Grand Prix Bahrajnu 2008

Grand Prix Bahrajnu 2008
3. závod v sezóně 2008
Detaily závodu
Datum	6. duben 2008
Oficiální název	IV Gulf Air Bahrain Grand Prix
Místo	Bahrain International Circuit, Sachír, Bahrajn
Délka trati	5,412 km (3,363 mil)
Délka závodu	57 kol, 308,238 km (191,530 mil)
Počasí	Suché
Pole position
Pilot	Robert KubicaBMW Sauber
Čas	1:33.096
Nejrychlejší kolo
Pilot	Heikki KovalainenMcLaren–Mercedes
Čas	1:33.193 (v 49. kole)
Stupně vítězů
První	Felipe MassaFerrari
Druhý	Kimi RäikkönenFerrari
Třetí	Robert KubicaBMW Sauber

Grand Prix Bahrajnu 2008 (IV Gulf Air Bahrain Grand Prix) byl třetí závod 59. ročníku mistrovství světa vozů Formule 1, historicky již 788. grand prix. Závod se konal na okruhu Bahrain International Circuit, nedaleko hlavního města Manama, za slunečného počasí, kdy teplota vzduchu byla 29 °C a teplota trati byla 37 °C, při 21% vlhkosti vzduchu.

Společenské a doprovodné akce[editovat | editovat zdroj]

Společenské akce[editovat | editovat zdroj]

Volný čas před závodním víkendem trávila většina jezdců na různých akcích pořádaných poblíž trati. Zatímco celý tým Renault se věnoval zlepšování fyzické kondice všech jezdců na blízké pláži, oba piloti BMW obdivovali vycvičené dravce místních sokolníků. Půvabná moderátorka Tanja Bauer vyzpovídala Sebastiana Vettela. VIP hosté v boxech byli Hip Hop muzikant Akon, dále soulová zpěvačka Macy Gray, slavný režisér Georgie Lucas, zpěvák Eric Clapton, slavný jockey Frankie Dettori či bývalé hvězdy F1, kromě Niki Laudy, Gerharda Bergera nebo Jackie Stewarta, kteří se v boxech objevují poměrně často přijel i Jacky Ickx a Jody Scheckter.

Deset dívek se utkalo nejen o titul Formula Una (který získala Brunella Harb), ale také o jedno postupové místo do finálového klání v San Paulo, kde bude Bahrajn zastupovat Farah Benni.^[1]

Závody[editovat | editovat zdroj]

Součástí závodního víkendu Grand Prix Bahrajnu byl i závod asijské série GP2, v hlavním závodě zvítězil Romain Grosjean z týmu ART Grand Prix a zajistil si tak v předstihu první titul asijského šampióna GP2. Ve sprintu pak dominoval Japonec Kamui Kobajaši ze stáje DAMS. Poprvé se divákům F1 představila nová série Lumina CSV ve které se bojovalo o titul mistra Středního Východu. V Bahrajnu se jel poslední závod 12dílné série, závod vyhrál Shaikh Hamad, ale titul si zajistil Fahad Al Musalam. Stejně jako v Malajsii byla další sérií Speedcar Series ^[2] ve které startuje řada bývalých hvězd formule 1, z vítězství se radoval zvítězil Uwe Alzen, bývalý pilot DTM. Porsche Mobil 1 Supercup byl dalším lákadlem na diváky, v závodě pak dominoval Holanďan Jan Bleekemoelen’s stejně jako Damien Faulkner v první jízdě.

Průběh závodu[editovat | editovat zdroj]

Tréninky[editovat | editovat zdroj]

Třetí závodní víkend zahájili nejlépe jezdci v rudých vozech. V dopoledním pátečním tréninku byl nejrychlejší Felipe Massa s casem 1:32,233 před svým stájovým kolegou Kimim Räikkönem, který ztratil více než jednu desetinu sekundy. Na pomyslné stupně vítězů je doprovodil Nico Rosberg s vozem Williams, který překonal Hamiltona v závěrečných minutách tréninku. Hamilton na čtvrtém místě ztrácel na Ferrari téměř půl sekundy. Přední stáje se na trati objevily až po půl hodině měřeného tréninku, takticky vyčkávali až ostatní vozy očistí trať od písku a povrch asfaltu pogumovali.

