Formule 1 v roce 1953

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sezóna 1953 mistrovství světa vozů Formule 1
Předchozí: 1952
Další: 1954
Mistr světa - Alberto Ascari
Mistr světa - Alberto Ascari
Obecné informace
Pořadí sezóny: 4
Počet týmů:
Počet pilotů: 63
Počet závodů: 9
Výsledky
Pohár jezdců: Itálie Alberto Ascari (Ferrari)

2. Argentina Juan Manuel Fangio (Maserati)
3. Itálie Giuseppe Farina (Ferrari)

Pohár konstruktérů: neznámá vlajka nebyl

V pořadí 4. ročník Mistrovství světa jezdců Formule 1 zahájila Grand Prix Argentiny již 18. ledna, závěr sezony obstarala italská Monza 13. září. Alberto Ascari získal svůj druhý titul a stal se tak prvním pilotem v historii, který dokázal obhájit titul mistra světa. Ferrari se stalo suverénem sezony, když zvítězilo v sedmi z devíti Grand Prix. Byl to druhý a zároveň poslední rok, kdy v seriálu mistrovství světa formule 1 jezdily vozy formule 2.

Závody započítávané do MS[editovat | editovat zdroj]

Datum Grand Prix Náhled Akce Jezdec Vůz Stav MS
1. GP

18. leden

Argentina Argentina

Autódromo Oscar y Juan Gálvez

(Výsledky)

Autódromo Oscar Alfredo Gálvez.png Závod Itálie Alberto Ascari Ferrari 500 Itálie Alberto Ascari
Kolo Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Pole Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
2. GP

30. května

USA Indy 500

Indianapolis

(Výsledky)

Indianapolis Motor Speedway.png Závod USA Bill Vukovich Kurtis Kraft-Offenhauser
Kolo USA Bill Vukovich Kurtis Kraft-Offenhauser
Pole USA Bill Vukovich Kurtis Kraft-Offenhauser
3. GP

7. červen

Nizozemsko Nizozemska

Zandvoort

(Výsledky)

Zandvoort track layout 1948 1972.png Závod Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Kolo Itálie Luigi Villoresi Ferrari 500
Pole Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
4. GP

21. červen

Belgie Belgie

Spa-Francorchamps

(Výsledky)

Spa 1947.png Závod Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Kolo Argentina Juan Manuel Fangio Maserati A6GCM
Pole Argentina José Froilán González Maserati A6GCM
5. GP

5. července

Francie Francie

Remeš

(Výsledky)

Circuit-Reims-Gueux-1926.png Závod Spojené království Mike Hawthorn Ferrari 500
Kolo Argentina Juan Manuel Fangio Maserati A6GCM
Pole Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
6. GP

18. červenec

Spojené království Velká Británie

Silverstone

(Výsledky)

Silverstone Circuit 1949 to 1951.png Závod Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Kolo Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Pole Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
7. GP

2. srpen

Německo Německo

Nürburgring

(Výsledky)

Circuit Nürburgring-2013.svg Závod Itálie Giuseppe Farina Ferrari 500
Kolo Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Pole Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
8. GP

23. srpen

Flag of Switzerland.svg Švýcarsko

Bremgarten

(Výsledky)

Circuit Bremgarten.svg Závod Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Kolo Itálie Alberto Ascari Ferrari 500
Pole Argentina Juan Manuel Fangio Maserati A6GCM
9. GP

13. září

Itálie Itálie

Monza

(Výsledky)

Monza track map.svg Závod Argentina Juan Manuel Fangio Maserati A6GCM
Kolo Argentina Juan Manuel Fangio Maserati A6GCM
Pole Itálie Alberto Ascari Ferrari 500

Ferrari pokračovalo v dominanci a zvítězilo v sedmi z devíti závodů započítaných do šampionátu Formule 1. Juan Manuel Fangio se vrátil zpět po roční přestávce a i přes nespolehlivý vůz Maserati vybojoval druhé místo v celkovém pořadí v Poháru jezdců. Sezona 1953 byl první opravdový celosvětový šampionát, když se na začátek kalendáře přidala Velká cena Argentiny a Formule 1 poprvé opustila hranice Evropy a Indy 500.

