Peklo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Peklo (rozcestník).
Středověké ztvárnění pekla od Herrada von Landsberg (okolo 1180)

Peklo je místo v posmrtném životě, ve kterém jsou zemřelí podrobeni utrpení za viny, obvykle jako věčný trest. Náboženství s lineárním pojetím historie líčí peklo jako věčné příkladem křesťanství a islám, zatímco náboženství s cyklickým pojetím času a reinkarnací líčí peklo jako přechodný stav mezi inkarnacemi, jako například v dharmických náboženstvích. Peklo je tradičně umístěno podzemí (viz podsvětí). Jiným místem posmrtného života je nebe či ráj.

Další náboženství považují podsvětí za říši mrtvých obvykle umístěné podzemí například Hádés nebo Šeol. Ve starověkých mytologiích existuje vstup do podsvětí ze světa živých (viz také brána do pekel) kam odcházeli duše zemřelých. Peklo je součástí řady mytologií, náboženství a folkloru. Peklo je obýváno démony a dušemi zemřelých. Peklo je v náboženských představách včetně křesťanství a islám popisováno jako jezero ohně a síry. V jiných tradicích je peklo naopak chladné.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Podsvětí.

Bible[editovat | editovat zdroj]

Podle Bible bylo peklo připraveno pro Satana a jeho anděly.

Starověká polyteistická náboženství[editovat | editovat zdroj]

Starověké Řecko a Řím[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tartaros.

V řecké mytologii je Tartaros (řecky Τάρταρος) je ponuré místo či propast, která leží v podstvětí, které je místem trestu. V dialogu Gorgias Platón píše že duše zemřelých jsou souzeny poté co překročí řeku mrtvých a ti kteří zasluhují trest jdou do Tartaru.[1] Římané je později převzali.

Monoteistická náboženství[editovat | editovat zdroj]

Židovství[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Šeol.

Šeol je v hebrejské Bibli místo temnoty kam jdou duše zemřelých. Šeol je v řečtině překládán jako Hádés. V Novém zákoně je Hades podsvětí a jeho personifikace.[2] Raný judaismus neměl koncept pekla, přičemž pojetí posmrtného života bylo přijato v helenistickém období, zřejmě od sousedících helenistických náboženství. Příkladem je kniha Daniel. Daniel 12:2 říká „Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze.“[3]

Křesťanství[editovat | editovat zdroj]

Podobenství o Lazarovi a boháčovi zobrazující boháče v pekle, který žádá Lazara a Abraháma o pomoc od Jamese Tissot
Podrobnější informace naleznete v článcích Křesťanské pojetí pekla a Očistec.

Křesťanská doktrína pekla vychází z Nového zákona. Slovo peklo se v řeckém Novém zákoně nevyskytuje, tři slova jsou použita: řecká slova Tartaros nebo Hades a hebrejské slovo Gehinnom. V Septuagintě a Novém zákoně překladatelé použily slovo Hádés na místě hebrejského Šeolu, avšak s židovským než řeckým pojetím. V židovském pojetí je Šeol jako v knize Kazatel[4] místo kde není žádná aktivita. Avšak od Augustina někteří křesťané věřily, že duše zemřelých odpočívají v pokoji, právě křesťané, nebo trpí v případě zavržených hříšníků od smrti až po vzkříšení.[5]

Hebrejský Starý zákon Septuaginta Řecký Nový zákon v Novém zákoně Vulgata KJV NIV
שְׁאוֹל (Sheol)[6] Ἅιδης (Haïdēs)[7] ᾌδης (Ádēs)[8] x10[9] infernus[10] Peklo Hades
גֵיא בֶן־הִנֹּם (Ge Hinom)[11] Εννομ (Ennom)[12] γέεννα (géenna)[13] x11[14] infernus Peklo Peklo
(N/A) (N/A) Ταρταρόω (Tartaróō)[15] x1 infernus Peklo Peklo

Islám[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Džahannam.

V islámu džahannam (v arabštině: جهنم) je místem ohně a dalších utrpení zatracených.[16]

Freska v Kláštere Moldovița, Rumunsko

Východní náboženství[editovat | editovat zdroj]

Buddhismus[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Naraka (buddhismus).

Naraka je peklo v buddhismu.

Hinduismus[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Naraka (hinduismus).

