Polyhymnia
Polyhymnia | |
![]() | |
Rodiče | Zeus a Mnémosyné |
---|---|
Příbuzní | Kleió, Kalliopé, Melpomené, Úrania, Euterpé, Terpsichoré, Erató, Thálie a Manes (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Polyhymnia (latinsky Polyhymnia, řecky Πολυύμνια - asi „Mnohohymná“) je v řecké mytologii dcerou nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Je Múzou hymnických zpěvů a sborové lyriky.
Je jich devět, takto k nim přináleží jednotlivá umění:
- Kalliopé - epické básnictví; mívá voskové tabulky a rydlo
- Euterpé - hudba; zobrazována jako dívka s flétnou
- Erató - milostná poezie; zobrazována s lyrou v levé ruce a s Erótem
- Thaleia - veselé básnictví a komedie; mívá divadelní škrabošku a pastýřskou hůl
- Melpomené - tragédie; mívá tragickou masku a hlavu zdobenou břečťanem
- Terpsichoré - tanec; mívá lyru
- Kleió - dějepisectví; mívá svitek rukopisu
- Úrania - astronomie; mívá glóbus
- Polyhymnia - hymnický a sborový zpěv; nemá žádné symboly, bývá zobrazována zahalená a zamyšlená
V nejstarších textech jsou uváděny ještě tři zcela odlišné Múzy jménem Meleté - „Pečlivost“, Mnémé - „Paměť“ a Aoidé - „Zpěv“.
Všechny jsou krásné jako bohyně, ušlechtilé, vystupují většinou ve sboru. Žijí s bohy na Olympu, milují tanec a zpěv, který obveseluje bohy i Múzy samotné. Z bohů nejbližší jim je Apollón, ale ochraňují je všichni, s výjimkou boha války Area, ten se k nim chová velice nerudně.
Polyhymnia nemá žádný svůj symbol, snad jenom hluboké zamyšlení, v němž bývá zobrazována. Zdá se, že nemá ani žádný soukromý život.
Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]
- Zachovaly se dvě její vynikající sochy, římské kopie helénistických originálů. Jedna je ve Vatikánském muzeu, druhá ve Státních muzeích v Berlíně.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky