Přeskočit na obsah

Kamil Majchrzak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kamil Majchrzak
Kamil Majchrzak na French Open 2021
Kamil Majchrzak na French Open 2021
PřezdívkaSzumi[1]
StátPolskoPolsko Polsko
Datum narození13. ledna 1996 (30 let)[2]
Místo narozeníPiotrków Trybunalski, Polsko[2]
Výška183 cm[2]
Hmotnost80 kg[2]
Profesionál od2013[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 754 336 USD
Dvouhra
Poměr zápasů58–65
Tituly1 ATP, 9 challengerů, 11 ITF
Nejvyšší umístění47. místo (15. června 2026)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022, 2026)
French Open2. kolo (2021)
Wimbledon4. kolo (2025)
US Open3. kolo (2019, 2025)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů2–7
Tituly0 ATP, 1 challenger, 5 ITF
Nejvyšší umístění241. místo (8. srpna 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2022)
Wimbledon2. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20260620a20. června 2026
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamil Adrian Majchrzak (* 13. ledna 1996 Piotrków Trybunalski)[3] je polský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj, když ovládl Libéma Open 2026. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.[4]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2026 na 47. místě a ve čtyřhře v srpnu 2016 na 241. místě. Trénuje ho Němec Christopher Kas. Dříve tuto roli plnil Švéd Joakim Nyström.[1][2]

V polském daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 utkáním úvodního kola 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Litvě, v němž prohrál závěrečnou dvouhru s Laurynasem Grigelisem. Poláci přesto zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2026 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 14–9 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[5]

Polsko reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v úvodním kole mužské dvouhry podlehl Srbu Miomiru Kecmanovićovi.[6]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V juniorském tenise vyhrál s Američanem Martinem Redlickim čtyřhru US Open 2013, když ve finále zdolali francouzsko-portugalský pár Quentin Halys a Frederico Ferreira Silva. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše během srpna 2014 na 7. místě.[4] Na Letních olympijských hrách mládeže 2014 v Nankingu získal zlatou medaili ve dvouhře[7] a bronz si odvezl s Fanny Stollárovou ze smíšené soutěže.[8]

V rámci ATP Challenger Tour debutoval v červenci 2015, když na turnaji v Poznani dotovaném 30 tisíci podlehl v úvodním kole Švýcarovi Henrimu Laaksonenovi z konce druhé světové stovky.[4] První challenger vyhrál během března 2019 ve francouzském Saint Brieuc.[9] Do finále postoupil přes Ričardase Berankise a v něm zdolal Francouze Maxima Janviera, jemuž patřila na žebříčku 210. příčka.[10][4]

Na vítězném Libéma Open 2026

Na okruhu ATP Tour debutoval červnovým Antalya Open 2017, kde prošel kvalifikací. Na úvod dvouhry jej zdolal Ital Andreas Seppi. První zápas v této úrovni vyhrál na travnatém Hall of Fame Open 2019 v Newportu, kde porazil Brita Alastaira Graye.[11] Premiérové čtvrtfinále si zahrál na halovém Sofia Open 2021. Jeho cestu soutěží ukončil Srb Filip Krajinović ze čtvrté světové desítky. V prvním semifinále na únorovém Maharashtra Open 2022 v Puné jej vyřadil Fin Emil Ruusuvuori.[10][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2019 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole však skrečoval kvůli křečím v rozhodujícím pátém setu světové devítce Kei Nišikorimu.[12] Až jako šťastný poražený postoupil z kvalifikace do dvouhry US Open 2019, v níž přehrál Nicoláse Jarryho i Pabla Cuevase v pětisetových bitvách. Následně však nenašel recept na Grigora Dimitrova z osmé desítky žebříčku.[10][1]

Ve druhém kole Miami Open 2026 podruhé v kariéře přehrál člena Top 30, dvacátého prvního v pořadí Learnera Tiena.[13][14] Poté však podlehl Quentinu Halysovi z druhé světové stovky.[15] První finále na okruhu ATP proměnil v titul, když v něm na travnatém Libéma Open 2026 zdolal australskou světovou šestku Alexe de Minaura. O výhře rozhodl až v tiebreaku třetí sady. Singlovou trofej na nejvyšším profesionálním okruhu vyhrál v otevřené éry jako třetí Polák, po Fibakovi a Hurkaczovi. Při cestě za titulem vyřadil tři členy z elitní světové desítky, vyjma de Minaura i čtvrtého Félixe Augera-Aliassimeho a osmého Daniila Medveděva. Bodový zisk jej poprvé posunul do první padesátky žebříčku, kde mu 15. června 2026 patřilo 47. místo.[16][17]

Dopingová aféra

[editovat | editovat zdroj]

International Tennis Integrity Agency 9. prosince 2022 oznámila, že porušil protidopingová pravidla. Ve vzorcích odebraných na třech turnajích (Sofia Open 2022, Rakuten Japan Open Tennis Championships 2022 a Seoul Open Challenger 2022) byla zjištěna přítomnost zakázaných látek, proto byl s okamžitou účinností dočasně suspendován z účasti na tenisových turnajích.[18][19][20] Své rozhodnutí ITIA potvrdila 29. června 2023 a stanovila třináctiměsíční suspendaci, která vyprší 29. prosince 2023. Majchrzak verdikt akceptoval s výhradou, že zakázané látky užil nevědomky coby součást potravinového doplňku.[21]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–0)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. červen 2026 's-Hertogenbosch, Nizozemsko ATP 250 tráva Austrálie Alex de Minaur 6–3, 2–6, 7–6(7–5)

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (9 D; 1 Č)
ITF (11 D; 5 Č)

Dvouhra (20 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj okruh povrch poražený finalista výsledek
1. březen 2014 Cartagena, Španělsko Futures antuka Španělsko Roberto Carballés Baena 1–6, 7–6(7–4), 6–3
2. červenec 2014 Michalovce, Slovensko Futures antuka Česko Filip Brtnický 6–2, 6–3
3. duben 2015 Reus, Španělsko Futures antuka Španělsko Marc Giner 6–3, 6–2
4. květen 2015 Bacău, Rumunsko Futures antuka Rumunsko Dragoș Dima 6–1, 6–2
5. květen 2016 Čerkassy, Ukrajina Futures antuka Ukrajina Vladyslav Manafov 6–2, 6–4
6. červen 2016 Sopoty, Polsko Futures antuka Polsko Andriej Kapaś 7–5, 6–4
7. leden 2017 Antalya, Turecko Futures tvrdý Spojené království Liam Broady 5–7, 6–3, 6–3
8. říjen 2017 Rodez, Francie Futures tvrdý (h) Francie Antoine Hoang 7–6(7–3), 2–6, 6–1
9. březen 2019 Saint Brieuc, Francie Challenger tvrdý (h) Francie Maxime Janvier 6–3, 7–6(7–1)
10. květen 2019 Ostrava, Česko Challenger antuka Itálie Jannik Sinner 6–1, 6–0
11. září 2020 Prostějov, Česko Challenger antuka Španělsko Pablo Andújar 6–2, 7–6(7–5)
12. říjen 2022 Pusan, Jižní Korea Challenger tvrdý Moldavsko Radu Albot 6–4, 3–6, 6–2
13. leden 2024 Monastir, Tunisko World Tennis Tour tvrdý (h) Japonsko Rjúki Macuda 6–1, 6–1
14. únor 2024 Kigali, Rwanda Challenger antuka Argentina Marco Trungelliti 6–4, 6–4
15. únor 2024 Hammámet, Tunisko World Tennis Tour antuka Spojené království Jay Clarke 6–3, 7–5
16. duben 2024 Šarm aš-Šajch, Egypt World Tennis Tour tvrdý Egypt Karim-Mohamed Maamoun 6–3, 6–2
17. červen 2024 Bratislava, Slovensko Challenger antuka Portugalsko Henrique Rocha 6–0, 2–6, 6–3
18. září 2024 Villena, Španělsko Challenger tvrdý USA Nicolas Moreno de Alboran 6–4, 6–2
19. duben 2025 Madrid, Španělsko Challenger antuka Chorvatsko Marin Čilić 6–3, 4–6, 6–4
20. srpen 2025 Grodzisk Mazowiecki, Polsko Challenger tvrdý Chorvatsko Dino Prižmić 6–4, 6–3

