Grand Prix Brazílie 2013

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brazílie Grand Prix Brazílie 2013
19. závod v sezóně 2013
Autódromo José Carlos Pace (AKA Interlagos) track map.svg
Detaily závodu
Datum24. listopad 2013
Oficiální názevFormula 1 Grande Prêmio Petrobras do Brasil 2013
MístoInterlagos, São Paulo, Brazílie
Délka trati4,309 km (2,677 mil)
Délka závodu71 kol, 305,909 km (190,067 mil)
Pole
PilotNěmecko Sebastian Vettel Red BullRenault
Čas1:26.479
Nejrychlejší kolo
PilotAustrálie Mark Webber Red BullRenault
Čas1:15.436 (v 51. kole)
Stupně vítězů
PrvníNěmecko Sebastian Vettel Red BullRenault
DruhýAustrálie Mark Webber Red BullRenault
TřetíŠpanělsko Fernando Alonso Ferrari

Grand Prix Brazílie 2013 (oficiálně Formula 1 Grande Prêmio Petrobras do Brasil 2013) se jela na okruhu Autódromo José Carlos Pace v São Paulo v Brazílii dne 24. listopadu 2013. Závod byl devatenáctým a zároveň posledním v pořadí v sezóně 2013 šampionátu Formule 1.

Před závodem[editovat | editovat zdroj]

Pneumatiky[editovat | editovat zdroj]

Pro Grand Prix Brazílie přiveze Pirelli stejně jako předchozí rok tvrdou a středně tvrdou směs (oranžová a bílá).

V pátečním ranním tréninku budou mít týmy možnost poprvé otestovat pneumatiky Pirelli připravované pro sezónu 2014.[1]

Tréninky[editovat | editovat zdroj]

Oba páteční tréninky proběhly na mokré trati a z důvodu nedostatku dostupných přechodných a mokrých pneumatik týmy spíše šetřily gumy pro hlavní část závodního víkendu. Stejně tak se nakonec nemohl uskutečnit ani test pneumatik pro rok 2014.[2] Za mokra se odjel i sobotní dopolední trénink.

Kvalifikace[editovat | editovat zdroj]

Kvalifikace stejně jako tréninkové jízdy proběhla na mokré trati, většinu času více či méně pršelo. Na konci druhé části havaroval Sergio Pérez, když na výjezdu z 5. zatáčky dostal smyk. Poslední část kvalifikace pak byla kvůli hustému dešti a množství stojící vody na trati několikrát odložena, nakonec celkem o 45 minut.[3] McLaren nakonec Pérezovi z důvodu nehody musel vyměnit převodovku a ten tak obdržel penalizaci 5 míst na startu.[4]

Poř. No. Jezdec Konstruktér Časy v kvalifikaci Pořadí na startu
Q1 Q2 Q3
1 1 Německo Sebastian Vettel Red Bull-Renault 1:25.381 1:26.420 1:26.479 1
2 9 Německo Nico Rosberg Mercedes 1:25.556 1:26.626 1:27.102 2
3 3 Španělsko Fernando Alonso Ferrari 1:26.656 1:26.590 1:27.539 3
4 2 Austrálie Mark Webber Red Bull-Renault 1:26.689 1:26.963 1:27.572 4
5 10 Spojené království Lewis Hamilton Mercedes 1:25.342 1:26.698 1:27.677 5
6 8 Francie Romain Grosjean Lotus-Renault 1:26.453 1:26.161 1:27.737 6
7 19 Austrálie Daniel Ricciardo Toro Rosso-Ferrari 1:27.209 1:27.078 1:28.052 7
8 18 Francie Jean-Éric Vergne Toro Rosso-Ferrari 1:27.124 1:27.363 1:28.081 8
9 4 Brazílie Felipe Massa Ferrari 1:26.817 1:27.049 1:28.109 9
10 11 Německo Nico Hülkenberg Sauber-Ferrari 1:26.071 1:27.441 1:29.582 10
11 7 Finsko Heikki Kovalainen Lotus-Renault 1:26.266 1:27.456 11
12 14 Spojené království Paul di Resta Force India-Mercedes 1:26.275 1:27.798 12
13 17 Finsko Valtteri Bottas Williams-Renault 1:26.790 1:27.954 13
14 6 Mexiko Sergio Pérez McLaren-Mercedes 1:26.741 1:28.269 19 [pozn. 1]
15 5 Spojené království Jenson Button McLaren-Mercedes 1:26.398 1:28.308 14
16 15 Německo Adrian Sutil Force India-Mercedes 1:26.874 1:28.586 15
17 16 Venezuela Pastor Maldonado Williams-Renault 1:27.367 16
18 12 Mexiko Esteban Gutiérrez Sauber-Ferrari 1:27.455 17
19 20 Francie Charles Pic Caterham-Renault 1:27.843 18
20 21 Nizozemsko Giedo van der Garde Caterham-Renault 1:28.320 20
21 22 Francie Jules Bianchi Marussia-Cosworth 1:28.366 21
22 23 Spojené království Max Chilton Marussia-Cosworth 1:28.950 22
107% času vítěze: 1:31.315
Zdroj:[5]
Poznámky
  1. Sergio Pérez obdržel trest posunu o 5 míst vzad za neplánovanou výměnu převodovky.

