Hieronymus Bosch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hieronymus Bosch
Domnělý portrét Hieronyma Bosche (kolem roku 1516[1])
Domnělý portrét Hieronyma Bosche (kolem roku 1516[1])
Narození kolem 1450
Úmrtí 9. srpna 1516 (pohřeb)
’s-Hertogenbosch, Brabantsko
Povolání malíř, kreslíř
Hnutí renesance
Významná díla Rajská zahrada, Svatba v Káni, Fůra sena, Zahrada pozemských rozkoší, Loď bláznů
Mecenáš(i) Filip I. Sličný
Markéta Rakouská
Vliv na Pieter Brueghel
surrealismus
Joel-Peter Witkin
Milada Marešová
Podpis Podpis Bosche

Hieronymus Bosch (výslovnost [bos][2][3]), vlastním jménem Jheronimus Anthonissoen van Aken, (kolem 1450 – cca 9. srpna 1516) byl přední holandský malíř 15. a 16. století. Tvořil v rané nizozemské renesanci. Většina jeho prací znázorňuje hříchy a morální úpadek lidstva. Bosch na svých obrazech zobrazoval člověka z vnitřní stránky[4] racionálně pojaté jako démony, části lidského těla, zvířat a strojů. Jeho díla jsou komplexně pojatá, originální, vyznačují se vysokou mírou fantazie a hluboce promyšlenou symbolikou postav a ikonografie. Některá z nich byla v tehdejší době dokonce označována za kacířská.

Po jeho smrti se kvůli nedostatku informací o jeho životě se několikrát objevily senzační informace o jeho sektářství, které se obvykle odvolávaly na symboliku jeho děl. Jeho dílo je mimo jiné také považováno za jeden z hlavních inspiračních zdrojů pro surrealismus ve 20. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hieronymus Bosch se narodil jako Jheronimus (nebo Jeroen) van Aken, což vypovídá o tom, že jeho rodina pocházela z německých Cách (holandsky Aken). Velký počet svých obrazů ovšem podepisoval jako Jheronimus Bosch,[4] tedy jménem, které odvozoval od místa svého narození ’s-Hertogenbosch (také nazýváno Den Bosch).

Portrét otištěný v Lampsoniově sbírce vydané v roce 1574.

O Boschově životě a vzdělání je známo velmi málo. Nezanechal za sebou žádné dopisy nebo deník, to, co je o něm známo, pochází především ze záznamů města ’s-Hertogenbosch a z účetní knihy Bratrstva Notre-Dame. Žádné informace neexistují ani o charakteru jeho osobnosti nebo o tom, co si myslel o pohledech na své umění. Datum jeho narození nelze určit zcela přesně, odhaduje se však kolem roku 1450 na základě jeho autoportrétu, který vytvořil těsně před svou smrtí roku 1516. Portrét totiž ukazuje umělce v pokročilém věku, pravděpodobně v pozdních šedesáti letech.[1]

Nesení kříže ze sklonku umělcova života

Bosch se narodil a celý svůj život strávil poblíž ’s-Hertogenbosche, hlavního města holandské provincie Brabantsko. Jeho dědeček, Jan van Aken (zemřel roku 1454) byl malíř (první záznam o něm pochází z roku 1430). Víme, že Jan měl pět synů, z nichž čtyři se stali také malíři. Je tak velice pravděpodobné, že otec nebo některý z jeho strýců ho vyučil malbě, ačkoliv jejich práce se nezachovaly. Boschův otec, Anthonius van Aken (zemřel kolem roku 1478), byl uměleckým poradcem Bratrstva Notre-Dame. Bosch se poprvé objevuje v městských záznamech roku 1474, kde je jmenován vedle svých dvou bratrů a sestry.

V 15. století byl ’s-Hertogenbosch prosperujícím centrem Brabantska (na jihu dnešního Nizozemska). V roce 1463 ovšem bylo v městě ohromným požárem zničeno přibližně 4000 domů, čehož byl (pravděpodobně) tehdy třináctiletý Bosch svědkem. Slavným malířem se stal již během svého života a často přijímal také návštěvy ze zahraničí. V roce 1488? se stal členem vysoce respektovaného Bratrstva Notre-Dame (konzervativní náboženské skupiny), k členství se dostal přes některého ze 40 zámožných občanů ’s-Hertogenbosch anebo 7000 sympatizantů z celé Evropy.

15. června mezi lety 14801481[4] si Bosch vzal za manželku Aleyt Goyaerts van den Meerven (narozena v roce 1453,[4] která byla o několik let starší než umělec. Dvojice se přestěhovala do nedalekého městečka Oirschot, kde jeho žena zdědila dům a pozemky po své zámožné rodině.[5]

V údajích Bratrstva Notre-Dame je zaznamenáno Boschovo úmrtí v roce 1516. Jeho pohřeb se podle vzpomínek uskutečnil v kostele svatého Jana v ’s-Hertogenboschi 9. srpna toho roku.

Socha Hieronyma Bosche (od Augusta Falise), 's-Hertogenbosch

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zahrada pozemských rozkoší je jeden z nejznámějších triptychů vytvořených Hieronymem Boschem.

Bosch se svým dílem řadí k rané tvorbě nizozemské renesance a jako takový je ovlivněn tvorbou iluminace. Někdy je řazen k pokračovatelům doznívající gotiky,[6] respektive středověké knižní malby – jak patrno z detailů maleb, jež někdy miniatury připomínají.[7] Dílo se vyznačuje narativností a moralizujícími tématy, které zobrazují zápas dobra se zlem. K tomuto účelu Bosch vyobrazuje s velkou fantazií zvířata, části lidských těl, stroje a démony. Jeho díla jsou komplexně pojatá, originální, vyznačují se vysokou mírou fantazie a hluboce promyšlenou symbolikou postav a ikonografie.

