Grand Prix Monaka 1983

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Monako Grand Prix Monaka 1983
5. závod v sezóně 1983
Circuit de Monaco 1976.png
Detaily závodu
Datum 15. květen 1983
Oficiální název 41e Grand Prix de Monaco
Místo Monte Carlo, Monako
Délka trati 3,312 km (2,057 mil)
Délka závodu 76 kol, 251,712 km (156,406 mil)
Pole
Pilot Francie Alain Prost Renault
Čas 1:24.840
Nejrychlejší kolo
Pilot Brazílie Nelson Piquet Brabham
Čas 1:27.283 (v 69. kole)
Stupně vítězů
První Finsko Keke Rosberg Williams
Druhý Brazílie Nelson Piquet Brabham
Třetí Francie Alain Prost Renault

Grand Prix Monaka 1983 (oficiálně 41e Grand Prix de Monaco) se jela na okruhu Circuit de Monaco v Monte Carlu v Monaku dne 15. května 1983. Závod byl pátým v pořadí v sezóně 1983 šampionátu Formule 1.

Předběžná kvalifikace[editovat | editovat zdroj]

Poř. No. Jezdec Konstruktér Čas Ztráta
1 36 Itálie Bruno Giacomelli Toleman-Hart 1:32.190
2 17 Chile Eliseo Salazar RAM-Ford 1:32.502 +0.312
3 35 Spojené království Derek Warwick Toleman-Hart 1:33.453 +1.263
4 34 Venezuela Johnny Cecotto Theodore-Ford 1:33.817 +1.627
5 33 Kolumbie Roberto Guerrero Theodore-Ford 1:38.389 +6.199

Kvalifikace[editovat | editovat zdroj]

Poř. No. Jezdec Konstruktér Časy v kvalifikaci Ztráta
Q1 Q2
1 15 Francie Alain Prost Renault 1:24.840 1:52.845
2 28 Francie René Arnoux Ferrari 1:25.182 1:52.183 +0.342
3 16 USA Eddie Cheever Renault 1:26.279 1:52.434 +1.439
4 27 Francie Patrick Tambay Ferrari 1:26.298 1:53.987 +1.458
5 1 Finsko Keke Rosberg Williams-Ford 1:26.307 1:52.030 +1.467
6 5 Brazílie Nelson Piquet Brabham-BMW 1:27.273 1:56.736 +2.433
7 22 Itálie Andrea de Cesaris Alfa Romeo 1:27.680 1:54.335 +2.840
8 2 Francie Jacques Laffite Williams-Ford 1:27.726 1:53.580 +2.886
9 25 Francie Jean-Pierre Jarier Ligier-Ford 1:27.906 1:55.986 +3.066
10 35 Spojené království Derek Warwick Toleman-Hart 1:28.017 Bez času +3.177
11 3 Itálie Michele Alboreto Tyrrell-Ford 1:28.256 2:00.969 +3.416
12 29 Švýcarsko Marc Surer Arrows-Ford 1:28.346 1:56.836 +3.506
13 23 Itálie Mauro Baldi Alfa Romeo 1:28.639 1:56.398 +3.799
14 12 Spojené království Nigel Mansell Lotus-Ford 1:28.721 1:56.560 +3.881
15 30 Brazílie Chico Serra Arrows-Ford 1:28.784 Bez času +3.944
16 9 Západní Německo Manfred Winkelhock ATS-BMW 1:28.975 2:01.178 +4.135
17 6 Itálie Riccardo Patrese Brabham-BMW 1:29.200 Bez času +4.360
18 26 Brazílie Raul Boesel Ligier-Ford 1:29.222 1:59.110 +4.382
19 11 Itálie Elio de Angelis Lotus-Renault 1:29.518 1:56.762 +4.678
20 4 USA Danny Sullivan Tyrrell-Ford 1:29.530 2:09.076 +4.690
21 36 Itálie Bruno Giacomelli Toleman-Hart 1:29.552 Bez času +4.712
22 8 Rakousko Niki Lauda McLaren-Ford 1:29.898 1:52.448 +5.058
23 7 Spojené království John Watson McLaren-Ford 1:30.283 1:53.772 +5.443
24 31 Itálie Corrado Fabi Osella-Ford 1:30.495 Bez času +5.655
25 17 Chile Eliseo Salazar RAM-Ford 1:31.229 Bez času +6.389
26 32 Itálie Piercarlo Ghinzani Osella-Alfa Romeo 1:35.572 Bez času +10.732
Zdroj:[1][2][3][4]