Závod[editovat | editovat zdroj]

Po naprostou většinu závodu se na trať snášel lehký déšť, ale na přezutí na přechodné pneumatiky nebyl dost silný a tak byl celý závod odjet na suchých pneumatikách.

Oběma jezdcům Red Bullu se start příliš nevyvedl a oba ztratili pozice ve prospěch Mercedes. Vettel, před kterého se dostal Rosberg, ale dokázal ztracenou pozici získat zpět ještě před koncem prvního kola a na prvním místě pak zůstal až do konce závodu. Jeho jediným problémem bylo nedorozumění v boxové uličce, kde ztratil asi 6 sekund a zdržel i týmového kolegu Marka Webbera. I před toto zdržení ale nakonec Webber dokázal dojet na druhém místě, když během závodu předjel Hamiltona, Alonsa i Rosberga. Třetí v cíli Alonso strávil mnoho času těsně za Webberem, několikrát si dokonce vyměnili své pozice při zastávkách v boxech, nakonec ale dojel s odstupem 8 sekund za Webberem.

Na čtvrté místo se probojoval Jenson Button až ze 14. pozice na startu. Oběma vozům se v Brazílii dařilo, i Pérez, který po penalizaci startoval až z 19. příčky, dojel na bodovaných místech, cílem projel jako 6. Za to Mercedesům se příliš nedařilo, na začátku závodu byly o něco pomalejší než jejich soupeři, pravděpodobně tým zvolil nastavení pro deštivou Grand Prix — Rosberg skončil 5., Hamilton, potrestaný průjezdem boxovou uličkou za kolizi s Bottasem (ten po kolizi ze závodu odstoupil), až 9. V první desítce se ještě klasifikovali Massa (7. místo), Hülkenberg (8. místo) a na desátém, posledním bodovaném místě Ricciardo, který byl také prvním z pilotů, kteří byli vítězem předjeti o celé kolo. Za bodovanými místy dojeli oba piloti Force Indie, Di Resta na 11. místě a Sutil na 13., mezi ně se vměstnal druhý pilot Sauberu Gutiérrez. Závod ještě dokončili Kovalainen, Verge, Maldonado, Bianchi, van der Garde a Chilton.

Ze závodu odstoupili tři jezdci. Už v druhém kole selhal motor Renault v Lotusu Romaina Grosjeana. V kole 45 došlo k již zmíněné kolizi Hamiltona s Bottasem a o 14 kol později odstoupil Pic po selhání techniky.

V celkovém žebříčku šampionátu pohárů jezdců se Mark Webber probojoval na třetí místo před Alonsa a Räikkönena, v pohárů konstruktéru se Mercedesu podařilo hájil druhou pozici před Ferrari a Marussii 10. místo před Caterhamem.