Čtyřhra (6 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj okruh povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. leden 2015 Káhira, Egypt Futures antuka Francie Maxime Janvier Jižní Korea Na Jung-woong
Jižní Korea Yun Jae-won		 6–2, 6–2
2. únor 2016 Paguera, Španělsko Futures antuka Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić Španělsko Carlos Taberner
Japonsko Kento Jamada		 6–3, 6–4
3. červen 2016 Breda, Nizozemsko Futures antuka Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić Egypt Karim-Mohamed Maamoun
Srbsko Ilija Vučić		 6–0, 6–2
4. březen 2017 Antalya, Turecko Futures antuka Brazílie Pedro Sakamoto Brazílie Pedro Bernardi
Guatemala Christopher Díaz Figueroa		 6–2, 6–2
5. červen 2017 Jablonec nad Nisou, Česko Futures antuka Německo Jan Choinski Česko Petr Michnev
Česko Matěj Vocel		 7–6(7–4), 6–3
6. říjen 2020 Hamburk, Německo Challenger tvrdý (h) Švýcarsko Marc-Andrea Hüsler Spojené království Lloyd Glasspool
USA Alex Lawson		 6–3, 1–6, [20–18]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamil Majchrzak na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 Kamil Majchrzak | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2026-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
  2. 1 2 3 4 5 6 Kamil Majchrzak na ATP Tour (anglicky), přístup: 20. června 2026
  3. ↑ Olympedia – Kamil Majchrzak. olympedia.org [online]. [cit. 2025-09-01]. Dostupné online.
  4. 1 2 3 4 Kamil Majchrzak na World Tennis (anglicky), přístup: 20. června 2026
  5. ↑ Kamil Majchrzak v Davis Cupu (anglicky), přístup: 20. června 2026
  6. ↑ PRZYBYŁ, Joachim. Kamil Majchrzak pożegnał się z turniejem olimpijskim w Tokio. Piotrków Trybunalski Nasze Miasto [online]. 2021-07-24 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (polsky)
  7. ↑ RENTON, Jamie. Majchrzak 'so proud' to represent Poland at Tokyo 2020. ITF [online]. 2021-07-21 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
  8. ↑ Summer Youth Olympic Games: Day eight of competition. www.insidethegames.biz [online]. 2022-03-31 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
  9. ↑ Kamil Majchrzak wygrał swój pierwszy turniej rangi ATP Challenger Tour i awansował na 130. miejsce światowego rankingu ATP. Piotrków Trybunalski Nasze Miasto [online]. 2019-04-04 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (polsky)
  10. 1 2 3 Kamil Majchrzak | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
  11. ↑ GERTLER, David. ATP Hall of Fame Open Day 1 Predictions Including Istomin vs Sandgren. Last Word On Tennis [online]. 2019-07-14 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
  12. ↑ Kamil Majchrzak pokazał klasę w meczu z Keiem Nishikorim na Australian Open. Piotrków Trybunalski Nasze Miasto [online]. 2019-01-15 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (polsky)
  13. ↑ Learner Tien didn’t see this coming against Kamil Majchrzak. Lob and Smash [online]. 2026-03-21 [cit. 2026-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
  14. ↑ Miami Open 2026. Kamil Majchrzak w trzeciej rundzie! Polak jest bardzo blisko 50 miejsca w rankingu ATP. Tenis Magazyn [online]. 2026-03-21 [cit. 2026-06-20]. Dostupné online. (polsky)
  15. ↑ Kamil Majchrzak słabszy od Quentina Halysa w Miami Open. Polski-tenis [online]. 2026-03-23 [cit. 2026-06-20]. Dostupné online. (polsky)
  16. ↑ Kamil Majchrzak upsets Alex de Minaur, completes dream run with 's-Hertogenbosch title. ATP Tour, inc. [online]. 2026-06-14 [cit. 2026-06-15]. Dostupné online. (anglicky)
  17. ↑ NOVOTNÝ, Pavel. Premiérový titul pro Majchrzaka. V dramatu srazil De Minaura a ovládl Hertogenbosch. TenisPortal.cz [online]. 2026-06-14 [cit. 2026-06-15]. Dostupné online.
  18. ↑ Kamil Majchrzak issued provisional suspension under Tennis Anti-Doping Programme. itia.tennis [online]. ITIA, 2022-12-09 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
  19. ↑ Associated Press. Tennis player Kamil Majchrzak gets provisional doping ban. ESPN [online]. 2022-12-09 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
  20. ↑ KUST, Damian. Kamil Majchrzak In 2022: A Season Sadly Positive in More Ways Than One. lastwordonsports.com [online]. 2022-12-27 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
  21. ↑ Anti-Doping Programme: Majchrzak accepts 13-month suspension. www.itia.tennis [online]. ITIA, 2023-06-29 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kamil_Majchrzak&oldid=26076520“