Argentina[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Argentiny 1953.

Čtvrtou sezonu seriálu Formule 1 odstartoval domácí závod Juana Manuela Fangia v hlavním městě Argentiny Buenos Aires. K nelibosti místních, získal pole position Alberto Ascari a vedl každé kolo. Fangio závod nedokončil kvůli problémům s převodovkou. Druhý dokončil Villoresi (Ferrari) a třetí José Froilán González (Maserati) dal alespoň malý důvod k radosti, poté co Ninu Farinovi vběhl před vůz malý chlapec a on musel rychle změnit směr, ztratil kontrolu nad vozem, naboural do bariéry a zabil 13 diváků. Diváci začali šílet a v davové panice Alan Brown srazil jiného chlapce, který také vběhl na okruh. Argentinský prezident Juan Perón, který původně zamýšlel Velkou cenu jako chloubu jeho země, nakonec v tichosti okruh opustil ještě před koncem. Z první Velké ceny Argentiny se stal jeden z nejsmutnějších okamžiků motorsportu.

Indianapolis 500[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku 500 mil Indianapolis 1953.

I přesto že tento rok byl mezi prvním závodem a Indy 500 rozdíl celých pěti měsíců, tak se jej i tak evropské týmy neúčastnily. Závod vyhrál s neuvěřitelnou dominancí Bill Vukovich poté co s přehledem vyhrál kvalifikaci a z celkových 200 kol vedl neuvěřitelných 195. Na druhém místě skončil Art Cross a o třetí se dělil Sam Hanks a Duane Carter.

Nizozemsko[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Nizozemska 1953.

Nezastavitelné Ferrari v čele v Ascarim znovu získalo na přímořském okruhu v Zandvoortu pole position před Fangiovím Maserati a vedení až do odmávání šachovnicovou vlajkou nepustilo. Fangio závod nedokončil kvůli poškozené ose, ale dobrá zpráva pro Maserati byla že González, který převzal vůz od Bonetta dojel na 3. místě za Ascarim a Farinou.

Belgie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Belgie 1953.

Vysokorychlostní charakteristika okruhu ve Spa se projevila jako padnoucí pro Maserati, které tak alespoň trochu snížilo výkonnostní ztrátu na Ferrari. Důkazem toho bylo pole position, které v kvalifikaci získal Juan Manuel Fangio. V závodě o něj sice na úkor svého kolegy a krajana Gonzálese přišel, ale třetí Argentinec ve službách Maserati Onofre Marimón dokázal dojel na pódiu, poté co Fangio a González ze závodu odstoupili. V závodě zvítězil Ascari a za ním další jezdec Ferrari Luigi Villoresi. Fangio získal bod za nejrychlejší kolo.

Francie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Francie 1953.

Staronový okruh Reims-Gueux, který se pro tuto sezonu lehce změnil svým profilem, ale i jménem na pouze Reims hostil pátý závod Formule 1 roku 1953. Alberto Ascari size znova získal pole position, ale tentokráte se ve velice napínavém závodě propadl až na 4. pozici, zatím co závod vyhrál Mike Hawthorn (Ferrari) a stal se prvním Britem, který ve Formuli 1 vyhrál. Za ním dojel s rozdílem pouhé 1 sekundy Fangio a za Fangiem González se ztrátou 4 desetin. Ascari na čtvrté příčce ztrácel jen 4,6 sekundy. V posledních 31 kolech ze 60 si Fangio a Hawthorn vyměnili vedení závodu celkem jedenáctkrát.

Velká Británie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Velké Británie 1953.

