Grand Prix Austrálie 2009

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Austrálie Grand Prix Austrálie 2009
1. závod v sezóně 2009
Albert Lake Park Street Circuit in Melbourne, Australia.svg
Detaily závodu
Datum 29. březen 2009
Oficiální název LXXIV ING Australian Grand Prix
Místo Melbourne, Austrálie
Charakter trati Závodní okruh
5.303 km (3.295 mil)
Délka závodu 58 kol, 307.574 km (191.12 mil)
Pole
Pilot Spojené království Jenson Button Brawn GP
Čas 1:26.202
Nejrychlejší kolo
Pilot Německo Nico Rosberg Williams
Čas 1:27,706 (v 48. kole)
Stupně vítězů
První Spojené království Jenson Button Brawn GP
Druhý Brazílie Rubens Barrichello Brawn GP
Třetí Itálie Jarno Trulli Toyota

Grand Prix Austrálie 2009 (LXXIV ING Australian Grand Prix), úvodní závod 60. ročníku mistrovství světa jezdců Formule 1 a 51. ročníku poháru konstruktérů, historicky již 804. grand prix, se již tradičně odehrála na okruhu v Albert Park ve městě Melbourne. Na trati dlouhé 5,303 km absolvovali jezdci 58 okruhů, což celkově představuje 307,574 km. Na konci léta přivítala Austrálie jezdce slunečním počasím, teplota se pohybovala okolo 21 °C, teplota trati pak měla 31 °C to vše při 59% vlhkosti. Letošní ročník Grand Prix Austrálie, byl již 25. podnikem zařazeným do mistrovství světa formule 1 a 14. závodem, který se konal v Melbourne. Předchozích 11. ročníků (1985 - 1995) se odehrálo v Adelaide (Adelaide Street Circuit).[1]

Nový tým Brawn GP, koncepčně vycházející z týmu Honda, byl během celého závodního víkendu dominující. Jenson Button se stal vítězem Grand Prix Austrálie, nadvládu vozu Brawn GP podtrhl druhým místem Rubens Barrichello. Takový vstup nového týmu do formule 1 pamatuje jen Grand Prix Francie 1954, kdy se praktický stejná situace povedla týmu Mercedes.[2] Mrak pochybností se vznáší nad legálnosti jejich vozů, kdy některé týmy podali protest, ve kterém upozornili na odlišnost výkladu technických pravidel, především řešení difuzoru. Grand Prix Austrálie 2009 je teprve druhým závodem formule 1, který se dokončil za safety carem, výjezd tohoto vozu si vyžádala kolize tři kola před koncem závodu mezi Robertem Kubicou a Sebastianem Vettelem. Poprvé se závod za safety carem dokončil při Grand Prix Kanady 1999.

Společenské a doprovodné akce[editovat | editovat zdroj]

Do úvodního závodu nové sezony vstoupilo 10 týmů, obhájce titulu v poháru konstruktérů Ferrari, které stejně jako Renault, BMW a Toyota jsou jedinými konstruktéry s vlastními motory. Mercedes dodává motory třem týmům Mclaren, Brawn GP a Force India, Ferrari pak týmu Toro Rosso, Renault Red Bullu a Toyota Williamsu. Nováčkem mezi týmy je Brawn GP, který je pokračovatelem týmu Honda Racing F1. Ross Brawn, bývalý technický ředitel týmu Ferrari a Honda, se dohodl s vedením týmu Honda Racing F1 a převzal vedení týmu. Dalším nováčkem je švýcarský pilot Sébastien Buemi, stal se tak 22 pilotem reprezentující Švýcarsko ve Formuli 1, tím posledním byl v roce 1995 Jean-Denis Délétraz a tím nejúspěšnějším byl Clay Regazzoni. Sébastien Buemi nahradil Sebastiana Vettela v týmu Toro Rosso, který byl povolán do Red Bullu na místo po Davidu Coulthardovi. Ostatní týmy závodí se stejnou sestavou jezdců tak jako v předešlé sezóně.

Společenské akce[editovat | editovat zdroj]

Tak jako v předešlých letech tak i letos se konalo pře Grand Prix Austrálie mnoho prezentačních akcí spojené s představením týmů a sponzorů. Sébastien Bourdais a Sebastien Bušemi ze Scuderia Toro Rosso hráli tenis na místních dvorcích, zatímco Fernando Alonso a tým Renault se ukázali na fotbalovém hřišti spolu s Danny Alsopp z Melbourne Victory. Stáj McLaren se setkala s místními požárníky, kteří se vyznamenali při likvidaci rozsáhlých požárů, které tuto oblast zachvátili. Poté si vyzkoušeli jak se hraje profesionální cricket.

Závody[editovat | editovat zdroj]

Mezi doprovodnými závody Grand Prix Austrálie byl i Vodka O Australian GT Championship. V první jízdě zvítězil David Wall s vozem Porsche GT3 Cup S před Tony Quinnim s vozem Aston Martin DBRS9. David Wall vyhrál i druhou rozjížďku australského mistrovství vozů GT.

Aussie Racing Car Series byla další doprovodnou sérií, kterou vyhrál Richie Rappa s vozem Falcon AU, druhý byl David Lawrence ve voze Commodore a třetí místo získal Kyle Clews s vozem Toyota Aurion. Richie Rappa zvítězil i v druhé rozjížďce, druhý byl Kyle Clews.

