Tartaros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Tartaros (rozcestník).

V řecké mytologii je Tartaros (Τάρταρος, 2.pád Tartaru, latinsky Tartarus) mohutná propast se železnými zdmi a bránami, vzniklá z prvopočátečního chaosu, nebo také bůh této propasti. Leží tak hluboko pod zemí, jak vysoko je nebe nad zemí. Železná kovadlina by ze zemského povrchu padala na její dno devět dní a nocí. Je tam třikrát větší tma než v noci na světě.

Svrhnutí do Tartaru patřilo mezi nejstrašnější tresty v řecké mytologii. Úranos zde například věznil své tři syny - padesátihlavé a storuké obry Hekantocheiry, jménem Briareós, Gyés a Kottos, které osvobodil až Zeus, ten zde zase uvěznil přemožené Titány, než usoudil, že je potrestal příliš krutě, a propustil je.

Tartaros zplodil s matkou země Gaiou hrozného stohlavého obra Týfóna, který měl zahubit samotného Dia za potrestání Titánů. Zeus ho potrestal rovněž svržením do Tartaru a ponechal ho zde navždy.

Kromě Týfóna měl s bohyní noci Nyx tři potomky, kteří zůstali s podsvětím spjati. Byli jimi bohyně podsvětní řeky Léthé, bůh smrti Thanatos a bůh spánku Hypnos.

Za trest tu bylo i několik mytických hrdinů - Ixión, Sísyfos, Tantalos.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]