Po vítězství Mika Hawthorna ve Francii, se britští fanoušci měli na co těšit a očekávání jistě nezůstaly pozadu. V kvalifikaci se Hawthorn kvalifikoval 3. za Ascarim a Gonzálesem a druhá výhra byla na dohled. Na startu se však Hawthorn propadl o 3 místa a jen co v druhém kole zpátky předjel Marimóna dostal silné hodiny a dle slov fanoušku a traťových maršálu byl "zjevně otřesen" a dle různých popisů tato nehoda mohla ukončit jeho kariéru. Následně musel strávit v boxech celé kolo, zatím co se jeho mechanici snažili opravit poškozenou nádrž s palivem. Ve finále se dokázal vyškrábat pouze na pátou příčku se ztrátou 3 kola na vítěze Ascariho. Na pódiu ještě dojel Fangio a Farina. 1 bod z nejrychlejší kolo si na půl rozdělili Alberto Ascari a José Froilán González.

Německo[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Německa 1953.

Závod na německém Nürburgringu vyhrál Nino Farina poté co Ascariho motor selhal a ani když si vzal Villoresiho vůz nedokázal vyhrál a dojel osmý se ziskem pouz jednoho bodu za nejrychlejší kolo. Třetí druhé místo v řadě si připsal Fangio a podiu doplnil Mike Hawthorn. V tomto závodě si Ascari s předstihem zajistil svůj druhý Pohár jezdců.

Švýcarsko[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Švýcarska 1953.

První místo v kvalifikaci na okruhu Bremgarten získal Fangio, ale v závodě po selhání motoru a převzetí vozu po Bonettovi nedokázal dojet lépe než čtvrtý a podle nových pravidel si nepřipsali oba závodníci plný počet bodů za sdílení vozu, ale 3 body za čtvrté místo si rozdělili na půl. Ferrari si v závodě zajistilo 1-2-3 (Ascari-Farina-Hawthorn).

Itálie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Itálie 1953.

V posledním závodě sezony, jako obvykle, získal Ascari pole position a vedl skoro všechna kola v závodě. Ještě v 79. z 80 kol vedl Ascari, jenže v posledním kole dostal hodiny a nemohl dále pokračovat. Toho využil Juan Manuel Fangio a dojel pro svou jedinou výhru sezony a také přerušil dominanci monopostu Ferrari a zabránil tak 100% úspěšnosti co se týče start/výhra. Pro Ascariho to ale nic neměnilo, protože i tak s velkým náskokem vyhrál šampionát jezdců. Druhý dokončil Farina, který na Fangia ztrácel pouze 1,4 sekundy a třetí Villoresi, byl pozadu o kolo.