Předsezonní testy Ferrari na tomto okruhu se opravdu vyplatily, vozy italské stáje dokázaly i v odpoledním tréninku zajíždět nejrychlejší časy a oba piloti obsadili první dvě příčky. Felipe Massa, vítěz Grand Prix Bahrajnu 2007, zajel nejrychlejší čas dne, 1:31,420. Zatímco druhý účastník předsezonních testů, tým Toyota, dokázal zajet pouze 14 respektive 15 čas dne. Za duem ze stáje vzpínajícího se koníka, skončila dvojice pilotu z McLarenu přičemž lepším z této dvojice byl finský pilot Heikki Kovalainen. Lewis Hamilton prožil nejhorší okamžiky pátečního dne, když asi 10 minut před koncem dostal jeho monopost smyk na obrubníku a zastavil se až o bariéru. Jeho McLeren byl ve stavu šrotu, on sám vyvázl bez zranění. Piloty Ferrari a McLarenu doplnili ještě Robert Kubica a Nico Rosberg. Vozy Williams, které v předchozí velké ceně prožívaly hlubokou krizi, se v Bahrajnské poušti drželi nečekaně vysoko, Rosberga na šestém místě doprovodil do první desítky i Kazuki Nakadžima osmým časem. Do první desítky se vtěsnal ještě David Coulthard, Sebastien Bourdais a Nelson Piquet. Nečekaně se tam neprobojoval ani Alonso ani Heidfeld.

Sobotní trénink byl plný nečekaných překvapení, stabilní výsledky podával pouze Felipe Massa, který zajel druhý nejrychlejší čas. Nejrychlejším pilotem byl Nico Rosberg s Williamsem, další překvapivý výkon podal Mark Webber (3.) a také Jarno Trulli (4.). Až devátý čas zajel úřadující mistr světa Kimi Räikkönen na Ferrari, ale ještě hůře dopadli oba piloti McLarenu Kovalainen byl desátý a Hamilton až 18. Lewis Hamilton riskoval trest, když se po nehodě v předchozím tréninku nedostavil k povinné lékařské kontrole. To že se Williamsu v Bahrajnu opravdu daří potvrdil i Kazuki Nakadžima. Fernando Alonso i Nick Heidfeld znovu zůstali v hluboko ve spodní části výsledkové listiny.

Kvalifikace[editovat | editovat zdroj]

Robert Kubica zvítězil v kvalifikaci na Grand Prix Bahrajnu, získal tak své první pole positions a zároveň se stal 90. pilotem, kterému se to povedlo. Favoritem kvalifikace byl Felipe Massa, který zajel nejrychlejší časy v prvních dvou částech, ale v závěrečné části ztratil na Kubicu pouhých 27 tisícin sekundy. Nejprve se spekulovalo o menším množství paliva ve voze BMW, což se následně potvrdilo při prvních zastávkách v boxech, kam Kubica zamířil o celé čtyři kola dříve než Felipe Massa. První část kvalifikace vyřadila ze hry Davida Coultharda, Giancarlo Fisichellu, Sebastiena Vettela, Adriana Sutila a obě Super Aguri pilotované Satem a Davidsonem. Hned v počátku se do čela vyhoupl mladý brazilský pilot Piquet až do poloviny vymezeného času než ho překonal Jarno Trulli. Ale ani Ital se na čele neudržel neboť se na trať vydaly oba vozy McLaren a jak Hamilton tak Kovalainen šli před pilota Toyoty. Téměř vzápětí Trulliho překonal i Alonso. Závěr kvalifikace zkomplikoval Takuma Sato, který dostal smyk v poslední zatáčce a narazil do bariéry. Komisaři nejprve vyvěsili žluté vlajky, ale situace byla vážnější a tak přišly na řadu vlajky červené. Nejrychlejší byl nakonec Massa, který zajel o 8 desetin lepší čas než Hamilton, diskutabilní je pouze fakt, že Massa své měřené kolo zajel při žlutých vlajkách, vedení závodu, ale nesáhlo k žádným sankcím.