Sprint Gas V8 Supercar Manufacturers Challenge vyhrál Craig Lowndes na voze Ford Falcon FG, druhý byl Mark Winterbottom na témže voze. A právě posledně jmenovaný Mark Winterbottom s vozem Ford Falcon FG, zvítězil ve druhé jízdě.

V sérii Formula 5000 Tasman Cup Revival byli k vidění historické skvosty jako Chevron B24, March 732A, McLaren M22 nebo Eagle FA74. Vítězství si nakonec odnesl vůz Lola T400 pilotovaný Markem Dwyerem, není bez zajímavosti, že prvních 7 míst obsadily vozy značky Lola. Tony Richards s vozem Lola T332 potvrdil nadvládu Loli vítězstvím ve druhé jízdě.

Součástí závodního víkendu byla i ukázka rychlosti vozu F1 v porovnání s cestovním vozem BMW 135i Coupe a speciálem Sprint Gas V8. Zatímco monopost F1 stáje BMW Sauber zdolal vzdálenost jednoho kola za 1:39.340, vozu Sprint Gas V8 to trvalo 2:04.650 a vozu BMW 135 Coupe 2:36.230. Za volantem monopostu F1 se představil testovací pilot Christian Klien, cestovní vůz pilotoval Paul Gover a Greg Murphy řídil Sprint Gas V8.

Cleanevent Australian Formula Ford Championship byl součástí závodního víkendu, nejlépe si počínal Nick Percat s vozem Mygale SJ07A, který vyhrál obě rozjížďky.

Průběh závodu[editovat | editovat zdroj]

Tréninky[editovat | editovat zdroj]

Pit line během tréninků

Příjemné počasí pozdního léta čekalo na piloty v prvním měřeném tréninku. Trať se postupně ohřála až na 33 °C při relativní vlhkosti vzduchu 60%. V úvodu tréninku se na trati objevilo pár jezdců, kteří odkroužili neměřené instalační kolo a zajeli zpět ke svým mechanikům. Posléze se celou čtvrthodinku na trati neobjevil jediný vůz. Poté se na trať vydal Rubens Barrichello s novým vozem Brawn GP, aby zajel neměřené kolo. Hned za nim vyjel švýcarský pilot Sebastien Buemi, který je jediným nováčkem mezi jezdci, a byl to právě on, kdo stanovil základní čas 1:41,493, který v dalším kole stlačil na hodnotu 1:32,788.

Nejrychlejším mužem prvního tréninku byl Nico Rosberg na Williamsu. Německý pilot dokázal zajet nejrychlejší okruh časem 1:26.687, což bylo o necelou desetinu sekundy rychleji než čas Lewise Hamiltona z loňského roku, kterým si zajistil pole position. Druhý byl Rosbergův týmový kolega Kazuki Nakajima a třetí místo si zajistil pilot Ferrari Kimi Raikkonen. V tomto okamžiku se potvrdilo tvrzení sedmi týmů, které označili difuzory vozů Brawn GP a Williams jako nelegální. Na jejich obranu je potřeba zdůraznit fakt, že oba jezdci Williamsu v době, kdy zajeli nejrychlejší čas, měli na voze tvrdší směs pneumatik Bridgestone. Kimi Räikkönen zajel hned na první pokus čas 1:32,121, který hned v dalším kole posunul na 1:28,458 a ujal se vedení. Räikkönen byl ve vedení převážnou část 90 minutového tréninku, kterého ohrožovaly převážně oba vozy Brawn a Williams. Důvodem malé aktivity na trati je pravděpodobně pravidlo o použití motorů, které určuje že týmy mohou použít pouze 8 motorů na celou sezonu, přičemž se do toho započítává i páteční trénink, což loni nebylo.

Během tréninku byla vyvěšena také žlutá vlajka, která signalizovala nepojízdný vůz Sebastiana Vettela, který zůstal stát na trati s poruchou na hydraulice. Mezitím se pořadí na čele neustále měnilo, nejprve se tam vyhoupl Barrichello, posléze Kovalainen. Räikkönen zajel do boxu pro novou sadu pneumatik a když se vrátil na trať s měkkou směsí (letos označována zeleným proužkem na boku), zajel čas 1.26.750 a vrátil se tak do čela.

Nejrychlejší vůz během všech tréninků Williams FW31

Nico Rosberg ze stáje Williams potvrdil svou rychlost z dopoledního tréninku a časem 1:26,053 vévodil i druhému tréninku. Rubens Barrichello byl druhý nejrychlejší a Jarno Trulli obsadil třetí místo. Znovu se tak otevřela otázka protestu proti dvojitým difuzorům, které byly součástí výše jmenovaných vozů. Nejlépe umístěným vozem s tradičním difuzorem byl Red Bull Marka Webera na čtvrtém místě. Na dalších místech se seřadily vozy s dvojitým difuzorem, Brawn Jensona Buttona, Toyota Tima Glocka a Williams Kazuki Nakajimi. Překvapivě dobrý výkon podal Adrian Sutil s vozem Force India, když za sebou nechal obě Ferrari. Zcela nepřesvědčivé výkony podaly vozy BMW (14. a 15. místo) a McLaren (17. a 18. místo). Startovní pole uzavírali Nelson Piquet a nováček Sebastien Buemi.