Závod[editovat | editovat zdroj]

Poř. No. Jezdec Konstruktér Počet kol Čas/Odstoupení Pořadí na startu Body
1 1 Finsko Keke Rosberg Williams-Ford 76 1:56:38.121 5 9
2 5 Brazílie Nelson Piquet Brabham-BMW 76 + 18.475 6 6
3 15 Francie Alain Prost Renault 76 + 31.366 1 4
4 27 Francie Patrick Tambay Ferrari 76 + 1:04.297 4 3
5 4 USA Danny Sullivan Tyrrell-Ford 74 + 2 kola 20 2
6 23 Itálie Mauro Baldi Alfa Romeo 74 + 2 kola 13 1
7 30 Brazílie Chico Serra Arrows-Ford 74 + 2 kola 15  
Ret 6 Itálie Riccardo Patrese Brabham-BMW 64 Elektronika 17  
Ret 2 Francie Jacques Laffite Williams-Ford 53 Převodovka 8  
Ret 29 Švýcarsko Marc Surer Arrows-Ford 49 Kolize 12  
Ret 35 Spojené království Derek Warwick Toleman-Hart 49 Kolize 10  
Ret 11 Itálie Elio de Angelis Lotus-Renault 49 Hřídel 19  
Ret 25 Francie Jean-Pierre Jarier Ligier-Ford 32 Zavěšení 9  
Ret 16 USA Eddie Cheever Renault 30 Motor 3  
Ret 22 Itálie Andrea de Cesaris Alfa Romeo 13 Převodovka 7  
Ret 28 Francie René Arnoux Ferrari 6 Zavěšení 2  
Ret 26 Brazílie Raul Boesel Ligier-Ford 3 Kolize 18  
Ret 9 Západní Německo Manfred Winkelhock ATS-BMW 3 Kolize 16  
Ret 3 Itálie Michele Alboreto Tyrrell-Ford 0 Kolize 11  
Ret 12 Spojené království Nigel Mansell Lotus-Ford 0 Kolize 14  
DNQ 36 Itálie Bruno Giacomelli Toleman-Hart    
DNQ 8 Rakousko Niki Lauda McLaren-Ford    
DNQ 7 Spojené království John Watson McLaren-Ford    
DNQ 31 Itálie Corrado Fabi Osella-Ford    
DNQ 17 Chile Eliseo Salazar RAM-Ford    
DNQ 32 Itálie Piercarlo Ghinzani Osella-Alfa Romeo    
DNPQ 34 Venezuela Johnny Cecotto Theodore-Ford    
DNPQ 33 Kolumbie Roberto Guerrero Theodore-Ford        
Zdroj:[5]

Průběžné pořadí po závodě[editovat | editovat zdroj]

Pohár jezdců
Pořadí Jezdec Body
1 Brazílie Nelson Piquet 21
2 Francie Alain Prost 19
3 Francie Patrick Tambay 17
4 Finsko Keke Rosberg 14
5 Spojené království John Watson 11
Zdroj:[6]
Pohár konstruktérů
Pořadí Konstruktér Body
1 Itálie Ferrari 25
2 Francie Renault 23
3 Spojené království Brabham-BMW 21
4 Spojené království McLaren-Ford 21
5 Spojené království Williams-Ford 21
Zdroj:[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1983 Monaco Grand Prix na anglické Wikipedii.

  1. 41e Grand Prix Automobile de Monaco - QUALIFYING 1 [online]. [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. 41e Grand Prix Automobile de Monaco - QUALIFYING 2 [online]. [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. 41e Grand Prix Automobile de Monaco - OVERALL QUALIFYING [online]. [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. AUTOCOURSE 1983–84. Redakce Hamilton Maurice. [s.l.]: Hazleton Publishing Ltd, 1983. ISBN 0-905138-25-2. S. 138. (anglicky) 
  5. 1983 Monaco Grand Prix [online]. formula1.com [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 October 2014. (anglicky) 
  6. a b Monaco 1983 - Championship • STATS F1 [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (anglicky)