Polyhymnia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Polyhymnia
Polyhymnia, Muse of Eloquence by Simon Vouet.jpg
Rodiče Zeus a Mnémosyné
Příbuzní Kleió
Kalliopé
Melpomené
Úrania
Euterpé
Terpsichoré
Erató
Thálie
Manes
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polyhymnia (latinsky Polyhymnia, řecky Πολυύμνια - asi „Mnohohymná“) je v řecké mytologii dcerou nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Je Múzou hymnických zpěvů a sborové lyriky.

Je jich devět, takto k nim přináleží jednotlivá umění:

  • Kalliopé - epické básnictví; mívá voskové tabulky a rydlo
  • Euterpé - hudba; zobrazována jako dívka s flétnou
  • Erató - milostná poezie; zobrazována s lyrou v levé ruce a s Erótem
  • Thaleia - veselé básnictví a komedie; mívá divadelní škrabošku a pastýřskou hůl
  • Melpomené - tragédie; mívá tragickou masku a hlavu zdobenou břečťanem
  • Terpsichoré - tanec; mívá lyru
  • Kleió - dějepisectví; mívá svitek rukopisu
  • Úrania - astronomie; mívá glóbus
  • Polyhymnia - hymnický a sborový zpěv; nemá žádné symboly, bývá zobrazována zahalená a zamyšlená

V nejstarších textech jsou uváděny ještě tři zcela odlišné Múzy jménem Meleté - „Pečlivost“, Mnémé - „Paměť“ a Aoidé - „Zpěv“.

Všechny jsou krásné jako bohyně, ušlechtilé, vystupují většinou ve sboru. Žijí s bohy na Olympu, milují tanec a zpěv, který obveseluje bohy i Múzy samotné. Z bohů nejbližší jim je Apollón, ale ochraňují je všichni, s výjimkou boha války Area, ten se k nim chová velice nerudně.

Polyhymnia nemá žádný svůj symbol, snad jenom hluboké zamyšlení, v němž bývá zobrazována. Zdá se, že nemá ani žádný soukromý život.

Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]

  • Zachovaly se dvě její vynikající sochy, římské kopie helénistických originálů. Jedna je ve Vatikánském muzeu, druhá ve Státních muzeích v Berlíně.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky