Jean-Pierre Jabouille

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jean-Pierre Jabouille
Jean-Pierre Jabouille v roce 1975
Jean-Pierre Jabouille v roce 1975
StátFrancieFrancie Francie
Narození1. října 1942 (79 let)
Paříž, Francie
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní sezóny19741975 a 19771981
TýmyWiliams, Surtees, Tyrrell, Renault, Ligier
Závody55 startů
Mistr světa0
Vyhrané závody2
Stupně vítězů2
Pole positions6
Nejrychlejší kola4
Body celkem21
Nejlepší umístění v sezóně8. místo (1980)
Nejlepší umístění v závodě1. místo
První závodGrand Prix Francie 1974
Poslední závodGrand Prix Španělska 1981
První vítězstvíGrand Prix Francie 1979
Poslední vítězstvíGrand Prix Rakouska 1980
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Pierre Alain Jabouille[1] (* 1. října 1942 Paříž) je bývalý francouzský automobilový závodník, pilot Formule 1. Na přelomu 70. a 80. let 20. století se účastnil 55 závodů Grand Prix Formule 1 v nichž získal dvě prvenství. Od konce 60. let až do počátku 90. let byl také účastníkem závodů 24 hodin Le Mans s vozy Alpine, Matra, Sauber a Peugeot.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Svou kariéru zahájil ve francouzské Formuli 3 v roce 1967. V 1969 byl najatý jako vývojový pilot automobilky Alpine, zároveň se účastnil několika závodů Formule 2 a závodu 24 hodin Le Mans. V roce 1973 a 1974 s vozem Matra získal 3. místo v Le Mans 24 hodin. V tomtéž roce vyhrál závod Formule 2 v Hockenheimu. Také se objevil poprvé ve dvou závodech Formule 1.

V roce 1975 přerušil svou spolupráci s týmem Alpine, s podporou společnosti Elf si vytvořil vlastní podvozek pro Formuli 2 a v sezóně skončil na 5. místě. Ve Formuli 1 v Grand Prix Francie obsadil 12. místo s vozem Tyrrell. V roce 1976 se soustředil pouze na závody Formule 2, v nichž získal titul Mistra světa.[2]

V roce 1977 ve Formuli 1 podepsal smlouvu s týmem Renault. S novým přeplňovaným motorem měl potíže a tak první úspěch se dostavil až na Grand Prix USA 1978, kde obsadil 4. místo. V roce 1979 se Renault rozhodl postavit druhý vůz pro René Arnouxe a Jean-Pierre Jabouille v tomto roce při Grand Prix Francie získal první vítězství, bylo to první vítězství s přeplňovaným vozem ve Formuli 1. V roce 1980 zvítězil Grand Prix Rakouska. Při Grand Prix Kanady 1980 si zlomil nohu, což se projevilo i na prvních dvou závodech sezóny 1981 z vozem Ligier. Cítil, že není zcela fit, nedokázal se kvalifikovat do závodů a tak se rozhodl odejít z Formule 1 a stal se manažerem týmu Ligier.

Konec kariéry[editovat | editovat zdroj]

K závodění se vrátil v polovině 80. let. Jezdil na francouzském šampionátu Supertouring. V roce 1992 a 1993 skončil na třetím místě v závodech 24 hodin v Le Mans. Kariéru závodníka ukončil v roce 1995. Od té doby řídí v týmu FIA Sportscar Championship svůj vlastní tým sportovních vozů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Pierre Jabouille na anglické Wikipedii.

  1. FIA Year Book of Automobile Sport 1976. [s.l.]: Patrick Stephens Ltd. ISBN 0-85059-229-1. S. 38. (anglicky) 
  2. Jean-Pierre Jabouille. www.racingsportscars.com [online]. Racing Sports Cars [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-Pierre Jabouille na Wikimedia Commons