Sobotní trénink pouze potvrdil výkonnost týmů z pátečních tréninků a dominantní Williams Nica Rosberga zaznamenal další nejrychlejší čas. Protože se jednalo o poslední trénink před kvalifikací stratégové týmu zvolili téměř podobné podmínky pro své jezdce a to tak, že v první části se zkoušela resistence tvrdé směsi pneumatik. V závěru tréninku přešly všechny týmy na měkkou směs, aby odzkoušeli její rychlost pro kvalifikaci. Druhým nejrychlejším mužem byl Jarno Trulli s Toyotou, z loňských uchazečů o titul se na čele dokázal držet pouze Felipe Massa s Ferrari. Kimi Räikkönen s druhým Ferrari měl v závěru tréninku potíže s hydraulikou vozu. Nejprve Sebastian Vettel zajel nejrychleji časem (1:27.009). Pilota Red Bull Racing pronásledoval Barrichello 1:27.729, Nakajima 1:27.762, Rosberg 1:27.782, Button 1:27.863, Hamilton 1:27.923, Alonso 1:27.955 a Glock 1:28.085. Zatímco Vettel se nedokázal dostat pod tento čas, Barrichello jako první zajel čas s hodnotou 1:26. a dostal se před dosud vedoucí čtveřici Trulli, Massa, Button a Rosberg. Dalšíkolo přineslo další změnu v pořadí, které mělo následnou podobu Glock 1:26.410, Barrichello 1:26.489, Trulli 1:26.569, Massa 1:26.629, Button 1:26.691, Rosberg 1:26.893. Závěrečná minuta přinesla drama v podání Truliho, který zajel čas 1:25,811, následně ho pokořil Rosberg o pouhé 3 tisíciny sekundy, třetí místo si nakonec vyjel Jenson Button.

Kvalifikace[editovat | editovat zdroj]

Brawn GP

Slunce pozdního léta v Melbourne, ohřálo vzduch na 25 °C a povrch tratě dokonce přes 30 °C. Nový časový harmonogram zkomplikoval zorné pole mnoha jezdců. Kvalifikace začala až v 17 hodin místního času což se projevilo na délce stínů, které dopadaly na asfaltový povrch od stromů lemujících trať v Albert Parku. Střídavý přechod ze stínu a slunce znepříjemňoval život jezdců i techniků, jelikož se výrazně měnila i teplota v zastíněných a osluněných částech silnice což mělo vliv na kvalitu mechanické přilnavosti. Hned od prvního okamžiku se jezdilo ve vysokém tempu a první pokusy byly pod hranicí 1:27. Pořadí na čele se měnilo při každém průjezdu vozu cílovou rovinou. Kimi Räikkönen na Ferrari zajel jako první čas 1:26,6, následně ho překonal Fernando Alonso s Renaultem. Na první dvě místa se nejrychlejším časem dostali Rubens Barrichello a Lewis Hamilton, jejich pozice ale vzápětí ohrozil a překonal domácí pilot Mark Webber na voze Red Bull a několik minut před vypršením časového limitu se do čela znovu vyhoupl Rubens Barichello, druhý skončil Barrichelluv stájový kolega Jenson Button, třetí byl nakonec Mark Webber. V první části kvalifikace zcela vyhořely vozy McLaren a Renault. Lewis Hamilton proklouzl do druhé části jen o vlásek, první nepostupující pětice byla složena z obou jezdců Toro Rosso Sébastiena Buemiho (16.) a Sébastiena Bourdaise (20.), obou pilotů Force India Giancarla Fisichelli (18.) a Adriana Sutila (19.), které doplnil pilot Renaultu Nelson Piquet jr. na 17. místě.

Trápící se Renault R29

Po krátké pauze nastoupilo zbylých 15 jezdců ke druhému klání, které rozhodne o další pětici odpadnuvších. Jako první se na trati objevili piloti rudých monopostů z Maranella a hned zajeli super rychlé časy, Räikkönen 1:25,3 a Massa 1:25,5 a zdálo se, že by jim postup do závěrečné fáze kvalifikace neměl uniknout. Nesnáze i nadále provázely týmy McLaren a Renault. Senzačně vstoupil do druhé části Sebastian Vettel a 1:25,1 min se zařadil na první místo, sledovaný Nicem Rosbergem a Rubensem Barrichellem. Poprvé za celý víkend o sobě dal vědět Robert Kubica s vozem BMW Sauber, který na rozdíl od svého týmového kolegy Nicka Heidfelda, postoupil do závěrečných bojů o pole positions. Do třetí části kvalifikace nepostoupili oba jezdci McLarenu Heikki Kovalainen (14.) a Lewis Hamilton (15.), Kazuki Nakajima s Williamsem, Fernando Alonso na Renaultu a Nick Heidfeld s BMW. Pomyslnou první řadu vybojovali Rubens Barrichello a Jenson Button z týmu Rosse Brawna, dva vozy v top 10 měly rovněž týmy Red Bull Racing, Toyota a Ferrari. Úřadující mistr světa Lewis Hamilton se sice probojoval do druhé části, jak se ale po několika minutách ukázalo, do průběhu bojů již nezasáhl, na vině byly problémy s převodovkou. Mechanici posléze museli celou převodovku vyměnit což Lewise stálo pět míst na startovním roštu.