Konečné hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle modrá Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez barvy Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
F FanBoost
G Nejrychlejší v kvalifikační skupině
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
* Jezdec ARG
Argentina
500
USA
NED
Nizozemsko
BEL
Belgie
FRA
Francie
GBR
Spojené království
GER
Německo
SUI
Švýcarsko
ITA
Itálie
Body
1 Itálie Alberto Ascari 1* 1 1 4 1** 8† / Ret*† 1* Ret 34.5 (46.5)
2 Argentina Juan Manuel Fangio Ret NC Ret / Ret† 2* 2 2 4† / Ret† 1* 28 (29.5)
3 Itálie Giuseppe Farina Ret 2 Ret 5 3 1 2 2 26 (32)
4 Spojené království Mike Hawthorn 4 4 6 1 5 3 3 4 19 (27)
5 Itálie Luigi Villoresi 2 Ret* 2 6 Ret 8† / Ret† 6 3 17
6 Argentina José Froilán González 3 3† Ret* 3 4** 13.5 (14.5)
7 USA Bill Vukovich 1* 9
8 Švýcarsko Toulo de Graffenried 5 4 7 Ret 5 Ret Ret 7
9 Itálie Felice Bonetto Ret 3† Ret 6 4 4† / Ret† Ret 6.5
10 USA Art Cross 2 6
11 Argentina Onofre Marimón 3 9 Ret Ret Ret Ret 4
12 Francie Maurice Trintignant 7† 6 5 Ret Ret Ret Ret 5 4
13 USA Sam Hanks 3† 2
14 USA Duane Carter 3† 2
15 Argentina Óscar Alfredo Gálvez 5 2
16 USA Jack McGrath 5 2
17 Německo Hermann Lang 5 2
18 USA Fred Agabashian 4† 1.5
19 USA Paul Russo 4† 1.5
20 Spojené království Stirling Moss 9 Ret 6 13 0
21 Francie Jean Behra 6 Ret 10 Ret Ret Ret 0
22 Argentina Roberto Mieres NC Ret 6 0
23 USA Jimmy Daywalt 6 0
24 USA Harry Schell 7† Ret 7 Ret Ret Ret 9 0
25 Francie Louis Rosier 7 8 8 10 10 Ret 16 0
26 Spojené království Ken Wharton Ret Ret 8 7 NC 0
27 Thajsko Prince Bira Ret 7 Ret 11 0
28 Belgie Jacques Swaters 7 Ret 0
29 USA Jim Rathmann 7 0
30 Itálie Sergio Mantovani 7† 0
31 Itálie Luigi Musso 7† 0
32 Spojené království Peter Collins 8 Ret 13 Ret 0
33 Spojené království John Barber 8 0
34 USA Ernie McCoy 8 0
35 Švýcarsko Max de Terra 8 0
36 Itálie Umberto Maglioli 8 0
37 Spojené království Alan Brown 9 Ret Ret 12 0
38 USA Tony Bettenhausen 9 0
39 USA Fred Wacker 9 0
40 Spojené království Peter Whitehead 9 0
41 Německo Hans Herrmann 9 0
42 Švýcarsko Albert Scherrer 9 0
43 Monako Louis Chiron 15 10 0
44 Belgie Paul Frère 10 Ret 0
45 USA Jimmy Davies 10 0
46 USA Duke Nalon 11 0
47 Belgie André Pilette 11 0
48 Spojené království Bob Gerard 11 0
49 Spojené království Rodney Nuckey 11 0
50 Belgie Johnny Claes NC Ret† 12 Ret Ret 0
51 USA Carl Scarborough 12 0
52 Německo Theo Helfrich 12 0
53 Spojené království Kenneth McAlpine Ret Ret 13 NC 0
54 USA Manny Ayulo 13 0
55 Francie Yves Giraud Cabantous 14 15 0
56 Německo Hans Stuck Ret 14 0
57 USA Jimmy Bryan 14 0
58 Německo Rudolf Krause 14 0
59 USA Bill Holland 15 0
60 Německo Ernst Klodwig 15 0
61 USA Rodger Ward 16 0
62 Německo Wolfgang Seidel 16 0
63 USA Walt Faulkner 17 0
Spojené království Jack Fairman Ret NC 0
Spojené království Lance Macklin Ret Ret Ret Ret Ret Ret 0
Spojené království Roy Salvadori Ret Ret Ret Ret Ret 0
Francie Élie Bayol Ret Ret 0
Brazílie Chico Landi Ret Ret 0
Francie Robert Manzon Ret 0
Argentina Carlos Menditeguy Ret 0
Argentina Pablo Birger Ret 0
Argentina Adolfo Schwelm Cruz Ret 0
USA Marshall Teague Ret 0
USA Spider Webb Ret 0
USA Bob Sweikert Ret 0
USA Mike Nazaruk Ret 0
USA Pat Flaherty Ret 0
USA Jerry Hoyt Ret 0
USA Johnnie Parsons Ret 0
USA Don Freeland Ret 0
USA Gene Hartley Ret 0
USA Chuck Stevenson Ret 0
USA Cal Niday Ret 0
USA Bob Scott Ret 0
USA Andy Linden Ret 0
USA Johnny Thomson Ret 0
Belgie Georges Berger Ret 0
Belgie Arthur Legat Ret 0
Spojené království Jimmy Stewart Ret 0
Spojené království Tony Rolt Ret 0
Spojené království Ian Stewart Ret 0
Spojené království Duncan Hamilton Ret 0
Spojené království Tony Crook Ret 0
Argentina Edgar Barth Ret 0
Německo Oswald Karch Ret 0
Německo Willi Heeks Ret 0
Německo Theo Fitzau Ret 0
Německo Kurt Adolff Ret 0
Německo Günther Bechem Ret 0
Německo Ernst Loof Ret 0
Německo Erwin Bauer Ret 0
Švýcarsko Peter Hirt Ret 0
Itálie Piero Carini Ret 0
USA John Fitch Ret 0
* Jezdec ARG
Argentina
500
USA
NED
Nizozemsko
BEL
Belgie
FRA
Francie
GBR
Spojené království
GER
Německo
SUI
Švýcarsko
ITA
Itálie
Body

