Ivry-sur-Seine

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ivry-sur-Seine
Radnice
Radnice
Ivry-sur-Seine – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 28-68 m n. m.
Stát Francie Francie
region Île-de-France
departement Val-de-Marne
arrondissement Créteil
kanton chef-lieu 2 kantonů
Ivry-sur-Seine
Red pog.svg
Ivry-sur-Seine
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 6,1 km²
Počet obyvatel 55583 (2007)
Hustota zalidnění 9112 obyv./km²
Správa
Starosta Pierre Gosnat
Oficiální web www.ivry94.fr
PSČ 94200
INSEE 94041
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivry-sur-Seine je francouzské město v departementu Val-de-Marne, v regionu Ile-de-France. Leží zhruba 5,3 km jihovýchodním směrem od centra Paříže. Má samostatnou správu, ale je součástí městské aglomerace Grand Paris.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Do 19. století se oblast nazývala pouze Ivry. Jméno Ivry je galského původu, původně znělo Eburiacum, z něj byly odvozeny varianty středověkého Ivriacum či Ibriacum. V roce 1897 se začal používat dnes oficiální název Ivry-sur-Seine, který znamená Ivry nad Seinou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší osídlení je doloženo archeologickými nálezy z blízkosti Seiny z doby před 4000 lety. V následujícím období osídlení Kelty bylo území osady dobýváno Římany. Roku 52 před naším letopočtem je dobyl oddíl Parisiů pod vedením velitele Camulogena. Po něm přitáhly oddíly Julia Caesara pod vedením Labiéna. Legenda spojuje christianizaci místa, stejně jako celého kraje, s galským poustevníkem a misionářem svatým Frambourgem (Fraimbaultem z Lassay). Žil v letech 500-570 a měl stát u založení první svatyně za panování královny Adelaidy. V 9.století získala toto území s vesnicí královská kapitula katedrály Notre-Dame v Paříži, která zde ve 12.-13. století zbudovala kamenný kostel sv. Petra a Pavla. Pozemky byly využívány zemědělsky, zejména k pěstování obilí. V 17.století zde vznikly rozsáhlé klenuté kamenné prostory podzemní sýpky, jež jsou ojedinělou památkou svého druhu (projekt nové výstavby z roku 2016 počítá s jejich zbořením). V téže době se zde začaly stavět venkovské rezidence pařížské šlechty.

V 19. století město získalo průmyslový charakter, pálily se zda keramické obkladačky na dekoraci fasád domů, dále zde byla čokoládovna, pivovar a řada menších provozů. V oblasti byla věznice, kde byl popraven například Jean-Marie Bastien-Thiry.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Patra a Pavla od severovýchodu
Věž větrného mlýna
  • Kostel sv. Petra a Pavla je významná architektura románsko-gotického slohu 12.-13.století; trojlodní, původně plochostropá bazilika má jižní loď románskou. Byla dostavěná v době renesance, barokní obraz sv. Petra a Pavla z hlavního oltáře je umístěn na západní stěně u vchodu, na dřevěném ostění chóru je dřevořezba sv. Frambourga v biskupské mitře. Dále jsou pozoruhodné tři obrazy: Nanebevzetí Marie Magdalény, Svaté rodiny a sv. Petra se Svatopetrskou baziilikou v pozadí, všechny z 1.třetiny 19.století.
  • Socha sv. Frambourga před kostelem - kolem 1900, replika z umělého kamene
  • radnice
  • větrný mlýn (Moulin de la Touir)
  • komplex obytných domů ze 70.let 20.století
  • nemocnice
  • městský hřbitov s pomníkem obětem první světové války
  • mešita
  • železniční nádraží

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Po polovině 19. století spojila město s Paříží železnice. V současnosti tudy vede pařížské metro linky č. 7, jehož trasa má ve městě tři stanice a končí u radnice (Mairie d'Ivry). Dále městem prochází rychlodráha RER a příměstská autobusová doprava.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je rovnoměrně zastoupena křesťanská, židovská a islámská komunita.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]