Force India

Již od prvních metrů závěrečné části kvalifikace bylo jasné s jakou strategií vstupují jednotlivé stáje do bojů o Grand Prix Austrálie. Brawn a Red Bull neponechali nic náhodě a hned o počátku nasadili extrémně vysoké tempo a seřadili se na špici startovního pole po sérii prvních pokusů. Ferrari nezvykle zpomalilo a zdálo se, že italská stáj zvolila strategii na dlouhý první stint. Nakonec se ukázalo, že nový vůz F60 si vůbec nerozumí s měkkou směsí pneumatik. Druhé pokusy rozhodly o postavení na startovním roštu. Ještě v prvním sektoru to vypadalo na absolutní triumf Rubense Barrichella, ale v závěrečné fázi okruhu chyboval a nechal tak prostor svému týmovému kolegovi. První řada tak patřila vozům Brawn (Button, Barrichello), druhou řadu obsadil Sebastian Vettel a Robert Kubica. Pátý byl Nico Rosberga a za ním se prostřídali jezdci Ferrari a Toyoty.

Po mnoha letech se tak divákovi naskytl neobvyklý pohled na složení startovního roštu, který doznal několika změn v podobě diskvalifikací a penalizací. Úřadující mistr světa Lewis Hamilton, musel po výměně převodovky opustit 15 pozici, která mu po kvalifikaci patřila a posunout se o pět míst dozadu (nakonec to bylo pouze o tři – po diskvalifikaci obou jezdců Toyoty). Při technické prohlídce po skončení kvalifikace byly diskvalifikovany oba monoposty Toyota TF109. FIA zrušila kvalifikační časy obou jezdců týmu Toyota z důvodů porušení technických pravidel. Horní element zadního křídla u vozů č. 9 a 10 vykazuje extrémní pružnost, což je v rozporu s požadavky článku 3.15. Pro oba jezdce to současně znamenalo start do závodu z boxů a to jen za předpokladu, že japonská stáj zjištěnou závadu na svých vozech odstraní. První řadu na roštu tak obsadil Brawn GP, druhá řáda byla ve složení Sebastian Vettel (Red Bull Racing) a Robert Kubica (BMW Sauber), třetí řada Nico Rosberg (Williams) a Felipe Massa (Ferrari). Na složení startovního roštu měla vliv i hmotnost samotných monopostů. Nejlehčí do kvalifikace nastoupil Robert Kubica s váhou 650 kg, předpokládalo se že podobně těžké budou i vítězné vozy Brawn, ale ty patřily ke středu a v top 10 byly dokonce nejtěžší.

Závod[editovat | editovat zdroj]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Závod[editovat | editovat zdroj]

  • 29. březen 2009
  • Okruh Melbourne (závodní okruh)
  • 58 kol x 5.303 km = 307.574 km
  • 804. Grand Prix
  • Závod dokončen za safety carem.
  • 2. vítězství « Jensona Buttona »
  • 1. vítězství pro Brawn GP »
  • 201. vítězství pro « Velkou Británii »(nový rekord) (ve skutečnosti jde o 200. vítězství, chyba zřejmě vznikla prostým součtem vítězství britských jezdců, ale společné vítězství Mosse a Brookse v Aintree 1957 nelze považovat za dvě vítězství pro Velkou Británii)
  • 9. vítězství pro vůz se startovním číslem « 22 »
  • 317. vítězství z « Pole positions »
  • 1. double (dvouvítězství) pro Brawn GP »
Pozice č. Jezdec Vůz Kolo Čas +/- Pole Body Nej. kolo Váha/kg 1. Pitstop 2. Pitstop 3. Pitstop 4. Pitstop
1 22. Spojené království Jenson Button Brawn BGP 001 58 1h 34m 15,784 Straight Line Steady.svg 0 1 10 1:28,020 664,5 19. / 27.397 47. / 26.381
2 23. Brazílie Rubens Barrichello Brawn BGP 001 58 á 0:00,807s Straight Line Steady.svg 0 2 8 1:29,066 (14.) 666,5 18. / 35.824 51. / 22.194
3 9. Itálie Jarno Trulli Toyota TF109 58 á 0:01,604s Green Arrow Up Darker.svg 17 20 6 1:28,916 (10.) 660 10. / 19.369 33. / 22.369
DSQ 1. Spojené království Lewis Hamilton McLaren MP4-24 58 á 0:02,914s X mark.svg 4 18 x 1:29,020 (13.) 655 11. / 25.446 43. / 21.293
4 10. Německo Timo Glock Toyota TF109 58 á 0:04,435s Green Arrow Up Darker.svg 14 19 5 1:28,416 (6.) 670 18. / 23.084 50. / 19.676
5 7. Španělsko Fernando Alonso Renault R29 58 á 0:04,879s Green Arrow Up Darker.svg 4 10 4 1:28,712 (9.) 680,7 19. / 34.701 51. / 20.679
6 16. Německo Nico Rosberg Williams FW31 58 á 0:05,722s Red Arrow Down.svg 2 5 3 1:27,706 657 16. / 34.720 44. / 20.694
7 12. Švýcarsko Sebastien Buemi Toro Rosso STR4 58 á 0:06,004s Green Arrow Up Darker.svg 5 13 2 1:29,230 (16.) 675,5 18. / 22.162 41. / 20.537
8 11. Francie Sebastien Bourdais Toro Rosso STR4 58 á 0:06,298s Green Arrow Up Darker.svg 8 17 1 1:29,823 (17.) 662,5 9. / 22.309 21. / 22.831
9 20. Německo Adrian Sutil Force India VJM02 58 á 0:06,335s Green Arrow Up Darker.svg 6 16 x 1:28,943 (11.) 684,5 1. / 25.354 22. / 24.301 34. / 23.947
10 6. Německo Nick Heidfeld BMW Sauber F1.09 58 á 0:07,085s Red Arrow Down.svg 2 9 x 1:28,283 (5.) 691,5 1. / 25.868 18. / 32.494 44. / 19.325
11 21. Itálie Giancarlo Fisichella Force India VJM02 58 á 0:07,374s Green Arrow Up Darker.svg 3 15 x 1:29,005 (12.) 689 19. / 42.708 49. / 21.993
12 14 Austrálie Mark Webber Red Bull RB5 57 á 1 kolo Red Arrow Down.svg 6 8 x 1:28,508 (8.) 662 1. / 45.811 35. / 23.414
13 15. Německo Sebastian Vettel Red Bull RB5 56 á 2 kola / kolize Red Arrow Down.svg 11 3 x 1:28,140 (4.) 657 16. / 25.494 45. / 20.690
14 5 Polsko Robert Kubica BMW Sauber F1.09 55 á 3 kola / kolize Red Arrow Down.svg 11 4 x 1:27,988 650 12. / 22.524 39. / 20.943
15 4. Finsko Kimi Räikkönen Ferrari F60 55 á 3 kola/diferenciál Red Arrow Down.svg 9 7 x 1:28,488 (7.) 655,5 10. / 23.516 39. / 21.190 43. / 35.939 55. / 23.410
Pozice č. Odstoupili Vůz Kolo Důvod +/- Pole Body Nej. kolo Váha/kg 1. Pitstop 2. Pitstop 3. Pitstop 4. Pitstop
Ret 3. Brazílie Felipe Massa Ferrari F60 45 Zavěšení X mark.svg 11 6 x 1:29,141 (15.) 654 11. / 21.647 31. / 24.843
Ret 8. Brazílie Nelson Piquet jr. Renault R29 24 Mimo trať X mark.svg 7 14 x 1:30,502 (19.) 694,1 19. / 24.955
Ret 17. Japonsko Kazuki Nakajima Williams FW31 17 Nehoda X mark.svg 4 11 x 1:29,923 (18.) 658,3
Ret 2. Finsko Heikki Kovalainen McLaren MP4-24 0 Nehoda X mark.svg 12 12 x 690,6