Naraka (v sanskrtu naraka) je peklo v hinduismu.

V literatuře[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejznámější historické popisy pekla patří Božská komedie od Dante Alighieriho. Básník zde postupně putuje peklem, dále očistcem a nakonec zakončí svou pouť v ráji. Peklo také vystupuje v mnoha dílech moderní literatury.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Peklo v kultuře a Satan a ďábel v kultuře.

Folklór[editovat | editovat zdroj]

V lidové mytologii je možno do pekla vstoupit, zachránit trpící duši, vyvést ji z pekla ven a vrátit tak zemřelého hříšníka do života. O mnohých jeskyních, tunelech a jiných otvorech v zemi se v pověstech vypráví, že jsou vchodem do pekla. Jindy se říká, že brána do pekla se nachází za šípkovým keřem. Odtud pochází úsloví „jdi mi k šípku“.[17] V evropském folklóru, včetně českých pohádek, jsou s peklem velmi často spojovány ohromné kotle, v nichž se hříšné duše vaří nebo pečou. S touto představou pracuje v Božské komedii i Dante Alighieri, ale nemá oporu v Bibli ani ve spisech církevních otců. V hinduistických textech se hovoří o pekelných kotlích, do nichž budou v Jamově říši uvrženi ti, kdo spáchali incest se svou sestrou nebo zabili vyslance.[18] Také na japonských a tibetských obrazech buddhistického pekla se nacházejí obrazy démonů vařících hříšníky v kotli. Snad nejstarší zmínky o podsvětních kotlích, v nichž mají být zničena zloba a nemoci, se objevují v chetitských zaklínadlech z 2. tisíciletí př. n. l.[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hell na anglické Wikipedii.

  1. Plato, Gorgias, 523a-527e.
  2. Longenecker 2003, p. 189
  3. http://www.biblenet.cz/b/Dan/12 Daniel 12:2
  4. Kazatel 9:10 πάντα ὅσα ἂν εὕρῃ ἡ χείρ σου τοῦ ποιῆσαι ὡς ἡ δύναμίς σου ποίησον ὅτι οὐκ ἔστιν ποίημα καὶ λογισμὸς καὶ γνῶσις καὶ σοφία ἐν ᾅδῃ ὅπου σὺ πορεύῃ ἐκεῖ
  5. HOEKEMA, Anthony A. The Bible and the Future. Grand Rapids: Wm. B. Eerdmans, 1994. S. 92. (anglicky) 
  6. Lexicon :: H7585 – shĕ'owl [online]. BLB Institute [cit. 2017-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 November 2015. (anglicky) 
  7. Lexicon :: Strong's G86 – hadēs [online]. BLB Institute [cit. 2017-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 April 2012. (anglicky) 
  8. Šablona:LSJ
  9. Lexicon :: Strong's G86 – hadēs [online]. BLB Institute [cit. 2017-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 January 2017. (anglicky) 
  10. Šablona:L&S
  11. גֵיא בֶן־הִנֹּם Hinnom Archivováno 6. 6. 2011 na Wayback Machine: Jer.19:6
  12. Lexicon :: Strong's H8612 – Topheth [online]. BLB Institute [cit. 2017-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 February 2017. (anglicky) 
  13. Šablona:LSJ
  14. Lexicon :: Strong's G1067 – geenna [online]. BLB Institute [cit. 2017-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 January 2017. (anglicky) 
  15. Šablona:LSJ
  16. Lange, Christian, editor. Locating Hell in Islamic Traditions. Brill, 2016. JSTOR, https://www.jstor.org/stable/10.1163/j.ctt1w8h1w3. chapter 1 p. 3
  17. VONDRÁČEK, Vladimír. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava: Columbus, 1993. S. 111. 
  18. Zbavitel, Dušan a kol.: Bohové s lotosovýma očima. Praha: Vyšehrad, 1986, s. 66
  19. Duchovní prameny života: Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích. Praha: Vyšehrad, 1997, s. 127

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • W. C. Crockett: Čtyři pojetí pekla, Návrat domů, Praha 2001, ISBN 80-7255-025-X
  • Giuseppe Tomaselli: Peklo existuje, Matice cyrilometodějská, Olomouc 2006, ISBN 80-7266-243-0

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]