Úranos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Úranos
ChoťGaia[1]
DětiAfrodita
Brontés
Steropés
Eurymedon
Alkyoneus
Alpos
… více na Wikidatech
RodičeChaos[2], Aithér[2][1] a Ofión a Hémerá[3] a Gaia[3][1]
PříbuzníOurea a Pontos (sourozenci)
Anterós, Deimos, Erós, Fobos, Harmonia, Hímeros, Hermafrodítos, Hymén, Priapos, Rhodos, Eryx, Týché, Peithó, Aineiás, Polykaón (syn Bouta), Golgos, Adrestia a Grácie (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Řecké božstvo
Tellus, římská bohyně ztotožněná s Gaiou, s čtyřmi dětmi, pravděpodobně ročními obdobími, ve společnosti Aióna-Úrana, synkretická mozaika z italského města Sentinum, přibližně 200 -250 n.l., mnichovské muzeum Glyptothek.
Kastrace Urana: freska od Giorgia Vasariho a Christofana Gherardiho, cca 1560 (Sala di Cosimo I, Palazzo Vecchio, Florencie)
Tycho Brahe: Bůh Úranos

Úranos (latinsky Caelus) je v řecké mytologii první bůh nebes a nebe samo. Řecký výraz pro tohoto boha (Οὐρανός) byl také výrazem pro nebe. Po prvopočátečním Chaosu se zmocnil vlády nad světem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Byl zrozen samotnou Gaiou – Zemí. Když Úranos ovládl svět, spojili se v manželství a z něho vzešly děti Titáni:

Později následovali další potomci:

Úranos všechny své děti nenáviděl, zejména Hekatoncheiry, svrhl je do Tartaru, do nitra země, odkud nesměli ven. Matka Gaia ponoukala Titány, aby za to Úrana potrestali a zbavili ho vlády. Nakonec se odhodlal nejmladší Kronos, zbavil ho mužství a vlády a prohlásil se za vládce sám.

Z Úranovy krve zrodila Gaia obry Giganty a Erínye - bohyně pomsty. Podle některých verzí byla posledním jeho potomkem bohyně Afrodíté, zrozená z mořské pěny. Většinou je však uváděn jako její otec Zeus a matkou bohyně Dióna.

U Římanů se stal z Úrana Uranus, bůh nebe a otec Saturna, který byl ztotožněn s řeckým Kronem. Bůh Calus patří až do císařské doby.

Starořecká báje o bohu jménem Uranos může souviset s bájí staroindickou, kde by mu přibližně odpovídal bůh Varuna. Uvažovalo se dokonce o etymologické souvislosti, ta však není považovaná za pravděpodobnou.

Manželky / děti[editovat | editovat zdroj]

Všechny své potomky zplodil Uranus s Gaiou, kromě Afrodíté, která se zrodila z mořské pěny oplodněné genitáliemi vykastrovaného Urana. Seznam jeho potomků, včetně druhového zařazení:

první děti[editovat | editovat zdroj]

1 Titáni, starší bohové

  1. Okeanos, nejstarší z titánů
  2. Koios
  3. Kríos
  4. Hyperion
  5. Iapetos
  6. Mnémosyné
  7. Foibé
  8. Rheia
  9. Téthys
  10. Theia
  11. Themis
  12. Kronos, nejmladší z titánů, sesadil Urana. Pak byl sám sesazen Diem, svým nejmladším potomkem.

další děti[editovat | editovat zdroj]

3 Kyklopové, jednoocí giganti

  1. Brontés
  2. Steropés
  3. Argés

3 Hekatoncheirové

  1. Briareós
  2. Kottos
  3. Gyés

z krve, k pomstě za vzpouru[editovat | editovat zdroj]

4 Erínye, tři Fúrie

  1. Alléktó
  2. Megaira
  3. Tísifoné

5 Giganti

  1. Alkyoneus
  2. Athos
  3. Klytios
  4. Enkelados
  5. Echión

náhodně, z pěny, po kastraci[editovat | editovat zdroj]

6 Melia, hamadryáda jasanu[zdroj?]

  1. Afrodíté

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Encyclopedia of Ancient Deities (1st edition). Jefferson. 2000. ISBN 0-7864-0317-9.
  2. a b Titánomachie.
  3. a b Hésiodos: Theogonie. 7. století př. n. l..

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]