Druhá část kvalifikace byla dlouho dobu pouze hrou nervů a první vůz se na trati objevil až 20 minut před koncem kvalifikace. Nejlépe zajeli oba vozy Ferrari Massa a Räikkönen, mezi ně se nejprve vklínil Hamilton. Hamilton dokázal překonat ještě jeho týmový kolega Kovalainen a nakonec i obě BMW. Do další části se nedostal Webber, Barrichello, Glock, Piquet, Bourdais a Nakadžima.

Do závěrečné části kvalifikace nastupoval jako největší favorit suverén závodního víkendu Felipe Massa. Nakonec bylo vše ovlivněno množstvím paliva v návaznosti na zvolenou strategii pro závod. Již první kola naznačila, že Massův nejvážnější soupeř nebude ani jeho stájový kolega Räikönen (nakonec pátý) ani jezdci McLaren, ale polský pilot Kubica, který ztrácel pouze 11 tisícin sekundy. Rozhodnout mělo poslední měřené kolo. Nejprve šel do čela Hamilton, kterého překonal Kubica a mezi oba se vklínil Massa, který byl ještě v posledním mezičase rychlejší než Polák, ale chyba v úvodu kola ho stála cenné desetiny.

Závod[editovat | editovat zdroj]

Největším problémem Grand prix Bahrajnu je přítomnost písku na trati, ale díky úsilí pořadatelů a také díky předchozím doprovodným závodům, byla trať téměř dokonalá. Poprvé se tak mohl do zavádějícího kola vydat z první pozice polský pilot Robert Kubica a jeho zásluhou také stáj BMW Sauber. Nejlépe odstartoval Felipe Massa, který využil zaváhání Roberta Kubici a proklouzl do čela. Výborně připravený na startovní proceduru byl i Heikki Kovalainen, jenž využil volný levý okraj dráhy a předjel svého krajana Kimi Räikkönena. Naopak jednička McLarenu Lewis Hamilton při zhasnutí červených světel zůstal téměř stát a propadl se z třetího na desáté místo, navíc při nájezdu do první zatáčky šel příliš pozdě na brzdy a pošťouchl před ním jedoucího Alonsa. Při tomto manévru si poškodil přední přítlačné křídlo a musel k mechanikům do boxů a do závodu se vrátil na 18. místě.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

4. duben 2008
Okruh Bahrain International Circuit
57 kol x 5,412 km = 308,238 km
788. Grand Prix
6. vítězství Felipeho Massy
203. vítězství pro Ferrari
94. vítězství pro Brazílii
72. vítězství pro vůz se startovním číslem 2
182. vítězství z 2 pozice na startu

Pozice	č.	Jezdec	Vůz	Kolo	Čas	Pole	Body	Nej. kolo	1. Pitstop	2. Pitstop	3. Pitstop
1	2.	Felipe Massa	Ferrari F2008	57	1:31:06,970	2	10	1:33.600	21. / 30.536	39. / 30.349
2	1.	Kimi Räikkönen	Ferrari F2008	57	+0:03,339	4	8	1:33.709 (4.)	20. / 31.237	38. / 29.958
3	4.	Robert Kubica	BMW Sauber F1.08	57	+0:04,998	1	6	1:33.775 (5.)	17. / 30.683	41. / 28.763
4	3.	Nick Heidfeld	BMW Sauber F1.08	57	+0:08,409	6	5	1:33.565	21. / 30.299	45. / 27.678
5	23.	Heikki Kovalainen	McLaren MP4-23	57	+0:26,789	5	4	1:33.193	21. / 31.307	47. / 28.531
6	11.	Jarno Trulli	Toyota TF108	57	+0:41,314	7	3	1:34.204 (7.)	20. / 30.508	43. / 28.243
7	10.	Mark Webber	Red Bull RB4	57	+0:45,473	11	2	1:34.305 (8.)	22. / 30.197	42. / 28.810
8	7.	Nico Rosberg	Williams FW30	57	+0:55,889	8	1	1:34.072 (6.)	17. / 30.851	40. / 29.297
9	12.	Timo Glock	Toyota TF108	57	+1:09,500	13		1:34.807 (9.)	24. / 29.705	44. / 29.033
10	5.	Fernando Alonso	Renault R28	57	+1:17,181	10		1:35.194 (13.)	20. / 29.062	37. / 30.132
11	17.	Rubens Barrichello	Honda RA108	57	+1:17,862	12		1:34.855 (10.)	22. / 29.802	42. / 28.183
12	21.	Giancarlo Fisichella	Force India VJM01	56	+1 kolo	18		1:35.057 (11.)	22. / 30.731	42. / 29.762
13	22.	Lewis Hamilton	McLaren MP4-23	56	+1 kolo	3		1:35.520 (19.)	2. / 33.797	31. / 31.699
14	8.	Kazuki Nakadžima	Williams FW30	56	+1 kolo	16		1:35.433 (17.)	32. / 32.141
15	14.	Sébastien Bourdais	Toro Rosso STR2B	56	+1 kolo	15		1:35.333 (15.)	23. / 31.456	38. / 29.914
16	19.	Anthony Davidson	Super Aguri SA08	56	+1 kolo	21		1:35.324 (14.)	24. / 30.979	43. / 30.085
17	18.	Takuma Sató	Super Aguri SA08	56	+1 kolo	22		1:35.891 (20.)	25. / 29.843	44. / 30.289
18	9.	David Coulthard	Red Bull RB4	56	+1 kolo	17		1:35.351 (16.)	2. / 34.912	20. / 38.380	40. / 28.964
19	20.	Adrian Sutil	Force India VJM01	55	+2 kola	20		1:35.442 (18.)	1. / 37.740	26. / 30.544	37. / 37.713
Pozice	č.	Odstoupili	Vůz	Kolo	Důvod	Pole	Body	Nej. kolo	1. Pitstop	2. Pitstop	3. Pitstop
Ret	6.	Nelson Piquet jr.	Renault R28	40	Převodovka	14		1:35.129 (12.)	17. / 29.583	35. / 30.368
Ret	16.	Jenson Button	Honda RA108	19	Kolize	9		1:36.125 (21.)	1. / 32.397	18. / 35.618
Ret	15.	Sebastien Vettel	Toro Rosso STR2B	0	Kolize	19

žlutě – nejrychlejší pitstop
zeleně – nejpomalejší pitstop
červeně – Neplánovaná zastávka

Nejrychlejší kolo[editovat | editovat zdroj]

Heikki Kovalainen- McLaren MP4-23-1:33,193

2. nejrychlejší kolo Heikki Kovalainena
136. nejrychlejší kolo pro McLaren
55. nejrychlejší kolo pro Finsko
3. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 23

Vývoj nejrychlejšího kola Archivováno 11. 5. 2008 na Wayback Machine.

Kolo	Čas	Jezdec	Vůz
49. kolo	1:33,193	Heikki Kovalainen	McLaren
48. kolo	1:33.6	Nick Heidfeld	BMW
38. kolo	1:33.6	Felipe Massa	Ferrari
35. kolo	1:33.7	Kimi Räikkönen	Ferrari
34. kolo	1:33.9	Felipe Massa	Ferrari
32. kolo	1:34.1	Kimi Räikkönen	Ferrari
31. kolo	1:34.1	Kimi Räikkönen	Ferrari
20. kolo	1:34.2	Felipe Massa	Ferrari
18. kolo	1:34.2	Felipe Massa	Ferrari
17. kolo	1:34.2	Kimi Räikkönen	Ferrari
15. kolo	1:34.3	Kimi Räikkönen	Ferrari
14. kolo	1:34.4	Kimi Räikkönen	Ferrari
12. kolo	1:34.6	Felipe Massa	Ferrari
7. kolo	1:34.6	Felipe Massa	Ferrari
6. kolo	1:35.4	Kimi Räikkönen	Ferrari
6. kolo	1:35.5	Felipe Massa	Ferrari
5. kolo	1:36.2	Robert Kubica	BMW
1. kolo	1:36.4	Felipe Massa	Ferrari