Poř. No. Jezdec Konstruktér Počet kol Čas/Odstoupení Pořadí na startu Body
1 1 Německo Sebastian Vettel Red Bull-Renault 71 1:32:36.300 1 25
2 2 Austrálie Mark Webber Red Bull-Renault 71 +10.452 4 18
3 3 Španělsko Fernando Alonso Ferrari 71 +18.913 3 15
4 5 Spojené království Jenson Button McLaren-Mercedes 71 +37.360 14 12
5 9 Německo Nico Rosberg Mercedes 71 +39.048 2 10
6 6 Mexiko Sergio Pérez McLaren-Mercedes 71 +44.051 19 8
7 4 Brazílie Felipe Massa Ferrari 71 +49.110 9 6
8 11 Německo Nico Hülkenberg Sauber-Ferrari 71 +1:04.252 10 4
9 10 Spojené království Lewis Hamilton Mercedes 71 +1:12.903 5 2
10 19 Austrálie Daniel Ricciardo Toro Rosso-Ferrari 70 +1 kolo 7 1
11 14 Spojené království Paul di Resta Force India-Mercedes 70 +1 kolo 12
12 12 Mexiko Esteban Gutiérrez Sauber-Ferrari 70 +1 kolo 17
13 15 Německo Adrian Sutil Force India-Mercedes 70 +1 kolo 15
14 7 Finsko Heikki Kovalainen Lotus-Renault 70 +1 kolo 11
15 18 Francie Jean-Éric Vergne Toro Rosso-Ferrari 70 +1 kolo 8
16 16 Venezuela Pastor Maldonado Williams-Renault 70 +1 kolo 16
17 22 Francie Jules Bianchi Marussia-Cosworth 69 +2 kola 21
18 21 Nizozemsko Giedo van der Garde Caterham-Renault 69 +2 kola 20
19 23 Spojené království Max Chilton Marussia-Cosworth 69 +2 kola 22
Ret 20 Francie Charles Pic Caterham-Renault 58 Zavěšení 18
Ret 17 Finsko Valtteri Bottas Williams-Renault 45 Kolize 13
Ret 8 Francie Romain Grosjean Lotus-Renault 2 Motor 6
Zdroj:[6]

Konečné pořadí šampionátu[editovat | editovat zdroj]

  • Tučně je vyznačen jezdec a tým, který získal titul v Poháru jezdců nebo konstruktérů.
Pohár jezdců
Pořadí Jezdec Body
1rightarrow blue.svg 1 Německo Sebastian Vettel 397
1rightarrow blue.svg 2 Španělsko Fernando Alonso 242
1uparrow green.svg 2 3 Austrálie Mark Webber 199
1downarrow red.svg 1 4 Spojené království Lewis Hamilton 189
1downarrow red.svg 1 5 Finsko Kimi Räikkönen 183
Pohár konstruktérů
Pořadí Konstruktér Body
1rightarrow blue.svg 1 Rakousko Red Bull-Renault 596
1rightarrow blue.svg 2 Německo Mercedes 360
1rightarrow blue.svg 3 Itálie Ferrari 354
1rightarrow blue.svg 4 Spojené království Lotus-Renault 315
1rightarrow blue.svg 5 Spojené království McLaren-Mercedes 122

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2013 Brazilian Grand Prix na anglické Wikipedii.

  1. GALLOWAY, James. Pirelli to bring prototype 2014 tyres to Brazilian GP season finale for teams to test. SkySports [online]. 4. listopadu 2013 [cit. 2013-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PASTOREK, Jan. Pátek v Interlagosu: Přípravy spláchl déšť. F1sports [online]. 22. listopadu 2013 [cit. 2013-11-23]. Dostupné online. 
  3. PASTOREK, Jan. Mokrou brazilskou kvalifikaci vyhrál Vettel. F1sport [online]. 23. listopad 2013 [cit. 2013-11-23]. Dostupné online. 
  4. MIKOLÁŠ, Michal. Poškození Pérezova vozu bylo vážnější, musel měnit převodovku. F1sport [online]. 24. listopad 2013 [cit. 2013-11-24]. Dostupné online. 
  5. 2013 Brazil Grand Prix Qualifying Results. Formula1.com. Formula One Management, 23 November 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 28 November 2013. (anglicky) 
  6. 2013 Brazil Grand Prix Race Results. Formula1.com. Formula One Management, November 24, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 28 November 2013. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]