Bosch vytvořil několik triptychů. Mezi jeho nejznámější díla patří například Zahrada pozemských rozkoší, tato malba zobrazuje ráj s Adamem a Evou a mnoho podivuhodnými zvířaty v levé části, pozemské rozkoše s řadou nahých postav, s ovocem a děsivými ptáky ve střední části a fantazijním zobrazením hudebního pekla trestajícího hříchy na pravém panelu triptychu. Při zavření postranních panelů může pozorovatel vidět Boha tvořícího zemi.

Po malířově smrti se stal jeho obdivovatelem Filip II. Španělský, který získal řadu děl, která jsou dnes k vidění v Pradu. Mezi nimi nechybí ani Zahrada pozemských rozkoší.

Interpretace[editovat | editovat zdroj]

V předchozích stoletích se často věřilo, že Boschova díla byla inspirována středověkou herezí a tajemnými okultními praktikami. Jiní soudí, že jeho práce byla vytvořena jenom jako provokace a zábava, podobně jako groteska v italské renesanci. V prvních známých záznamech Boschových děl z roku 1560, Felipe de Guevara napsal, že Bosch byl pokládán skoro za „vynálezce nestvůr a přízraků“. Zatímco díla starých mistrů byla založena v duševním světě každodenního života, Bosch s nimi konfrontoval svůj pohled.

Ve 20. století badatelé začali vidět Boschovy vize jako méně fantastické a akceptovali, že jeho díla reflektují ortodoxní víru tehdejší doby. Jeho zobrazení hříšného lidstva odráží pojetí nebe a pekla z tehdejší výkladové literatury a kázání. Důležitou roli v interpretaci díla sehráli na počátku 20. století také surrealisté, především potom Joan Miró, Max Ernst a Salvador Dalí. Ti v Boschovi také nalezli velmi důležité východisko pro své dílo.

Diskuse o autorství[editovat | editovat zdroj]

Detail obrazu Jan Evangelista na Patmosu s patrným podpisem

Přesné číslo vytvořených děl je předmětem mnoha debat. Bosch podepsal pouze sedm svých děl a není jisté, že všechna díla jemu někdy připisovaná byla vytvořena jeho rukou. Je známo, že na počátku 16. století vznikla řada kopií a variací na jeho díla. Svou tvorbou ovlivnil bezpočet svých následovníků.

Po léta mu badatelé připisovali další a další díla, o kterých si mysleli, že je vytvořil, s definitivní jistotou to však lze říci pouze o 25 dílech.

Nejznámější obrazy[editovat | editovat zdroj]

Díla[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

 
 
Thomas van Aken
cca. 1355–1404/1411
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Thomas van Aken
† okolo 1411
 
Jan van Aken
cca. 1380–1454
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Thomas van Aken
cca. 1407–1462
 
Jan van Aken
cca. 1413–1471 (?)
 
Goessen van Aken
cca. 1418-1467
 
Anthonis van Aken
cca. 1420–1478
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Goessen van Aken
cca. 1440 – ca. 1497
 
Jheronimus van Aken
alias Bosch cca. 1450–1516
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jan van Aken
cca. 1470–1537
 
Anthonis van Aken
cca. 1478–1516
 
 

Odraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]

  • Jaromír Nohavica zmiňuje v písni Darmoděj flétnu od Hieronyma Bosche.
  • Rocková skupina Progres 2 nahrála na svém albu Dialog s vesmírem skladbu Planeta Hieronyma Bosche I a II.
  • Gothic-rocková skupina XIII. století zmiňuje jméno Hieronymus Bosch v písni Fatherland.
  • Písničkář Vladimír Merta složil písničku Pomeranče Hieronyma Bosche.
  • Skupina Chernobyl Generation má píseň Noc Hieronyma Bosche.
  • Nizozemský spisovatel Theun de Vries použil Hieronyma Bosche jako předobraz pro hlavního hrdinu svého románu Skřeti z podsvětí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hieronymus Bosch na anglické Wikipedii.

  1. a b GIBSON, Walter. Hieronymus Bosch. New York : Thames and Hudson, 1973. ISBN 050020134X.  
  2. WERMKE, Matthias, a kol. Duden. Das Aussprachewörterbuch. Mannheim : Bibliographisches Institut, 2003. ISBN 3-411-04064-5. S. 215. (německy) 
  3. Čteme je správně? Praha : Albatros 2004, s. 55
  4. a b c d BUZZATI, Dino, Mia Cinottiová Bosch, Souborné malířské dílo. Milano : Rizzoli editore, 1966. ISBN 80-207-0414-0. S. 119. (česky) 
  5. Valery, Paul. "The Phase of Doubt, A Critical Reflection".
  6. ULRICH, Gerhard. Malé dějiny malířství. Praha : Orbis, 1971. Kapitola Gotika, s. 60.  
  7. Hieronymus Bosch. Největší malíři : život, inspirace a dílo. 2001, čís. 53, s. 4. ISSN 1212-8872.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOSING, Walter. Hieronymus Bosch : kolem 1450–1516 : mezi nebem a peklem. Praha : Slovart, 2005. ISBN 3-8228-6695-4.  
  • REMBERT, Virgina. Hieronymus Bosch. Praha : Slovart, 2007. ISBN 978-80-7209-906-1.  
  • VOLAVKOVÁ, Hana. Hieronymus Bosch. Praha : Odeon, 1975.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu