Giuseppe Farina
![]() | |
Narození | 30. října 1906 Turín |
---|---|
Úmrtí | 30. června 1966 (ve věku 59 let) Chambéry |
Kariéra ve Formuli 1 | |
Národnost | ![]() |
Aktivní roky | 1950 - 1955 |
Týmy | Ferrari, Alfa Romeo, Lancia |
Závody | 34 |
Mistr světa | 1 ![]() |
Vyhrané závody | 5 |
Stupně vítězů | 20 |
Body celkem | 115,33 |
Pole positions | 5 |
Nejrychlejší kola | 5 |
První závod | GP Velké Británie 1950 |
První vítězství | GP Velké Británie 1950 |
Poslední vítězství | GP Německa 1953 |
Poslední závod | GP Itálie 1955 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emilio Giuseppe „Nino“ Farina (30. října 1906 Turín – 30. června 1966 Chambéry) byl italský pilot Formule 1, který se v roce 1950 stal prvním mistrem světa.
První vůz dostal Farina od svého otce – zakladatele první karosářské továrny v Turíně La Stabilimenti Farina – už ve svých 9 letech. Na závodní dráze se objevil v roce 1932 na závodech do vrchu Aosta – St. Bernard, ale havaroval. V meziválečném období seděl střídavě za volantem Maserati a Alfy Romeo. Prvního vítězství dosáhl na Masarykově okruhu v Brně v roce 1934. V letech 1937 – 1939 se stal třikrát Mistrem Itálie. Ve 44 letech poprvé zvítězil v Grand Prix. V roce 1955 odešel z Formule 1. V roce 1956 se neúspěšně pokoušel kvalifikovat na 500 mil Indianapolis. Deset let poté, co ukončil svou závodní kariéru, zemřel při dopravní nehodě po nárazu do telegrafního sloupu.
Farinova zatáčka[editovat | editovat zdroj]
Farina byl znám svou rychlou jízdou v zatáčkách. V roce 1949 se zúčastnil závodu Velké ceny Československa, který se jel na Masarykově okruhu v Brně, který v této době byl trasován po běžných silnicích Brna. Farina v letotočivé zatáčce nezvládl řízení a vjel mezi diváky. Kráce po něm na místě mimo trať vyjel i závodník Parnell. Zraněno bylo 14 osob. Přes péči záchranářů dva z diváků svým zraněním v nemocnici podlehli. O tři kola později na stejném místě havaroval i závodník Bira.
Od této nehody se místu začalo říkat Farinova zatáčka[1]. V roce 2010 zde byl na památku události vybudován žulový pomník, který je obklopen bílými sloupy[2].
Tituly[editovat | editovat zdroj]
Vítězství[editovat | editovat zdroj]
- 1937 Grand Prix Neapole
- 1946 Grand Prix Národů
- 1948 Grand Prix Monaka
- 1948 Grand Prix Ženevy
- 1948 Grand Prix Mar del Plata
- 1949 Grand Prix Lausanne
- 1949 Grand Prix Rosario
Formule 1[editovat | editovat zdroj]
Vítězství v mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]
- 1950 Grand Prix Velké Británie
- 1950 Grand Prix Švýcarska
- 1950 Grand Prix Itálie
- 1951 Grand Prix Belgie
- 1953 Grand Prix Německa
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ pomník: Farinova zatáčka - památný úsek Masarykova okruhu - Profil objektu. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ ŠEBOROVÁ, Silvie. Brnboniéra, aneb, Umění v Brně (skoro) pro všechny. Brno: [s.n.] 229 stran s. ISBN 978-80-88313-20-5, ISBN 80-88313-20-1. OCLC 1369540717
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giuseppe Farina na Wikimedia Commons