4
EUR
8
AUT
2
GBR
2
HUN
5
GER
3
BEL
11
ITA
7
SIN
6
MAL
2
JPN
2
USA
Ret
MEX
4
BRA
3
ABU
4
2017 Red Bull Racing Red Bull RB13 Renault TAG Heuer 1,6 V6 t AUS
5
CHN
3
BHR
Ret
RUS
5
ESP
Ret
MON
5
CAN
Ret
AZE
Ret
AUT
Ret
GBR
4
HUN
5
BEL
Ret
ITA
10
SIN
Ret
MAL
1
JPN
2
USA
4
MEX
1
BRA
5
ABU
5
168 6. místo
2018 Red Bull Racing Red Bull RB14 Renault TAG Heuer 1,6 V6 t AUS
6
BAH
Ret
CHN
5
AZE
Ret
ESP
3
MON
9
CAN
3
FRA
2
AUT
1
GBR
15
GER
4
HUN
Ret
BEL
3
ITA
5
SIN
2
RUS
5
JPN
3
USA
2
MEX
1
BRA
2
ABU
3
249 4. místo
2019 Aston Martin Red Bull Racing Red Bull RB15 Honda RA619H 1,6 V6 t AUS
3
BAH
4
CHN
4
AZE
4
ESP
3
MON
4
CAN
5
FRA
4
AUT
1
GBR
5
GER
1
HUN
2
BEL
Ret
ITA
8
SIN
3
RUS
4
JPN
Ret
MEX
6
USA
3
BRA
1
ABU
3
278 3. místo
Poznámky
  • † Nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max Verstappen na anglické Wikipedii.

  1. Drivers / Max Verstappen [online]. ESPN F1 [cit. 2014-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b CORNELISSEN, Marc. Geen rijbewijs, wel in de F1. Nieuwsblad.be. 17 August 2014. Dostupné online [cit. 12 December 2014]. (Dutch) 
  3. Limburgs Kart Championship – Mini-Junior 2005 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Rotax Max Challenge Belgium Minimax 2006 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Rotax Max Challenge Belgium Minimax 2007 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Belgian Championship – Cadet 2008 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Rotax Max Challenge Belgium Minimax 2008 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Belgian Championship – KF5 2009 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. VAS Championship – Rotax Minimax 2009 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. CIK-FIA World Cup – KF3 2010 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. WSK World Series – KF3 2010 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. WSK Euro Series – KF3 2011 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. WSK Master Series – KF2 2012 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. 17° Winter Cup – KF2 2012 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. SKUSA SuperNationals XVI – KZ2 2012 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Max rijdt rest van seizoen op CRG kart met TM motor [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Max Verstappen sensationeel in allereerste meters Formule Renault 2.0 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Max op haar na snelste bij laatste FR 2.0 test van 2013 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Max maakt autosportdebuut in Florida Winter Series [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Max Verstappen new part of the Red Bull Junior Team [online]. FIA [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. (anglicky) 
  21. Max Verstappen per direct opgenomen in opleiding Red Bull. verstappen.nl. Nu.nl, 12 August 2014. Dostupné online [cit. 18 August 2014]. (anglicky) 
  22. MEENS, Stefan. Max Verstappen will make Formula 1 debut in 2015 with Scuderia Toro Rosso. verstappen.nl. Verstappen Info Page, 18 August 2014. Dostupné online [cit. 18 August 2014]. (anglicky) 
  23. BENSON, Andrew. Max Verstappen: Teenager to drive in practice at Japanese Grand Prix [online]. BBC Sport, 29 September 2014 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. F1 teenager unfazed by baptism of fire in Melbourne fast lane. The Standard. Sing Tao News Corporation, 13 March 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  25. Max Verstappen to race with Toro Rosso F1 team in 2015. autosport.com. Haymarket Publications, 18 August 2014. Dostupné online [cit. 18 August 2014]. (anglicky) 
  26. BARRETTO, Lawrence. Lewis Hamilton beats Nico Rosberg to win. Autosport. Haymarket Publications, 15 March 2015. Dostupné online [cit. 29 March 2015]. (anglicky) 
  27. JOHNSON, Daniel. Sebastian Vettel picks up surprise win for Ferrari to blow world title wide open. The Daily Telegraph. Telegraph Media Group, 29 March 2015. Dostupné online [cit. 29 March 2015]. (anglicky) 
  28. Max Verstappen: Australian GP shows moody side of Toro Rosso teenager. www.bbc.co.uk. 2016-03-20. Dostupné online [cit. 2019-11-22]. (anglicky) 
  29. Autosport. www.autosport.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  30. Formula 1® - The Official F1® Website [online]. Formula 1® - The Official F1® Website [cit. 2016-05-05]. Dostupné online. 
  31. OSTLERE, Lawrence. F1: Max Verstappen wins Spanish GP after Lewis Hamilton and Nico Rosberg crash – as it happened. The Guardian. 2016-05-15. Dostupné online [cit. 2019-11-22]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  32. Formula 1: Max Verstappen gets under the skin of top drivers. www.bbc.com. 2016-08-31. Dostupné online [cit. 2019-11-22]. (anglicky) 
  33. Formula 1 outlaws moving under braking after protests over Max Verstappen. www.bbc.com. 2016-10-22. Dostupné online [cit. 2019-11-22]. (anglicky) 
  34. FORMULA 1 GRANDE PRÊMIO DO BRASIL 2016 - QUALIFYING. web.archive.org [online]. 2016-11-17 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  35. Max Verstappen stole the show in Brazil GP, says Mercedes' Toto Wolff | F1 News. web.archive.org [online]. 2016-11-17 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  36. Max Verstappen's Brazilian GP drive hailed as 'one of the best ever in F1' | F1 News. web.archive.org [online]. 2016-11-17 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  37. Max Verstappen: Red Bull's reliability unacceptable. www.bbc.com. 2017-08-27. Dostupné online [cit. 2019-11-22]. (anglicky) 
  38. Spanish GP: Valtteri Bottas triggers Max Verstappen-Kimi Raikkonen crash. Sky Sports [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. Standings. Formula 1® - The Official F1® Website [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Standings. Formula 1® - The Official F1® Website [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. Standings. Formula 1® - The Official F1® Website [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. COZENS, Scott Mitchell and Jack. Early damage a factor in Max Verstappen's Australian GP spin. Autosport.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Verstappen's right foot caused Bahrain crash. Eurosport UK [online]. 2018-04-13 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  44. Bahrain GP: Sebastian Vettel holds off Valtteri Bottas for victory. Sky Sports [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. MITCHELL, Scott. Chinese Grand Prix: Ricciardo wins, Verstappen and Vettel collide. Autosport.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. Max Verstappen, Daniel Ricciardo reprimanded for all-Red Bull Azerbaijan GP crash. Sky Sports [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. WINNERS AND LOSERS - Spanish Grand Prix edition. www.formula1.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. MITCHELL, Scott. Monaco GP F1 practice: Ricciardo fastest as Verstappen crashes in FP3. Autosport.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. MITCHELL, Scott. Monaco Grand Prix: Daniel Ricciardo wins despite car problem. Autosport.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. Standings. Formula 1® - The Official F1® Website [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. FREEMAN, Glenn. FIA gives Max Verstappen 'public service' for Esteban Ocon shove. Autosport.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. Standings. Formula 1® - The Official F1® Website [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]