Závody nezapočítávané do MS[editovat | editovat zdroj]

Závody vypsané pro vozy Formule 1[editovat | editovat zdroj]

Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
6. duben Spojené království Glover Trophy Goodwood Spojené království Ken Wharton BRM P15 Výsledky
10. květen Finsko Eyläintarha Djurgards Park Spojené království Rodney Nuckey Cooper T23 Výsledky
31. květen Francie Albi Albi Francie Louis Rosier Ferrari 375 Výsledky
28. červen Francie Rouen Rouen-les-Essarts Itálie Giuseppe Farina Ferrari 625 Výsledky
13. září Švédsko Skarpnäcksloppet Skarpnäcks Airfield Švédsko Erik Lundgren Ford Speciál V8 Výsledky

Série Formule Libre[editovat | editovat zdroj]

Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
9. březen Argentina Gran Premio Ciudad de Buenos Aires Buenos Aires Itálie Giuseppe Farina Ferrari 500 Výsledky

Závody vypsané pro vozy Formule 2[editovat | editovat zdroj]

Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
22. březen Itálie Syrakusi Syrakusi Švýcarsko Toulo de Graffenried Maserati A6GCM/53 Výsledky
6. duben Francie Pau Pau Itálie Alberto Ascari Ferrari 500 Výsledky
6. duben Spojené království Lavant Cup Goodwood Švýcarsko Toulo de Graffenried Maserati A6GCM/53 Výsledky
18. duben Spojené království Aston Martin Owners Club Snetterton Spojené království Eric Thompson Frazer Nash MM Výsledky
3. květen Francie Grand Prix Bordeaux Bordeaux Itálie Alberto Ascari Ferrari 500 Výsledky
10. květen Spojené království BRDC Silverstone Spojené království Mike Hawthorn Ferrari 500 Výsledky
10. květen Itálie Neapol Posilippo Itálie Giuseppe Farina Ferrari 500 Výsledky
16. květen Spojené království Ulster Trophy Dundrod Spojené království Mike Hawthorn Ferrari 500 Výsledky
23. květen Spojené království Winfield Dundrod Spojené království Ken Wharton Cooper T23 Výsledky
24. květen Belgie des Frontières Chimay Francie Maurice Trintignant Gordini T16 Výsledky
25. květen Spojené království Coronation Trophy Crystal Palace Spojené království Tony Rolt Connaught A Výsledky
30. květen Spojené království Snetterton Coronation Trophy Snetterton Spojené království Tony Rolt Connaught A Výsledky
31. květen Francie Coupe de Printemps Montlhery Francie Marcel Balsa Ferrari 500 Výsledky
27. červen Spojené království West Essex CC Snetterton Spojené království Kenneth McAlpine Connaught A Výsledky
27. červen Spojené království Midlands M.E.C.C. Silverstone Spojené království Anthony Crook Cooper T24 Výsledky
11. červenec Spojené království Crystal Palace Trophy Crystal Palace Spojené království Tony Rolt Connaught A Výsledky
25. červenec Spojené království United States Air Force Trophy Snetterton Spojené království Tony Rolt Connaught A Výsledky
26. červenec Francie Circuit du Lac Aix-les-Bains Francie Èlie Bayol Osca 20 Výsledky
3. srpen Spojené království Bristol M.C. & L.C.C. Thruxton Spojené království Tony Rolt Connaught A Výsledky
8. srpen Spojené království Mid-Cheshire M.C. Oulton Park Spojené království Tony Rolt Connaught A Výsledky
9. srpen Francie Grand Prix des Sables d'Olonne les Sables d'Olonne Francie Louis Rosier Ferrari 500 Výsledky
15. srpen Spojené království Newcastle Journal Trophy Charterhall Spojené království Ken Wharton Cooper T23 Výsledky
30. srpen Francie Circuit de Cadours Cadours Francie Maurice Trintignant Gordini T16 Výsledky
12. září Spojené království RedeX Trophy Snetterton Spojené království Eric Thompson Connaught A Výsledky
19. září Spojené království London Trophy Crystal Palace Spojené království Stirling Moss Cooper T24 Výsledky
20. září Itálie Modena Modena Argentina Juan Manuel Fangio Maserati A6GCM/53 Výsledky
26. září Spojené království Madgwick Cup Goodwood Spojené království Roy Salvadori Connaught A Výsledky
2. říjen Spojené království Joe Fry Memorial Trophy Castle Combe Spojené království Bob Gerard Cooper T23 Výsledky
17. říjen Spojené království Curtis Trophy Snetterton Spojené království Bob Gerard Cooper T23 Výsledky