Vedení v závodě[editovat | editovat zdroj]

Kola	Km	Jezdec	%
1-39 kolo	211.068 km	Felipe Massa	68,5%
40-41 kolo	10.824 km	Robert Kubica	3,5%
42-45 kolo	21.648 km	Nick Heidfeld	7%
46-57 kolo	64.944 km	Felipe Massa	21%

Massa	K	H	Massa

Postavení na startu[editovat | editovat zdroj]

Robert Kubica- BMW-1:33.096

1. Pole position Roberta Kubici
1. Pole position pro BMW
1. Pole position pro Polsko
32. Pole position pro vůz se startovním číslem 4

Tréninky[editovat | editovat zdroj]

	I. Trénink		II. Trénink		III. Trénink
1	Felipe Massa Ferrari 1:32.233	1	Felipe Massa Ferrari 1:31.420	1	Nico Rosberg Williams 1:32.521
2	Kimi Räikkönen Ferrari 1:32.350	2	Kimi Räikkönen Ferrari 1:32.327	2	Felipe Massa Ferrari 1:32.726
3	Nico Rosberg Williams 1:32.415	3	Heikki Kovalainen Mclaren 1:32.752	3	Mark Webber Red Bull 1:32.742
4	Lewis Hamilton McLaren 1:32.705	4	Lewis Hamilton McLaren 1:32.847	4	Jarno Trulli Toyota 1:32.901
5	Heikki Kovalainen Mclaren 1:32.868	5	Robert Kubica BMW 1:32.915	5	David Coulthard Red Bull 1:32.918
6	Kazuki Nakadžima Williams 1:33.121	6	Nico Rosberg Williams 1:33.022	6	Kazuki Nakadžima Williams 1:33.020
7	Robert Kubica BMW 1:33.333	7	David Coulthard Red Bull 1:33.048	7	Robert Kubica BMW 1:33.024
8	Jarno Trulli Toyota 1:33.539	8	Kazuki Nakadžima Williams 1:33.098	8	Nelson Piquet Jr. Renault 1:33.074
9	David Coulthard Red Bull 1:33.788	9	Sébastien Bourdais Toro Rosso 1:33.197	9	Kimi Räikkönen Ferrari 1:33.237
10	Fernando Alonso McLaren 1:33.815	10	Nelson Piquet Jr. Renault 1:33.247	10	Heikki Kovalainen Mclaren 1:33.367
11	Timo Glock Toyota 1:33.929	11	Jenson Button Honda 1:33.710	11	Sébastien Bourdais Toro Rosso 1:33.372
12	Mark Webber Red Bull 1:33.950	12	Fernando Alonso McLaren 1:33.755	12	Giancarlo Fisichella Force India 1:33.392
13	Nelson Piquet Jr. Renault 1:33.981	13	Mark Webber Red Bull 1:33.782	13	Fernando Alonso McLaren 1:33.445
14	Nick Heidfeld BMW 1:34.106	14	Jarno Trulli Toyota 1:33.822	14	Rubens Barrichello Honda 1:33.551
15	Sébastien Bourdais Toro Rosso 1:34.235	15	Timo Glock Toyota 1:33.856	15	Timo Glock Toyota 1:33.595
16	Sebastian Vettel Toro Rosso 1:34.321	16	Rubens Barrichello Honda 1:33.966	16	Jenson Button Honda 1:33.600
17	Giancarlo Fisichella Force India 1:34.892	17	Nick Heidfeld BMW 1:34.023	17	Sebastian Vettel Toro Rosso 1:33.651
18	Jenson Button Honda 1:34.915	18	Giancarlo Fisichella Force India 1:34.388	18	Lewis Hamilton McLaren 1:33.659
19	Rubens Barrichello Honda 1:35.174	19	Adrian Sutil Force India 1:34.405	19	Adrian Sutil Force India 1:33.857
20	Adrian Sutil Force India 1:35.429	20	Sebastian Vettel Toro Rosso 1:34.787	20	Nick Heidfeld BMW 1:34.074
21	Anthony Davidson Super Aguri 1:36.145	21	Takuma Sato Super Aguri 1:35.288	21	Anthony Davidson Super Aguri 1:34.591
22	Takuma Sato Super Aguri 1:36.536	22	Anthony Davidson Super Aguri 1:35.712	22	Takuma Sato Super Aguri 1:34.952

