Fanés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fanés
Fanés na ilustraci Francesca de' Rossiho, 16. století
Fanés na ilustraci Francesca de' Rossiho, 16. století
SynonymaProtogonos, Érikepaios, Bromios
Řecké jménoΦανης
PartnerNyx
RodičeChronos
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fanés, starořecky Φανης, latinsky Phanes, je řecké stvořitelské božstvo objevující se v orfických textech. Nejčastěji byl ztotožňován s Erótem, ale někdy též s Diem či bohyní Métis,[pozn. 1] a byl též nazýván Protogonos „Prvorozený“, Érikepaios nebo Bromios.[1] Jeho jméno znamená „ten kdo první zazářil“ či „ten kdo dal stvoření světlo“.[2] Mýtus o Fanovi se podobá védskému mýtu o tom jak Kála „Čas“ zrodil Pradžápatiho, stvořitele světa“, který se podle některých podání také zrodil z vejce.[1]

Kresba kosmického vejce od Jacoba Bryanta (1774)

Podle dochovaných zlomků orfického theogonického textu označovaného jako orfické rapsodie existoval na počátku Chronos „Čas“, který s Adrásteiou „Nevyhnutelnou“, zplodil Aithér a Chaos. V Aithéru Chronos poté vytvořil jasně bílé vejce, z kterého se zrodil oboupohlavní Fanés se zlatými křídly a čtyřma očima. Fanés následně stvořil svět a stal se jeho vládce, a zároveň stvořil i lidstvo. Taktéž zrodil svoji dceru jménem Nyx „Noc“, která po něm převzala vládu. Dalšími vládci světa byli Úranos a Kronos a nakonec Zeus, který Fana spolkl a spolu s ním veškeré stvoření, včetně lidí zlatého věku. Poté Zeus s pomocí Nykty stvořil svět znovu.[2][3]

Orfické náboženství bylo činné ještě dlouho poté v Římské říši až do nástupu křesťanství, kde v důsledku pozdních monoteistických představ synkreticky splývalo s jinými kulty. Fanes byl tak zřejmě ztotožňován s dalšími předními bohy ostatních kultů. Řecky psaný nápis nalezený v Římě (CIMRM 475) je věnován božstvu Zeus-Hélios-Mithras-Fanes. Shodně hovoří řečtí filosofové Theon ze Smyrny a Zenobius o osmi prvcích stvoření, ale zatím co u Theona je sedmým prvkem Fanes, tak u Zenobia zaujímá shodné místo sluneční bůh Mithras (pocházejícím původně z Íránu). Tentýž bůh na dochovaných reliéfech ze svatyní (mithraeum) z Trevíru (CIMRM 860) a od Hadriánovy zdi (CIMRM 985) užívá ikonografii totožnou s Fanesovou, tj. orfické vejce i znamení zvířetníku.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Métis byla stejně jako Fanés spolknuta Diem

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MEISNER, Dwayne A.. “Zeus the Head, Zeus the Middle”: Studies in the History and Interpretation of the Orphic Theogonies. , 2015. . The University of Western Ontario. Vedoucí práce Christopher G. Brown. s. 35–36.
  2. a b MORFORD, Mark P. O.; LENARDON, Robert J. Classical Mythology. [s.l.]: Oxford University Press, 2002. ISBN 978-0195153446. S. 53, 362-363. 
  3. Orphic Rhapsodies [online]. Hellenic Gods [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]