Ziel01AUS.png

Penalizace[editovat | editovat zdroj]

č. Jezdec Vůz Penalizace Důvod
Penalizace po kvalifikaci
1 Spojené království Lewis Hamilton McLaren MP4-24 Pět míst na startu Výměna převodovky
9 Itálie Jarno Trulli 1 Toyota TF109 Diskvalifikace z kvalifikace Použití flexibilních křídel
10 Německo Timo Glock 1 Toyota TF109 Diskvalifikace z kvalifikace Použití flexibilních křídel
9 Itálie Jarno Trulli Toyota TF109 Start z boxů Změny na voze v parc fermé
10 Německo Timo Glock Toyota TF109 Start z boxů Změny na voze v parc fermé
Penalizace po závodě
9 Itálie Jarno Trulli 2 Toyota TF109 + 25 s Předjíždění Hamiltona pod žlutými vlajkami
15 Německo Sebastian Vettel Red Bull RB5 50000 € Jízda s poškozeným vozem
1 Spojené království Lewis Hamilton 3 McLaren MP4-24 Diskvalifikace ze závodu Poskytnutí zavádějících informací
Penalizace do dalšího závodu
15 Německo Sebastian Vettel4 Red Bull RB5 10 míst na startu Způsobení kolize s Kubicou
  • 1 - FIA zrušila kvalifikační časy obou jezdců týmu Toyota z důvodů porušení technických pravidel. Horní element zadního křídla u vozů č. 9 a 10 vykazuje extrémní pružnost, což je v rozporu s požadavky článku 3.15. Oba jezdci nastoupí do závodu jedině za předpokladu, že jejich vozy budou opatřeny legálními křídly
  • 2 - Jarno Trulli dodatečně penalizován 25 s, při jízdě za safety carem se Ital na okamžik dostal mimo trať, Hamilton ho tedy mohl předjet. Po návratu z trávníku se však Trulli zařadil zpátky před britského závodníka, což je v rozporu s pravidly
  • 3 - Lewis Hamilton dodatečně diskvalifikován dne 2. dubna 2009. Důvodem diskvalifikace je poskytnutí zavádějících informací v kauze s jezdcem Toyoty Jarno Trullim. Trulli se tak dostal zpět na třetí příčku.
  • 4 - Sebastian Vettel označen za viníka kolize s Robertem Kubicou, bude penalizován posunutím o 10 míst na startovním roštu v následujícím závodě.