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

20. GP pro Adriana Sutila, Heikki Kovalainena a Lewise Hamiltona
25. GP pro Roberta Kubicu
1. pole position pro Roberta Kubicu
1. pole position pro BMW Sauber
75. GP pro BMW Sauber, Super Aguri a Toro Rosso
Poprvé po 19 závodech v řadě za sebou chyběl pilot stáje McLaren na stupních vítězů (Grand Prix Austrálie 2007 – Grand Prix Malajsie 2008). Tato série je zařadila na třetí místo historických tabulek, první dvě místa patří Ferrari s pódii v 53 závodech, respektive v 22.

Pole position	Vítězství	Nej. kolo

Robert Kubica	Felipe Massa	Heikki Kovalainen
BMW Sauber F1.08	Ferrari F2008	McLaren MP4-23
1'33.096	1:31'06.970	1'33.193
209.281 km/h	202.975 km/h	209.063 km/h

Stav MS[editovat | editovat zdroj]

GP – body získané v této Grand Prix

	Jezdec	Body	GP		Vůz	Body	GP		Stát	Body	GP
1	Kimi Räikkönen	19	8	1	BMW Sauber	30	11	1	Finsko Finsko	33	12
2	Nick Heidfeld	16	5	2	Ferrari	29	18	2	Německo Německo	23	6
3	Lewis Hamilton	14		3	McLaren	28	4	3	Velká Británie	14
4	Heikki Kovalainen	14	4	4	Williams	10	1	4	Polsko Polsko	14	6
5	Robert Kubica	14	6	5	Toyota	8	3	3	Brazílie Brazílie	10	10
6	Felipe Massa	10	10	6	Renault	6		6	Itálie Itálie	8	3
7	Jarno Trulli	8	3	7	Red Bull Racing	4	2	7	Španělsko Španělsko	6
8	Nico Rosberg	7	1	8	Toro Rosso	2		8	Austrálie Austrálie	4	2
9	Fernando Alonso	6						9	Japonsko Japonsko	3
10	Mark Webber	4	2					10	Francie Francie	2
11	Kazuki Nakadžima	3
12	Sébastien Bourdais	2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ [ http://www.redbullformulauna.com/#page=2008.r0803.1207467689192-1223481945 Archivováno 21. 7. 2008 na Wayback Machine. Formula Una Bahrajn]
↑ Oficiální stránky Speedcar series. www.speedcarseries.com [online]. [cit. 2008-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-03.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Grand Prix Bahrajnu 2008 na Wikimedia Commons
Oficiální výsledky Grand Prix Bahrajnu na stránce FiA na stránce Formula 1
Detailni výsledky Grand Prix Bahrajnu
Jiří Křenek fotostřípky
Fotografie GP Bahrajnu
Výsledkový servis na f1news.cz

[1] [ http://www.redbullformulauna.com/#page=2008.r0803.1207467689192-1223481945 Archivováno 21. 7. 2008 na Wayback Machine. Formula Una Bahrajn]

[2] Oficiální stránky Speedcar series. www.speedcarseries.com [online]. [cit. 2008-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-03.

[1]

[2]

59. Mistrovství světa Formule 1 / 2008

Austrálie • Malajsie • Bahrajn • Španělsko • Turecko • Monako • Kanada • Francie • Velká Británie • Německo • Maďarsko • Evropa • Belgie • Itálie • Singapur • Japonsko • Čína • Brazílie