Mistrovství Německé demokratické republiky Formule 2[editovat | editovat zdroj]

Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
18. duben Východní Německo Strassenrennen Karl-Marx-Stadt Chemnitzer Autobahnschere Východní Německo Rudolf Krause BMW-Reif Výsledky
7. červen Východní Německo Dessauer Auto- und Motorradrennen Dessau Východní Německo Edgar Barth EMW 52/53 Výsledky
28. červen Východní Německo Halle-Saale-Schleiferennen Halle-Saale-Schleife Východní Německo Edgar Barth EMW 52/53 Výsledky
26. červenec Východní Německo Autobahnspinne Dresden Dresden-Hellerau Východní Německo Edgar Barth EMW 52/53 Výsledky
6. září Východní Německo Sachsenringrennen Sachsenring Východní Německo Edgar Barth EMW 52/53 Výsledky

Výsledky Mistrovství NDR Formule 2[editovat | editovat zdroj]

  1. Edgar Barth 24
  2. Rudolf Krause 18
  3. Karl Weber 9
  4. Ernst Klodwig 5
  5. Kurt Straubel 4
  6. Paul Thiel 3
  7. Heinz Melkus 3
  8. Bobby Kohlrauch 2


Mistrovství Spolkové republiky Německo Formule 2[editovat | editovat zdroj]

Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
31. květen Německo Internationales ADAC Eifelrennen Nürburgring Švýcarsko Toulo de Graffenried Maserati A6GCM/53 Výsledky
18. červenec Německo Internationales Avusrennen AVUS Belgie Jacques Swaters Ferrari 500 Výsledky
2. srpen Německo Grand Prix Německa Dessau Itálie Giuseppe Farina Ferrari 500 Výsledky

Výsledky Mistrovství SRN Formule 2[editovat | editovat zdroj]

  1. Theo Helfrich 14
  2. Hans Herrmann 13
  3. Kurt Adolff 6
  4. Hans Klenk 6
  5. Hans Stuck 6
  6. Wolfgang Seidel 6
  7. Karl-Günther Bechem 3
  8. Hans Blees 2
  9. Ernst Lautenschlager 2
  10. Adolf Lang 1
  11. Josef Hummel 1

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]