Stupně vítězů[editovat | editovat zdroj]

Jezdci (rekord Michael Schumacher 154)

  • 63. podium pro « Brazílie Rubense Barrichella »
  • 16. podium pro « Spojené království Jensona Buttona »
  • 9. podium pro « Itálie Jarna Trulliho »

Vozy (rekord Ferrari 622)

  • 9. podium pro « Toyotu »
  • 2. podium pro Brawn GP »

Státy

  • 519. podium pro « Spojené království Velkou Británii » (nový rekord)
  • 274. podium pro « Brazílie Brazílii »
  • 204. podium pro « Itálie Itálii »

Bodové umístění[editovat | editovat zdroj]

V závorce body získane v této GP:

Jezdci (rekord Michael Schumacher 1369 bodů)

  • 555 (4) bodů pro « Španělsko Fernanda Alonsa »
  • 538 (8) bodů pro « Brazílie Rubense Barrichella »
  • 242 (10) bodů pro « Spojené království Jensona Buttona »
  • 220 (6) bodů pro « Itálie Jarna Trulliho »
  • 44 (3) bodů pro « Německo Nico Rosberga »
  • 32 (5) bodů pro « Německo Timo Glocka »
  • 5 (1) bodů pro « Francie Sébastiena Bourdaise »
  • 2 (2) bodů pro Švýcarsko Sébastiena Buemiho »

Vozy (rekord Ferrari 4023,5 bodů)

  • 2568,5 (3) bodů pro « Williams »
  • 1060 (4) bodů pro « Renault »
  • 230 (11) bodů pro « Toyotu »
  • 51 (3) bodů pro « Toro Rosso »
  • 18 (18) bodů pro Brawn GP »

Státy

  • 4552,28 (10) bodů pro « Spojené království Velká Británie » (nový rekord)
  • 2402 (8) bodů pro « Německo Německo »
  • 2370 (8) bodů pro « Brazílie Brazílie »
  • 2332,47 (1) bodů pro « Francie Francie »
  • 1964,3 (6) bodů pro « Itálie Itálie »
  • 600 (4) bodů pro « Španělsko Španělska »
  • 321 (2) bodů pro « Švýcarsko Švýcarska »

Nejrychlejší kolo[editovat | editovat zdroj]

Německo Nico Rosberg- Williams-1:27,706

  • 2. nejrychlejší kolo « Nico Rosberga
  • 130. nejrychlejší kolo pro « Williams
  • 98. nejrychlejší kolo pro « Německo
  • 21. nejrychlejší kolo pro vůz se « startovním číslem 16

Vývoj nejrychlejšího kola

Kolo Čas Jezdec Vůz
48. kolo 1:27,706 Nico Rosberg Williams
36. kolo 1:28.0 Robert Kubica BMW
34. kolo 1:28.0 Robert Kubica BMW
17. kolo 1:28.0 Jenson Button Brawn GP
8. kolo 1:28.1 Sebastian Vettel Red Bull
7. kolo 1:28.2 Sebastian Vettel Red Bull
7. kolo 1:28.2 Jenson Button Brawn GP
6. kolo 1:28.4 Sebastian Vettel Red Bull
6. kolo 1:28.5 Jenson Button Brawn GP
5. kolo 1:28.8 Jenson Button Brawn GP
4. kolo 1:29.0 Sebastian Vettel Red Bull
4. kolo 1:29.2 Jenson Button Brawn GP
3. kolo 1:29.8 Sebastian Vettel Red Bull
3. kolo 1:29.8 Jenson Button Brawn GP
2. kolo 1:30.6 Jenson Button Brawn GP
1. kolo 1:35.7 Jenson Button Brawn GP

Vedení v závodě[editovat | editovat zdroj]

  • « Jenson Button » byl ve vedení 162 kol
  • Brawn GP » byl ve vedení 58 kol
  • « Velká Británie » byla ve vedení 13337 kol
Kola km Jezdec %
1-58 kolo 307.574 km Jenson Button 100%

SC-Safety car na trati:

  • 19-24 kolo havárie Nakajimi
  • 56-58 kolo kolize Kubici a Vettela
Jenson Button
SC
Jenson Button

Postavení na startu[editovat | editovat zdroj]

