Grand Prix Austrálie 1989

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Austrálie Grand Prix Austrálie 1989
16. závod v sezóně 1989
Adelaide (long route).svg
Detaily závodu
Datum 5. listopad 1989
Oficiální název LIV Foster's Australian Grand Prix
Místo Adelaide, Austrálie
Charakter trati Závodní okruh
3,780 km (2,362 mil)
Délka závodu 70 kol, 264,600 km (164,430 mil)
Pole
Pilot Brazílie Ayrton Senna McLaren
Čas 1:16.665
Nejrychlejší kolo
Pilot Japonsko Satoru Nakadžima Lotus
Čas 1:38.480 (v 64. kole)
Stupně vítězů
První Belgie Thierry Boutsen Williams
Druhý Itálie Alessandro Nannini Benetton
Třetí Itálie Riccardo Patrese Williams

Grand Prix Austrálie 1989 (oficiálně LIV Foster's Australian Grand Prix) se jela na okruhu Adelaide Street Circuit v Adelaide v Austrálii dne 5. listopadu 1989. Závod byl šestnáctým a zároveň posledním v pořadí v sezóně 1989 šampionátu Formule 1.

Předběžná kvalifikace[editovat | editovat zdroj]

Poř. No. Jezdec Konstruktér Čas Ztráta
1 17 Itálie Nicola Larini Osella-Ford 1:18.379
2 30 Francie Philippe Alliot Lola-Lamborghini 1:18.523 +0.144
3 18 Itálie Piercarlo Ghinzani Osella-Ford 1:19.153 +0.774
4 37 Finsko JJ Lehto Onyx-Ford 1:19.442 +1.063
5 36 Švédsko Stefan Johansson Onyx-Ford 1:19.539 +1.160
6 29 Itálie Michele Alboreto Lola-Lamborghini 1:20.129 +1.750
7 34 Západní Německo Bernd Schneider Zakspeed-Yamaha 1:20.179 +1.800
8 31 Brazílie Roberto Moreno Coloni-Ford 1:20.183 +1.804
9 33 Argentina Oscar Larrauri EuroBrun-Judd 1:20.750 +2.371
10 35 Japonsko Aguri Suzuki Zakspeed-Yamaha 1:21.012 +2.633
11 41 Francie Yannick Dalmas AGS-Ford 1:21.022 +2.643
12 40 Itálie Gabriele Tarquini AGS-Ford 1:21.600 +3.221
13 32 Itálie Enrico Bertaggia Coloni-Ford 1:24.081 +5.702

Kvalifikace[editovat | editovat zdroj]

Poř. No. Jezdec Konstruktér Časy v kvalifikaci Ztráta
Q1 Q2
1 1 Brazílie Ayrton Senna McLaren-Honda 1:17.712 1:16.665
2 2 Francie Alain Prost McLaren-Honda 1:17.403 1:17.624 +0.738
3 23 Itálie Pierluigi Martini Minardi-Ford 1:18.043 1:17.623 +0.958
4 19 Itálie Alessandro Nannini Benetton-Ford 1:18.271 1:17.762 +1.097
5 5 Belgie Thierry Boutsen Williams-Renault 1:17.791 1:18.586 +1.126
6 6 Itálie Riccardo Patrese Williams-Renault 1:18.636 1:17.827 +1.162
7 27 Spojené království Nigel Mansell Ferrari 1:19.525 1:18.313 +1.648
8 8 Itálie Stefano Modena Brabham-Judd 1:18.750 1:20.076 +2.085
9 22 Itálie Andrea de Cesaris Dallara-Ford 1:18.828 1:19.487 +2.163
10 21 Itálie Alex Caffi Dallara-Ford 1:18.857 1:18.899 +2.192
11 17 Itálie Nicola Larini Osella-Ford 1:19.305 1:19.110 +2.445
12 7 Spojené království Martin Brundle Brabham-Judd 1:19.136 1:19.428 +2.471
13 20 Itálie Emanuele Pirro Benetton-Ford 1:19.710 1:19.217 +2.552
14 28 Rakousko Gerhard Berger Ferrari 1:19.238 1:20.615 +2.573
15 4 Francie Jean Alesi Tyrrell-Ford 1:19.363 1:19.259 +2.594
16 16 Itálie Ivan Capelli March-Judd 1:19.269 1:19.294 +2.604
17 37 Finsko JJ Lehto Onyx-Ford 1:20.767 1:19.309 +2.644
18 11 Brazílie Nelson Piquet Lotus-Judd 1:19.392 1:20.622 +2.727
19 30 Francie Philippe Alliot Lola-Lamborghini 1:19.568 1:19.579 +2.903
20 9 Spojené království Derek Warwick Arrows-Ford 1:19.599 1:19.622 +2.934
21 18 Itálie Piercarlo Ghinzani Osella-Ford 1:19.691 1:20.718 +3.026
22 10 USA Eddie Cheever Arrows-Ford 1:19.922 1:21.206 +3.257
23 12 Japonsko Satoru Nakadžima Lotus-Judd 1:20.066 1:20.333 +3.401
24 26 Francie Olivier Grouillard Ligier-Ford 1:21.882 1:20.073 +3.408
25 15 Brazílie Maurício Gugelmin March-Judd 1:20.191 1:20.260 +3.526
26 25 Francie René Arnoux Ligier-Ford 1:20.872 1:20.391 +3.726
27 3 Spojené království Jonathan Palmer Tyrrell-Ford 1:20.428 1:20.451 +3.763
28 24 Španělsko Luis Pérez-Sala Minardi-Ford 1:20.633 1:20.866 +3.968
29 39 Belgie Bertrand Gachot Rial-Ford 1:22.267 1:24.913 +5.602
30 38 Francie Pierre-Henri Raphanel Rial-Ford 1:22.305 1:22.391 +5.640

Závod[editovat | editovat zdroj]

Poř. No. Jezdec Konstruktér Počet kol Čas/Odstoupení Pořadí na startu Body
1 5 Belgie Thierry Boutsen Williams-Renault 70 2:00:17.421 5 9
2 19 Itálie Alessandro Nannini Benetton-Ford 70 + 28.658 4 6
3 6 Itálie Riccardo Patrese Williams-Renault 70 + 37.683 6 4
4 12 Japonsko Satoru Nakadžima Lotus-Judd 70 + 42.331 23 3
5 20 Itálie Emanuele Pirro Benetton-Ford 68 + 2 kola 13 2
6 23 Itálie Pierluigi Martini Minardi-Ford 67 + 3 kola 3 1
7 15 Brazílie Maurício Gugelmin March-Judd 66 + 4 kola 25
8 8 Itálie Stefano Modena Brabham-Judd 64 + 6 kol 8
Ret 10 USA Eddie Cheever Arrows-Ford 42 Motor 22
Ret 37 Finsko JJ Lehto Onyx-Ford 27 Elektronika 17
Ret 26 Francie Olivier Grouillard Ligier-Ford 22 Motor 24
Ret 11 Brazílie Nelson Piquet Lotus-Judd 19 Kolize 18
Ret 18 Itálie Piercarlo Ghinzani Osella-Ford 18 Kolize 21
Ret 27 Spojené království Nigel Mansell Ferrari 17 Motor 7
Ret 1 Brazílie Ayrton Senna McLaren-Honda 13 Kolize 1
Ret 21 Itálie Alex Caffi Dallara-Ford 13 Motor 10
Ret 16 Itálie Ivan Capelli March-Judd 13 Chladič 16
Ret 22 Itálie Andrea de Cesaris Dallara-Ford 12 Motor 9
Ret 7 Spojené království Martin Brundle Brabham-Judd 12 Kolize 12
Ret 9 Spojené království Derek Warwick Arrows-Ford 7 Motor 20
Ret 30 Francie Philippe Alliot Lola-Lamborghini 6 Kolize 19
Ret 28 Rakousko Gerhard Berger Ferrari 6 Kolize 14
Ret 4 Francie Jean Alesi Tyrrell-Ford 5 Elektronika 15
Ret 25 Francie René Arnoux Ligier-Ford 4 Kolize 26
Ret 2 Francie Alain Prost McLaren-Honda 0 Odvolán 2
Ret 17 Itálie Nicola Larini Osella-Ford 0 Elektronika 11
DNQ 3 Spojené království Jonathan Palmer Tyrrell-Ford
DNQ 24 Španělsko Luis Pérez-Sala Minardi-Ford
DNQ 39 Belgie Bertrand Gachot Rial-Ford
DNQ 38 Francie Pierre-Henri Raphanel Rial-Ford
DNPQ 36 Švédsko Stefan Johansson Onyx-Ford
DNPQ 29 Itálie Michele Alboreto Lola-Lamborghini
DNPQ 34 Západní Německo Bernd Schneider Zakspeed-Yamaha
DNPQ 31 Brazílie Roberto Moreno Coloni-Ford
DNPQ 33 Argentina Oscar Larrauri EuroBrun-Judd
DNPQ 35 Japonsko Aguri Suzuki Zakspeed-Yamaha
DNPQ 41 Francie Yannick Dalmas AGS-Ford
DNPQ 40 Itálie Gabriele Tarquini AGS-Ford
DNPQ 32 Itálie Enrico Bertaggia Coloni-Ford
Zdroj:[1]

Konečné pořadí po závodě[editovat | editovat zdroj]

  • Tučně je vyznačen jezdec a tým, který získal titul v Poháru jezdců nebo konstruktérů.
Pohár jezdců
Pořadí Jezdec Body
1 Francie Alain Prost 76 (81)
2 Brazílie Ayrton Senna 60
3 Itálie Riccardo Patrese 40
4 Spojené království Nigel Mansell 38
5 Belgie Thierry Boutsen 37
Zdroj: [2]
Pohár konstruktérů
Pořadí Konstruktér Body
1 Spojené království McLaren-Honda 141
2 Spojené království Williams-Renault 77
3 Itálie Ferrari 59
4 Spojené království Benetton-Ford 39
5 Spojené království Tyrrell-Ford 16
Zdroj: [2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1989 Australian Grand Prix na anglické Wikipedii.

  1. 1989 Australian Grand Prix [online]. formula1.com [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 January 2015. (anglicky) 
  2. a b Australia 1989 - Championship • STATS F1 [online]. [cit. 2019-03-06]. Dostupné online. (anglicky)