Spojené království Jenson Button- Brawn GP-1'26.202

  • 4. Pole position « Jensona Buttona »
  • 1. Pole position pro Brawn GP »
  • 195. Pole position pro « Velkou Británii » (nový rekord )
  • 11. Pole position pro vůz se « startovním číslem 22 »
  • 31x první řadu získal « Rubens Barrichello
  • 11x první řadu získal « Jenson Button »
  • 2x první řadu získal Brawn GP »
  • 454x první řadu získala « Velká Británie » (nový rekord )
  • 209x první řadu získala « Brazílie
* * * Kvalifikace III. Kvalifikace II. Kvalifikace I.
Start01AUS.png _______1_______
Spojené království Jenson Button
Brawn GP
1'26.202
Spojené království Jenson Button
Brawn GP
1'26.202
Brazílie Rubens Barrichello
Brawn GP
1'24.783
Brazílie Rubens Barrichello
Brawn GP
1'25.006
_______2_______
Brazílie Rubens Barrichello
Brawn GP
1'26.505
Brazílie Rubens Barrichello
Brawn GP
1'26.505
Spojené království Jenson Button
Brawn GP
1'24.855
Spojené království Jenson Button
Brawn GP
1'25.211
_______3_______
Německo Sebastian Vettel
Red Bull
1'26.830
Německo Sebastian Vettel
Red Bull
1'26.830
Německo Sebastian Vettel
Red Bull
1'25.121
Austrálie Mark Webber
Red Bull
1'25.427
_______4_______
Polsko Robert Kubica
BMW
1'26.914
Polsko Robert Kubica
BMW
1'26.914
Německo Nico Rosberg
Williams
1'25.123
Německo Timo Glock
Toyota
1'25.499
_______5_______
Německo Nico Rosberg
Williams
1'26.973
Německo Nico Rosberg
Williams
1'26.973
Polsko Robert Kubica
BMW
1'25.152
Německo Nick Heidfeld
BMW
1'25.827
_______6_______
Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1'27.033
Německo Timo Glock
Toyota
1'26.975
Austrálie Mark Webber
Red Bull
1'25.241
Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1'25.844
_______7_______
Finsko Kimi Räikkönen
Ferrari
1'27.163
Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1'27.033
Itálie Jarno Trulli
Toyota
1'25.265
Německo Nico Rosberg
Williams
1'25.846
_______8_______
Austrálie Mark Webber
Red Bull
1'27.246
Itálie Jarno Trulli
Toyota
1'27.127
Německo Timo Glock
Toyota
1'25.281
Finsko Kimi Räikkönen
Ferrari
1'25.899
_______9_______
Německo Nick Heidfeld
BMW
1'25.504
Finsko Kimi Räikkönen
Ferrari
1'27.163
Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1'25.319
Polsko Robert Kubica
BMW
1'25.922
_______10_______
Španělsko Fernando Alonso
Renault
1'25.605
Austrálie Mark Webber
Red Bull
1'27.246
Finsko Kimi Räikkönen
Ferrari
1'25.380
Německo Sebastian Vettel
Red Bull
1'25.938
_______11_______
Japonsko Kazuki Nakadžima
Williams
1'25.607
Německo Nick Heidfeld
BMW
1'25.504
Španělsko Fernando Alonso
Renault
1'26.026
_______12_______
Finsko Heikki Kovalainen
McLaren
1'25.726
Španělsko Fernando Alonso
Renault
1'25.605
Japonsko Kazuki Nakadžima
Williams
1'26.074
_______13_______
Švýcarsko Sébastien Buemi
Toro Rosso
1'26.503
Japonsko Kazuki Nakadžima
Williams
1'25.607
Finsko Heikki Kovalainen
McLaren
1'26.184
_______14_______
Brazílie Nelson Piquet Jr.
Renault
1'26.598
Finsko Heikki Kovalainen
McLaren
1'25.726
Itálie Jarno Trulli
Toyota
1'26.194
_______15_______
Itálie Giancarlo Fisichella
Force India
1'26.677
Spojené království Lewis Hamilton
McLaren
0 00 000
Spojené království Lewis Hamilton
McLaren
1'26.454
_______16_______
Německo Adrian Sutil
Force India
1'26.742
Švýcarsko Sébastien Buemi
Toro Rosso
1'26.503
_______17_______
Francie Sébastien Bourdais
Toro Rosso
1'26.964
Brazílie Nelson Piquet Jr.
Renault
1'26.598
_______18_______
Spojené království Lewis Hamilton
McLaren
0 00 000
Itálie Giancarlo Fisichella
Force India
1'26.677
_______19_______
Německo Timo Glock
Toyota
1'26.975
Německo Adrian Sutil
Force India
1'26.742
_______20_______
Itálie Jarno Trulli
Toyota
1'27.127
Francie Sébastien Bourdais
Toro Rosso
1'26.964

Tréninky[editovat | editovat zdroj]

* I. Trénink * II. Trénink * III. Trénink
1 Německo Nico Rosberg
Williams
1:26.687
1 Německo Nico Rosberg
Williams
1:26.053
1 Německo Nico Rosberg
Williams
1:25.808
2 Japonsko Kazuki Nakadžima
Williams
1:26.736
2 Brazílie Rubens Barrichello
Brawn GP
1:26.157
2 Itálie Jarno Trulli
Toyota
1:25.811
3 Finsko Kimi Räikkönen
Ferrari
1:26.750
3 Itálie Jarno Trulli
Toyota
1:26.350
3 Spojené království Jenson Button
Brawn GP
1:25.981
4 Brazílie Rubens Barrichello
Brawn GP
1:27.226
4 Austrálie Mark Webber
Red Bull
1:26.370
4 Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1:26.020
5 Finsko Heikki Kovalainen
McLaren
1:27.453
5 Spojené království Jenson Button
Brawn GP
1:26.374
5 Japonsko Kazuki Nakadžima
Williams
1:26.078
6 Spojené království Jenson Button
Brawn GP
1:27.467
6 Německo Timo Glock
Toyota
1:26.443
6 Brazílie Rubens Barrichello
Brawn GP
1:26.348
7 Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1:27.642
7 Japonsko Kazuki Nakadžima
Williams
1:26.560
7 Austrálie Mark Webber
Red Bull
1:26.355
8 Německo Timo Glock
Toyota
1:27.710
8 Německo Sebastian Vettel
Red Bull
1:26.740
8 Německo Timo Glock
Toyota
1:26.410
9 Německo Adrian Sutil
Force India
1:27.993
9 Německo Adrian Sutil
Force India
1:27.040
9 Polsko Robert Kubica
BMW
1:26.514
10 Španělsko Fernando Alonso
Renault
1:28.123
10 Brazílie Felipe Massa
Ferrari
1:27.064
10 Německo Nick Heidfeld
BMW
1:26.555
11 Německo Nick Heidfeld
BMW
1:28.137
11 Finsko Kimi Räikkönen
Ferrari
1:27.204
11 Finsko Heikki Kovalainen
McLaren
1:26.652
12 Itálie Jarno Trulli
Toyota
1:28.142
12 Španělsko Fernando Alonso
Renault
1:27.232
12 Spojené království Lewis Hamilton
McLaren
1:26.714
13 Polsko Robert Kubica
BMW
1:28.511
13 Itálie Giancarlo Fisichella
Force India
1:27.282
13 Německo Sebastian Vettel
Red Bull
1:27.009
14 Itálie Giancarlo Fisichella
Force India
1:28.603
14 Německo Nick Heidfeld
BMW
1:27.317
14 Německo Adrian Sutil
Force India
1:27.062
15 Švýcarsko Sébastien Buemi
Toro Rosso
1:28.785
15 Polsko Robert Kubica
BMW
1:27.398
15 Francie Sébastien Bourdais
Toro Rosso
1:27.152
16 Spojené království Lewis Hamilton
McLaren
1:29.042
16 Francie Sébastien Bourdais
Toro Rosso
1:27.479
16 Švýcarsko Sébastien Buemi
Toro Rosso
1:27.192
17 Austrálie Mark Webber
Red Bull
1:29.081
17 Finsko Heikki Kovalainen
McLaren
1:27.802
17 Španělsko Fernando Alonso
Renault
1:27.357
18 Brazílie Nelson Piquet Jr.
Renault
1:29.461
18 Spojené království Lewis Hamilton
McLaren
1:27.813
18 Itálie Giancarlo Fisichella
Force India
1:27.492
19 Francie Sébastien Bourdais
Toro Rosso
1:29.499
19 Brazílie Nelson Piquet Jr.
Renault
1:27.828
19 Brazílie Nelson Piquet Jr.
Renault
1:27.739
20 Německo Sebastian Vettel
Red Bull
1:32.784
20 Švýcarsko Sébastien Buemi
Toro Rosso
1:28.076
20 Finsko Kimi Räikkönen
Ferrari
1:28.801

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • První start vozů BMW F1.09, Brawn BGP-001, Ferrari F60, Force India VJM-02, McLaren MP4/24, Red Bull RB5, Renault R29, Toro Rosso STR04, Toyota TF109 a Williams FW31.
  • Mezi jezdci si svůj debit odbil Sébastien Buemi.
  • 1. pole position, body, podium, vítězství a double pro Brawn GP
  • 1. bod pro Sébastiena Buemiho
  • Jarno Trulli startoval z boxů a dojel na třetím místě
  • Kazuki Nakajima startoval ve své 20 GP.
Pole position Vítězství Nej. kolo Hat trick Vedení Chelem
Spojené království Spojené království Německo X mark.svg Spojené království X mark.svg
Jenson Button Jenson Button Nico Rosberg X mark.svg Jenson Button X mark.svg
Brawn BGP 001 Brawn BGP 001 Williams FW31 X mark.svg Brawn BGP 001 X mark.svg
1:26,202 1:34:15,784 1:27,706 58 kol
221.466 km/h 195.776 km/h 217.668 km/h 307.574 km

Stav MS[editovat | editovat zdroj]

  • GP - body získané v této Grand Prix
* Jezdec Body GP * Vůz Body GP * Stát Body GP
1 Spojené království Jenson Button 10 10 1 Brawn GP 18 18 1 Spojené království Velká Británie 10 10
2 Brazílie Rubens Barrichello 8 8 2 Toyota 11 11 2 Brazílie Brazílie 8 8
3 Itálie Jarno Trulli 6 6 3 Renault 4 4 3 Německo Německo 8 8
4 Německo Timo Glock 5 5 4 Williams 3 3 4 Itálie Itálie 6 6
5 Španělsko Fernando Alonso 4 4 5 Toro Rosso 3 3 5 Španělsko Španělsko 4 4
6 Německo Nico Rosberg 3 3 6 Švýcarsko Švýcarsko 2 2
7 Švýcarsko Sebastien Buemi 2 2 Francie Francie 1 1
8 Francie Sébastien Bourdais 1 1

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Australian Grand Prix - Preview Oficiální stránky FIA.
  2. Button se a Brawn se zapsali do historie iDnes.cz - 30. března 2009.
Předchozí GP:
Grand Prix Brazílie 2008
Mistrovství světa Formule 1
2009
Následující GP:
Grand Prix Malajsie 2009
Předchozí ročník:
Grand Prix Austrálie 2008
Grand Prix Austrálie Následující ročník:
Grand Prix Austrálie 2010
s . d . e 
Konstruktéři a piloti účastnící se Mistrovství světa formule 1 v roce 2009
McLaren Ferrari BMW Renault Toyota Toro Rosso Red Bull Williams Force India Brawn
MP4-24 F60 F1.09 R29 TF109 STR4 RB5 FW31 VJM02 BGP 001
Hamilton
Kovalainen
Fisichella
Räikkönen
Kubica
Heidfeld
Alonso
Grosjean
Trulli
10 Kobajaši
11 Alguersuari
12  Buemi
14 Webber
15 Vettel
16 Rosberg
17 Nakadžima
20 Sutil
21 Liuzzi
22 Button
23 Barrichello
Ostatní piloti, kteří se zúčastnili sezony 2009: 3 Massa a Badoer, 8 Piquet jr., 10 Glock, 11 Bourdais